Pravice bez pravých lídrů

Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg si musí dát o víkendu na celostátním sněmu TOP 09 v Hradci Králové hlavně pozor, aby to moc nepřepískli a nebyli zvoleni do čela „kimirsenovskou většinou“ 105 procent hlasů. 

Vtip, jímž se teď TOP 09 baví, ilustruje situaci ve straně. 

Všichni vědí, že předsedou nemůže být zvolen nikdo jiný než kníže a tvář strany Karel Schwarzenberg a prvním místopředsedou její tvůrce Miroslav Kalousek. Sami topkaři vám však řeknou, že na první pohled hezká stabilita není zas tak moc k závidění. Pomalu totiž musí přemýšlet, co bude dál. Co dělat, aby čtyřtisícová TOP 09 neskončila jako jednorázový projekt na jedno volební období. 

Třiasedmdesátiletý Karel Schwanzenberg dává přednost boji o prezidentský post v únoru 2013. Kdo se tedy stane novým lídrem TOP 09, jenž povede stranu do příštích sněmovních voleb? 

 

Starostové s podporou TOP 09 

 

Ještě před pár měsíci to vypadlo, že jím bude „polepšený“ Miroslav Kalousek. Ministr financí, trpící metabolickým syndromem, v létě pečlivě dodržoval dietu a vyhýbal se alkoholu. Působil jako hlavní postava vlády. To on má reformní étos, on všechno řídí a je po jeho. 

Teď na podzim už i členům TOP 09 pomalu dochází, že Kalousek to být nemůže. Že s ním už neosloví unikátní voličskou kombinaci přilákanou na Karla Schwarzenberga – konzervativní venkov plus mladé liberály ve městech. 

Kalousek v poslední době vystupuje podrážděně, nervózně, arogantně. Vulgárně vynadá jiným politikům, zfackuje „drzého spratka“ na ulici. Lze to chápat jako reakci na extrémní stresovou zátěž, avšak není to omluvou. 

Díky „Kalouskovým“ úsporám a snaze šetřit si Česko sice jako jediná země v Evropské unii připsalo zvýšený rating a Kalousek získal cenu pro nejlepšího ministra financí rozvíjejících se trhů, ale doma to nikdo moc neocenil. 

Tady Kalousek především musí řešit skoro všechno za TOP 09, protože předsedu Karla Schwarzenberga stranické věci nebaví. Do toho neustále ubíjející hádky v koaliční vládě. 

A hlavně je na dohled další ekonomická krize, jež může do Kalouskova rozpočtu (bez jeho viny) zatnout už podruhé hlubokou sekyru. Jako se mu to stalo v roce 2008, což mu opozice neustále připomíná. A teď si velký reformátor možná nepřipíše ani úspěšnou čárku za splněný úkol, protože jeho hlavní dílo – daňová reforma – se zřejmě o rok odsune. Naopak, jeho opomíjení straničtí kolegové, ministři zdravotnictví Leoš Heger a sociálních věcí Jaromír Drábek, už mají své hlavní reformní balíky prosazené. 

Jenže upřímně řečeno, Heger i Drábek působí profesorsky důstojně a nejsou to zrovna charizmatické prototypy politických lídrů, kteří v předvolební kampani elektrizují davy na náměstích. Lze namítnout, že z podobně vybaveného politika Petra Nečase si ODS předsedu udělala. Ta však nepotřebovala navázat na „efekt Schwarzenberg“. 

Takže kdo dál zbývá? Kupodivu nejviditelnější tváří je dnes předseda partnerského hnutí Starostové a nezávislí, sedmatřicetiletý bývalý učitel ze Suché Loze Petr Gazdík. Sám Kalousek ho označuje za velký politický talent. Pokud se v TOP 09 rychle neobjeví nástupce dvojice Schwarzenberg – Kalousek, Gazdík skoro může očekávat „přátelské převzetí“. Jen už by se uskupení zřejmě nejmenovalo TOP 09 s podporou Starostů, ale opačně – Starostové s podporou TOP 09. 

Vždyť už dnes je o Starostech mnohdy slyšet více než o topkařích. Ač je v jejich společném 41členném poslaneckém klubu jen devět Starostů, kromě ministrů jsou z něj nejčastěji vidět i slyšet právě Petr Gazdík, Stanislav Polčák nebo Jan Farský. Zatímco málokdo z voličů například tuší, že místopředsedkyní Sněmovny je Vlasta Parkanová z topky. 

