18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Aktuality Financování městských částí Prahy je třeba změnit
Financování městských částí Prahy je třeba změnit
24. 6. 2013
Málokdo ví, že z částky okolo 30 000 Kč, které posílá Praze stát na každého občana hlavního města a kterou nám všechny ostatní obce tolik závidí, městské části dostávají pouze 2400 Kč, tedy jen 8 %, zbytek si město ponechává pro vlastní potřebu. Z těchto 8 % musí městské části zaplatit kompletní chod všech škol a školek na svém území, údržbu zeleně, parků i dětských hřišť, provoz úřadu, údržbu komunikací i všechny další věci, které pro své občany dělají.
Financování městských částí Prahy je třeba změnit
Málokdo ví, že z částky okolo 30 000 Kč, které posílá Praze stát na každého občana hlavního města a kterou nám všechny ostatní obce tolik závidí, městské části dostávají pouze 2400 Kč, tedy jen 8 %, zbytek si město ponechává pro vlastní potřebu. Z těchto 8 % musí městské části zaplatit kompletní chod všech škol a školek na svém území, údržbu zeleně, parků i dětských hřišť, provoz úřadu, údržbu komunikací i všechny další věci, které pro své občany dělají. Z 92 % procent, které si ponechává Hlavní město Praha, se dříve část dostávala do městských částí formou dotací, z nichž se hradily především větší investiční akce. V posledních třech letech se ale dotace pro městské části v hlavním rozpočtu HMP značně snížily – zatímco ještě v roce 2009 bylo přímo v rozpočtu zařazeno asi 40 akcí městských částí s celkovou částkou 280 mil. Kč a dalších 500 mil. Kč bylo rozděleno z tzv. rezervy pro městské části (celkem tedy 780 mil. Kč pro MČ), v rozpočtu pro rok 2012 již nebyla zařazena žádná akce městské části a z rezervy se rozdělovalo jen 200 mil. Kč, tedy celkově jen čtvrtina finančních prostředků oproti roku 2009. Pro letošní rok byla zcela zrušena rezerva pro městské části a do rozpočtu opět nebyly akce MČ zařazeny. Městské části byly kromě toho vyřazeny z okruhu možných žadatelů o sportovní granty. Výrazně se pro ně snížil i příjem z výherních hracích automatů (část peněz si nyní nechává magistrát).
Jak je vidět, financování městských částí se v posledních letech velmi výrazně zhoršilo. Přitom městské části musí i nadále zajišťovat v plné míře servis pro své občany. Některé městské části na okrajích města (většinou bývalé samostatné obce nedobrovolně připojené k Praze v roce 1974) se navíc musí starat i o velkou část komunikací na svém území. Tato péče je přitom finančně velmi náročná, zimní a letní údržba i běžné opravy stojí ročně cca 20 Kč/m2. Přitom tyto městské části dostávají od města stejné finanční prostředky jako jiné městské části, v nichž se o chodníky i komunikace stará TSK, tedy jen 2400 Kč na osobu. Kde je tedy nějaká elementární spravedlnost? Některé městské části se rovněž starají o hřbitovy na svém území - dostávají ale stejné finance jako městské části, kde se o hřbitovy kompletně stará Správa pražských hřbitovů. Některé mají vlastní knihovny – ale dostávají stejně jako ty městské části, kde knihovní službu zajišťuje město prostřednictvím Městské knihovny. Některé se starají o dešťovou kanalizaci, zatímco běžně zajišťuje její správu PVK.
Je proto zcela spravedlivé požadovat, aby byly tyto věci zohledněny a aby městským částem, které vlastními silami a ze svých rozpočtů zajišťují výše uvedené služby, byly vynaložené částky refundovány tak, aby nebyly finančně znevýhodněny oproti jiným městským částem, které tyto služby pro své občany nezajišťují, resp. aby byla výše příspěvku pro tyto městské části o příslušnou částku navýšena. Napravila by se tím desítky let stará nespravedlnost a městské části by měly více peněz pro svůj rozvoj.
