Hlavní stránka Regiony Jihočeský kraj Odyssea bytového domu na Nežárce

Odyssea bytového domu na Nežárce

24. 6. 2021

Mgr. Ondřej Pumpr /STAN/ - zastupitel města Jindřichův Hradec

Odyssea bytového domu na Nežárce

Odyssea bytového domu na Nežárce

Události posledního městského zastupitelstva (26. května) opět zavedly diskusi ke kauze bytového domu v Nežárecké ulici č.p. 62, pro místní též známého pod označením „Vorlíček“.

Když hnutí Hradec srdcem a rozumem + Svobodní zahájilo kampaň v březnu 2019, sepisovaly se petice, rozesílaly se pravidelně informační emaily o aktuálním stavu dění a rekonstrukci, a především stěhování nepřizpůsobivých spoluobčanů na Nežárecké předměstí. Tato iniciativa byla u části místních vnímána pozitivně, a nakonec slavila úspěch, když zastupitelstvo města po dlouhých diskusích 25. září 2019 rozhodlo o odkoupení bytového domu od jeho dosavadního majitele, pana Vorlíčka.

Dům jsme koupili, v pořádku, cena byla sice předmětem diskusí, ale to už není z dnešního pohledu podstatné. Tím je pouze fakt, že město dům vlastní. Již téměř dva roky. A co dál? Plán A byl splněn, ale kde je plán B? Uplynulo dalších 9 měsíců, když se v červnu 2020 vyměnilo vedení radnice. 

Do rady se dostali i ti, kteří po odkupu bytového domu od pana Vorlíčka volali nejusilovněji. Jenže od „městské revoluce“ je opět klid, nic se neděje. A dům chátrá. Jako každá nemovitost, o kterou nikdo nepečuje. Máme sice plán na vybudování olympijského střediska na Tyršově stadionu bratru za téměř miliardu, hospodaříme s vysokým přebytkem, žízeň po bytech v Jindřichově Hradci je palčivější než po týdenním pobytu bez kapky vody na Sahaře, ale na Nežárecké 62 je klid, ticho.

Naděje umírá poslední si asi říkal zastupitel Mgr. Vladislav Burian (SNK-ED) a dotazoval se v rámci interpelace zastupitelstva 26. 5. 2021 na další vývoj daného problému. Stejně, jako jsme se již několikrát dotazovali my na průběh za necelé poslední dva roky prostřednictvím zastupitele Ondřeje Pumpra. 

Citace otázek Mgr. Buriana: „…je pravda, že město chce barák prodat, aby na tom město vydělalo? Zůstane barák v majetku města, zainvestuje do projektu a budou zde vybudované malometrážní byty?“  A člověk se nestačil divit, jak vedení města odpovídalo. Nekonkrétně, rozporně a velice vyhýbavě, ostatně sami se můžete přesvědčit na záznamu z jednání městského zastupitelstva od času 01.51.55 do 02.05. 00 na tomto odkazu:

https://fb.watch/5UjqkGmTjG/

Po vyjádření třech radních musíme bohužel konstatovat, že vedení města dodnes nemá jednotný plán B, což je po 20 měsících, kdy bytový dům přešel do majetku města zcela tristní zjištění.

Co se mohlo a mělo v průběhu kdy je bytový dům v majetku města vše udělat, jaké měly být první kroky?

  1. Zadat studii využitelnosti objektu (vč. statického posudku) jež určí možné další nejvhodnější využití objektu pro potřeby města.
  2. Předložit zastupitelstvu města k diskusi a rozhodnutí, jak dál s nemovitostí zacházet: prodat (a s jakým cílem) či ponechat.
  3. A především začít pracovat.

Jenže to by museli radní nejdříve hovořit stejným jazykem.

Abychom jen nekritizovali a neříkali, co jen by se jak mohlo udělat, přidávají Starostové Jindřichův Hradec do veřejné diskuse svůj pohled na další osud bytového domu. 

Stejně jako tomu bylo v případě výstavby jedenácti malometrážních bytů v domě s pečovatelskou službou na Zakosteleckém náměstí (místní lépe znají jako Kozí plácek), i zde bychom preferovali, aby město vysoutěžilo veřejnou (a pokud možno transparentní) zakázkou projekt na rekonstrukci a vybudování bytů více kategorií a tento projekt následně nechalo realizovat.  

Následně lze uvažovat i tím směrem, že klidná lokalita Nežáreckého předměstí by byla ideální pro bydlení vyššího standardu i vzhledem k chybějící návaznosti na MHD, tudíž pro určité druhy sociálního bydlení (např. pro seniory) by bydlení zde neposkytovalo potřebný standard. Řešením, kterého bychom se nebáli je tedy výstavba a na ní navazující pronájem či prodej bytů.

Ano, nový obytný komplex nevyřeší deficit bytů v Jindřichově Hradci a nevyřeší zaspání předchozích politických reprezentací města. Může však ukázat, že i tudy vede cesta a „Vorlíček“ nemusí být jediným projektem tohoto typu. 

 

Autoři: Martin Lukschal, Pavel Beran, Karolína Šotová, Ondřej Pumpr /STAN/