24. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Rakušan: Prezidentský úřad ztratil na vážnosti
Rakušan: Prezidentský úřad ztratil na vážnosti
23. 1. 2023
Výroky o zatahování Česka do války jsou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nebezpečné pro společenskou náladu. Právu řekl, proč se vládní strany nechtějí zapojovat do kampaně prezidentských voleb i jak interpretuje aktuální čísla kriminality.
Rakušan: Prezidentský úřad ztratil na vážnosti
■ Jaký odkaz zanechal odcházející prezident na Hradě?
Autorita prezidentského úřadu v mnohých atributech pozbyla na vážnosti. Podívejme se na reprezentativnost vykonávání úřadu, na reprezentování České republiky v zahraničí, na zahraniční kontakty. Kolik zahraničních cest – a teď nebudu řešit, zda kvůli zdravotnímu stavu, nebo jiným důvodům – byl Miloš Zeman v posledních letech schopen vykonat? Jakým způsobem naši zemi prezentoval a reprezentoval. Bohužel tam zanechal i jistou neúctu k tomu, co je formulováno v naší Ústavě. Miloše Zemana jsem nevolil ani jednou, nicméně jsem poslouchal jeho vstupní projev před deseti lety. Pokud bych ho posuzoval podle toho projevu, tak to byl prezident, který měl ambici mě přesvědčit, že i když jsem ho nevolil, tak se to dá dělat dobře. Spojování ostrovů, pozitivních deviací v naší společnosti, vyhledávání talentů, prudké vymezení se proti ukřičenému národovectví, neříkám vlastenectví. To všechno bylo obsaženo v těch slovech. Ale ty činy po těch deseti letech se posunuly úplně jiným směrem.
■ Má přímá volba prezidenta vliv na atmosféru ve společnosti a větší agresivitu mezi lidmi, třeba na protivládních demonstracích a sociálních sítích?
Jakákoli vyhrocená předvolební kampaň, ostrá slova, přehnané výroky daleko za hranu toho, co popisuje společenskou realitu, to je obrovské nebezpečí. Parlamentní volba prezidenta ale neeliminuje tento problém. Prezident, pokud je zvolen parlamentem, nemusí odpovídat přáním lidí, koho si přejí. Nedůvěra k institucím prohlubuje společenské problémy a ohrožuje demokracii. Je úkolem prezidenta neříkat fráze, že je prezidentem spodních deseti milionů, ale začít se tak skutečně chovat. Nebude říkat spodních, středních ani vrchních, ale bude chápat problémy a život v České republice. A bude vystupovat jako ten, kdo tu atmosféru mírní. Proto si myslím, že občanští kandidáti v téhle době mají mnohem větší význam než nějaký potenciální kandidát vládní koalice. Nebo než jakýkoli jiný stranický kandidát, který reprezentuje úzce vymezený segment svého elektorátu.
■ Nebyla chyba, že vládní koalice před volbami veřejně podpořila generála Pavla, když to teď zmiňuje kandidát Babiš?
Vládní koalice a konkrétně hnutí STAN vyzývalo k podpoře občanských kandidátů. Dlouhodobě jsme měli trojlístek, který se skládal z Petra Pavla, Danuše Nerudové a Marka Hilšera. To byli lidé, kteří svým pojetím politiky nás oslovují více než ti ostatní. Občanský rozměr kandidátů je nepopiratelný. To, že se strany a vláda nijak do kampaně nezapojují, je zcela v pořádku, protože to není náš kandidát. Asi to pravděpodobně v tomhle střetu bude člověk, kterého přirozeně volit budeme, ale rozhodně Petr Pavel není náš kandidát.
■ Jak hodnotíte výroky, které na adresu kandidáta Petra Pavla šíří Andrej Babiš, o tom, že chce zatáhnout Česko do války? SMS zprávami, které se s tímto sdělením šířily, se dokonce zabývá policie.
Nechci se vyjadřovat k Andreji Babišovi jako takovému a zapojovat se do předvolební kampaně. Obecně to ale okomentovat chci. Myslím si, že kdokoli do napjaté společenské atmosféry, která tady evidentně je, vnáší téma, že část společnosti touží po válce a druhá po míru, tak z dlouhodobé perspektivy je to neuvěřitelně nebezpečné pro společenskou náladu. Prezidentské volby jsou za chvíli pryč. Někdo je vyhraje, někdo prohraje, a byť je považuji za zásadní, život v České republice půjde nějakým způsobem dál. Ale tenhle stín výroků a jejich dozvuky ve společnosti zůstanou. Tady je potřeba říct, že válku si přece nepřeje vůbec nikdo, ta část společnosti, která si myslí, že se má pomáhat Ukrajině všemi možnými způsoby, samozřejmě chce, aby válka co nejdřív skončila.
