Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Aktuality Mrakodrap, či park? Co vyroste v sousedství

Mrakodrap, či park? Co vyroste v sousedství

30. 6. 2016

Kolik minut trvá cesta do nejbližšího parku? Kde vyrostou mrakodrapy? A pod kterými bloky domů povede metro D? To vše lze vyčíst z Metropolitního plánu.
Mrakodrap, či park? Co vyroste v sousedství

Mrakodrap, či park? Co vyroste v sousedství

Návrh nového územního plánu. Pro laika na první pohled neuchopitelná změť čar, barev a čísel – klidně by to mohl být i nákres raketoplánu. Je to však omyl, základní orientace v dokumentech není tak složitá a pátrání po detailech může být napínavé. Objevit, jak vysoké budou nové domy ve vašem sousedství, je rychlé jako jedno kliknutí myší. Ostatně myš, počítač a internet jsou to jediné, co je zapotřebí k zahájení průzkumu tohoto důležitého městského dokumentu.

1 Moje čtvrť: bude se tu stavět?

Základní mapa návrhu Metropolitního plánu je rozdělená do lokalit pojmenovaných po historických čtvrtích. Po kliknutí na vybranou čtvrť se zobrazí hranice oblasti a otevře se malé okno. V něm se lze snadno dočíst, s jakými druhy zástavby tu Praha počítá. Kupříkladu na Starém Městě je struktura města popsaná jako „rostlá“, což znamená, že se jedná o historické centrum s úzkými klikatými uličkami i nižšími domy. Právě tomuto charakteru by měla odpovídat i výstavba. Bloková struktura (například Smíchov) značí činžovní domy a zahradní město (Vily Břevnov) patří ke čtvrti rodinných domů.

            Druhý důležitý údaj se objeví po rozkliknutí okna dané lokality. „V případě Vršovic se rozbalí krycí list této čtvrti. V něm je zvýrazněn index využití 1,34/1,37. Index je výsledek složitého výpočtu, v němž zohledňujeme mimo jiné zastavěnost místa či jeho obydlenost. To, že v případě Vršovic index roste z 1,34 na 1,37, znamená, že tu počítáme s výstavbou,“ vysvětlil Adam Švejda, mluvčí Institutu plánování a rozvoje. Tato městská organizace Metropolitní plán přichystala. Pro Staré Město je index před i za lomítkem stejný, tudíž tam k masivní výstavbě nedojde. Platí tedy pravidlo – čím větší rozdíl mezi čísly, tím větší změny.

2 Kde se domy vyšplhají do nebes

V balíku Metropolitní plán existuje užitečná sekce s byrokratickým jménem „Schémata odůvodnění“. Obsahuje tematické mapy s přehledy dopravních akcí či výškové regulace. Když badatel otevře právě mapu výškové regulace, možná se lekne, že se mu na monitor vysypalo lego. Jedná se však o zmenšenou čtvercovou sít (jeden čtverec patří k bloku města o rozměrech 100 na 100 metrů). Každá z barev na síti přitom značí počet pater v místě.

            „Černá znamená, že zachováváme stávající stav. Modrá je pro drobné změny a v oblastech označených růžově navrhujeme výstavbu výškových budov, o jejich rozmístění chceme s lidmi i třeba městskými částmi od září diskutovat,“ uvedl Švejda. Institut podle něj navrhuje výškové budovy tak, aby při pohledu na horizont města netvořily zuby, ale oblouky. Takový příklad lze v Metropolitním plánu nalézt u Libeňského mostu.

            Mrakodrapy by podle mapy mohly vyrůst na Pankráci, v Bubnech, na Jižním Městě nebo na Vysočanské. V Bubnech v sousedství řeky plán navrhuje domy o maximálně 21 patrech, o kousek dál o osmnácti podlažích. Konkrétní čísla pater ukazuje základní mapa plánu – je posetá malými černými, modrými či růžovými číslicemi.

3 Povede nám metro D pod sklepem?

Samostatná mapa dopravních staveb je ve stejném balíku jako podklad pro výškovou regulaci. Červená barva patří nově plánovaným silnicím. Linka metra D má barvu tmavě růžovou – kudy přesně povede, je opět nejlépe vidět v základní mapě. Detailní pohled na tuto linku dokonce odhaluje, pod jakými bloky domů ji budou firmy hloubit, kde mají stát zastávky a třeba to, že metro podjede parky Havlíčkovy a Riegrovy sady.

4 I stromy a keře mají růst podle vzorce

Pro umístění nových parků vymyslel institut základní vzorec. Nejprve rozdělil parky do čtyř kategorií od největších metropolitních parků po nejmenší místní zeleň, přičemž každý Pražan by měl do některého z metropolitních dojít do 25 minut, do parku čtvrťového do 15 minut, lokálního do pěti až deseti minut a do místního do dvou minut. A právě tam, kde zeleň chybí, navrhuje institut novou výsadbu.

5 Bílá místa na mapě oblečená do červeného pyžama

Ve většině pražských lokalit očekává Metropolitní plán jen malé změny. Výjimku tvoří hlavně patnáct velkých „transformačních lokalit“, kterým plán předpovídá masivní rozvoj. Seznam těchto oblastí je v textové části plánu a přehledná mapa Regulace transformačních a rozvojových ploch je uložená pod zarážkou Schémata odůvodnění.

            Lokality jako Nové Bubny, Horní Pankrác, Harfa a Kolbenova či Nákladové nádraží Žižkov jsou v mapě označené červeným šrafováním, kterému lidé v institutu přezdívají „červené pyžamo“. Zatím tu lze dohledat třeba počty pater budoucích budov, ale podrobnosti chybějí. To je mimochodem jedna z vážných výtek, které má magistrát ke vznikajícímu plánu. Institut nicméně slibuje, že v příštích letech vytvoří speciálně pro velká rozvojová území menší plány, z nichž už bude jasné, kudy povede silnice, kde postaví školu a kde park.

 

Návod Jak se orientovat v Metropolitním plánu Na internetové stránce plan.iprpraha. cz/cs/metropolitni-plan jsou důležité dva odkazy v horní liště. První je „Prohlížení“, kde se ukrývá základní mapa s podrobnými údaji o celém městě. Druhý odkaz se jmenuje „Ke stažení“, obsahuje textovou část, podrobný popis jednotlivých oblastí, pravidla regulací a podobně. V pravém dolním rohu této stránky je zarážka „Schémata odůvodnění“, pod ní jsou uložené užitečné tematické mapy. V nich lze najít mapky s přehledem výškových regulací, klíčových rozvojových lokalit nebo třeba návrh nových silnic a trasy metra D.

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha,autor: Kateřina Frouzová