Hlavní stránka O nás Stanovy

Stanovy

STANOVY

 

Č Á S T   I.

 

PREAMBULE

 

Uznávajíce neporušitelnost základních lidských práv a svobod, majíce na zřeteli ústavně zaručené právo svobody sdružování, s vědomím významu občanské společnosti založené na principech svrchovanosti zákona a zodpovědnosti každého občana a vyjadřujíce vůli tyto hodnoty ctít a hájit, přijímáme tyto stanovy.

 

Č Á S T   II.

 

HLAVA I.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 

Čl. 1 Úvodní ustanovení

  • 1.   Název politického hnutí je STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, používaná zkratka STAN, (dále jen „hnutí“).
  • 2.   Hnutí vyvíjí činnost na území České republiky. Adresa sídla je V Rovinách 40, 140 00 Praha. Změnu adresy sídla může provést svým rozhodnutím předsednictvo; případná změna adresy sídla nepodléhá schválení Republikovým sněmem (dále jen „Sněm“).
  • 3.   Veškerá činnost hnutí se uskutečňuje v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a dalšími právními předpisy platnými na území České republiky.

Čl. 2 Programové cíle – Poslání hnutí

  • a) Cílem činnosti hnutí je vytvoření optimálních podmínek pro život občanů v právním a fungujícím státě, který se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu a uplatňuje princip subsidiarity. Hnutí chápe výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí a veřejné správy. Ve svém programu hnutí usiluje o vyvažování oprávněných zájmů všech společenských skupin s důrazem na svobodu a odpovědnost jednotlivce, solidaritu společenství občanů a zasahování veřejné moci pouze v těch případech, kdy jde o účelný a nezbytný výkon svěřené moci.
  • b) Požadavkem je omezení byrokracie, zasazení se o decentralizaci výkonu veřejné moci. Hnutí vyžaduje průhlednost veřejného života, potírání korupce a zneužívání získané moci. Hnutí usiluje o obnovení důvěry v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti.
  • c) V otázkách dotýkajících se národního hospodářství, ekonomie a sociální politiky prosazujeme principy individuální odpovědnosti občanů, jejich rovných šancí a dbáme na etické chování v tržním systému s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Zásadním programovou prioritou hnutí je kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V oblasti fiskální prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky, provedení nezbytných reforem důchodových a sociálních.
  • d) Z hlediska evropské integrace hnutí přispívá k posilování proevropského směřování České republiky a zajištění důstojného a respektovaného místa naší země ve světě.
  • e) Do státní a veřejné správy bude hnutí prosazovat osobnosti – schopné, zodpovědné a sebevědomé občany, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, rodinu, obec, kraj, stát a život budoucích generací a výsledky jejich práce a činnosti svědčí o takto nabytých zkušenostech.
  • f) Hnutí svým působením hodlá rozvíjet kulturu mezilidských vztahů, hájí lidský život jako nezpochybnitelnou a nejvyšší hodnotu, prosazuje ochranu životního prostředí pro zachování budoucím generacím a ochranu tradic a základních morálních zásad.

Čl. 3 Právní úkony

  • 1.   Právní úkony (právní jednání) zavazující hnutí může činit předsednictvo hnutí, a to samostatně předsedou či 1. místopředsedou anebo společně místopředsedou a dalším voleným členem předsednictva.
  • 2.   Jiné osoby (členové a zaměstnanci hnutí) mohou jednat (činit právní úkony) za hnutí v souladu s interními normativními předpisy či plné moci vystavené osobami v souladu s odst. 1.
  • 3.   Podepisování za hnutí se děje tak, že k vytištěnému nebo předepsanému názvu hnutí a jménům jednajících připojí jednající své vlastnoruční podpisy a uvedou funkci v hnutí.

Čl. 4 Organizační uspořádání a orgány hnutí

  • 1. Organizační uspořádání hnutí je vedeno ve třech úrovních:
    •      a) oblastní,
    •      b) krajská,
    •      c) republiková.
  • 2.   Základní organizační jednotkou hnutí jsou oblastní sdružení, sdružující členy hnutí zpravidla v působnosti obce s rozšířenou působností. Obvod oblastního sdružení určuje krajský výbor, jehož rozhodnutí může přezkoumat předsednictvo. Orgánem oblastního sdružení je schůze členů oblastního sdružení.
  • 3.   Základní organizační jednotkou hnutí jsou krajské organizace. Na krajské úrovni se utváří tyto orgány hnutí:
    •      a) krajský sněm,
    •      b) krajský výbor,
  • 4.   Orgány s republikovou působností jsou:
    •      a) Sněm,
    •      b) předsednictvo,
    •      c) dozorčí rada,
    •      d) rozhodcovský a smírčí výbor,
    •      e) celostátní výbor,
    •      f) Nejvyšší rada.
  • 5.   Členové hnutí v obci/městě či více obcí/měst se mohou sdružit do místních klubů, které nejsou organizačními jednotkami hnutí ani orgány hnutí. Místní klub může ze svého středu zvolit svého předsedu a popřípadě pokladníka.

Čl. 5 Neslučitelnost funkcí v hnutí 

  • 1.   Člen dozorčí rady, rozhodcovského a smírčího výboru a Nejvyšší rady nemůže být v zaměstnaneckém či obdobném smluvním poměru k hnutí.
  • 2.   Ten, kdo je v pracovněprávním či jiném obdobném smluvním poměru k hnutí, nesmí být voleným členem orgánu s republikovou působností. To neplatí pro ty volené členy, s jejichž zvolením je spjato přiznání platu či jiné odměny.
  • 3.   Členové rozhodcovského a smírčího výboru nebo Nejvyšší rady nesmí být členy jiného orgánu hnutí. Mohou se však účastnit jednání sněmů.
  • 4.   Předseda a místopředsedové hnutí nemohou být předsedy krajské organizace a oblastního sdružení.

 

HLAVA II.

ČLENSTVÍ

 

Čl. 6 Žádost

  • 1.   Řádně vyplněnou žádost o členství může podat pouze občan České republiky, který dosáhl 18. let věku, není omezen ve způsobilosti k právním úkonům, nevykonává funkci, s níž je podle zákona neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém hnutí, není členem jiné politické strany nebo politického hnutí a který zároveň splňuje kriteria stanovená pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb. (způsobilost být členem). Žádost se podává krajskému výboru, který ji se svým vyjádřením postoupí prostřednictvím hlavní kanceláře Nejvyšší radě.
  • 2.   Členství lze udělit, pokud žadatel nebyl v minulosti vyloučen z hnutí, a to pouze za předpokladu, že se k návrhu žadatele kladně vysloví Nejvyšší rada a jestliže se žadatel stal registrovaným příznivcem hnutí nejméně 2 roky před podáním žádosti, ledaže Nejvyšší rada promine ve výjimečných případech splnění této podmínky. V případě jednou vyloučeného člena může Nejvyšší rada rozhodnout o prominutí této podmínky udělení členství.

