20. 9. 2024
Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Brno soutěží s Prahou o první porodní dům
Brno soutěží s Prahou o první porodní dům
17. 5. 2016
Brno soutěží s Prahou o první porodní dům
Rizikových porodů doma přibývá. Matky a porodní asistentky žádají vznik porodních domů – míst, kde se odehrávají porody pod vedením porodních asistentek a jsou v blízkosti porodnic. Podporu porodní domy získaly v Brně a Praze.
„Ideální by bylo, kdyby porodní domy vznikly co nejdříve. Za rok, za dva. Je to nejen ekonomicky výhodné pro stát, který by tak ušetřil, ale v tuto chvíli už jde o bezpečnost, již by měl zajistit. A nabídnout rodičkám alternativu k porodnicím, které stále více žen z mnoha důvodů odmítá. Ročně podle našich odhadů rodí doma stovky žen. Desítky z nich však podstupují značné riziko, například už po porodu císařským řezem nebo při porodu dvojčat. Vznikají tak skutečně nebezpečné situace,“ varuje Petra Sovová z Hnutí za aktivní mateřství.
V Německu i Kanadě
U našich západních sousedů jsou porodní domy běžné. Rodí v nich pouze ženy s nízkým rizikem komplikací při porodu, a téměř sousedí – ve vzdálenosti maximálně deseti minut – s porodnicemi. Blízkost porodních domů a porodnic s lékaři je praxí a podmínkou pro případy, kdy se porod zkomplikuje. Asistentky pak předávají rodičku do péče lékaře.
Podle biostatističky Markéty Pavlíkové, odbornice působící ve výzkumu v oblasti zdravotnictví, připadají v západních zemích na porodní domy minimálně dvě procenta všech porodů. „V Německu, kde často porodní domy přímo sousedí s porodnicemi, je 120 porodních domů, v Rakousku třináct, v Anglii je těchto domů 60 a jen v této části Velké Británie v nich přijde na svět ročně 12 tisíc novorozenců. Od pilotního projektu v roce 1994 vzniklo také 13 porodních domů v kanadském státě Quebec, kde takto ročně porodí dva tisíce maminek, tedy opět zhruba dvě procenta rodiček,“ vyjmenovala statistiky Pavlíková.
O nebezpečí vědí
Pocit bezpečí je pro matky ten nejdůležitější. Jenomže pro mnohé nebývá zhmotněno přítomným lékařem či porodnicí.
„Bezpečí pro mne nejsou ostrá světla, klimatizace a lékař, kterého vidím poprvé. Proto jsme si s manželem už v těhotenství zaplatili péči porodní asistentky. U gynekologa a v poradnách jsem se nikdy nic moc nedozvěděla. A nakonec jsem svého prvního syna rodila doma jen s asistentkou. Ale uvědomuji si rizika a byla bych moc ráda, kdybych další dítě mohla přivést na svět v porodním domě. Přidáváme se k této iniciativě a hlasitému přání dalších tisíců rodičů, kteří se na nás obrátili,“ říká matka ročního chlapečka Barbora Fafílková, která s manželem Jakubem založila webové stránky jsemtehotna.eu.
V Praze domy podporu mají
Vznik porodních domů, tedy minimálně zahájení vážné diskuse o jejich zavedení, podpořila i pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a předseda magistrátního Výboru pro zdravotnictví a bydlení Miloš Růžička (STAN).
„Tyto diskuse začalo Brno a já jsem přesvědčen, že je třeba je odstartovat i tady, včetně diskuse o úhradě této péče zdravotními pojišťovnami. Možná to vzbudí tu klasickou zdravou řevnivost, které z měst bude mít porodní domy dříve,“ doufá s úsměvem v úspěšnou realizaci Růžička.
Česká metropole už za sebou jednu zkušenost s porodním domem má. Společnost Porodní dům U Čápa, díky speciálně financovanému projektu, provozoval porodní dům mezi lety 2006 a 2008. Pak se ovšem zastavil finanční tok, nicméně společnost za znovu otevření bojuje.
„Není to jen Porodní dům U Čápa, ale v Praze víme o třech iniciativách, které by chtěly otevřít porodní domy. Existují tu nějaké fungující řekněme svépomocí, ale to není systémové a má to svá rizika. Já věřím, že oficiálně porodními domy prosadíme,“ dodala Sovová.
Ideální by bylo, kdyby porodní domy vznikly co nejdříve. Za rok, za dva Petra Sovová, Hnutí za aktivní mateřství
Autor: Stáňa Seďová, Právo 17.5.2016
Mohlo by vás také zajímat
20. 9. 2024


