24. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihočeský kraj Tiskové zprávy Vostradovský: Podařilo se nám do pohraničí vrátit život
Vostradovský: Podařilo se nám do pohraničí vrátit život
26. 8. 2016
Václav Vostradovský /STAN/ starosta obce Kvilda
.jpg "Vostradovský: Podařilo se nám do pohraničí vrátit život")
Vostradovský: Podařilo se nám do pohraničí vrátit život
Pokud máme hovořit o rozvoji Jihočeského kraje, nesmíme zapomínat na rozvoj venkova. Zvlášť u nás na Šumavě se potýkáme s řadou velmi složitých problémů, které souvisejí jednak s minulostí, kdy život v celém regionu tlumila železná opona, jednak s ochranou přírody limitující rozvoj obce i pracovní uplatnění jejích obyvatel. Přesto se nám daří se s těmito výzvami poprat a naše zkušenosti bychom proto rádi přenesli na celokrajskou úroveň.
Blízkost německé hranice určovala život obce po většinu její existence. Většinové německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto a Kvildu zabydlela malá nesourodá skupina dosídlenců. Následkem toho a také kvůli zřízení pohraničního pásma pak život v Kvildě dlouho upadal.
S rostoucí popularitou Šumavy mezi turisty se do Kvildy opět vrací život. Díky blízkosti pramenů Teplé Vltavy se Kvilda v posledních letech stala jednou z nejčastěji navštěvovaných obcí Šumavy. Ročně oblastí projde zhruba 750 000 lidí. Přitom stálých obyvatel je v naší nejvýše položené obci republiky kolem 150. Není divu, kromě nadmořské výšky je Kvilda známá také nejstudenějším počasím v zemi – místní se shodují, že musejí topit většinu roku. I přes nedávný znatelný rozvoj Kvildy zde proto není snadné žít ani dnes.
Proto v posledních letech myslíme při rozvoji obce především na místní. K základním službám v nedávné době přibylo hned několik kulturních institucí, které oživují dění v obci.
První se v roce 2012 otevřelo Centrum umění. Rekonstrukcí starého penzionu a přístavbou druhého domu vzniklo místo vhodné pro rozličné umělecké aktivity – k dispozici jsou ateliéry včetně ubytování, grafická dílna, knihovna či zkušebna a celoročně se zde konají workshopy, sympozia, rezidenční pobyty či divadelní a hudební vystoupení.
Dalším vstřícným krokem bylo zrekonstruování společenského sálu, který se pyšní netradiční stropní konstrukcí a aspiruje tak na světový rekord – druhý takový strop, ale menší, se dochoval pouze v Německu. Sál vybudoval v roce 1936 německý tělovýchovný spolek a užíval jej jako tělocvičnu. Dnes se zde konají společenské akce a výstavy.
Zatím posledním přírůstkem je Galerie Kvidla, která zahájila svou činnost v podkroví obecního úřadu minulý rok, a to výstavou dvojice sochařů: Čecha Vincence Vinglera, Němce Heinze Theuerjahra, jejichž specializací byly plastiky zvířat.
Velkou zásluhu na obnově života v obci má místní zastupitelstvo, které se rozvoji dlouhodobě a aktivně věnuje. Klíčová je také přeshraniční spolupráce v rámci programu EU pro regionální rozvoj Česká republika – Bavorsko. Jsem přesvědčen, že naše obec může posloužit jako dobrý příklad, jak by vracení života do pohraničí mělo vypadat.
Mohlo by vás také zajímat
24. 4. 2024
STAN Olomouckého kraje na republikovém sněmu
24. 4. 2024