Čl. 7 Řízení o udělení členství

  • 1.   Žádost o členství se podává na typizovaném formuláři. Orgánem rozhodujícím o přijetí je Nejvyšší rada. V kompetenci Nejvyšší rady je pověřit přípravou podkladů k rozhodnutí o žádosti o členství příslušnou komisi.
  • 2.   Orgán rozhodující o přijetí posoudí, zda žadatel splňuje formální podmínky člena hnutí dle čl. 6 odst. 1 (způsobilost být členem), jejichž splnění se prokazuje listinami osvědčující stanovené podmínky a čestným prohlášením.
  • 3.   Orgán rozhodující o přijetí posuzuje žádost zejména s ohledem na důvěryhodnost a bezúhonnost žadatele.  Rozhodnutí o žádosti žadatele je konečné a nelze se proti němu dále odvolat.
  • 4.   Novou žádost lze podat nejdříve po jednom roce od zamítnutí žádosti o členství.

Čl. 8 Vznik členství

  • Členství v hnutí vzniká dnem rozhodnutí orgánem rozhodujícím o udělení členství. Tímto dnem nabývá žadatel statusu člena se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími.

Čl. 9 Agenda členů a registrovaných příznivců

  • 1.   Hnutí vede agendu členů a registrovaných příznivců.
  • 2.   Každý člen či registrovaný příznivec je evidován pouze k jedné krajské organizaci hnutí.
  • 3.   Přestup je možný na základě předběžného souhlasu dotčených krajských organizací.

Čl. 10 Pozastavení členství

  • 1.   Na základě písemně odůvodněné žádosti člena doručené předsednictvu či z podnětu orgánu hnutí může být členství člena nebo status registrovaného příznivce pozastaveno. Členství či status registrovaného příznivce je pozastaveno a obnoveno dnem uvedeným v rozhodnutí.
  • 2.   Po dobu pozastaveného členství či statusu registrovaného příznivce jsou dotčené osobě pozastavena všechna práva a povinnosti, jež jsou spojena s příslušným statusem.
  • 3.   Členství či status registrovaného příznivce je pozastaveno automaticky nejvýše po dobu 2 let, řádným neuhrazením příspěvků, byly-li vypsány. Vyrovnáním těchto závazků k hnutí jsou práva člena či registrovaného příznivce bez dalšího obnovena.

Čl. 11 Zánik členství

  • Členství zaniká
    •      a) úmrtím,
    •      b) dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zbavení či omezení způsobilosti člena k právním úkonům,
    •      c) písemným prohlášením o vystoupení z hnutí, a to dnem doručení příslušnému krajskému výboru dle čl. 12, odst. 1, nebo do sídla hnutí,
    •      d) kandidaturou ve volbách za jinou volební stranu bez souhlasu orgánu, který má pravomoc schvalovat vyjmenované kandidátní listiny hnutí, a to dnem registrace kandidátní listiny (kandidáta),
    •      e) rozhodnutím o vyloučení,
    •      f) dnem, který bezprostředně předchází vzniku členství člena hnutí v politické straně či v jiném politickém hnutí,
    •      g) rozpuštěním oblastního sdružení nebo krajské organizace, v jejímž obvodu působnosti měl člen trvalý pobyt, pokud předsednictvo nerozhodlo se souhlasem člena o převedení člena do jiného oblastního sdružení. V případě přijetí rozhodnutí o rozpuštění je předsednictvo povinno členy informovat o možnosti znovu požádat o přijetí do hnutí, čl. 7 odst. 4 se neuplatní,
    •      h) prodlením v zaplacení členských příspěvků, byly-li vypsány, delším než 2 roky, ledaže člen prokazatelně uhradí všechny své závazky vůči straně nejpozději poslední den této lhůty.

Čl. 12 Registrovaní příznivci hnutí

  • 1.   Registrovaný příznivec hnutí je osoba, která není členem hnutí, ale má zájem podílet se na činnosti hnutí a souhlasí s programovým směřováním – posláním hnutí. Na krajské úrovni je evidován jako příznivec hnutí ten, kdo:
    •      a)  vyplněný předepsaný formulář doručí krajskému výboru,
    •      b) je ochoten podporovat cíle a program hnutí,
    •      c) není členem extrémistických (nedemokratických) uskupení,
    •      d) byl přijat za příznivce rozhodnutím krajského výboru.
  • 2.   Status registrovaného příznivce vzniká dnem schválení přihlášky krajským výborem. Krajský výbor je povinen projednat přihlášku do 6 měsíců od doručení žádosti a nejpozději do 9 měsíců rozhodnout o přijetí nebo nepřijetí. Proti jeho rozhodnutí se lze odvolat k rozhodčímu a smírčímu výboru, a to do 15 dnů ode dne, kdy bylo žadateli prokazatelně sděleno rozhodnutí krajského výboru (zpravidla elektronickou cestou). Odvolání určené rozhodčímu a smírčímu výboru se podává k rukám ředitele hlavní kanceláře, bylo-li odvolání podáno u krajského výboru, je krajský výbor povinen jej bez prodlení postoupit řediteli hlavní kanceláře. Evidenci registrovaných příznivců vede krajská organizace a hlavní kancelář hnutí, jejíž údaje jsou závazné.
  • 3.   Příslušné orgány hnutí zajišťují informovanost registrovaných příznivců o činnosti hnutí.
  • 4.   Registrovaní příznivci hnutí nemohou kandidovat na volená místa v předsednictvu a na funkci předsedy krajských organizací, v případě ostatních orgánů hnutí mohou být jeho členy. Registrovaní příznivci mohou být navrženi za hnutí do zastupitelských sborů a jiných veřejných funkcí a dále se mohou na základě schválených volebních řádů účastnit i primárních voleb (sestavování kandidátek) hnutí.
  • 5.   Práva registrovaných příznivců hnutí jsou v jiném shodná s členskými právy; postavení registrovaných příznivců je obdobné členskému statusu, pokud není ve stanovách či vnitřních předpisech hnutí výslovně uvedeno jinak. Jejich status zaniká z důvodů uvedených v čl. 11 postupem uvedeným ve stanovách.

 

HLAVA III.

