Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Vít Rakušan: Redukce počtu poboček je nutná. Následovat bude definice toho, co od pošty chceme a za jakých podmínek

Vít Rakušan: Redukce počtu poboček je nutná. Následovat bude definice toho, co od pošty chceme a za jakých podmínek

19. 4. 2023

Poté co vedení České pošty oznámilo záměr zrušit v polovině roku 300 poboček, je zájem veřejnosti o tento státní podnik bezprecedentní. Je to vlastně zvláštní, protože ze statistik vyplývá, že průměrný Čech navštíví poštu 1,5krát měsíčně a většina lidí, s nimiž jsem o poště mluvil, mi řekla: „Já sice na poštu nechodím, ale…“ Debata o České poště tak osciluje mezi dvěma extrémy: jedni by ji zrušili úplně jakožto instituci zcela nepotřebnou, druhým se hroutí svět, když to na nejbližší pobočku budou mít o kilometr dál než dnes.

Vít Rakušan: Redukce počtu poboček je nutná. Následovat bude definice toho, co od pošty chceme a za jakých podmínek

Vít Rakušan: Redukce počtu poboček je nutná. Následovat bude definice toho, co od pošty chceme a za jakých podmínek

Ani jeden z těchto pohledů není podle mě rozumný, jak už to u extrémů bývá.

Neudržitelný stav
Ti, kdo hořekují nad každou uzavřenou pobočkou, si musí uvědomit, že nynější stav je neudržitelný. Hustotou pobočkové sítě i počtem lidí zaměstnaných v poštovních službách držíme v Evropě nezáviděníhodné prvenství. Pošta i kvůli tomu prodělává už od roku 2018 a její ztráta se postupně prohlubuje. Evropská komise, která schvaluje platby státu za poštovní služby, už dala najevo, že tak hustou (a tedy nákladnou) síť poboček nepovažuje do budoucna za obhajitelnou. Schvalování plateb státu České poště by se tak do budoucna mohlo ještě zkomplikovat.

Nejhustší síť poboček budeme mít i po uzavření těch 300 vybraných, které tvoří zhruba devět procent celkového počtu. V obcích, kde je pobočka jen jedna, se nemění nic – redukce probíhá tak, aby žádná obec nepřišla o dostupnost poštovních služeb. Bez rychlého zásahu by ale pošta ekonomicky nepřežila. Alternativou snížení hustoty poboček ve 113 větších městech bylo to, že o poštovní služby přijdeme všichni.

Námitku, že pošta měla uzavírání poboček více řešit se starosty dotčených měst, musím odmítnout. Nebyl na to čas, museli jsme jednat rychle. A představa, že by kterýkoliv starosta souhlasil s uzavřením pobočky v jeho městě, je iluzorní. Navíc pokud bychom rozhodnutí o tom, která pobočka bude zrušena, přenesli na starosty, prokázali bychom jim tím medvědí službu: zloba za nepopulární rozhodnutí by padla na ně.

Zastánci teorie, že státní pošta je přežitek, který v době internetu, online bankovnictví a čilé komerční konkurence balíkových služeb nemá opodstatnění, zapomínají ve svatém neoliberalistickém zápalu na to, na co politik zapomínat nesmí: že 17 procent našich spoluobčanů je tzv. digitálně negramotných a téměř třetina lidí má jen omezené schopnosti pohybovat se v digitálním světě. Že ne ve všech koutech naší republiky funguje internet tak, jak bychom si přáli. A že 700 tisíc seniorů si nechává důchod vyplácet v hotovosti.

To všechno jsou věci, které se nezmění ze dne na den, a my tyhle lidi nemůžeme hodit přes palubu. Moje motivace je v tomhle případě stejná jako u rozhodnutí, že datové schránky nebudeme zavádět povinně všem fyzickým osobám. Věřím, že evolucí (a také edukací) dosáhneme cíle lépe, byť o něco později.

Prodloužená ruka státu
Redukce počtu poboček je zatažení za záchrannou brzdu, nic víc. Po něm musí přijít proměna pošty, nová definice toho, co od ní stát chce a za jakých podmínek. Když říkám, že si poštu blízké budoucnosti představuji jako „prodlouženou offline ruku státu“, mám tím na mysli, že by se měla stát malým detašovaným pracovištěm státní správy, spojujícím prvkem mezi postupující digitalizací a potřebou fyzické služby nebo asistence. Mohla by být centrálním podacím, ověřovacím a výplatním místem veřejné správy provozovaným nad rámec základní agendy Czech POINT, kde kromě stávajících služeb poštovních a finančních bude možnost třeba zažádat o sociální dávku, vyřídit agendu finančního úřadu, nechat si poradit v oblasti státem vypisovaných dotací. Síť poboček ČP by tak integrovala různé služby státní správy, které se v regionech nevyplatí provozovat samostatně, a proto z nich mizí, jak vidíme na příkladu finančních úřadů.

Zároveň musí pošta v nových podmínkách fungovat flexibilněji. Dnes je svázaná řadou zákonných povinností, jako je doručování každý všední den nebo otevírací doba poboček, zbytečně složité jsou i podmínky provozování partnerských pošt, což řadu obcí v minulosti od tohoto perspektivního konceptu odradilo.

Vizi dalšího fungování pošty ale nebudu formulovat sám. Zapojit se do toho musí všechny další resorty, u kterých vnímáme možné synergie: kromě vnitra například justice, sociální věci, finance, průmysl a obchod a další, ale také neziskové organizace, sociologové a pochopitelně opozice. Protože „nová“ Česká pošta není projekt jednoho ministra na jedno volební období, ale něco, co má moderně, efektivně a smysluplně fungovat další roky.

Autor: Vít Rakušan, Lidovky.cz, 19. 4. 2023