Poslanci chtějí odstranit protikorupční pojistku

 

Nejlevnější protikorupční opatření, které mělo zprůhlednit utrácení veřejných peněz, nevyhovuje většině poslanců nové sněmovny a rozhodli se ho výrazně oslabit. Všechny smlouvy, které uzavřou například obce nebo kraje, měly platit jen tehdy, když se zveřejní na internetu. Jenomže vládní i opoziční zákonodárci teď chtějí navržený zákon o registru smluv změnit tak, aby trestem byla jen pokuta a nezveřejněný kontrakt platil dál. 

 

Premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že povinnost zveřejňovat všechny smlouvy by obce zahltila a vznikl by chaos. Přišel proto s návrhem, aby se opatření odložilo. „Podmínka neplatnosti při nezveřejnění by měla být uplatněna postupně. Například po třech letech fungování, až si na nový systém všichni zvyknou,“ řekl HN. 

 

Na to je ochotné kývnout i hnutí ANO. Slyší na argument odpůrců, že obce nebo kraje by se dostávaly do složitých právních situací: že třeba úředník zapomene smlouvu vyvěsit, zakázka se rozjede, ale po třech měsících bez uveřejnění kontrakt přestane platit. „Kdyby se ukázalo, že to obcím působí problémy, lze se bavit o přechodném období,“ potvrdil místopředseda poslanců ANO Radek Vondráček. 

Stejný systém přitom platí na sousedním Slovensku již čtvrtým rokem a pomohl zastavit třeba čtvrtmiliardový nákup květin na ministerstvo školství. Mezi poslanci ČSSD, ale i opoziční ODS však převažuje názor, aby paragraf o smlouvách platných až po uveřejnění vypadl ze zákona úplně. „Zneplatnění smlouvy je zbytečná a navíc riziková sankce. Pokuta stačí,“ řekl zpravodaj zákona Jan Chvojka z ČSSD. 

 

Bez hrozby neplatnosti smlouvy při jejím nezveřejnění ale celý zákon ztrácí smysl, varuje jeho autor Jan Farský, poslanec TOP 09 a starosta Semil. Za chybu považuje už i odklad: bojí se, aby registr nedopadl stejně jako zákon o úřednících. „Ten jsme přijali v roce 2002, pak se odložila účinnost. Je rok 2014 a pořád neplatí,“ zmínil Farský. 

 

Poslanci také do zákona plánují doplnit finanční limit. Současné znění vyžaduje, aby se zveřejňovaly všechny kontrakty, tedy i na několik set korun. „Starostové by byli radši, aby zákon limit obsahoval, kvůli administrativní zátěži,“ řekl šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. Politici teprve rozhodnou, zda bude strop v řádu desítek, nebo set tisíc. 

 

Zákon o registru smluv spadl pod stůl po loňském rozpuštění sněmovny, předtím ležel bezmála rok ve výborech. Rychlé schválení ho nečeká ani nyní, výbory a kluby se jím začnou zabývat nejdřív v druhé polovině března. Pak poslanci budou připravovat celkový pozměňovací návrh. 

 

Pod návrh zákona o registru smluv se před rokem a půl podepsalo pět desítek poslanců, ze všech stran ve sněmovně. Navzdory tomu však zákonodárci dokázali levné a účinné protikorupční opatření rok blokovat nekonečnými debatami ve výborech – až se nakonec sněmovna rozpustila. 

Nový návrh podepsalo dokonce téměř osmdesát poslanců. Už nyní je ale jisté, že budou o zákoně opět velmi dlouze diskutovat. Zcela odmítnout jej sice poslanci, kteří před volbami masově vyjádřili registru smluv podporu v rámci iniciativy Rekonstrukce státu, nechtějí. Mají však připravenou řadu změn, které jej podstatně změkčí a oslabí. 

 

Přísné znění zákona vycházející z jeho slovenské verze zpochybňují zejména strany, v jejichž řadách je hodně starostů. Ti argumentují vysokou administrativní náročností při povinném zveřejňování všech smluv, včetně těch za několik stovek korun. 

„Jsou i samosprávy, které nemají žádného uvolněného zastupitele. To to pak bude dělat po večerech starosta?“ upozorňuje místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová, která je zároveň starostkou Prahy 2. Zákon by podle ní měl stanovit, od jaké velikosti by obce zveřejňovací povinnosti podléhaly, a určit by měl také minimální částky. 

 

Limity chtějí do zákona dostat i sociální demokraté. „Nyní je to koncipováno tak, že by se musela zveřejnit i objednávka na propisky či pastelky. To je nesmyslné,“ říká poslanec ČSSD Jan Chvojka. 

Limity zavedli i Slováci Zmíněné limity nakonec zavedli i na Slovensku, kde registr funguje již od roku 2011 a kam před dvěma lety vyrazil předkladatel českého zákona Jan Farský pro inspiraci. 

Slováci svůj zákon novelizovali právě po stížnostech malých obcí. „Přikročili jsme k tomu, že se jim zjednodušilo zveřejnění, stanovily se limity, do kterých faktury a objednávky nemusí zveřejňovat, a podobně,“ popsala HN již dříve Iveta Radičová, která byla v době zavádění registru slovenskou premiérkou. Efekt zákona je však podle ní jednoznačně pozitivní. „Po prvním roce fungování úspora ve veřejných financích dosáhla v průměru třiceti procent,“ uvedla. A na ministerstvu dopravy se podařilo uspořit celou polovinu peněz. 

 

Kdo bude muset zveřejňovat? 

 

Čeští poslanci také při projednávání zákona svedou boj o to, kdo bude povinen smlouvy zveřejňovat. Chvojka poukazuje například na odlišný přístup ke Všeobecné zdravotní pojišťovně a k jiným pojišťovnám. „Smlouvy by musely zveřejňovat i subjekty zřízené zákonem, což je VZP. To už se ale nevztahuje na ostatní pojišťovny, které sice také fungují z veřejných peněz, nejsou ale zřízené zákonem, nýbrž na základě zákona. Jde o slovíčka, ale důsledky jsou značné,“ varuje Chvojka. 

Nelíbí se mu ani to, že by měly smlouvy zveřejňovat třeba firmy spoluvlastněné městem. „Vykonávají činnost směřující k zisku, ale tím by nahrávaly konkurenci,“ doplňuje poslanec. 

 

Autor zákona Farský je ochoten se o limitech i o tom, kdo bude mít povinnost smlouvy zveřejňovat, bavit. „O všem se dá diskutovat,“ říká. Ale s jednou výjimkou – s principem, že dokud není smlouva zveřejněná v registru, tak neplatí. Jenže právě princip platnosti až po zveřejnění se mnoha vládním i opozičním poslancům nelíbí. 

 

„Bude se jednat, a to i v rámci koalice,“ říká ministr Jiří Dienstbier (ČSSD), který řídí legislativní radu vlády. „S neplatností nezveřejněných smluv by bylo donucení samozřejmě podstatně silnější. Ale i průhlednost sama o sobě vyvolává tlak, aby se nedělaly nepravosti,“ dodává Dienstbier.