■ Máte o šíření těchto SMS nějaké informace?
Policie se tím zabývá. Došlo k nahlášení několika takových zpráv, které přišly, ale jak masivní to bylo, zatím informaci nemám. Tohle je věc, kterou polici e určitě šetřit má.
■ Je podle vás prezidentská volba střetem města a vesnice?
Přese všechno se domnívám, že není. Když se člověk podívá i na výsledky na venkově, a teď se nedívejme jen na první místo, ale i na součty všech možných občanských kandidátů, tak výsledek rozhodně tak jednoznačný není. Pokud mají politici nějaký úkol, tak je to právě téhle společenské atmosfé ře a narativu zabraňovat. Podívejme se na Jihomoravský kraj, což je kromě Brna z velké části také venkovský region, a tam volby dopadly ve prospěch Petra Pavla. Rozdíly v jednotlivých regionech nebyly tak velké. Při součtu hlasů si nemyslím, že jde o ideový střet město a venkov. Tohle se snaží někdo voličům před druhým kolem podsunout. Osobně nejsem pražská kavárna, ale kolínská hospoda, kam patřím. Necítím se jako Pražan ani jako Pražák, cítím se jako člověk z menšího města s nějakou autentickou zkušeností. A pokud jsem venkov, tak v Kolíně zvítězil Petr Pavel.
■ Máte za sebou schůzi k vyslovení nedůvěry vládě. Byla to součást prezidentské kampaně Andreje Babiše?
Úmysl svolat schůzi o nedůvěře vládě určitě součástí kampaně byl. Byl předpoklad, že Andrej Babiš postoupí do druhého kola a on i jeho lidé budou mít platformu pro vyjádření. Ale myslím si, že fi nálně je to vyznění navenek takové, že pokud to měla být kampaň, tak se nepovedla.
■ Loni meziročně stoupla kriminalita o 18,8 procenta. Jak ta to čísla hodnotíte?
Velmi podrobně jsem se tím zabýval. Ta první interpretace je nejjednodušší: nedosáhli jsme úrovně kriminality z roku 2019, tedy z předcovidové éry. Pokud se podíváme, jakým způsobem žila společnost v předchozích letech, kdy byly zavírány okresy, platily nejrůznější typy omezení. Lidé byli z běžného sociálního prostředí vytrženi do větší či menší míry izolace. Logicky došlo k propadu čísel kriminality, protože se covid týkal všech vrstev společnosti a na všechny měl dopad. Byl to celoevropský trend. I v tomto ohledu není překvapivý obrovský nárůst kyberkriminality. Během covidu se kyberkriminalita stala jedinou možností pro nejrůznější typ kriminální činnosti. Zadruhé se policie v rámci covidu začala agendě intenzivněji věnovat, protože takových případů přibylo. Opozice vytýká nárůst kriminality a upozorňoval a ve svých projevech i na kyberkrimi nalitu. Zároveň paradoxně kritizuje vznik specializovaného pracoviště Policie ČR, které se kyberkriminalitě věnuje. To, že jsme ho teď uvedli v činnost, je důkazem, že reakce policie na změněnou strukturu kriminality je správná.
■ Jaké trendy v kriminalitě jsou z čísel patrné?
Vidíme, že se zvyšuje agresivita ve společnosti. Přibylo trestných činů v rodinách, případů domácího násilí. Musíme na to umět reagovat a stejně tak na tzv. hate crime, což znamená nenávist proti skupině. Týkalo se to Ukrajinců, ale i Rusů a Rusínů, tzn. lidí spojovaných s Ruskem, ale i LGBT komunity, kde jsme viděli, že to může vést k neblahým důsledkům jako třeba v Bratislavě. To jsou věci, na které policie musí umět reagovat a chce. My to nepodceňujeme, nechceme, aby trend byl takový, že kriminalita v dalších letech poroste. Ale nelze vzít prostá čísla covidového a předcovidového času a porovnávat je.
