Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Věra Kovářová: Pokud se nám podaří zajistit rovné šance pro jednotlivce i firmy a dělat dlouhodobě udržitelnou politiku, můžeme českou ekonomiku nejen konsolidovat ale i rozhýbat

Věra Kovářová: Pokud se nám podaří zajistit rovné šance pro jednotlivce i firmy a dělat dlouhodobě udržitelnou politiku, můžeme českou ekonomiku nejen konsolidovat ale i rozhýbat

13. 5. 2021

Podle ekonomky Evy Zamrazilové už v roce 2024 narazí český rozpočet na limit, kdy se musí použít daňová brzda. Co by měla příští vláda udělat pro to, aby k tomu nemuselo dojít?

Veřejné finance v České republice jsou v tak devastačním stavu, že jejich konsolidace bude pro nadcházející vládu tou nejvýznamnější výzvou. Chyběla vize, docházelo k rozsáhlému plýtvání zdrojů a alokace finančních výdajů vůbec nereflektuje potřeby 21. století.

V první fázi bude třeba zklidnit ekonomiku po krizovém období, to znamená snížit panující nejistotu bez razantních změn v prvním roce. V rané postcovidové době bude nutné narovnat nespravedlnosti způsobené vládními opatřeními a pomoci nejzranitelnějším rodinám, které se kvůli koronavirové krizi ocitly na hranici chudoby. Cílem takového stimulu by mělo být postavení ekonomiky zpět na nohy.

Ve druhé fázi se musí nastavit parametry pro konsolidaci veřejných financí a jejich následný růst. To s sebou obnáší změnu daňového systému a jeho zpřehlednění, výrazné snížení zcela zbytečných výdajů (efektivita výkonu státní správy, modernizace, daňová optimalizace, kontrola veřejných zakázek, atd…), ale také investičně podpořit udržitelný růst země, což se netýká pouze investic do vzdělávání a ochrany krajiny, ale také podpory začínajících podnikatelů, například formou snížených odvodů.

Pokud se podaří konsolidace, bude nutné připravit zemi na další léta a desetiletí dopředu nastavením udržitelného financování systému. To znamená začít rozsáhlou digitalizaci veřejné správy a přizpůsobit stát udržitelnému financování na výdajové stránce, což obnáší realizaci dlouho slibované reformy důchodového systému.

Nutné bude nejspíš zvyšování daní. Jaké konkrétní daně bude potřeba zvýšit, aby stát v dalších letech mohl snižovat své schodky?

Daňový systém trpí vysokým zdaněním práce těch, kteří mají podprůměrné příjmy, a přitom nízkým zdaněním činností, které mají negativní dopady na naši společnost. Příjmy státu jsou dnes ve stavu, kdy neumožňují dlouhodobě udržitelné financování veřejných služeb ani ve stávajícím rozsahu, natož při představě dalšího rozvoje veřejných služeb.

Pro současnou vládu je bohužel jedinou cestou, jak stávající služby udržet, zadlužování se, protože odmítá přijít s řešením, které bude správné, byť možná nepopulární. Tím však řešení problému pouze odsouváme a výrazně zatěžujeme další generace. 

Prioritou bude hledat úspory na výdajové stránce, veřejnou správu digitalizovat, zefektivnit chod státu a lépe kontrolovat veřejné zakázky. Bude také třeba odstranit bariéry v daňovém systému, které brání účasti na trhu práce. Zajistit nízké zdanění práce i do budoucna. Trvale odstranit daňové výjimky, zjednodušit celý systém a najít zdroje, které umožní financovat školství, zdravotnictví, důchody a další veřejné služby.

Uvědomujeme si ale i nutnost hledat nové zdroje příjmů, protože bez toho není možné snížit tempo zadlužování. A pokud někdo tvrdí, že to zvládne bez zásahů do příjmové stránky nebo omezení veřejných služeb v dnešním rozsahu, tak otevřeně lže. Možnosti, které se nabízí jsou zdanění digitálních gigantů, zavedení ekologických daní nebo vyšší daně z těžby nerostných surovin – tyto finance by pak měly putovat na rozvoj regionů, kde těžba probíhá.