PRÁVA A POVINNOSTI

 

Čl. 13 Práva

  • Člen a registrovaný příznivec má právo v souladu s těmito stanovami
    •      a) na informace o činnosti hnutí,
    •      b) obhajovat a prosazovat své názory,
    •      c) podílet se na projednávání všech záležitostí, týkající se činnosti hnutí,
    •      d) podávat návrhy, stížnosti, dotazy a má právo být informován o jejich vyřízení či řešení,
    •      e) hlasovat, volit, být volen a delegován do orgánů a funkcí ve hnutí (vyjma případů uvedených v čl. 12 odst. 4),
    •      f) kandidovat za hnutí a navrhovat kandidáty hnutí pro volby do zastupitelských sborů,
    •      g) na pozastavení členství v hnutí v případech, kdy o to žádá,
    •      h) účastnit se jednání všech orgánů hnutí, pokud se rozhoduje o jeho osobě, bez práva hlasovacího.

Čl. 14 Povinnosti

  • Člen a registrovaný příznivec je povinen
    •      a) podporovat politický a volební program hnutí a podílet se na jeho prosazení,
    •      b) vykonávat odpovědně funkce, do nichž byl zvolen,
    •      c) dodržovat interní normativní předpisy hnutí přijaté v souladu se stanovami a respektovat jiná nezávazná usnesení orgánů hnutí,
    •      d) platit příspěvky ve stanovené lhůtě a výši, jsou-li vypsány,
    •      e) sdělit neprodleně písemně změnu údajů uvedených na své přihlášce,
    •      f) oznámit neprodleně, že je proti němu na základě oficiálního postupu orgánů veřejné moci, vedeno řízení (disciplinární, trestní řízení), jež může vyústit v rozhodnutí o jeho provinění a které může mít nepříznivý dopad na hnutí,
    •      g) v případě kandidatury do kteréhokoli zastupitelského orgánu v ČR nebo na vyžádání předsednictva prokázat, že vyhovuje podmínkám uvedeným v čl. 6 Stanov.

Čl. 15 Disciplinární delikty a sankce

  • 1.   Člen může být z hnutí vyloučen, jestliže
    •      a) závažným způsobem porušil stanovy hnutí,
    •      b) svým chováním na veřejnosti či způsobem výkonu veřejné funkce nebo svého povolání (podnikání) opakovaně nebo závažně poškodil nebo ohrozil pověst hnutí,
    •      c) uvedl nepravdivé údaje v čestném prohlášení na své přihlášce,
    •      d) byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin po dni vzniku svého statutu k hnutí.
  • Ze stejných důvodů může být registrovanému příznivci odňat jeho status.

 

  • 2.   Členství člena může být pozastaveno na dobu určitou, pokud
    •      a) se člen měl dopustit jednání popsaného v odst. 1 písm. a) až d), je-li toto dočasné opatření odůvodněno intenzitou a rozsahem provinění,
    •      b) bylo proti členovi zahájeno trestní nebo obdobné (přestupkové, disciplinární) řízení.
  • Ze stejných důvodů může být registrovanému příznivci pozastaven jeho status.

 

  • 3.   Návrh na vyloučení či pozastavení členství může podat krajský výbor u členů své organizace, dále předsednictvo, celostátní výbor nebo společně skupina alespoň 10 členů či 30 registrovaných příznivců u jakéhokoli člena hnutí; doručením návrhu rozhodcovskému a smírčímu výboru je zahájeno řízení.
  • 4.   Rozhodcovský a smírčí výbor o návrhu rozhodne a jeho rozhodnutí se doručuje navrhovateli a dotčené osobě, účinnosti nabývá dnem přijetí rozhodnutí.
  • 5.   Rozhodnutí o pozastavení členství, nebylo-li vydáno k žádosti dotčené osoby, lze napadnout do 15 dnů odvoláním k Nejvyšší radě, které však nemá odkladný účinek.
  • 6.   Dotčená osoba může podat odvolání do patnácti dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení k Nejvyšší radě, jehož rozhodnutí je konečné. Odvolání má odkladný účinek.
  • 7.   V případě méně závažného provinění může rozhodcovský a smírčí výbor nebo Nejvyšší rada udělit dotčené osobě napomenutí.

 

HLAVA IV.

ORGÁNY HNUTÍ A JEJICH PŮSOBNOST

 

Čl. 16 Rozhodování orgánů hnutí

  • 1.   Orgány hnutí rozhodují nadpoloviční většinou svých přítomných členů, není-li dále stanoveno jinak. Orgány hnutí jednají v souladu s jednacími řády a jsou ustanovovány podle volebních řádů; tyto řády jakožto interní normativní směrnice jsou přijímány celostátním výborem, není-li stanovami uvedeno jinak.
  • 2.   Předsednictvo a krajský výbor jsou na všech úrovních usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů; ostatní orgány jsou schopny se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech jejich členů nebo delegátů, nestanoví-li statut příslušných orgánů jinak, nejméně však tři osoby. Může-li se jednání sněmu či schůze zúčastnit každý člen či registrovaný příznivec hnutí, je sněm či schůze usnášeníschopná vždy, účastní-li se jej (jí) alespoň tři osoby. Podmínkou usnášeníschopnosti je dodržení pravidel pro svolání sněmu či schůze. V případě voleb jsou pravidla platnosti voleb totožná jako v případě usnášeníschopnosti dle věty první s výjimkou Sněmu.
  • 3.   Není-li orgán hnutí usnášeníschopným dle odst. 2 tohoto článku, lze svolat náhradní jednání nejdříve za týden ode dne konání původního jednání, nezkrátí-li předsednictvo svým rozhodnutím tuto lhůtu ve stavu nezbytné nutnosti. Náhradní jednání je schopné se usnášet i o volbách, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech členů nebo delegátů.
  • 4.   Člen orgánu na vyšší úrovni má právo zúčastnit se jednání nižšího orgánu, hlasování se však neúčastní s hlasem rozhodujícím.
  • 5.   Jednání Sněmu je veřejné, nerozhodne-li uvedený orgán jinak. Jednání ostatních orgánů hnutí jsou veřejná pouze v souladu s usnesením příslušného orgánu.
  • 6.   Pozvánka na jednání orgánu hnutí je rozesílána v době určené jednacím řádem před jednáním orgánu hnutí elektronickou cestou, ledaže člen orgánu požádá o jinou formu (telefonickou či poštou) obeznámení o termínu konání jednání orgánu hnutí. Termín voleb předsedů a místopředsedů na jakékoliv úrovni či kandidátů do zastupitelských sborů a schválený volební řád musí být oznámeny členům, stanoví-li to volební řád, písemně nejméně 14 dní před konáním těchto voleb. Vnitrostranické volby kandidátů do zastupitelských sborů s výjimkou nominace lídra pro volby do příslušného zastupitelského sboru se nesmí konat dříve než 12 měsíců před termínem voleb do těchto sborů. Vnitrostranické volby kandidátů do různých zastupitelských sborů zpravidla probíhají odděleně.
  • 7.   Za řádné svolání jednání orgánu hnutí odpovídají předsedové těchto orgánů.
  • 8.   Funkční období členů volených orgánů hnutí a volených funkcionářů je tříleté; jejich působnost se prodlužuje výhradně do doby zvolení nových členů těchto orgánů a funkcionářů, a to nejvíce o 12 měsíců. Pokud ani v této době není člen orgánu či funkcionář nově zvolen, jeho funkční období posledním dnem této lhůty končí a jeho pravomoci dočasně přebírá orgán o stupeň vyšší, v případě předsednictva pak Nejvyšší rada.
  • 9.   Před uplynutím funkčního období končí výkon funkce odstoupením, odvoláním nebo ztrátou volitelnosti.
  • 10. Každé rozhodnutí orgánu hnutí, kterým se zasahuje do individuálních práv členů, musí být přiměřeně odůvodněno. Jiná usnesení orgánu hnutí mohou být odůvodněna, shledá-li to ve věci konající orgán za potřebné.
  • 11. Pokud tyto stanovy pojednávají o Parlamentu, o parlamentních klubech či o parlamentní úrovni, mají se dle povahy věci zpravidla na mysli zástupci poslanců, senátorů či členů Evropského parlamentu.
  • 12. Pojednávají-li stanovy o zástupcích hnutí, mají-li mít tito práva dle těchto stanov, musí mít status alespoň registrovaného příznivce.

