Spor státu a církve o nemovitosti omezuje řadu obcí a měst

Jedna z ulic v nové výstavbě v Horním Jelení končí jakoby nedodělaná, dál je jen louka, za kterou ale opět pokračuje zástavba.„Blokuje nás to v přirozeném navázání na město. Náš odhad je, že by zde mohlo být až 14 rodinných domků,“ říká o pozemku s nedořešenou restitucí starosta Horního Jelení Petr Tupec.V Býšti na Pardubicku postavil na pozemku zabraném církvi tehdejší národní výbor školku. Nevyřešené majetkové záležitosti ale brání její modernizaci.„Na tu část, která je v majetku Úřadu pro zastupování státu, nemůžeme použít ani dotace. Nelze třeba modernizovat víceúčelové hřiště, protože to je částečně v majetku tohoto úřadu,“ konstatuje starosta Býště Ladislav Mlateček.Průlomové rozhodnutí Ústavního souduÚstavní soud v tomto týdnu rozhodl, že v individuálních případech může být blokace církevního majetku prolomena. Zastal se majitele zahradnictví, jehož podnik stojí na církevní půdě.Podle soudců ale majitel získal pozemky už v devadesátých letech v dobré víře, a neměl by tak doplácet na neschopnost politiků situaci řešit.Besser slibuje řešení letos Ministr kultury Jiří Besser slibuje, že během letošního roku by chtěl najít řešení. První krok k tomu je nová vládní komise.„To, jak nakonec ten návrh bude ve vztahu k církvím vypadat, bych skutečně nechal na té komisi. Jenom dopředu stále avizuji, že to bude poctivá nabídka, a velice rád bych, aby měla maximální podporu veřejnosti.“Partnerem vládní komise pak bude tým zástupců římskokatolické církve a Ekumenické rady církví. Pozemkový fond eviduje kolem třiceti tisíc hektarů půdy, která kvůli nevyjasněným církevním restitucím zůstává zablokovaná.Stát se s církvemi dohodl na zmrazení platů duchovních. Vypořádání s církvemi je nutné řešit rychle, shoduje se koalice