■ Na které typy trestných činů by se policie měla zaměřit z hlediska prevence?
Začnu u nárůstu násilných trestných činů, kde prevence není úplně jednoduchá, ale spíše celospolečenská – výchovná, uklidňující. Nedělám si iluze, že jakýkoli prezident zachrání tu hle zemi. Ale vnášení pozitivní atmosféry do společnosti – uklidňování, zklidňování, moderování společenské diskuse, nerezignování na to, že je tady nějaká atmosféra. Miloš Zeman se postavil na jednu stranu společnosti a tu reprezentoval. Je to samozřejmě zodpovědnost všech, jakým způsobem společenskou diskusi vést, ale tady je ta prevence těžká. Spíše se zaměřit na to, aby činy byly dostatečně odhalovány, trestány, a i to působí preventivně jako u domácího násilí, kde spousta činů je společensky uměle bagatelizována a ti lidé jsou opravdové oběti. Stejně tak se bavme o tom, co je znásilnění a jestli by nemělo být v právním řádu redefi nováno a je-li dostatečně u nás chráněna oběť. Druhá část je stoprocentně kyberkriminalita – statisticky je nárůst největší, meziročně je to o 95 procent. Policie tyto činy více šetří, lidé se je naučili více hlásit a k tomu policie vedla různé preventivní akce.
■ Objevily se případy, kdy lidé měli podezření na podvod a chtěli ho nahlásit, ale policisté nechtěli daný skutek sepsat, protože nahlašovateli nevznikla škoda.
Určitě se takové skutky mohly stát, ale tady jde o metodické vedení policistů, aby takové věci brali vážně, což se děje. Je tady specializovaný útvar, který má přece jenom jiné možnosti, a s ním mohou v tomto spolupracovat. Mnohokrát se stane, že to vypadá jako nenápadný trestný čin, ale pokud má masivní dopad a šíření, tak je to závažná kriminalita. Snažíme se, aby v jednotlivých krajských ředitelstvích a okresních pracovištích byli vždycky lidé, kteří minimálně v první rovině podání nějakých základních úkonů jsou schopni se zabývat i kyberkriminalitou. Je to samozřejmě i personální otázka. Není úplně jednoduché sehnat lidi na vynikající IT úrovni do služeb nejen policie, ale i státu obecně.
■ Ve statistikách trestné činnosti si nelze nevšimnout nárůstu vražd. Proč je fenomén rodinných vražd teď tak výrazný? Máte nějaká socioekonomická měření, která se tím zabývají?
Přesná data od výzkumníků nemáme, ale hovořili jsme s bezpečnostní komunitou, že je potřeba to i v rámci odborného šetření zmapovat. Tohle není žádné ovlivňování společnosti, to je měření nálad. Tohle se částečně děje, ale zaslouží si to ještě hlubší a sofi stikovanější pohled. Jako vláda s daty od výzkumníků pracujeme. Zadáváme si dílčí zjišťování, která se týkají ekonomicko-sociální situace lidí, abychom věděli, které skupiny jsou ohrožené a v jaké míře. Za třináct měsíců mého působení na vnitru byl jenom jeden jediný týden, kdy nezasedal ústřední krizový štáb. Z pohledu krizové legislativy jsme stále v nějakém typu krize. To se na atmosféře určitě projevilo stejně jako dopady války v oblasti cen energií, infl ace a podobně. Vždycky statisticky platí, že vražd je nejvíce v osobním prostředí, ale že je atmosféra ve společnosti napjatá, se může odrazit i v těchto číslech.
■ Válka na Ukrajině se projevila i přílivem uprchlíků. Z čísel je patrné, že zimní vlna nepřišla. Dá se očekávat, že to tak zůstane?
O tomhle jsme vedli s nyní už bohužel zesnulým ukrajinským kolegou (ministrem vnitra Ukrajiny Denysem Monastyrskym, pozn. red.) obsáhlou debatu, kde vyslovil přání, aby EU byla v případě eskalace konfl iktu připravena pomoci dalším Ukrajincům. Jeho zpravodajské informace hovořily, že lidé, kteří byli mentálně připraveni odejít a začít svůj životní příběh jinde, už byli mezi těmi 4,5 milion u, kteří do EU přišli v první vlně. Pokud se nestane nějaká nepředvídatelná věc ve válce – kobercové nálety, masivní poničení větších měst a podobně –, tak nepředpokládám, že čísla nějak zásadně porostou.