Čl. 17 Oblastní sdružení

  • 1.   Oblastní sdružení je základní organizační jednotkou hnutí, jež působí zpravidla na území správního obvodu obce s rozšířenou působností1 a sdružuje všechny členy a (registrované příznivce) daného územního obvodu. Ve správním obvodu příslušné obce s rozšířenou působností může působit pouze jedno oblastní sdruženíO ustavení oblastního sdružení informuje bez prodlení krajský výbor, předsednictvo a hlavní kancelář hnutí.
  • 2.   Členy oblastního sdružení jsou členové a (registrovaní příznivci) i hnutí s trvalým bydlištěm v příslušném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Členem oblastního sdružení může být i člen a registrovaný příznivec hnutí, (registrovaný příznivce), jež nemá trvalý pobyt v obvodu oblastního sdružení, avšak prokáže opodstatněný zájem na zařazení do oblastního sdružení.
  • 3.   Oblastní sdružení volí ze svého středu předsedu a nejvýše dva místopředsedy, kteří reprezentují sdružení. Oblastní sdružení se schází na svých pravidelných schůzích.
  • 4.   Oblastní sdružení je součástí příslušné krajské organizace. O ustavení či rozpuštění oblastního sdružení rozhoduje předsednictvo krajský výbor na návrh nejméně tří členů z příslušného obvodu anebo z vlastního podnětu.
  • 5.   Oblastní sdružení tvoří nejméně tři členové (registrovaní příznivci).
  • 6.   Oblastní sdružení zejména
    •      a) volí a odvolává předsedu a nejvýše dva místopředsedy sdružení,
    •      b) navrhuje kandidáty do funkcí na vyšší úrovni v hnutí a v zastupitelských sborech,
    •      c) sestavuje kandidátku do obecních zastupitelstev (městských zastupitelstev či zastupitelstev městských částí) v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
    •      d) může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti oblastního sdružení.
    •      e) deleguje kandidáty na krajský sněm podle klíče stanoveného krajským výborem.
  • 7.   Schůzi členů oblastního sdružení svolává podle potřeby předseda oblastního sdružení, zpravidla jednou za 3 měs. Na žádost alespoň jedné třetiny členů oblastního sdružení, krajského výboru či předsednictva je rovněž předsedou do jednoho měsíce svolána schůze oblastního sdružení. Pokud předseda schůzi členů oblastního sdružení nesvolá, svolá jej předseda krajského výboru nejdéle do 15 dnů po uplynutí lhůty; neučiní-li tak, svolá jej předsednictvo.
  • 8.   Předseda oblastního sdružení předsedá schůzi oblastního sdružení a zabezpečuje přípravu podkladů pro jednání schůzí, zabezpečuje plnění usnesení orgánů hnutí a jedná navenek za oblastní sdružení v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy hnutí; jednáním může pověřit místopředsedu oblastního sdružení.
  • 9.   Schůze oblastního sdružení schvaluje předvolební i povolební koalice na místní úrovni a kandidáty do obecní (městské) rady; k těmto rozhodnutím může krajský výbor vyjádřit svůj nesouhlas anebo mohou být zrušena předsednictvem.

