Novelu zákona o rozdělení daní schválíme, ujistil starosty premiér

 

Hlavním požadavkem starostů bylo, aby rozdíl v příjmu mezi nejmenší vesnicí a metropolí nebyl vyšší než trojnásobek. To předseda vlády slíbil:

Audio

 

„Ano, trojnásobek! K tomu trojnásobku se dostaneme a tento trojnásobek bude dodržen. To je náš koaliční závazek. Chceme ten zákon udělat ještě teď na podzim letošního roku tak, aby šel hned do sněmovny. Není důvod na nic čekat. Jde pouze o konkrétní propočet, kde stát sám sobě utáhne opasek,“ slíbil předseda vlády před shromážděnými starosty.

 

„Jedna z těch alternativ, na které se dohodneme, o tom nepochybuji, je, že se to velkým městem zastropuje ve výši nominálu a už se přes něj nepůjde. A bude se přidávat menším obcím a městům,“ oznámil dál megafonem.

 

"Závazek, že dosáhneme tři ku jedné jsme připraveni dodržet, chceme se na tom dohodnout. V tuto chvíli jsou dvě varianty. My jsme přesvědčení, že nalezneme kompromis tak, abyste s tím byli spokojeni," uvedl také Nečas.

 

Změna v rozpočtovém určení daní, kterou navrhlo ministerstvo financí, má snížit rozdíl mezi nejchudšími obcemi a nejbohatšími městy ve výnosu sdílených daní na jednoho obyvatele. Zvýšit má podíl z daní pro 6241 menších měst a obcí celkem o 13,5 miliardy korun.

 

Novela naráží na odpor čtyř největších měst, která by měla změna připravit asi o pět miliard korun. Vládní ODS kvůli tomu chce najít jiné řešení, starostové ale žádají naplnění původního plánu změny.

 

Odstranit disproporce

 

V Ozvěnách dne se senátor Tomáš Grulich (ODS) vyslovil pro to, aby malé obce dostávaly více peněz. „Je skutečně disproporce mezi velkými a menšími obcemi Nejvíce to postihuje obce mezi 2 000 a 10.000 obyvatel. Otázka je, kde na to vzít. Myslím, že rozhodně musí dojít k nějakému finančnímu vyrovnání a myslí, že nejlepší zdroj peněz by bylo zrušení fondů, o které se pak obce ucházejí.“

Audio

 

 

„Myslím, že přidat na úkor velkých měst je špatné, ale jsem přesvědčen, že zrušením fondů se zdroje peněz na vyrovnání pro malé obce najdou,“ míní Grulich.

 

Starosta Bělotína Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova připomněl, že o problematice jednají už 10 let. „Situace dospěla tam, kam dospěla a ještě zdaleka není vyhráno. Novela by jeho obci přinesla 4 miliony korun ročně.“

 

„A chtěl bych vzkázat občanům, aby se zeptali svých poslanců, kteří hlasují podle stranických knížek, jak jim doma vysvětlí, že je za jedno volební období připravili o tolik a tolik peněz.“

 

„Celou dobu tvrdíme, že by měly skončit peníze přes různé fondy, protože tam jsou samozřejmě jiné tlaky i možnosti, jak to ovlivňovat. Jsem přesvědčen, že pokud peníze teď neskončí v obecních kasách, tak že za 2 roky se už nebudeme o něčem bavit, protože, když dnes premiér řekl, že se většina těchto peněz vezme z ministerstev, tak za 2 roky tam už žádné nebudou a nebude ani nové rozpočtové určení daní,“ poznamenal Eduard Kavala.

 

Z návrhu ministerstva financí vyplývá, že výrazně škrtat by měly Praha, Ostrava, Brno a Plzeň. Primátoři proto nešetří kritikou a hledají politickou podporu. Například z Ostravy zaznívá varování, že by mohl zastavit rozvoj už tak zatíženého regionu.

 

Rozdíl mezi nejchudší a nejbohatší obcí je 4,5 násobný, to v Evropě není běžné

 

Věra Kovářová, 1. místopředsedkyně Sdružení místních samospráv, ve Stalo se dnes v této souvislosti uvedla, že výhrady velkých měst chápe, ale podle ní se musí také chápat výhrady všech 6241 menších měst a obcí, které mají také rozpočty napnuté.

 

„Ten rozdíl je 4,5 násobný mezi nejchudší a nejbohatší obcí, což v Evropě není běžné. Třeba na Slovensku je to 2,5 násobek, v Rakousku je to ještě méně,“ uvedla.

 

Čtyři velká města dostávala podle ní navíc peníze, které jim nepříslušely. „Bylo to z dob okresů, kdy dostávaly mimo systém peníze na investice. Po zrušení okresů už nikdo neměl politickou odvahu jim peníze sebrat. Čili by se jim odebralo to, co jim náleželo neprávem a dalo by se ro obcím a pořád by ten rozdíl byl trojnásobný,“ dodala.