Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií STAN chce i po fiasku kandidátku s KDU-ČSL. „Křiklouny typu Klause ml. nebereme,“ říká Polčák

STAN chce i po fiasku kandidátku s KDU-ČSL. „Křiklouny typu Klause ml. nebereme,“ říká Polčák

19. 12. 2018

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) jsou z odmítnutí KDU-ČSL sestavit společnou kandidátku do voleb do Evropského parlamentu příští rok na jaře zklamaní, i přesto ale jednají s dalšími stranami. V hledáčku mají TOP 09, Stranu zelených a celou řadu regionálních uskupení a občanských iniciativ. „Dáváme dohromady sestavu, která bude proevropská. Zároveň si je vědoma chyb, které Evropa dělá, ale chce být u jednoho stolu a rozhodovat o budoucnosti EU,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ europoslanec Stanislav Polčák, který s největší pravděpodobností kandidátku povede. Ambice nemá malé, volební výsledek vidí jako dvouciferný. Čím chce STAN a spol. voliče oslovit? Proč nedopadla společná kandidátní listina s KDU-ČSL, se kterou STAN a TOP 09 spolupracují na evropské úrovni? A proč Polčák nechce v řadách lidi, jako je Václav Klaus ml., kteří podle něj rozvrací stranu? 

STAN chce i po fiasku kandidátku s KDU-ČSL. „Křiklouny typu Klause ml. nebereme,“ říká Polčák

STAN chce i po fiasku kandidátku s KDU-ČSL. „Křiklouny typu Klause ml. nebereme,“ říká Polčák

KDU-ČSL nedávno odmítla společnou kandidátku do voleb do Evropského parlamentu se STAN. Vy jste v reakci pro INFO.CZ napsal, že to považujete za promarněnou příležitost pro programově blízké strany. Proč?

Volební systém poměrně hodně znevýhodňuje strany, které ve volbách získají od 5 do 7 % hlasů, protože musí získat násobně více hlasů na jeden mandát. Už po parlamentních volbách v roce 2017 se uvažovalo, že tyto strany, které k sobě mají programově velmi blízko, budou nějakým způsobem před dalšími volbami spolupracovat. Pokud mluvíme o Evropě, tak se od KDU-ČSL vzdalujeme na vzdálenost jedné dlaně, zatímco třeba od ODS jedné ruky.

Navíc s KDU-ČSL (a také TOP 09; pozn. red.) působíme od roku 2014 v jedné politické skupině v Evropském parlamentu (Evropská lidová strana, EPP; pozn. red.) a nevytváří to žádné problémy. Troufnu si odhadnout, že v 90 % případů hlasujeme stejně. Společná kandidátka by proto byla logická.

Ale i přesto to lidovci odmítají…

Chtěl bych uvést na pravou míru to, co zaznívá v komentářích od kolegů z KDU-ČSL. Hnutí STAN o společnou kandidátku neusilovalo až nyní, předsedové Gazdík a Pospíšil vyzvali KDU-ČSL společným dopisem už v dubnu. Předseda KDU-ČSL Bělobrádek navíc na sněmu lidovců mluvil o tom, že je úkolem stran, které jsou spolu v jedné parlamentní frakci, aby prodiskutovaly možnost společné kandidátky.

Oficiální odpověď na náš dopis ale nepřišla, a my jsme proto v říjnu po komunálních volbách poslali oficiální výzvu. Na základě toho jsme po domluvě s předsedy vedli jednání na úrovni europoslanců, shodou okolností u vedlejšího stolku, co nyní spolu sedíme nyní.

S kým jste u toho stolku tehdy seděl?

S kolegy europoslanci Pavlem Svobodou a Luďkem Niedermayerem. Pavel Bělobrádek mě požádal, jestli bych k tomu nesepsal nějaké úvodní prohlášení, což jsem udělal. Pavel Svoboda přijel s tím, že podle nich to memorandum obsahuje pozici, která v zásadě postihuje vše podstatné, nicméně v předběžném projednání ve vedení strany dospěli k závěru, že KDU-ČSL v těchto volbách už nestihne kandidovat společně a že tedy půjdou samostatně. Sám ale na té debatě aktivně připustil, že pokud by se současně s evropskými volbami konaly předčasné parlamentní volby, tak v takovém případě by to viděli jako možné a nosné.

Takže taktika?

Je to takové typicky lidovecké. K evropským volbám chodí bohužel méně lidí a lidovci spoléhají, že katoličtí voliči k volbám přijdou. U voleb, kde se počítá s více než 50% účastí, už si tolik jistí nejsou a chtěli by tu pomoct. Takže vidíte, že jde o čistokrevný kalkul, který odhlíží od toho, že i když jsme za těch pět let mohli mít nějaké drobné rozpory, tak kdo jiný než tyto strany by k sobě měly mít na evropské úrovni tak blízko? Rozhodně mezi námi nebyl žádný velký spor, naše společná delegace funguje, nikdo z ní neodešel, v médiích jsme proti sobě nebrojili. Naopak si myslím, že naše fungování bylo až nevídané. Myslím, že i proevropský, mírně kritický volič, očekával, že se pojede dál. Voliči si uvědomují, že nejde jen o to, abychom se dostali přes 5 %, ale že jde o mnohem víc.