Výše příspěvku pro městské části by měla být navíc celkově zvýšena aspoň na dvojnásobek, 2400 Kč je opravdu velmi málo. Případně by mohla být odstupňována podle příjmu na obyvatele. Městské části v centru mají velké finanční příjmy z pronájmů nebytových prostor a mají tedy i vyšší příjem na jednoho občana. Naproti tomu v okrajových městských částech jsou tyto možností příjmů omezené. Všichni přitom žijeme v jednom městě, obyvatelé okrajových částí města by proto neměli být touto skutečností handicapováni. Málokdo ví, že z částky okolo 30 000 Kč, které posílá Praze stát na každého občana hlavního města a kterou nám všechny ostatní obce tolik závidí, městské části dostávají pouze 2400 Kč, tedy jen 8 %, zbytek si město ponechává pro vlastní potřebu. Z těchto 8 % musí městské části zaplatit kompletní chod všech škol a školek na svém území, údržbu zeleně, parků i dětských hřišť, provoz úřadu, údržbu komunikací i všechny další věci, které pro své občany dělají. Z 92 % procent, které si ponechává Hlavní město Praha, se dříve část dostávala do městských částí formou dotací, z nichž se hradily především větší investiční akce. V posledních třech letech se ale dotace pro městské části v hlavním rozpočtu HMP značně snížily – zatímco ještě v roce 2009 bylo přímo v rozpočtu zařazeno asi 40 akcí městských částí s celkovou částkou 280 mil. Kč a dalších 500 mil. Kč bylo rozděleno z tzv. rezervy pro městské části (celkem tedy 780 mil. Kč pro MČ), v rozpočtu pro rok 2012 již nebyla zařazena žádná akce městské části a z rezervy se rozdělovalo jen 200 mil. Kč, tedy celkově jen čtvrtina finančních prostředků oproti roku 2009. Pro letošní rok byla zcela zrušena rezerva pro městské části a do rozpočtu opět nebyly akce MČ zařazeny. Městské části byly kromě toho vyřazeny z okruhu možných žadatelů o sportovní granty. Výrazně se pro ně snížil i příjem z výherních hracích automatů (část peněz si nyní nechává magistrát).
Jak je vidět, financování městských částí se v posledních letech velmi výrazně zhoršilo. Přitom městské části musí i nadále zajišťovat v plné míře servis pro své občany. Některé městské části na okrajích města (většinou bývalé samostatné obce nedobrovolně připojené k Praze v roce 1974) se navíc musí starat i o velkou část komunikací na svém území. Tato péče je přitom finančně velmi náročná, zimní a letní údržba i běžné opravy stojí ročně cca 20 Kč/m2. Přitom tyto městské části dostávají od města stejné finanční prostředky jako jiné městské části, v nichž se o chodníky i komunikace stará TSK, tedy jen 2400 Kč na osobu. Kde je tedy nějaká elementární spravedlnost? Některé městské části se rovněž starají o hřbitovy na svém území - dostávají ale stejné finance jako městské části, kde se o hřbitovy kompletně stará Správa pražských hřbitovů. Některé mají vlastní knihovny – ale dostávají stejně jako ty městské části, kde knihovní službu zajišťuje město prostřednictvím Městské knihovny. Některé se starají o dešťovou kanalizaci, zatímco běžně zajišťuje její správu PVK.
Je proto zcela spravedlivé požadovat, aby byly tyto věci zohledněny a aby městským částem, které vlastními silami a ze svých rozpočtů zajišťují výše uvedené služby, byly vynaložené částky refundovány tak, aby nebyly finančně znevýhodněny oproti jiným městským částem, které tyto služby pro své občany nezajišťují, resp. aby byla výše příspěvku pro tyto městské části o příslušnou částku navýšena. Napravila by se tím desítky let stará nespravedlnost a městské části by měly více peněz pro svůj rozvoj.
Výše příspěvku pro městské části by měla být navíc celkově zvýšena aspoň na dvojnásobek, 2400 Kč je opravdu velmi málo. Případně by mohla být odstupňována podle příjmu na obyvatele. Městské části v centru mají velké finanční příjmy z pronájmů nebytových prostor a mají tedy i vyšší příjem na jednoho občana. Naproti tomu v okrajových městských částech jsou tyto možností příjmů omezené. Všichni přitom žijeme v jednom městě, obyvatelé okrajových částí města by proto neměli být touto skutečností handicapováni.
Autor: RNDr. Jana Plamínková
