Věžáky u Šárky? Povolit by je mohla nová pravidla

 Zaměstnanci Institutu plánování a rozvoje města (IPR) dlouhodobě mluví o tom, že je potřeba omezit výstavbu za Prahou a soustřeďovat ji spíše do jejího širšího středu. Jak se ale zdá, tak nepůjde pouze o zastavění takzvaných brownfieldů, tedy například opuštěných továrních komplexů. Nové budovy by mohly vyrůst i na kraji jedné z nejvýznamnějších přírodních rezervací v Praze.
Vyplývá to z návrhu metropolitního plánu, který právě IPR připravuje. K výškové zástavbě je v něm určen asi 1,5 kilometru dlouhý pás (od restaurace McDonald’s až po Pražský okruh) území lemovaný z jedné strany Divokou Šárkou a ze strany druhé Evropskou třídou, která spojuje letiště s centrem města. „Přicházíme s myšlenkou, že by se Evropská třída měla stát jakousi branou Prahy. Tedy významným a živým bulvárem, který cestující z letiště nenechá na pochybách, že právě vjíždějí do evropsky významné metropole,“ uvedl Adam Švejda, ředitel odboru komunikace IPR.
V současnosti je daná lokalita v územním plánu vytyčena jako území s omezenou zastavitelností sloužící k rekreaci, oddechu a sportovním aktivitám v přírodě. To návrh mění a dává prostor k tomu, aby řidiči v budoucnu místo zeleně po cestě z letiště míjeli vysoké budovy.

Brána, nebo lesopark?

Ve zveřejněném metropolitním plánu je totiž zmiňované území nově označeno číslicí 8, která povoluje až osmipodlažní zástavbu. Díky tomu, že je Evropská ulice v rámci plánu chápána jako takzvaná „metropolitní třída“, bylo by navíc podle IPR možné počet podlaží budov navýšit ještě o další dvě patra. Do přírodní rezervace by ale zástavba nezasáhla. „Divokou Šárku jako takovou vedeme jako jedno z vůbec nejpřísněji chráněných nezastavitelných území,“ říká Švejda.
Proti návrhu se již ohradili někteří členové opozice z Prahy 6. „Kategoricky to odmítáme a budeme se velmi snažit, aby k zastavění té lokality nedošlo,“ říká zastupitel Antonín Nechvátal (SZ). Podle něj je tamní území již dnes příliš zatížené automobilovou dopravou a další zástavba by tuto skutečnost jen zhoršila. Okolní oblasti, tedy hlavně Ruzyně a Liboc, se totiž potýkají s nárůstem počtu vozidel, která míří do tunelu Blanka. Situaci nepomáhá ani skutečnost, že Praze 6 stále chybí záchytné parkoviště P+R.
Divoká Šárka je navíc podle Nechvátala jedním z oblíbených míst, kam obyvatelé městské části unikají od spěchu metropole, a měla by se spíše rozšiřovat než zastavovat. „Bylo by vhodnější, kdyby tam vznikl například lesopark,“ dodal.
Radnice Prahy 6 zatím ke změně žádné oficiální stanovisko nevydala. Tamní místostarostka Eva Smutná (TOP 09), která zodpovídá za územní rozvoj a plánování, chce o návrhu nejdříve diskutovat. „Budu chtít znát důvody, proč to tam IPR takto nakreslil, co by to pro dané území znamenalo a jak dalece ho to zatíží,“ vysvětlila. Podle ní je třeba k IPR přistupovat jako k odbornému pracovišti. „Vykřikovat bez rozmyslu, že něco nechceme, není ta správná cesta,“ dodala Smutná.
K nesouhlasu se zastavěním zeleně se již ale připojili i někteří její koaliční partneři. Například podle místostarosty Jana Laciny (STAN)  nemají desetipatrové budovy na hraně Divoké Šárky co dělat, a proto se zasadí o to, aby Praha 6 plán IPR důsledně připomínkovala.

Není to ještě černé na bílém

Zatím tak není vůbec jasné, zda kontroverzní změna v metropolitním plánu zůstane. „Jedná se pouze o návrh a jsme maximálně otevřeni naslouchat výsledkům diskuse,“ dodal Švejda a připomněl, že i kdyby plán zůstal v současné podobě, bylo by území i nadále regulováno dalšími předpisy, například stavebními. Případného developera by navíc při plánování stavby čekal jeden problém. Pod pozemky se nachází vysokotlaký plynovod. Jakýkoliv projekt by se tak neobešel bez velkých investic do jeho přeložení.
O tom, že by se v lokalitě měla objevit zástavba, není přesvědčena ani Petra Kolínská, magistrátní radní pro územní rozvoj. „Záleží ale na hlasu místní radnice, majitelů pozemků i veřejnosti,“ říká radní.

Fakta: Byty u Džbánu Výstavba uvnitř Divoké Šárky i v jejím okolí vždy vzbuzuje diskusi. Příkladem může být projekt developerské společnosti Molepo, která chtěla kolem vodní nádrže Džbán postavit bytové domy. Její plán ale narazil na nesouhlas místních obyvatel a radnice. Společnosti se navíc nepodařilo prosadit nezbytnou změnu územního plánu, čímž se projekt zablokoval. O překvapivé rozuzlení celého příběhu se začátkem minulého roku postaral až magistrát. Oznámil totiž, že by měl zájem pozemky o výměře asi osmnácti hektarů od společnosti odkoupit. Jednání stále probíhají.



O autorovi| Jakub Heller, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha, 21.6. 2016