K pomalému „převzetí“ TOP 09 už Starostové vykročili v Libereckém kraji. A zřejmě se to stane i za rok, kdy se konají krajské volby. Strana si nyní nechává dělat průzkumy mezi voliči, jestli do nich raději nejít právě pod názvem Starostové s podporou TOP 09. 

Pro tyto specifické volby, kdy voliči častěji než jindy kroužkují jakékoli starosty do krajského zastupitelstva, nemá s prohozením názvu zásadní problém ani Miroslav Kalousek. Definitivně o tom rozhodnuto ještě není. Dá se však čekat, že v čele kandidátek bude více Starostů, a to podle vzájemné obecné dohody, že do boje smějí jít jen úspěšní a v místě oblíbení politici. 

Ještě se vraťme k Miroslavu Kalouskovi. Hodně se napsalo o tom, že existence nynější vlády závisí na jeho vztahu s premiérem a předsedou ODS Petrem Nečasem. Třebaže mají na dost věcí podobné názory, kvůli naprosto rozdílným povahám se moc rádi nemají. 

Petr Nečas, v této věci hodně postrkovaný svými poradci, je vůči Kalouskovi až paranoidní. Vidí ho za každým rohem, jak na něho líčí past. 

Naopak Miroslav Kalousek Nečasem dlouho pohrdal. I to se během posledních pár týdnů částečně změnilo. Kalousek jako by začal žárlit na Nečasovy úspěchy z poslední doby. Série personálních změn na ministerstvech, vyhazovů z velkých úřadů nebo podniků, jako je ČEZ, najednou ukazuje, že Petr Nečas není tak slabý, jak se zdálo. A podobně jako Kalousek umí používat politickou moc. 

Ministr financí se směje, že premiér si jen připisuje věci, jež vůbec nezařídil, a tím si „dofukuje chybějící svaly“. V některých případech to tak klidně může být, ale na věci to moc nemění. V politice je nejdůležitější disciplínou dojem. 

Naopak, „dofukování svalů“ tento týden předvedl sám Miroslav Kalousek. V úterý večer na neformálním setkání s novináři podrážděně reagoval na otázku, jak to vypadá s ekotendrem, když o něm premiér chce rozhodnout už do konce října. Kalousek sebevědomě opakoval, že premiér může chtít cokoliv, ale on během října prostě nerozhodne. Následující den, ve středu, oznámil, že předloží vládě návrh na ukončení soutěže na likvidaci starých ekologických zátěží. 

 

ODS mezi Horní Dolní a „dírou v zadku“ 

 

Vzájemnou nevraživost obou pravicových stran už jen dokresluje fakt, že obě si svolaly celostátní sjezdy na tentýž víkend. Podobně se dříve „popraly“ o Malostranskou besedu, budovu v centru Prahy. Volební výsledky tu kdysi slavila ODS, při posledních volbách jí toto pro pravici šťastné místo vyfoukla TOP 09. 

Jejich soupeření je logické, ucházejí se o podobné voliče. Polistopadová historie nicméně ukazuje, že pokud má vládnout pravice, dosud dominantní ODS musí mít vedle sebe ještě jednoho partnera, dříve jím byly ODA a Unie svobody. 

Občanští demokraté se sejdou o víkendu v pražských Letňanech, na rozdíl od TOP 09 na kongresu nevolebním. Pokusy alespoň různými usneseními oslabit Petra Nečase, které chystala malá skupina kritiků kolem středočeského poslance Petra Tluchoře, vysmívaný premiér už stihl silou potlačit. 

Co tedy lze od takového kongresu plného výzev typu „hlavu vzhůru“ čekat? 

Asi většina účastníků se těší paradoxně na vystoupení expředsedy a bývalého premiéra Mirka Topolánka. Čekají od něho podobnou show jako letos na jaře při oslavách dvaceti let ODS. „Vidím tu znovu osvícené a vševědoucí tváře otců zakladatelů, spokojené a obtloustlé tváře smluvněopozičních kabrňáků, unavené a trochu bezradné tváře včerejších a dnešních reformních kompromisníků, dokonce i tajemné tváře minulých, současných i potenciálních korupčníků. Všichni jsme tady, celá ODS,“ hlásil tehdy Topolánek. 

I o víkendu tam sice budou všichni, ale problém občanských demokratů je podobný jako u TOP 09: nejsou lidé. Což je překvapivé u strany s 28 tisíci členy a s dvacetiletou historií. 