Přínosem může být také důslednější kontrola transfer pricingu a nelegálních praktik v daňové optimalizaci tak, aby byla férová část zisků zdaněna v ČR a peníze sloužily rozvoji veřejných služeb.

Je podle vás únosné, aby Česká republika v budoucnu dál žila s vysokými deficity rozpočtu? Kdy by se mělo začít pracovat na jejich snižování?

Systém zadlužování nastavený posledními vládami je zcela neudržitelný. Řítíme se do propasti a zásadním úkolem příští vlády bude zabrzdit rozjetý vlak zadlužování českého státu dříve, než dojde k nejhoršímu. Chceme připravit rozsáhlý balík pro postcovidový restart, kde budou významně zastoupeny investice na delší horizont, než je jedno volební období.

Výdajová stránka rozpočtu musí projít důkladnou obměnou, protože už mnoho let funguje pouze ze setrvačnosti a vůbec neodráží potřeby 21. století. Mnoho potřebných strukturálních změn na výdajové stránce vládní reprezentace stále odkládá, přičemž už jsme prošvihli ten nejlepší čas ekonomické konjunktury.

Země potřebuje projít zcela zásadními změnami v oblasti důchodů, sociálních dávek i digitalizace a modernizace složek státního aparátu. Právě realizace těchto změn je klíčem, jak zajistit udržitelnost financování výdajů i pro další generace.

Jak dlouho podle vás ještě bude udržitelná daň z příjmu, kterou od letošního ledna zavedla současná vláda? Kdo a kdy bude muset zaměstnancům daň z příjmu opět zvednout? Nebo to nebude potřeba?

V krizové době se za takové kroky platí výrazným navýšením státního dluhu, a to je právě případ vládní daňové změny. Bude těžké chybějící příjmy nahradit, ale my tu ambicí mít budeme. Už při této změně jsme usilovali o vyšší slevu na poplatníka, protože není správné snižovat daně nerovnoměrným způsobem, když to zatížení systému, tak jak je dnes nastavený, padá právě na nízkopříjmové skupiny pracujících.

Když přemýšlíme o daňové změně, nebudeme chtít jít cestou dalšího zatížení zdanění práce. Ba naopak, přemýšlíme nad tím, že užitečné činnosti, jakými je právě práce, jsou již nyní zatíženy výrazně více než celá řada oblastí s negativním dopadem na společnost.

Má vaše strana ještě další nápady, kterak dát veřejné rozpočty do pořádku?

Nápadů, jak konsolidovat českou ekonomiku, zastavit ohromné zadlužování na desetiletí dopředu i umožnit postupný růst, máme mnoho. Je to však běh na dlouhou trať a bylo by bláhové myslet si, že to stihne vláda během jednoho volebního období. Proto bude důležité pro všechny aspekty rozsáhlých změn najít co nejširší politickou, ale také společenskou shodu.

Cílem našeho vládního působení by mělo být plnění Maastrichtských kritérií, a tedy snižování deficitu státního rozpočtu pod tři procenta HDP. K tomu je nutné zajistit rychlejší růst ekonomiky, vyšší efektivitu státu, ale také umožnit zapojení lidí, kteří se dnes pohybují v šedé ekonomice na legální trh práce. Mnohdy je to ale také o přístupu státního aparátu a nastavení procesů na ministerstvech. Budeme usilovat o širší zapojení odborných kapacit, které naše země nabízí a posílení analytické schopnosti státního aparátu s cílem lépe plánovat, měřit a vyhodnocovat veřejné výdaje. 

Když se nám podaří zpřehlednit systém státu, skrze drobné stimuly zajistit rovné šance jednotlivců i firem na ekonomickém trhu a tvořit politiku s dlouhodobými cíli, tak je to cesta, jak naši ekonomiku nejen konsolidovat, ale také rozhýbat pro potřebný růst.

 

Autor: Tomáš Pergl

---