15. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Jihočeský kraj Tiskové zprávy Připomínky k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti se zajištěním nové právní úpravy pro národní parky – sněmovní tisk č. 501
Připomínky k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti se zajištěním nové právní úpravy pro národní parky – sněmovní tisk č. 501
22. 1. 2016
21. 01. 2016 | Václav Vostradovský /STAN/, starosta obce Kvilda
Připomínky k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti se zajištěním nové právní úpravy pro národní parky – sněmovní tisk č. 501
Připomínky k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti se zajištěním nové právní úpravy pro národní parky – sněmovní tisk č. 501
21. 01. 2016 | Václav Vostradovský /STAN/, starosta obce Kvilda
Ministerstvo životního prostředí předložilo právní úpravu, jejímž účelem má být zhojení nevyhovujícího legislativního postavení národních parků.
Původním předpokladem bylo, vzhledem k tomu, že jednotlivé národní parky jsou specifická území, že MŽP předloží zákony o jednotlivých národních parcích, které mohou dostatečně a konkrétně stanovit a zohlednit specifika daného území. Zejména na Šumavě jde o ochranu přírody na území, kde trvale žijí lidé, jsou zde obce a jejich oprávněné zájmy rozvoje, je zde realizována zemědělská výroba a jsou zde podnikatelé, kteří jsou závislí na způsobu péče o národní park.
Předložená novela zákona však vykazuje velmi zásadní nedostatky:
- Ministerstvo životního prostředí se vůbec neobtěžovalo získat závazné vyjádření samospráv dotčených obcí coby zástupců občanů žijících v daném území.
- Ministerstvo životního prostředí nepředložilo detailní analýzu ústavnosti zamýšlených zásahů orgánů ochrany přírody, které budou po přijetí zákona značně omezovat práva jak obyvatel v národním parku žijících, tak návštěvníků národních parků.
- V předložené novele se předpokládá, že orgány ochrany přírody budou oprávněny stanovovat klidová území a členit území na jednotlivé zóny prostřednictvím vágních kritérií, která nesplňují hlediska transparentnosti, jasnosti a přezkoumatelnosti. Restrikce obecně musí být buď stanoveny zákonem, nebo na základě konkrétních kritérií je nutné rozhodovat v klasickém správním řízení, jehož výstup je možné přezkoumat v rámci správního soudnictví. Novela zákona však takový postup vylučuje zavedením institutu opatření obecné povahy.
- Ministerstvo životního prostředí v navržené novele nezohlednilo a ani neumožňuje aktivně zapojit do ochrany přírody národních parků obce, podnikatele, farmáře a obyvatele žijící na daném území. Novela těmto subjektům nedává ani žádné garance v jejich další činnosti.
- Obce sice v § 71 zákona dostávají „právo“ zapojit se do ochrany přírody a krajiny, ale bez jasných pravomocí a s možností mít účinný vliv na dokumenty parku. Orgány přírody mají spolupracovat s obcemi, ale pokud spolupracovat nebudou, není zde stanovena žádná účinná sankce.
- Novela stanovuje, že základním dokumentem péče o národní parky jsou Zásady péče o národní parky. Tento nově zavedený institut však není nadefinován ani základní osnovou, ani prováděcí vyhláškou, která by měla být nedílnou součástí projednávané novely, jelikož jak je v novele uvedeno: „slouží jako podklad pro jiné dokumenty a pro rozhodovací činnost“. Pokud na základě těchto zásad péče budou orgány ochrany přírody přijímat rozhodnutí, musí být tímto zákonem zřejmé rámce tohoto dokumentu.
- Zásady péče o park jsou dle návrhu zákona přijímány zpravidla na 15 – 20 let bez možnosti dalšího přezkumu. Finální Zásady jsou přijímány formou vyhlášky MŽP. V zákoně tedy zcela chybí možnost jak iniciovat přezkum tohoto dokumentu.
- Upevňuje se postavení Správ národních parků, aniž by bylo zřejmé, jak a kým budou kontrolovány a jak bude jejich činnost vyhodnocována.
- Rada národních parků je navržena pouze jako poradní a iniciativní orgán bez možnosti jakkoliv účinně zasáhnout do tvorby zásadních koncepčních dokumentů a zónace. Rada národního parku by měla být nadána kontrolní i rozhodovací pravomocí.
- V novele zákona nejsou ošetřena práva farmářů a dalších zemědělských podnikatelů trvale hospodařících v Národní parku Šumava.
- Novela zákona obsahuje ustanovení, které zakazuje péči o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodně blízké, jakou je obnova a výchova lesních porostů a ochrana lesa před kalamitním přemnožením kůrovců. Takové ustanovení je ve vztahu k nepůvodní šumavské smrkové hospodářské monokultuře trestuhodným hazardem.
- V novele zákona se nepamatuje na ochranu luk a pastvin, tzv. bezlesí, které jsou nedílnou součástí nejenom krajiny, ale i přírody a tvoří kulturní dědictví.
Závěr:
Novelu zákona považuji za nedostatečně zpracovanou a v některých ustanoveních protiústavní, jejíž obsah nelze opravit ani pozměňovacími návrhy.
Jelikož se jedná o velmi citlivou právní úpravu, neboť jde o ochranu přírody na straně jedné a o omezení využití určitého území na straně druhé, je vhodnější zabývat se přípravou samostatných právních předpisů, ve kterých bude možné jakýkoliv zásah do území řešit specificky a kde bude možné i zohlednit jiné funkce daného území ve vztahu k obcím, obyvatelstvu a ostatním osobám hospodařícím na řešeném území. Na území NP Šumava pak k farmářům přibývají vlastníci městských lesů.
