Takže jestli tomu správně rozumím, tak vám jde hlavně o odstranění výjimky, podle níž beneficient svěřenských fondů nemá být považován za skutečného vlastníka, a tudíž by nebyl ve střetu zájmů.
Samozřejmě to chceme odstranit. Je to zbytečná výjimka, je to evropská směrnice (celý návrh zákona byl předložen zejména z důvodu nutnosti implementovat unijní právo – pozn. red.) a Evropa po nás žádnou takovou výjimku nepožaduje. To je důležité si říct. Dala ji tam vláda v rámci své legislativní kreativity. Je otázkou proč. Můžeme předjímat, že tím třeba vytváří nějakou výhodu pro současného premiéra a podnikatele v jedné osobě.
Opravdu myslíte, že by se premiér Andrej Babiš navzdory unijní legislativě zbavil problémů se střetem zájmů definitivně?
To už je samozřejmě spekulace na nějaký další právní výklad. Ale samozřejmě to znesnadňuje nejenom u něj, ale i u kohokoliv dalšího, kdo by měl nějaký další potenciální střet zájmů, zjistit, jestli v tom střetu zájmů skutečně je. Celá filozofie této legislativy ale byla přece taková, abychom se i jako občané dostávali snáze k informacím, kdo vlastní jakou právnickou osobu. Není jediný důvod k tomu, aby měly svěřenské fondy jakoukoliv výjimku v pravidlech.
Co konkrétně dále obsahují vaše pozměňovací návrhy?
Pro zjednodušení máme dvě cesty, kudy jdeme, a sice vypuštění paragrafu a předpoklad, že se podle stávajícího zákona bude ke svěřenským fondům přistupovat stejně. A druhá cesta je zpřesnění dané legislativy, kdy bychom do zákona napsali, že stejně jako u ostatních typů právnických osob, korporací a podobně, se postupuje i u svěřenských fondů.
Už máte pro tyto konkrétní návrhy předjednanou nějakou podporu napříč opozičními stranami?
Každopádně nás podpoří TOP 09, tam už to přislíbeno máme. Piráti představí nějakou vlastní matérii, která je ovšem velmi podobná. A my tady nechceme hrát o to, kdo s čím přijde. Vyzvali jsme celou opozici, aby zhodnotila náš právní návrh, pokud mají oni vlastní, pojďme to zapracovat do nějakého společného návrhu, který bude mít hlavu a patu, a budeme ho ve Sněmovně podporovat společně. Jak říkám, třeba se k nám přidá i sociální demokracie.
V případě, že by nakonec vládní návrh přece jenom přijat byl, jak by se podle vás projevila daná úprava v praxi s ohledem na to, že by byla v kolizi s evropským právem, které uvádí spojitost mezi beneficientem a majitelem firmy a má přednost před právem vnitrostátním? Nechali jste si k tomu vypracovat nějaký právní výklad?
Jediný právní výklad, který máme, je, že ten zákon v podobě, ve které je předkládán vládou, schválen být nemůže. Jednak je to zbytečná česká kreativita a za druhé tady skutečně může docházet k rozporu mezi evropskou a českou legislativou. Takže přece nebudeme schvalovat něco, co nefunguje. Proto ty pozměňovací návrhy.
A kdyby byl přesto schválen, tak tu máme samozřejmě ještě Senát. Budeme se snažit díky našim senátorům upravovat v horní komoře, a jestli ani zde nedojde k nějaké úpravě, tak je na zvážení, zda se neobrátit na soud, aby se vyjádřil k tomu, jak to vnímá. Ale to už skutečně předjímáme. Předpokládám, že budou sociální demokraté stejně stateční v Poslanecké sněmovně jako byli na vládě.
Pana Hamáčka jsme kontaktovali hned v pondělí. Ještě se o tom určitě budeme bavit (rozhovor byl natáčen v úterý odpoledne – pozn. red.). Uvidíme, jak se k tomu postaví, na tiskové konferenci jsem slyšel, že to chtějí ještě jednou řešit na vládní úrovni. Pokud to pro ně nedopadne dobře, nabízíme platformu Poslanecké sněmovny.