Vezměme si pár nejkřiklavějších příkladů na prestižních postech, o něž se ve straně dříve soutěžilo v ohromné konkurenci. Šéfem významného zahraničního výboru Sněmovny je David Vodrážka. Politik, jemuž Mirek Topolánek vtiskl stigma označením „blbec z Horní Dolní“. Člověka zarazí, proč vlastně poslanec a úspěšný starosta Prahy 13 bez hlubší znalosti cizích jazyků a zahraniční politiky takový post vůbec přijme. 

Další klíčový post ve Sněmovně, křeslo předsedy rozpočtového výboru, obsadil Pavel Suchánek. Ve své diplomové práci na téma České vinařství po vstupu do EU zjistil, že „nádoby, které se liší tvarem, obsahem, barvou a jsou nejběžnější, jsou lahve“. Sám o sobě říká, že je normální člověk „s jednou dírou v zadku“. 

Tento bodrý jihomoravský poslanec se proslavil vším možným, jen ne makroekonomickými úvahami o hospodářství. Zato je znám jako člověk, jenž hodně umí zařídit. Poslancům výlet do Skotska na golfový turnaj za peníze Sněmovny, bývalému řediteli ČEZ Martinu Romanovi zase doběhne koupit letenky na výlet do Dubaje. 

A svým způsobem sem můžeme zařadit i Petra Bendla, jehož si premiér Nečas vybral jako nového ministra zemědělství. Bývalýmístopředseda ODS a středočeský hejtman nemá ve své straně pověst toho nejpracovitějšího, nejbystřejšího a nejloajálnějšího. 

Nelze se pak moc divit, že česká politika obecně – a ODS zvlášť – zrovna nepřitahuje chytré lidi nebo mladou generaci. Vidí-li tuhle personalistiku potenciální zájemce o vstup do strany, musí ho přejít chuť veřejně se angažovat.

Nahoru nejsou vytahováni lidé s ideály, kteří jsou ochotni obětovat volný víkend a třeba uspořádat konferenci na téma zdravotnictví, nýbrž ti, za nimiž stojí zákulisní vnitrostranické skupiny. Tedy lidé, kteří i přes líbivou rétoriku o úsporách stranu mnohdy berou jako prostředek ke klientelismu a přerozdělování státních, krajských a městských peněz. 

 

Co zbylo z Nečasova týmu 

 

Když byl Petr Nečas loni v červnu zvolen předsedou ODS, udělal malou revoluci. Nadiktoval si, koho chce za místopředsedy – a každé jméno zdůvodnil. Delegáti mu sice vyhověli, ale jeho tým se po roce rozpadl. 

Jiřího Pospíšila Nečas označil za „talentovaného politika, jenž prošlape cestu mladé generaci“. Dnes se premiér s ministrem spravedlnosti neumí shodnout na rychlosti a razanci očištění justice a vztahy mezi nimi silně ochladly. 

Bývalého disidenta Alexandra Vondru si Nečas vybral jako „zásadového člověka, symbol moderní otevřené ODS“. Dnes musí ministra obrany držet a hájit ve vládě přes nepříjemnou aféru kolem financování evropského předsednictví. 

Pavla Drobila chtěl Nečas do týmu jako „klíčového spolupracovníka při vytváření ekonomického programu“. Jako ministra životního prostředí se ho musel kvůli korupčnímu skandálu zbavit. 

Po jihomoravském Pavlu Blažkovi zase chtěl, aby se „intenzivně zabýval chodem strany“. Dnes se Blažek zabývá hlavně svým Brnem, na schůze do Prahy jezdí nerad. 

 

***

 

FAKTA Soupeři, kteří se potřebují 

 

ODS Občanská demokratická strana má 27 779 členů, byla založena v roce 1991, od té doby je jednou ze dvou největších parlamentních stran. O víkendu bude mít v Praze 22. kongres. 

Dosavadní předsedové Václav Klaus 1991 až 2002 Mirek Topolánek 2002 až 2010 Petr Nečas od roku 2010 TOP 09 Zkratka slov Tradice, Odpovědnost, Prosperita a číslovky 09, která označuje rok jejího vzniku. Strana má celkem 4 444 členů. Vytvořila uskupení společně s hnutím Starostové a nezávislí. 

Tento víkend bude mít v Hradci Králové svůj druhý sněm, kde zvolí vedení.