Čl. 18 Krajská organizace

  • 1.   Krajská organizace je základní organizační jednotkou hnutí s obvodem působnosti na území kraje a s právem hospodaření na území kraje. Plní působnost oblastního sdružení v místech, kde nedošlo k jeho ustavení. V jejím čele stojí předseda, který je zároveň předsedou krajského výboru. Ustavení krajské organizace schvaluje předsednictvo.
  • 2.   Krajský sněm tvoří všichni členové a registrovaní příznivci s příslušností ke krajské organizaci, ledaže pro množství těchto členů a registrovaných příznivců krajský výbor rozhodne o volení delegátů, zohledňující i případné zastoupení místních klubů (čl. 4 odst. 5), dle jím stanoveného klíče s dodržením pravidel poměrného zastoupení, a dále členové krajského zastupitelstva příslušného kraje a členové Parlamentu zvolení za hnutí STAN příslušného kraje. Krajský výbor rozhoduje o zřízení místních klubů (čl. 5 odst. 4) či oblastních sdružení (čl. 17 odst. 4), je-li to pro množství lidí a pro řádnou činnost krajské organizace potřebné.
  • 3.   Krajský výbor svolá krajský sněm podle potřeby nebo dle rozhodnutí předsednictva, zpravidla jednou za rok. Krajský výbor může, jsou-li zřízeny v jeho kraji oblastní sdružení, zvolit princip zastoupení delegátů na sněmu a určit klíč podle zásad poměrného zastoupení pro účast na něm zohledňující i zastoupení místních zřízených místních klubů; ke stížnosti alespoň jednoho oblastního sdružení či místního klubu podané v 15 denní lhůtě může rozhodnutí krajského výboru přezkoumat předsednictvo.
  • 4.   Jednání mimořádného krajského sněmu svolá předseda na žádost předsednictva, krajského výboru nebo na žádost alespoň jedné poloviny oblastních sdružení, přijatých na schůzích oblastních sdružení. Pokud předseda krajský sněm nesvolá do jednoho týdne ode dne doručení žádosti, svolá jej člen krajského výboru určený jednacím řádem, nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti; neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá předsednictvo.
  • 5.   Krajský sněm
    •      a) volí a odvolává z řad členů hnutí předsedu, stanovuje počet místopředsedů (nejvýše tři) a dalších členů krajského výboru, volí a odvolává místopředsedy a členy krajského výboru do stanoveného počtu členů krajského výboru; jsou-li v kraji zřízeny oblastní sdružení, může krajský sněm rozhodnout, že za členy krajského výboru nominují oblastní sdružení zpravidla své předsedy, přičemž v takovém případě krajský sněm však zvolí předsedu a místopředsedy (nejvýše tři); podrobnosti určuje jednací a volební řád,
    •      b) sestavuje kandidátní listinu do krajského zastupitelstva a Parlamentu ČR a navrhuje kandidáty do jiných zastupitelských sborů, případně vyslovení podpory hnutí těmto kandidátům; schválení těchto kandidátek přísluší, ledaže stanovy určují jinak, předsednictvu. Krajský sněm může delegovat usnesením sestavení a schválení kandidátky na krajský výbor,
    •      c) schvaluje zprávu o činnosti krajské organizace,
    •      d) schvaluje zprávu o hospodaření krajské organizace, byly-li jí svěřeny vlastní prostředky k využití,
    •      e) volí a odvolává kandidáty a jejich náhradníky za příslušný kraj do orgánů na republikové úrovni (předsednictva, rozhodcovského a smírčího výboru, dozorčí rady, celostátního výboru) v počtu daných stanovami či jinými předpisy hnutí,
    •      f) volí delegáty a případně náhradníky za příslušný kraj na jednání republikového Sněmu podle klíče stanoveného předsednictvem,
    •      g) může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti krajské organizace.
  • 6.   Krajský výbor je výkonným orgánem krajské organizace, který koordinuje činnost oblastních sdružení na území příslušného kraje. Krajský výbor připravuje podklady pro jednání krajského sněmu a plní jeho usnesení.
  • 7.   Jednání krajského výboru se s hlasem poradním účastní zástupce krajských zastupitelů za hnutí a členové Parlamentů zvolení za hnutí STAN příslušného kraje.
  • 8.   Krajský výbor řídí činnost krajské organizace a vykonává právo hospodaření na území kraje dle schváleného rozpočtu. Krajský výbor uděluje status registrovaného příznivce žadatelům a vyjadřuje se v členských otázkách na žádost či sám iniciativně v členských otázkách ve vztahu k celostátním orgánům. Předseda krajské organizace zpravidla předsedá schůzi krajského výboru a krajského sněmu a zabezpečuje přípravu podkladů pro jejich jednání, zabezpečuje plnění usnesení orgánů hnutí a jedná navenek za krajskou organizaci v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy hnutí; jednáním může pověřit místopředsedu krajské organizace.
  • 9.   Krajský výbor jmenuje hospodáře krajské organizace, který odpovídá za hospodaření s majetkem hnutí svěřeným krajské organizaci, za dodržení rozpočtu krajské organizace, za řádné vyúčtování příjmů a výdajů krajské organizace a za dodržení dalších účetně-hospodářských pravidel.
  • 10. Krajský výbor se schází zpravidla jednou za tři měsíce a svolává jeji předseda krajské organizace.
  • 11. Jednání krajského výboru svolá předseda na žádost alespoň jedné třetiny jeho členů anebo předsednictva. Pokud předseda krajské organizace krajský výbor nesvolá do jednoho týdne ode dne doručení žádosti, svolá jej do 15 dnů od obdržení žádosti člen krajského výboru určený jednacím řádem; neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá předsednictvo.
  • 12. Krajský výbor může ve výjimečných případech změnit pořadí kandidátky do místních zastupitelských sborů sestavené oblastními sdruženími, anebo rozhodnout ve výjimečných případech o opakování schůze, která o sestavení kandidátky rozhodla; v případě, kdy toto rozhodnutí není akceptováno oblastním sdružením, rozhodne s konečnou platností anebo v případě rizika prodlení ihned předsednictvo.
  • 13. Vyjádří-li krajský výbor nesouhlas s předvolební nebo povolební koalicí na místní úrovni anebo s návrhem kandidáta/ů hnutí do obecní (městské) rady, předloží neprodleně zároveň své odůvodnění nesouhlasu předsednictvu hnutí.
  • 14. Krajský výbor má právo navrhovat krajskému sněmu kandidáty do krajského zastupitelstva, jakož i do dalších zastupitelských sborů. Krajský výbor schvaluje předvolební a povolební koalice na krajské úrovni a kandidáty hnutí do rady kraje, pokud tak neučiní krajský sněm; tato rozhodnutí mohou být ve výjimečných případech zrušena předsednictvem.
  • 15. O kandidátní listině do Senátu rozhoduje ta krajská organizace, v jejímž územním obvodu žije většina občanů senátního volebního obvodu.

Čl. 19 Celostátní výbor

  • 1.   Celostátní výbor je složen z předsedů krajských organizací, které v případě jejich nepřítomnosti zastupují místopředsedové krajských organizací v pořadí dle zvolení, dále z členů zvolených Sněmem a členů z titulu své funkce, kterými jsou všichni členové předsednictva.
  • 2.   S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání celostátního výboru
    •      a) předseda rozhodcovského a smírčího výboru,
    •      b) předseda dozorčí rady,
    •      c) ředitel hlavní kanceláře hnutí,
    •      d) členové Nejvyšší rady.

 

  • Předseda hnutí může přizvat další hosty.
  • 3.   Celostátní výbor
    •      a) schvaluje volebního lídra celostátních voleb, lídry kandidátek pro volby do poslanecké sněmovny a kandidátek pro krajské volby a dále hnutím nominované kandidáty pro volby do Senátu, uvedené platí i pro koaliční formu volební účasti hnutí,
    •      b) schvaluje kandidáty do vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí za hnutí a navrhuje jejich odvolání,
    •      c) schvaluje kandidátku anebo kandidáty za hnutí pro volby do Evropského parlamentu,
    •      d) má samostatnou finanční pravomoc v rámci předsednictvem schváleného rozpočtu,
    •      e) schvaluje statuty, jednací a volební řády s výjimkou jednacího a volebního řádu Sněmu,
    •      f) může určit výši a termín splatnosti příspěvků členů a registrovaných příznivců, jež musí být zásadně stejná pro obě skupiny osob, a určuje náhradní termín pro dodatečnou úhradu příspěvků, po kterou nedochází k automatickému pozastavení členství (čl. 10 odst. 3),
    •      g) schvaluje klíč navržený předsednictvem pro delegování zástupců krajských organizací na Sněm,
    •      h) schvaluje v rámci Sněmem schválených zásad politický a volební program hnutí.
  • 4.   Jednání celostátního výboru svolá a řídí předseda hnutí. Svolá též jeho jednání na žádost dozorčí rady nebo na žádost alespoň jedné třetiny oblastních sdružení či krajských výborů nebo krajských sněmů. Pokud předseda hnutí celostátní výbor nesvolá do jednoho týdne ode dne doručení žádosti, svolá jej do 15 dnů ode dne doručení žádosti člen výboru určený jednacím řádem; neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá předseda Nejvyšší rady.

