Rozhodnuto: ministryní kultury bude Alena Hanáková

Praha - Křeslo, jež musel opustit ministr kultury Jiří Besser, obsadí nepříliš známá poslankyně za Starosty a nezávislé, bývalá starostka Vizovic, třiapadesátiletá absolventka Pedagogické fakulty v Olomouci, Alena Hanáková. 

 

 

Její spolustraníci ji vysílají na nelehkou misi. Především se komplikuje její hlavní poslání. Majetkové vyrovnání státu s církvemi, které začal připravovat její předchůdce, narazilo na nečekaný zádrhel. Legislativní rada vlády požaduje, aby se nejprve udělala inventarizace majetku, a vláda následně vyslovila souhlas s každým vydávaným kouskem. To církve odmítají a v případě průtahů jsou odhodlány obrátit se na Ústavní soud. Jen dokončení tohoto úkolu bude vyžadovat pěknou dávku diplomatického úsilí. 

Umění jednat ale nejspíš nové ministryni není cizí. Prokazatelně si umí získat vážnost a oblibu. Na vizovickou radnici a později také do sněmovny se dostala díky preferenčním hlasům. V komunálních volbách se před lety posunula z dvanáctého místa na druhé, při volbách do sněmovny se posunula před dvojku na kandidátce. Přesto je ve sněmovně zatím spíše neznámá, v debatách vystupuje sporadicky. 

Snadné to nebude mít ani u umělecké obce. Její čelní představitelé lobbovali za Iva Mathého, rektora AMU a bývalého šéfa České televize. Ten by podle jejich mínění byl člověk na pravém místě, protože kultuře rozumí. On ale post odmítl. I tak se ale iniciativa známých českých umělců dá brát i jako varování: už nebudeme mlčet k tomu, 

co se v umělecké sféře děje. Odcházející Jiří Besser ji totiž pěkně rozvířil. A některé problémy, které po sobě zanechal, bude muset dořešit nová ministryně. Třeba slučování Státní opery a Národního divadla. O tom už je sice rozhodnuto, ale dojít k němu má na začátku příštího roku. Takže se nedá vyloučit, a dá se téměř s jistotou říct, že na Hanákovou začnou zúčastnění tlačit, aby slučování obou institucí přinejmenším oddálila. 

Znovu se mohou otevřít i otázky kolem jmenování nového šéfa Národní galerie i odvolání dlouholetého ředitele Národního filmového archivu. Sporných záležitostí v kultuře zůstalo po Besserovi víc než dost. Hanáková má ale alespoň jednu jistotu. Že jí nebude okopávat kotníky, slíbil její přirozený protivník, bývalý socialistický ministr kultury Vítězslav Jandák. 

Do politiky se Hanáková propracovala z místa vychovatelky a posléze učitelky základní školy, v komunální politice působila devět let. Její straničtí kolegové ji chválí, říkají, že je velmi pracovitá. Podobně o ní mluví i občanský demokrat, šéf školského a kulturního výboru Walter Bartoš. Nová kandidátka na ministryni dosud zasedá v parlamentním podvýboru pro kulturu. Na otázky o novém působišti až dosud odpovídala velmi obezřetně. Nicméně za prioritu považuje a ráda by také znovu prověřila bourání domu na Václavském náměstí. S tlaky na svou osobu počítá – „byla bych naivní, kdybych si myslela, že něco takového nemůže přijít“. Jak zareaguje, nechce předvídat. Člověk vydrží mnohé, ale ne všechno, říká. Problém se zveřejňováním rodinného majetku nemá absolutně žádný.