20. 9. 2024
Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Praha píše plán, jak přežít vedra
Praha píše plán, jak přežít vedra
6. 6. 2016
Vedení metropole sestavuje plán, jak město i Pražany připravit na horší časy. Na časy extrémních veder a sucha.
Česká republika se musí vypořádávat s rok od roku výraznějším a delším suchem a stále větším horkem. Extrémní srážky, kterých jsme byli v posledních dnech svědky, pak mohou poměrně lehce způsobit rozsáhlé povodně, a to zejména v městských aglomeracích – jak to Pražané dobře znají a jak to nyní mohou sledovat ve zprávách z Paříže.
Praha píše plán, jak přežít vedra
Bleskové povodně jdou s vlnami extrémního horka a sucha ruku v ruce, protože vyschlá krajina ztrácí schopnost zadržet vodu.
„Ve městech k horkům navíc výrazně přispívá tepelný ostrov, jehož intenzita se v Praze stále zvětšuje. Způsobuje to, že v centru Prahy je až o dva stupně vyšší teplota než na okraji, což z něj dělá nejteplejší místo v republice vůbec,“ vysvětluje meteorolog a klimatolog Michal Žák. Kromě odpadního tepla, které vzniká lidskou činností, jako je automobilová doprava, topení, ale i klimatizace, přispívá k tepelnému ostrovu i hustá zástavba. Budovy totiž lépe absorbují teplo a pak dále ohřívají okolní vzduch. Navíc stavby vytlačily zeleň, která má ochlazující funkci.
„Z budov voda odteče do Vltavy či kanalizací. A tak teplo, které by se v normální přírodě použilo na výpar z půdy a zeleně, není potřeba, a proto je využité na další ohřívání vzduchu,“ pokračuje Žák. Zeleň navíc působí jako přírodní klimatizace, jeden vzrostlý strom má ochlazovací výkon až 30 kilowattů.
Praha se musí adaptovat
Vláda loni v říjnu přijala celostátní strategii přizpůsobení se změně klimatických podmínek a nyní dává dohromady akční plán. Podle pražské radní pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN) však Praha potřebuje svou vlastní strategii, protože podmínky ve velkoměstě jsou jiné než obecně v republice.
Magistrát tak spolu s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) začal před pár dny připravovat takzvanou Strategii adaptace hlavního města na klimatickou změnu. V ní chce definovat opatření, která by v budoucnosti měla metropoli pomoci vyhnout se některým zbytečným přírodním katastrofám. V dokumentu se chce zaměřit zejména na hospodaření s vodou, „zazeleňování“ ulic nebo vytváření ekologicky šetrných staveb.
„Potřebujeme více stromů a keřů. Vegetace může růst na fasádách domů, parkovištích či v pásech podél silnic,“ říká ředitel IPR Praha Petr Hlaváček. Uliční stromořadí, zelené vnitrobloky, střechy a fasády podle jeho slov vlivem vypařování sníží teplotu okolí a vytvoří pro obyvatele příjemnější prostředí. Neméně důležité jsou také fontány a obecně vodní prvky a plochy. I ty pomáhají snižovat teplotu ve městě.
Rybníku pomáhal vodovod
Praha chce proto pokračovat v obnovách vodních toků a rybníků. Jejich revitalizaci se věnuje už od roku 2005. Je třeba je odbahňovat, zachovávat meandry potoků, které mohou zpomalit vodu při případné hrozbě záplav, a oživovat jejich břehy vegetací.
„Dlouhodobě obnovujeme třeba potok Rokytku a jeho okolí. V dohledné době bude práce z devadesáti procent hotová,“ říká magistrátní ředitel odboru ochrany prostředí Štěpán Kyjovský a jmenuje také Panský rybník v Jinonicích, který nechalo město nedávno zrekonstruovat, odbahnit a obnovit jeho břehy. Stejně tak Praha zvelebila nedaleký Butovický rybník. Při té příležitosti specialisté zjistili, že celá soustava jinonických vodních ploch nemá dostatečné přirozené zásobování vodou.
„Voda byla dokonce doplňována z vodovodního řadu. Nyní ale developer v blízkosti těchto rybníků dokončil bytový projekt, který je koncipován tak, že dešťová voda z něj poteče právě do rybníků,“ zmiňuje Kyjovský nízkoenergetický projekt Botanica, který má zároveň využívat použitou pitnou vodu obyvatel, například ze sprchování, na splachování. Mimo to je zateplený, což z něj dělá přesně ten typ stavby, které chce vedení Prahy podporovat.
„Energeticky úsporné budovy jsou velice důležité, a proto momentálně aktualizujeme územní energetickou koncepci. Zpracováváme také výhledy do budoucna s nejrůznějšími scénáři,“ pokračuje Kyjovský s tím, že pro Prahu je nyní prioritní hospodaření s energií v objektech, které patří hlavnímu městu. Proto chce město i nadále pokračovat například v zateplování vlastních budov, které započalo už v letech 2005 až 2010. Soustředí se zatím především na školy.
Tímto způsobem už k tepelnému plášti přišla například Střední škola automobilní a informatiky v Hostivaři, do kterého město investovalo dvacet milionů korun a nyní na energiích ročně ušetří 700 tisíc korun. Obdobná situace je u Gymnázia Na Pražačce a tamní základní a mateřské školy. Město tam investovalo třicet milionů a ročně ušetří jeden milion.
Vedení Prahy chce také pracovat na tvorbě parků a lesoparků, jako tomu bylo například u lesoparku Vinice. Také se chce postupně navracet k původní bukové skladbě lesů, která má údajně lepší ochlazovací efekt.
Obecná část Strategie adaptace hlavního města na klimatickou změnu, kterou magistrát připravuje společně s IPR Praha a projektem UrbanAdapt, který se specializuje na adaptaci měst na změnu klimatu, má být hotová do konce letošního roku. Do konce roku 2017 musí být celkově schválena.
O autorovi| Tereza Blažková, redaktorka MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha
