29. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Politici nechtějí mít z Blanky sirotka. Jednají o prodloužení.
Politici nechtějí mít z Blanky sirotka. Jednají o prodloužení.
24. 9. 2015
Blankou sice řidiči jezdí, ale Praha stojí před zásadní otázkou, co dál. Nedokončená zůstává třetina městského okruhu. Peněz na dostavbu je ale málo.
Politici nechtějí mít z Blanky sirotka. Jednají o prodloužení.
Blanka je sirotek. Označil ji tak alespoň náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Na tunelový komplex, který stál i s napojením na Strahovský tunel 43 miliard korun, totiž v Troji nenavazuje východní část Městského okruhu, která už léta existuje pouze v plánech projektantů. Situaci navíc neulehčuje ani fakt, že stát stále nedostavěl vnější okruh kolem metropole. „Udělám vše pro to, abychom se co nejrychleji přiblížili dobudování Městského okruhu a Blanka přestala být sirotkem,“ slibuje Dolínek.
Jeho předsevzetí je však během na dlouhou trať s obrovským množstvím překážek. Tu první mohou do cesty postavit členové Trojkoalice, která je jednou z vládnoucích stran magistrátu. Uvnitř partaje totiž aktuálně panují neshody o tom, zda se ke stavbě další části Městského okruhu vůbec přiklonit. „Toto téma jsme ještě v Trojkoalici neuzavřeli. Nicméně představa, že bychom pokračovali podle původního plánu, což znamená výstavbu dalších kapacitních tunelů, to je pro nás těžko akceptovatelná varianta,“ vysvětluje místopředsedkyně Strany zelených Petra Kolínská. Ta zároveň dodává, že je nutné řešit dopravní situaci v ulici V Holešovičkách v Praze 8. Tato městská část je přitom jednou ze čtyř, kterých se dostavba okruhu týká. Pokračování Městského okruhu by mělo v první fázi vést od křižovatky Pelc-Tyrolka, která leží v blízkosti mostu Barikádníků, a končit na Balabence nedaleko stanice metra Palmovka. Na stole teď leží projekt se dvěma variantami řešení, přičemž první počítá s novým tunelem v Bílé skále u Vltavy. Podle druhé by auta měla jezdit ulicí Nová Povltavská, která by se však nejprve musela výrazně rozšířit. Jakmile rada projekt jako takový odsouhlasí, následně Praha vyhlásí tendr, ze kterého by mohlo být jasnější, jaká varianta se definitivně zvolí. S tunelem, nebo bez?
Na tři kilometry dlouhý úsek městského okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Balabenkou by měla později navazovat stavba poslední části Městského okruhu, a to mezi Balabenkou a Štěrboholskou radiálou u lanového mostu. Také v případě této stavby se počítá s částečným zahloubením pod zem. Tunel by měl navíc vzniknout pod ulicí Zenklova. Další soustavu tunelů však odmítají aktivisté, kteří už před lety proti plánovanému pokračování Městského okruhu pod zemí protestovali. „Byli bychom radši, kdyby si město zvolilo jinou variantu, a to tu, kterou již naznačil Institut plánování a rozvoje města. Jde o takzvaný duální systém, kdy by se jako pokračování Městského okruhu použily dvě větvě komunikací. První větev by tvořila ulice Povltavská, dále by se jelo přes Balabenku, Jarov a Malešice. Druhá větev by vedla přes Kbelskou a Průmyslovou,“ vysvětluje Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat. Podle něj je navíc takzvané duální řešení výrazně levnější variantou. Plán, který počítá se soustavou tunelů, by pravděpodobně vyšel vedení metropole na víc, než kolik stál tunel Blanka.
Otázkou tak zůstává, jak by Praha dokončení Městského okruhu platila. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) je nutné, aby se do financování zapojil stát. Vedení metropole argumentuje mimo jiné tím, že jen například v případě Blanky tvořilo více než šest miliard konečné ceny DPH. Investice do Městského okruhu zkomplikuje také další dopravní stavba, a to výstavba nové linky metra D za desítky miliard korun. Město se navíc nemůže spolehnout jen na peníze z Bruselu. Fakta Problematická místa Kromě dostavby Městského okruhu plánuje vedení metropole přednostně řešit dopravní situaci v ulici V Holešovičkách. Ve spolupráci s radnicí Prahy 8 jedná o jejím možném zahloubení pod zem. Tímto opatřením chce ulevit od hluku a znečištění lidem, kteří v oblasti bydlí. Než se tak stane, zaplatí tamním obyvatelům výměnu oken za nová, která lépe těsní. To bude investice ve výši 77 milionů korun.
S otevřením Blanky se zatím zhoršila dopravní situace v okolí Vítězného náměstí. Praha 6 již v minulosti apelovala na hlavní město, aby vybudovalo čtyřproudou spojnici ulic Evropská a Svatovítská. Podle původních plánů měl být tento 850 metrů dlouhý obchvat dokonce otevřen spolu se zprovozněním tunelového komplexu. To se však nestalo a „Kulaťák“ tak zůstává nadále problematickým místem. Podle aktuálních odhadů by stavba mohla odstartovat v roce 2018. Vnitřní okruh hlavního města Východní část Městského okruhu má v budoucnu vést od křižovatky Pelc Tyrolka, kde dnes řidiči vyjíždí z tunelu Blanka, přes Balabenku a dál k lanovému mostu na Štěrboholskou radiálu. Kdy a zda vůbec se bude úsek stavět, rozhodne v brzké době vedení metropole. Jižní část Městského okruhu je zároveň nejstarší. Trasa vede od lanového mostu, přes Kačerov k Barrandovskému mostu. Západní část Městského okruhu začíná za Barrandovským mostem. Dále ji tvoří soustava tunelů v pořadí Zlíchovský tunel, Mrázovka a Strahovský tunel, který ústí na Břevnově u mimoúrovňové křižovatky Malovanka. Severozápadní část okruhu je vůbec nejnovější. Tvoří ji tunelový komplex Blanka, který se skládá z Brusnického, Dejvického a Bubenečského tunelu. Hranice severozápadní části tvoří křižovatka Malovanka a výjezd z Trojského mostu.
Adam Váchal, redaktor MF DNES
Mohlo by vás také zajímat