Čl. 20 Sněm

  • 1.   Republikový Sněm je nejvyšším orgánem hnutí.
  • 2.   Delegáty Sněmu s hlasem rozhodujícím jsou
    •      a) delegáti nebo jejich náhradníci zvolení krajskými organizacemi podle klíče stanoveného celostátním výborem,
    •      b) členové předsednictva, členové Parlamentu a zastupitelé kraje zvoleni za hnutí,
    •      c) členové hnutí, které předsednictvo po souhlasu Nejvyšší rady svým rozhodnutím jmenovalo za delegáty.
  • 3.   Účastníky Sněmu s hlasem poradním jsou členové rozhodcovského a smírčího výboru, Nejvyšší rady a dozorčí rady, dále ředitel hlavní kanceláře hnutí a předsedové odborných komisí a významní představitelé veřejného života na pozvání předsednictva hnutí.
  • 4.   Sněm svolává předsednictvo hnutí zpravidla jednou za rok, vždy však jednou za dva roky.
  • 5.   Sněm svolá předsednictvo na žádost nejméně jedné poloviny krajských sněmů anebo Nejvyšší rady. Pokud předsednictvo Sněm nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti, svolá jej předseda hnutí; neučiní-li tak, svolá jej pak bez prodlení předseda Nejvyšší rady.
  • 6.   Termín, místo konání, návrh programu a klíč pro volbu delegátů stanoví předsednictvo s cílem zajistit co nejširší účast členské základny na Sněmu. Hlavní kancelář hnutí zajišťuje organizaci konání Sněmu.
  • 7.   Sněm
    •      a) volí a odvolává z řad členů hnutí předsedu, místopředsedy hnutí a dále volené členy předsednictva , v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
    •      b) volí a odvolává členy a náhradníky rozhodcovského a smírčího výboru v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
    •      c) volí a odvolává členy a náhradníky dozorčí rady v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
    •      d) volí a odvolává volené členy celostátního výboru v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu, nejvýše však v počtu 14 volených členů,
    •      e) schvaluje politický a volební program, případně alespoň jejich zásady,
    •      f) schvaluje třípětinovou většinou stanovy a jejich změny,
    •      g) schvaluje statut rozhodcovského a smírčího výboru,
    •      h) schvaluje zprávu předsednictva o činnosti a hospodaření hnutí,
    •      i) schvaluje jednací, volební a hlasovací řád Sněmu,
    •      j) bere na vědomí zprávu rozhodcovského a smírčího výboru a dozorčí rady.
  • 8.   Sněm rozhoduje 3/5 většinou o rozpuštění hnutí, sloučení s jinou politickou stranou a politickým hnutím nebo přeměně hnutí na občanské sdružení (§ 13 odst. 1 zákona).

Čl. 21 Předsednictvo hnutí

  • 1.   Předsednictvo hnutí je nejvyšším orgánem hnutí mezi konáním Sněmů, které je plně odpovědné za činnost hnutí (statutární orgán). Předsednictvo je složeno z volených členů předsednictva v počtu určených rozhodnutí Sněmu a dále z členů z titulu funkce, o nichž tak stanoví jednací řád hnutí (vždy však zástupce parlamentních klubů se zástupci z řad hnutí). 
  • 2.   Předsednictvo plní působnost orgánů krajské organizace v krajích, kde nebyla ustavena krajská organizace, a oblastních sdružení, kde nebyla sdružení ustavena.
  • 3.   Předsednictvo se schází podle potřeby v intervalu ne delším, než jednou měsíčně a svolává jej předseda hnutí, který řídí jeho jednání.
  • 4.   Jednání předsednictva svolá předseda hnutí na žádost dozorčí rady nebo na žádost alespoň jedné třetiny oblastních sdružení či krajských výborů nebo krajských sněmů či alespoň jedné třetiny členů předsednictva. Pokud předseda hnutí předsednictvo nesvolá do jednoho týdne ode dne doručení žádosti, svolá jej do 15 dnů od doručení žádosti člen předsednictva určený jednacím řádem; neučiní-li tak, svolá jej bez prodlení předseda Nejvyšší rady.
  • 5.   S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání předsednictva
    •       a) předseda rozhodcovského a smírčího výboru,
    •      b) předseda dozorčí rady,
    •      c) ředitel hlavní kanceláře hnutí,
    •      d) členové Nejvyšší rady,
    •      e) členové vlády jmenovaní za hnutí.
  • Předseda hnutí může přizvat další hosty.
  • 6.   Předsednictvo
    •      a) je oprávněno jednat jménem hnutí v souladu s čl. 2 odst. 1 Stanov (statutární orgán),  
    •      b) zřizuje hlavní kancelář hnutí a schvaluje její organizační řád, jmenuje a odvolává ředitele hlavní kanceláře hnutí a ekonoma hnutí a stanovuje pravidla jejich činnosti,
    •      c) schvaluje ustavení či zrušení oblastního krajské organizace, 
    •      d) předkládá Sněmu zprávu o činnosti a hospodaření hnutí,
    •      e) schvaluje rozpočet hnutí a po schválení dozorčí radou určuje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru,
    •      f) schvaluje výroční finanční zprávu hnutí,
    •      g) navrhuje celostátnímu výboru klíč pro delegování zástupců krajských organizací na Sněm,
    •      h) schvaluje rozpočtová pravidla hnutí a pravidla hospodaření,
    •       i) schvaluje kandidátní listiny pro volby do krajských zastupitelstev a Parlamentu ČR s právem ve výjimečných a odůvodněných případech po konzultaci s krajským výborem rozhodnout o opakování volby nebo provádět změny, které mají konečnou platnost,
    •      j) má právo po konzultaci s krajským výborem a dotčeným oblastním sdružením zasáhnout do kandidátní listiny pro komunální volby,
    •      k) má právo navrhovat kandidáty do zastupitelských sborů, vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí, anebo případně vyslovovat těmto kandidátům podporu hnutí,
    •      l) rozhoduje o zřízení odborných komisí na republikové úrovni a jmenuje předsedu příslušné komise,
    •      m) může rozhodnout s konečnou platností o schválení předvolební a povolební koalice na místní a krajské úrovni a o kandidátu/ech hnutí do obecní (městské) a krajské rady,
    •      n) o odvoláních proti rozhodnutí krajského výboru neustavit oblastní sdružení či stížnosti oblastního sdružení anebo místního klubu o stanovení klíče krajským výborem pro účast na krajském sněmu,
    •      o) rozhoduje o všech záležitostech celostátního významu, které nejsou stanovami vyhrazeny jinému orgánu hnutí.

