20. 9. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihočeský kraj Tiskové zprávy Vostradovský: Podařilo se nám do pohraničí vrátit život
Vostradovský: Podařilo se nám do pohraničí vrátit život
26. 8. 2016
Václav Vostradovský /STAN/ starosta obce Kvilda
.jpg "Vostradovský: Podařilo se nám do pohraničí vrátit život")
Vostradovský: Podařilo se nám do pohraničí vrátit život
Pokud máme hovořit o rozvoji Jihočeského kraje, nesmíme zapomínat na rozvoj venkova. Zvlášť u nás na Šumavě se potýkáme s řadou velmi složitých problémů, které souvisejí jednak s minulostí, kdy život v celém regionu tlumila železná opona, jednak s ochranou přírody limitující rozvoj obce i pracovní uplatnění jejích obyvatel. Přesto se nám daří se s těmito výzvami poprat a naše zkušenosti bychom proto rádi přenesli na celokrajskou úroveň.
Blízkost německé hranice určovala život obce po většinu její existence. Většinové německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto a Kvildu zabydlela malá nesourodá skupina dosídlenců. Následkem toho a také kvůli zřízení pohraničního pásma pak život v Kvildě dlouho upadal.
S rostoucí popularitou Šumavy mezi turisty se do Kvildy opět vrací život. Díky blízkosti pramenů Teplé Vltavy se Kvilda v posledních letech stala jednou z nejčastěji navštěvovaných obcí Šumavy. Ročně oblastí projde zhruba 750 000 lidí. Přitom stálých obyvatel je v naší nejvýše položené obci republiky kolem 150. Není divu, kromě nadmořské výšky je Kvilda známá také nejstudenějším počasím v zemi – místní se shodují, že musejí topit většinu roku. I přes nedávný znatelný rozvoj Kvildy zde proto není snadné žít ani dnes.
Proto v posledních letech myslíme při rozvoji obce především na místní. K základním službám v nedávné době přibylo hned několik kulturních institucí, které oživují dění v obci.
První se v roce 2012 otevřelo Centrum umění. Rekonstrukcí starého penzionu a přístavbou druhého domu vzniklo místo vhodné pro rozličné umělecké aktivity – k dispozici jsou ateliéry včetně ubytování, grafická dílna, knihovna či zkušebna a celoročně se zde konají workshopy, sympozia, rezidenční pobyty či divadelní a hudební vystoupení.
Dalším vstřícným krokem bylo zrekonstruování společenského sálu, který se pyšní netradiční stropní konstrukcí a aspiruje tak na světový rekord – druhý takový strop, ale menší, se dochoval pouze v Německu. Sál vybudoval v roce 1936 německý tělovýchovný spolek a užíval jej jako tělocvičnu. Dnes se zde konají společenské akce a výstavy.
Zatím posledním přírůstkem je Galerie Kvidla, která zahájila svou činnost v podkroví obecního úřadu minulý rok, a to výstavou dvojice sochařů: Čecha Vincence Vinglera, Němce Heinze Theuerjahra, jejichž specializací byly plastiky zvířat.
Velkou zásluhu na obnově života v obci má místní zastupitelstvo, které se rozvoji dlouhodobě a aktivně věnuje. Klíčová je také přeshraniční spolupráce v rámci programu EU pro regionální rozvoj Česká republika – Bavorsko. Jsem přesvědčen, že naše obec může posloužit jako dobrý příklad, jak by vracení života do pohraničí mělo vypadat.