O co se hraje?

Jde o to, jací reprezentanti budou ČR zastupovat v Evropském parlamentu, a to hlavně ve světle toho, jakého máme prezidenta. Evropa vnímá, že jde v podstatě o ruského agenta. Pak je tu premiér, který zcela zjevně zneužívá evropské dotace. Pokud po květnu 2019 přijdou do Evropského parlamentu zástupy extremistů, SPD, KSČM a další kritické formace, tak to také našemu postavení v Evropě nepřidá.

A to tedy bylo hlavní motivací?

Měli jsme ambici sestavit společnou kandidátku, nikoliv subjekt, ale s tím, že by tu byla možnost vytvořit subjekt pro další volby. Řekl bych to takto: nejprve je třeba si skočit jednoduchý skok do dálky, abychom si mohli troufnout na trojskok. To byl náš motiv, a i proto rozhodnutí KDU-ČSL lituji. Na rozdíl od Evropského parlamentu, kam stačí 5 % hlasů, tak na vnitrostátní úrovni je pro předvolební koalice kvorum vyšší.

Je rozhodnutí nejít do evropských voleb společně definitivní?

Myslím si, že toto rozhodnutí už je nenapravitelné, a to jak pro tyto volby, tak i pro nějaké další. Pokud jsme se nedohodli na volbách do Evropského parlamentu, které jsou z pohledu spolupráce nejjednodušší, protože jde o jeden volební obvod, tak jak se chcete dohodnout ve 13 volebních obvodech? To je neřešitelný úkol.

Když jsem nedávno mluvila s europoslanci z KDU-ČSL, tak jsem naopak měla pocit, že oni mají za to, že mezi vámi spory byly. Hovořili o rozdílných postojích zejména v otázce migrace, ale i postupu evropské integrace a situace ohledně právního státu v Maďarsku. Argumentovali tím, že jejich voliči by se těžko o smyslu takové spolupráce přesvědčovali.

Podle mě jde o zástupný důvod. Vše, co se týkalo migrace, se odhlasovalo do doby, než si KDU-ČSL odsouhlasila, že chce koalici se STAN. Pokud by tento důvod platil, tak by si nikdy neodhlasovali koalici se STAN pro sněmovní volby, protože všechny legislativní záležitosti, ale i usnesení byly přijaty do jara 2017. Chápu, že v argumentaci se tonoucí stébla chytá, a tady to asi nemají čím jiným vysvětlit. Chtěl bych ještě dodat, že na každém jednání frakce nebo i při veřejných výstupech vedení KDU-ČSL hovořilo, že naše tři strany spolupracují. Tohle jde dohledat. Až když padlo rozhodnutí, že se žádná spolupráce konat nebude, tak někteří o tom začali mluvit jinak. Možná je to spíše kvůli obhajobě jejich vlastní pozice na samostatné kandidátce KDU-ČSL.

Jaké jsou další plány STAN před volbami do Evropského parlamentu? Věříte si na to jít do nich sami?

Požadovaného kvóra 5 % bychom určitě dosáhli. Nechci přeceňovat průzkumy, ale z trojice stran v rámci společné delegace jsme ta nejsilnější. Nicméně síla by se projevila až ve volbách, samozřejmě.

Jednáte tedy s dalšími subjekty?

Ano, jednáme. Ambicí STAN je i nadále sestavit širší společnou kandidátku.

S kým o ní jednáte?

Zcela nepochybně bude stát na více nohou a bude zahrnovat STAN, regionální uskupení a další partnery hlavně z řad občanských iniciativ, které nejsou formalizované, ale uspěly v komunálních volbách. V tomto ohledu za sebou máme jednání se zástupci Jihočechů nebo SNK-ED. Dá se říct, že v každém kraji máme vytipováno jedno uskupení. Zásadní jednání proběhne 18. prosince v Praze.

Jaké jsou šance, že se podaří tato jednání úspěšně uzavřít?

Šance je velmi slušná. My to s uskupeními myslíme vážně právě i s výhledem ke krajským volbám. Už jsme tak postupovali při krajských volbách v roce 2016, kdy jsme v řadě krajů kandidovali spolu s místními regionálními uskupeními. Tuhle strategii chceme zopakovat i nyní a pokračovat v tom i do budoucna. Dokonce máme v záloze velká jména na naši společnou kandidátku, které ale zatím neprozradím.

Jednáte s nějakým větším subjektem?

