Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Proč potřebujeme média veřejné služby?

Proč potřebujeme média veřejné služby?

18. 1. 2024

Druhý lednový týden jsme s kolegou Honzou Lacinou uspořádali na půdě sněmovny mediální seminář s názvem „Proč potřebujeme média veřejné služby?“. Jeho konání bylo motivováno představením tzv. „velké mediální novely“, kterou představil ministr kultury Martin Baxa na podzim a která vyvolala poměrně razantní reakci i ze strany médií soukromých. Spolu s našimi panelisty jsme se snažili nalézt odpovědi na otázky, zda jsou Česká televize a Český rozhlas vnímány ve společnosti tak, jak jim to definuje zákon platný více než 30 let, a zda mohou i nadále plnit svou roli ve světě digitálních technologií, internetových médií a soukromých vydavatelství a za jakých podmínek. Mají šanci jim konkurovat a uvědomují si konzumenti mediální službu a její důležitost?

Proč potřebujeme média veřejné služby?

Proč potřebujeme média veřejné služby?

Odpovědi, možná trochu překvapivé, přinesl čerstvý výzkum mediální socioložky Maríny Urbánikové, kterého se zúčastnilo na 1700 respondentů. Převážná většina z nich potvrdila svůj zájem o produkci médií veřejné služby, s důrazem na přesné a nestranné informace a zpravodajství, prostor pro vzdělávání, kulturu, zábavu, sport, diskusi, kohezní a integrační programy, národní tradice, podporu filmové tvorby ad. Naproti tomu ne zcela nevýznamnou skupinu těch, kteří o ČT a ČRo zájem nemají, tvořili lidé s nižším vzděláním, obecně nespokojení se svým životem, voliči levice, případně subjektů ANO, SPD, Trikolóry nebo nevoliči. Právě na ně by v budoucnu měly ČT i ČRo zaměřit svou pozornost.

Nezpochybnitelnou roli médií veřejnoprávní služby, ale i nutnost neustálého testování kvality médií veřejné služby podtrhl příspěvek analytika Davida Klimeše, ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který ve své prezentaci apeloval na testování všech zákonem definovaných povinností, jež musí média plnit, kontrolu plnění jejich cílů a dobře vynaložených finančních prostředků (které bychom měli místo poplatkem nazývat spíše „pojištěním veřejné služby“). Historik a vysokoškolský pedagog Jakub Končelík poukázal na významnou úlohu veřejnoprávních médií jako orientačního milníku ve všudypřítomné „informační bažině“ i na zásadní roli novinářů třídit a interpretovat zprávy s jasnou motivací, objektivně, nezávisle a nestranně. Je přesvědčen o kvalitě zákona, nastavení pravidel fungování veřejnoprávních médií a nutnosti zajištění adekvátního a předvídatelného financování této služby.

Hlavním tématem druhé poloviny semináře bylo samo financování, které nastínili generální ředitelé těchto mediálních institucí – Jan Souček a René Zavoral. Pole pro jejich vystoupení připravila Klára Jankovská s prezentací financování médií v Evropě a závěr panelu patřil dlouholetému řediteli a členovi Rady ČRo Vlastimilu Ježkovi, který se zaměřil na vyprázdněný pojem „koncesionářský poplatek“. Zdůraznil potřebu vysvětlit význam poplatku za televizní a rozhlasové vysílání i nutnost jeho automatického navyšování pro zajištění nezávislosti médií veřejné služby v protikladu k médiím soukromým.

Závěry semináře: mediální služba v naší zemi je na vysoké úrovni, plní zejména roli zpravodajskou, publicistickou, vzdělávací, kulturní a zábavní a je velmi žádoucí zajistit její plnění, aniž by ztratila na významu a mohla existovat v nových formách 21. století. To vše lze zaručit za adekvátních finančních podmínek. Primárně je důležité tuto skutečnost zprostředkovat mladým lidem, a to je nemalý závazek, který před touto novelou stojí.

autorka článku: Milada Voborská, poslankyně za STAN a starostka MČ Praha-Satalice

Autor: Klára Neumannová