DOKUMENT: Otázky a odpovědi o připravovaných změnách rozpočtového určení daní

RUD je způsob rozdělení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Výnosy některých daní se podle zákona rozdělují mezi stát, kraje a obce. Mezi tyto sdílené daně patří daň z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů (DP). U DPH, DP právnických osob a DP fyzických osob vybraných srážkou (zaměstnanci) putuje 69,68 procenta z celostátního výnosu do státní pokladny, 8,92 procenta si rozdělí kraje a 21,4 procenta obce. U DP fyzických osob placené podnikateli se podle tohoto klíče rozděluje 60 procent vybrané sumy, deset procent jde do státního rozpočtu a 30 procent se rozdělí mezi obce dle bydliště podnikatele. Pod pojmem RUD se rozumí i takzvané svěřené daně, tedy daně, které plynou celé do rozpočtů obcí, především daň z nemovitostí.

 

Jaký se současný systém rozdělení mezi jednotlivé obce?

 

Podíl na výnosu daní, které dle zákona náleží obcím, se mezi jednotlivé obce dělí na základě tří kritérií. V propočtu, kolik která obec dostane, má největší váhu (94 procent) takzvané kritérium postupných přechodů (výpočet vycházející z koeficientu pro danou velikostní kategorii obce, počtu obyvatel a přepočítacího koeficientu, který zvýhodňuje Brno, Ostravu, Plzeň a Prahu). Při rozdělování se bere v potaz i rozloha obce a prostý počet obyvatel (každé toto kritérium má váhu tři procenta). Výsledkem je, že zatímco většina obcí dostává ze sdílených daní od 6800 korun na obyvatele (obce od 2001 do 5000 obyvatel) po 9400 na obyvatele (města s 50.001 - 100.000 obyvatel), Brno, Ostrava a Plzeň dostává 17,9 tisíce na obyvatele a Praha 29,6 tisíce korun na hlavu. Samosprávy 6241 obcí, ve kterých žije 80 procent obyvatel Česka, tak mohou hospodařit s 55,4 procenta sdílených daní, samosprávy čtveřice velkých měst rozhodují o využití téměř 45 procent těchto daní.

 

Jaký by měl být nový systém?

 

Podle návrhu ministerstva financí (MF) by se měly největší rozdíly v příjmech ze sdílených daní na jednoho obyvatele snížit ze současného 4,5násobku na maximálně trojnásobek. MF počítá s posílením rozpočtu obcí (bez čtyř největších měst) o 13,5 miliardy korun, z toho zhruba sedm miliard má pocházet ze státního rozpočtu (z dotačních programů) a asi pět mají získat na úkor Brna, Ostravy, Plzně a Prahy. Docílit by se toho mělo snížením váhy kritéria postupných přechodů na 80 procent, zvýšením váhy prostého počtu obyvatel na deset procent, zařazením nového kritéria dle počtu žáků ve školách s váhou sedm procent a přeřazením Brna, Ostravy a Plzně do propočtu mezi ostatní obce. Návrh počítá i se čtyřletými kompenzacemi ztrát čtveřici velkých měst.

 

Kdo změny podporuje a kdo je proti?

 

Změny prosazuje především TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí (STAN), které má boj proti daňové diskriminaci jako jeden z hlavních bodů programu. Aktivními bojovníky za přijetí změn jsou také starostové menších obcí, za jednu z cest k řešení současných problémů je považují například starostové z nepokoji postiženého Šluknovska. Proti jsou především představitelé čtveřice největších měst z řad ODS a ČSSD. Premiér a předseda ODS Petr Nečas řekl, že ODS je připravena dodržet koaliční smlouvu i vládní programové prohlášení, které změny obsahují. ODS však nesouhlasí s návrhem MF a připravila vlastní.

 

Proč potřebují malé obce více peněz?

 

Příjmy menších obcí mnohdy sotva vystačí na běžný provoz a řada z nich nemá ani možnost jiných příjmů než ze státního rozpočtu. Na většinu nutných investičních akcí (např. opravy místních komunikací, kanalizace, ČOV; řadě obcí základní infrastruktura zcela chybí) tak musí žádat o dotace, které jsou nenárokové a získat je není snadné. Některé obce nemohou ani žádat o dotace, neboť nemají peníze na nutné spolufinancování.

 

Proč mají velká města mnohem větší příjmy na obyvatele?

 

Praha je nejen hlavní město, ale i kraj, Brno a Ostrava jsou centra nadregionálního významu. Infrastruktura těchto měst (ale například i dalších krajských měst) slouží nejen jejich obyvatelům, ale i lidem ze širokého okolí či celé země. Řada projektů velkých měst je regionálního i celostátního významu. Návrh i nadále počítá se zachováním vyšších příjmů velkých měst.

 

Jak by se dle návrhu MF změnily rozpočty konkrétních obcí?

 

Například padesátitisícová Jihlava by si polepšila o 22 milionů, Příbram s 34 tisíci obyvateli o 33 milionů a šestnáctitisícový Varnsdorf o 19 milionů korun. Polepšila by si i velká krajská města, devadesátitisícové Pardubice asi o 13,5 milionů korun. Změny k lepšímu by se dočkaly i vesnice, například obec Holubice u Prahy se zhruba 1500 obyvateli by místo devíti milionů dostala téměř 11,5 milionu korun a třeba Drásov u Brna se zhruba 1300 obyvateli by si polepšil o čtyři miliony ze současných 8,4 milionů korun. Praha by přišla o 2,2 miliardy, Brno, Ostrava a Plzeň o 900 milionů korun.

 

 

http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=402939