Čl. 22 Nejvyšší rada

  • 1.   Nejvyšší rada je orgánem dohlížejícím, aby výkon činnosti hnutí nebyl v rozporu s programovým posláním a základními zásadami hnutí. Svým rozhodováním však nemůže zasahovat do rozhodování rozhodcovského a smírčího výboru a dozorčí rady dle čl. 23 odst. 1 písm. b) stanov. Nejvyšší rada je zcela nezávislý orgán, do jehož rozhodování nesmí nikdo zasahovat. Nejvyšší rada je složena z členů (registrovaných příznivců hnutí) v počtu nejméně 5 a nejvýše 9 osob, které jmenuje předsednictvo po souhlasu celostátního výboru hnutí. Členové jsou jmenováni na dobu 6 let, jejich mandát končí dosažením věku 75 let, smrtí či rezignací na funkci. Ze svého středu volí a odvolávají svého předsedu.
  • 2.   Nejvyšší rada může v rámci výkonu svých pravomocí dle stanov zrušit jakékoli rozhodnutí všech orgánů hnutí s výjimkou rozhodnutí Sněmu, dozorčí rady dle čl. 23 odst. 1 písm. b) stanov a rozhodcovkého a smírčího výboru. Rozhodnutí Nejvyšší rady může přezkoumat sama Nejvyšší rada anebo Sněm.
  • 3. Nejvyšší rada uděluje členství v hnutí a rozhoduje jako odvolací orgán o zrušení či pozastavení členství.

Čl. 23 Dozorčí rada

  • 1.   Dozorčí rada
    •      a) zřizuje se na republikové úrovni,
    •      b) je kontrolním a revizním orgánem hnutí, dohlíží na hospodářskou a správní činnost na příslušné úrovni,
    •       c) schvaluje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru,
    •      d) řídí se statutem, který schvaluje celostátní výbor,
    •      e) ze svého středu volí a odvolává předsedu, který jedenkrát za rok předkládá zprávu dozorčí rady Sněmu.
  • 2.   Dozorčí rada je volena Sněmem v počtu jím určeném, nejméně však tříčlenném.

Čl. 24 Rozhodcovský a smírčí výbor

  • 1.   Rozhodcovský a smírčí výbor se zřizuje na republikové úrovni. Jeho rozhodnutí dle odst. 2 a 3 tohoto článku může přezkoumat pouze sám rozhodcovský a smírčí výbor anebo 3/5 většinou Sněm.
  • 2.   Rozhodcovský a smírčí výbor
    •      a) je rozhodčím a smírčím orgánem hnutí, rozhoduje ve sporech mezi členy, orgány a organizačními jednotkami hnutí,
    •      b) řídí se statutem, který schvaluje Sněm,
    •      c) ze svého středu volí a odvolává předsedu, který jedenkrát za rok předkládá zprávu o činnosti Sněmu.
  • 3.   Rozhodcovský a smírčí výbor dále
    •      a) závazně vykládá Stanovy hnutí,
    •      b) rozhoduje o vyloučení a napomenutí člena hnutí, či stížnosti proti zániku členství z titulu rozpuštění organizace (čl. 11 písm. g/),
    •      c) rozhoduje o pozastavení členství a o odvolání žadatele o udělení statutu registrovaného příznivce proti rozhodnutí krajského výboru.
  • Před rozhodnutím o vyloučení člena dle písmene b) a c) si rozhodcovský a smírčí výbor vyžádá stanoviska dotčených orgánů a osob. V případě rozhodování o zániku členství rozpuštěním organizace se rozhodnutí výboru vztahuje na všechny dotčené členy.
  • 4.   Rozhodcovský a smírčí výbor dále rozhodnutím pozastaví platnost usnesení orgánu hnutí, které je v rozporu s vnitřními předpisy hnutí nebo obecně závaznými právními předpisy. Z jiných důvodů nemůže platnost usnesení orgánu hnutí pozastavit. Zároveň vyzve orgán, který toto usnesení přijal, k jeho zrušení či změně; nevyhoví-li dotčený orgán hnutí, rozhodne o jeho platnosti Nejvyšší rada, ledaže ta požádá o rozhodnutí v této otázce nejprve celostátní výbor.
  • 5.   Rozhodcovský a smírčí výbor má nejméně pět členů; počet členů výboru stanovuje Sněm v rozmezí 5 až 9 členů.

 

HLAVA V.

USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH FUNKCIONÁŘÍCH HNUTÍ A PORADNÍCH ORGÁNECH HNUTÍ

 

Čl. 25 Předseda hnutí

  • 1.   Předseda hnutí je jeho nejvyšším reprezentantem.
  • 2.    Předseda hnutí svolává Sněm, předsednictvo a celostátní výbor a předsedá jim. Předseda hnutí řídí a koordinuje činnost předsednictva.

 

Čl. 26 Místopředsedové hnutí

  • 1.   Místopředsedové hnutí zastupují předsedu v jeho nepřítomnosti a vykonávají úkoly z pověření předsednictva.
  • 2.   Počet místopředsedů hnutí určuje Sněm; zvolen však musí být nejméně první místopředseda.
  • 3.   První místopředseda je zástupcem předsedy, v době nepřítomnosti předsedy přebírá všechna práva a povinnosti v souladu se stanovami.
  • 4.   Volba místopředsedů se provádí tak, že se nejprve volí první místopředseda a poté ostatní místopředsedové, jsou-li voleni.