■ Jaká je aktuální situace příchozích z hlediska nelegální migrace?
Zimní měsíce jsou v ilegální migraci slabší. Pokles byl odhadnutelný. Poté co se nám povedlo domluvit se Srbskem vízovou harmonizaci, tzn. , že i Srbsko na západním Balkáně dalo stejné vízové povinnosti, jako má EU, čísla poklesla ze stovek na jednotky a nižší desítky. V jarních měsících čísla nelegální migrace půjdou nahoru, ale myslím, že by měl a být pod čísly roku 2022.
■ Jak to bude dál s kontrolami na česko-slovenských hranicích? Zatím platí do 25. ledna.
Vyhodnocujeme stav. Kontroly v prosinci změnily svůj režim ze stabilních na namátkové. Čísla záchytu nelegálních migrantů jsou teď v jednotkách, ani ne desítkách. Když to srovnáme se zářijovými stovkami denně, tak pokles je obrovský. Součinnost Armády ČR a celní správy je v téhle chvíli zbytečná. Zůstaneme pravděpodobně ještě chvilku v režimu namátkových kontrol policie, a pokud by trend byl pozitivní, tak bychom to nechali bez ofi ciálních kontrol, jenom se zvýšenou kontrolou a namátkovými kontrolami za hranicemi. Schengenský hraniční kodex nám povoluje šest měsíců znovuzavedení hraničních kontrol. Je dobré si dva měsíce, které bez dohadování s Evropskou komisí ještě máme k dispozici, ponechat na nějakou vlnu jarní migrace. Aniž bych chtěl slovenské straně vyhrožovat, plně doufám, že to půjde po celý rok bez toho. Ale mít v záloze pro krizovou situaci tento instrument považuji za racionální rozhodnutí.
■ Ještě bych se chtěl dostat k dezinformacím a debatě o nich. Kdy podle vás dezinformace ohrožuje národní bezpečnost?
Jestli je něco, o co se oponenti v poslední době snaží, tak ze mě udělat nějakého cenzora a z ministerstva vnitra cenzurní úřad. Jako by nikdo nevnímal fakta, že vnitro za dobu mého působení opravdu nic nezcenzurovalo, nic nevyplo a žádným způsobem nezasáhlo do svobody projevu. Ani nemůže. Veškerá práce s tématem dezinformací musí být vedena s tím, že Ústava zaručuje svobodu slova. To nikdo nezpochybňuje. Je naprosto odporné a v protikladu s mým vnitřním nastavením cokoli takového zpochybňovat. Dokonce ministerstvo vnitra není resortem zodpovědným za boj proti dezinformacím. Máme v gesci pouze ty dezinformace, které jsou poten ciálním trestným činem. To znamená útok na nějakou skupinu obyvatel kvůli rase a původu, agresi proti skupině obyvatel pro jejich názor, původ a náboženství. Je to informace, která se může šířit ve veřejném prostoru a třeba bude vyzývat k násilí. Mohu si myslet, že lidi lžou, a nepřispívá to společenské atmosféře. Tam, kde je hranice, je hranice trestnosti. Schvalování genocidy, schvalování násilí, výzva k násilí nebo ke svržení demokratických institucí. To je to, kde vidíme dezinformaci, kterou se z pohledu policejního vyšetřování zabýváme.
■ Můžete uvést konkrétní příklad?
Nikdo nikdy nebude nikoho stíhat za to, že nosí placku s Putinem. Já si o takovém člověku můžu něco myslet, ale to už je můj osobní názor a není to nic, proti čemu by se mělo nějak zasáhnout z pohledu policie. Pokud někdo řekne „schvaluji jakoukoli genocidu, znásilňování, vraždy“, tak to je dlouhodobě v rozporu s českým právním řádem. Tady ta hranice je.
■ Chystáte další podobné vzkazy, jako byl ten s Putinem na budově ministerstva vnitra?
V současné době nemám žádný nápad ani plán na něco takového. Ale v určitých momentech si umím představit, že i politik má umět vyslat nějaký společenský vzkaz. Nic neplánuji, abych uklidnil ty, kterým se to nelíbilo. A mám vnitřní předsevzetí vysílat mnohem pozitivnější společenské vzkazy.
Autor: Antonín Havlík, PRÁVO, 21. ledna 2023
Mohlo by vás také zajímat