Ano, to bude představovat další pomyslnou nosnou „nohu“. V tuto chvíli jednáme s TOP 09 a čeká nás i jednání se zástupci Strany zelených. Za sebou máme několik setkání se stranou LES.

Jaká jsou kritéria, abyste konkrétní stranu nebo iniciativu oslovili?

Nechceme to skládat jako korálky na niti. Hlavním kritériem projektu bez lidovců jsou STAN, regionální uskupení, TOP 09 a občanské iniciativy. Programovým konstrukt se bude opírat o společné memorandum, které bude vycházet z výzev, před nimiž stojí Evropa a k nimž bychom měli mít společnou pozici. Strany by se měly shodnout na tom, že ukotvení Česka v EU tvoří základ její budoucí bezpečnosti a budoucí prosperity. Musí brát za své, že do této hodnotové společnosti patříme.

Nesmí být mezi námi křiklouni, jako je Václav Klaus ml., který pozici ODS velmi zdařile nabourává, protože na rozdíl od většiny členů ODS tvrdí, že by Česko mělo z EU vystoupit. Pokud by některý z našich partnerů měl pocit, že by ČR měla vystoupit, že by se tu mělo konat referendum o oslabení naši pozice v EU a dohnat to k šíleným zmatkům, které nyní známe z Británie, tak pro něj v této proevropské sestavě nemůže být místo.

Jaké hlavní motto budete mít?

Dáváme dohromady sestavu, která bude proevropská. Zároveň si je vědoma chyb, které Evropa dělá, ale chce být u jednoho stolu a rozhodovat o budoucnosti EU.

Na jaký volební výsledek si věříte?

Určitě pomýšlíme na dvojciferný a měli bychom obhájit čtyři mandáty.

Budete lídrem?

Byl bych lídrem za STAN a tedy kandidát číslo jedna na společné kandidátce. Mandát od kolegů mám poměrně silný a STAN chce hrát v rámci koalici prim. Na druhou stranu připouštíme, že se to může v rámci sestavování společné kandidátky ještě změnit.

Jaké budou priority STAN, se kterou do společné kandidátky půjdete?

V první řadě půjde o bezpečnost Evropy. To znamená udržovat partnerství se zeměmi, přes které vedou hlavní migrační trasy do Evropy. Důležité jsou i možnosti návratů, kdy my musíme mít možnost vracet lidi, kteří zneužívají systém. Tohle považujeme za jednu z největších výzev pro Evropskou komisi, protože v tento moment je uzavřena nějaká desítka těchto tzv. readmisních dohod. Chybí třeba zásadní dohoda s Marokem, kterou je třeba dohodnout co nejdříve.

Musíme také zapracovat na lepším sdílení informací mezi tajnými službami, aby to neteklo jako cedník. Je třeba pokročit v programu evropské společné obranné politiky, kde budeme narážet na opačnou pozici ODS. Na rozdíl od ní si myslíme, že společná obrana je potřeba hlavně kvůli reakci na politiku amerického prezidenta Trumpa, který hází Evropu přes palubu. Evropa společnou obranu potřebuje jednak proto, že spoléhat jen na jednu kartu, kterou je NATO, v tomto případě nejde. Zejména kvůli tomu, že Trump opakovaně vyhrožuje, že z ní vystoupí. A pak také proto, že v EU jsou nečlenské země NATO.

Takže první prioritou je bezpečnost a s tím související migrace a pak společná obrana. Co dál?

Třetí prioritou je adaptace na klimatické změny. Životní prostředí, ve kterém žijeme, prochází naprosto zásadní proměnou a naše činnost má na něj obrovské dopady. Sucho a další výrazné proměny klimatu dopadnou na každého z nás. Já jsem z malé vesnice, kde není veřejný vodovod. Několika našim sousedům letos vyschly studně a jejich prohloubení nebo vyhloubení nových studní je tak nákladné, že si to nemohou dovolit. Naší prioritou proto musí být zajištění občanské vybavenosti v obcích, aby se kvalita života zvyšovala. Podle mne jde o evropský úkol. Musíme být daleko aktivnější a stát musí adaptaci na klimatické změny více prosazovat do svých politik.

Budete se v rámci kampaně vůči něčemu vymezovat?

Budeme poukazovat na rozpor mezi tím, co plácá pan premiér a co plácají jeho zástupci tady. Ale určitě nechceme vést negativní kampaň. Pozitivních témat a věcí, které je třeba řešit bez hloupé polarizace, je tolik, že na negativní kampaň nebudeme mít ani prostor. Budeme se zaměřovat na konkrétní a hmatatelné věci, jako je třeba dvojí kvalita potravin, která dělá s evropských občanů zástupce různých kategorií. Dalším tématem určitě bude odstraňování překážek a liberalizace vnitřního trhu EU.

Celý rozhovor vyšel na serveru Info.cz

Autor: Lucie Bednárová, Info.cz