Čl. 27 Hlavní kancelář, ředitel a ekonom hnutí

  • 1.   Hlavní kancelář poskytuje veškerý servis hnutí, celostátním orgánům hnutí a koordinuje činnost krajských tajemníků, eviduje seznam členů a registrovaných příznivců hnutí a dále seznam oblastních sdružení a místních klubů, který je závazný.
  • 2.   Ředitele hlavní kanceláře hnutí jmenuje a odvolává předsednictvo. Ředitel hlavní kanceláře hnutí
    •      a) řídí činnost hlavní kanceláře hnutí,
    •      b) vystupuje jménem hnutí v pracovněprávních vztazích,
    •      c) jedná jménem hnutí v majetkových, hospodářských a pracovněprávních vztazích v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy,
    •      d) navrhuje předsednictvu ke schválení organizační řád hlavní kanceláře hnutí,
    •      e) zabezpečuje realizaci usnesení předsednictva a dalších orgánů hnutí,
    •      f) má právo kontrolovat plnění usnesení celostátních orgánů hnutí na nižších úrovních,
    •      g) plní další úkoly určené předsednictvem.
  • 3.   Ekonoma hnutí může jmenovat a odvolat předsednictvo. Ekonom hnutí
    •       a. odpovídá za řádné financování a hospodaření hnutí,
    •       b. je odpovědný za řádné vedení účetní evidence, za svěřené prostředky a vypracovává zprávy o financování a hospodaření hnutí,
    •       c. je oprávněn předložit předsednictvu návrh rozpočtu hnutí.

Čl. 28 Poradní orgány hnutí

  • 1.   Poradními orgány hnutí jsou odborné komise, komise předsednictva a dále kluby zastupitelů na všech úrovních, jejichž členy mohou být nejméně tři zastupitelé zvolení za hnutí.
  • 2.   Odborné komise připravují politický a volební program hnutí. Návrh programu odborné komise projedná s předsednictvem, případně spolu s dalším zástupcem odborné komise, předseda odborné komise.
  • 3.   Kluby mohou volit své předsedy, kteří svolávají a řídí jejich zasedání, a mají-li více než pět členů volí i místopředsedu či místopředsedy klubu. Náplní jednání klubu jsou zejména záležitosti související s výkonem mandátu, návrhy a stanoviska orgánů hnutí, koordinace postupu svých členů a přijímání stanovisek nebo doporučení pro další postup klubu zastupitelů.
  • 4.   Hnutí pravidelně koordinuje svou činnost s nezávislými komunálními politiky a komunálními zastupiteli. Za tímto účelem svolává konference, na něž jsou pozváni zástupci hnutí, místní a krajské samosprávy, státní správy a významní odborníci.

 

HLAVA VI.

USTANOVENÍ O HOSPODAŘENÍ HNUTÍ

 

Čl. 29 Zásady hospodaření

  • 1.   Hnutí odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
  • 2.   S majetkem hnutí hospodaří na základě schváleného rozpočtu a vnitřních předpisů předsednictvo. 
  • 3.   Roční rozpočet hnutí a jeho změny v průběhu roku schvaluje předsednictvo.
  • 4.   Rozpočet hnutí na rok musí být konstruován vždy jako vyrovnaný nebo přebytkový, ledaže z důvodu konání voleb bude přijat rozpočet deficitní se zajištěním financování schodku.
  • 5.   Vnitřní předpisy pro nakládání s majetkem hnutí schvaluje předsednictvo.
  • 6.   Příjmy hnutí jsou vytvářeny výhradně na základě ustanovení příslušného zákona.
  • 7.   Celostátní výbor rozhoduje o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí, nejedná-li se o případ podle § 13 odst. 7 zákona. Není-li výše uvedené rozhodnutí celostátního výboru učiněno, připadá majetkový zůstatek plynoucí z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí předsednictvem vybrané nadaci (nadačního fondu) podporující obranu a rozvoj lidských práv a svobod.

Čl. 30 Příjmy a výdaje hnutí

  • 1. Příjmy hnutí tvoří
    •      a) příspěvky ze státního rozpočtu České republiky, pokud je stanoví nebo připouští zákon,
    •      b) příspěvky členů a registrovaných příznivců,
    •      c) dary, dědictví a bezúplatná plnění,
    •      d) příjmy z nájmu, pachtu a zcizení movitého a nemovitého majetku,
    •      e) úroky z vkladů,
    •      f) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
    •      g) zápůjčky a úvěry, pokud je zákon připouští,
    •      h) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle § 17 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb.
  • 2. Výdaje hnutí jsou
    •      a) existující splatné závazky vůči věřitelům,
    •      b) náklady spojené s plněním zákonných povinností hnutí, zejména s vedením účetnictví, zpracováním výroční zprávy a s jejím ověřením auditorem,
    •      c) nezbytné výdaje na činnost hnutí, zejména mzdy zaměstnanců hnutí, nájemné a cestovné spojené s jednáním orgánů hnutí a náklady na provoz kanceláří, na získávání a předávání informací, pořízení nezbytného majetku hnutí,
    •      d) náklady na volby a volební kampaň,
    •      e) účelné náklady na rozvoj činnosti hnutí, zejména vydavatelskou, přednáškovou a osvětovou,
    •      f) dary nadacím, nadačním fondům, obecně prospěšným společnostem a jiným právnickým osobám, které nejsou založeny za účelem dosažení zisku.
  • 3.   Hnutí usiluje o to, aby veškeré své výdaje v kalendářním roce uhradilo ze svých příjmů.
  • 4.   Hnutí trvale udržuje svou ekonomickou nezávislost na podnikatelských subjektech i jakýchkoliv zájmových skupinách.
  • 5.   Úvěry a zápůjčky může hnutí přijímat pouze v souvislosti s přípravou voleb a volební kampaní.

 

HLAVA VII.

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

 

Čl. 31 Ustanovení přechodná

  • 1.   Ustanovení čl. 5 odst. 2 o neslučitelnosti je účinné okamžikem registrace změny stanov MV ČR. Byly-li uzavřeny jménem hnutí s členy či registrovanými příznivci hnutí právní vztahy (smlouvy) v tomto článku uvedené povahy, musí být do šesti měsíců tyto vztahy upraveny tak, aby byly v souladu s čl. 5 odst. 2 těchto stanov.
  • 2.   Povinnost jmenovat krajské hospodáře dle čl. 18 odst. 9 jsou krajské výbory povinny naplnit do šesti měsíců ode dne registrace těchto stanov. 

Čl. 32 Ustanovení závěrečná

  • 1.   Právní subjektivitu má pouze hnutí jako celek.
  • 2.   V případě zrušení hnutí jiným způsobem než sloučením s jiným politickým hnutím nebo politickou stranou vstupuje hnutí do likvidace.
  • 3.   V případě dobrovolného rozpuštění hnutí likvidátora jmenuje a odvolává předsednictvo.
  • 4.   Účinnosti tyto stanovy nabývají dnem registrace Ministerstvem vnitra ČR.

 

V Praze dne 25. března 2017

Petr Gazdík

předseda hnutí