Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Polčák: Jaký premiér, taková omezení ústavních práv. Vláda se střelila do vlastní nohy

Polčák: Jaký premiér, taková omezení ústavních práv. Vláda se střelila do vlastní nohy

27. 4. 2020

Pane europoslanče, zákaz vycestování vláda nyní zrušila. Budete se přesto zrušení omezení ústavních práv domáhat i zpětně?

Určitě to nebudeme podávat na Ústavní soud, protože jsme i bez něj dosáhli svého. Zákaz vycestování vláda zrušila ze čtvrtka na pátek. Opravdu to bylo překvapivé. Probudili jsme se do úplně jiné reality, možná i republiky. Sledoval jsem předchozí spekulace o tom, kolik měsíců, možná i let budou hranice uzavřené. A nyní se zdá, že všechno jde při dodržení hygienických standardů. Pro nás je to nejenom vítězství bez soudů, ale za druhé je i zarážející, jak s tímto ústavním právem vláda nakládala. A také si říkám, co by se stalo, kdybychom ten tlak nevyvinuli.

V tuhle chvíli nemá smysl podávat ústavní stížnost i proto, jelikož u Ústavního soudu můžete napadat pouze platný a účinný předpis. Ale nemohu vyloučit, že se mohou občané domáhat nezákonnosti nařízení tak, jak byla vydávána, a mohou vzniknout i nějaké nároky na odškodnění.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) umožňuje uvolnění restrikcí dobrá epidemiologická situace ohledně šíření koronaviru. Jak si vysvětlujete, tak zásadní obrat v postoji vlády?

Nemám pro to žádné rozumné vysvětlení. Je to skutečně nevídané. Není možné jeden den tvrdit, že to zásadně ohrožuje zdraví nás všech, a druhý den povolit de facto i dovolené. Mám trochu pocit, že se vláda pohybuje ode zdi ke zdi. Vím, že je situace velmi složitá. Všichni jsme postaveni před novou nečekanou situaci, a to i z hlediska zákonnosti.

Na druhou stranu mám dojem, že vláda nepoužívá ty nejschopnější právníky, protože to, co předvádějí zejména právníci ministerstva zdravotnictví, považuji za nebývalé dotčení našich ústavních práv. Nemůžeme si zvykat na to, že budou jednotlivci určovat, jak se budou všichni chovat. Musí to na sebe vzít vláda. A že si nyní řekla, že je z hlediska vycestování možné prakticky cokoliv, tak nad tím taky trochu zůstává rozum stát. Myslel jsem si, že nebude úplně běžné cestování ve smyslu „jedu si na dovolenou“. To je skutečně zarážející.

Městský soud v Praze zrušil ve čtvrtek čtyři mimořádná opatření kvůli způsobu jejich vyhlašování. I vám dávali s návrhem ústavní žaloby mnozí ústavní právníci za pravdu. Myslíte, že se vláda začala obávat dalšího prohraného soudu?

Jsem přesvědčen, že zákaz vycestovat nešlo regulovat ani podle krizového zákona. Z logiky věci můžete zakázat vycestovat do zemí, kde je s pandemií výrazný problém. Nemůžete to však plošně stanovit do všech zemí. Obklopují nás země, které to zvládají daleko lépe. Vezměte si například to, že na česko-slovenském pomezí mají lidé často nemovitosti či rodinné vazby, a tak si řeknu, že bych tam vycestovat mohl, samozřejmě v případě, že mi to slovenská vláda povolí. Ale česká vláda mi to zakáže.

Takže si myslím, že tohle bylo naprosto neodůvodněné, a to i z hlediska argumentů, které předkládali. Máme v Evropě stále dost států, které přijímají občany jiných členských zemí Evropské unie a kde je ta situace výrazně lepší než v České republice. Za všechny třeba Finsko.

Právník Ondřej Dostál, který uspěl se zmiňovanou žalobou proti ministerským opatřením, mi říkal, že by věc stavěl na evropském, nikoli českém právu, jelikož mají občané EU zaručenou svobodu volného pohybu. Výjimka s odkazem na veřejné zdraví musí být přitom důvodná, takže by se na zákaz vycestování do méně zasažených zemí nevztahovala. Nad tímto postupem jste nepřemýšlel?

Ne, a řeknu vám proč. Nechci totiž vzbuzovat antagonistické nálady proti Evropské unii. V tuto chvíli se dá situace jednoznačně řešit podle českého ústavního práva. Není třeba využívat právo evropské. Nechci být označen za toho, kdo žaluje do Bruselu či využívá unijních argumentů. Zkrátka plně postačovalo použít to, co jsme si jako stát přijali na naší úrovni my. Přihlásili jsme se k těmto základním lidskoprávním dokumentům. Zveřejnil jsem i ten návrh (ústavní žaloby – pozn. red.), aby vláda věděla, čemu může případně čelit i v budoucnu. Má to mít i preventivní účinek do budoucna. Ale používat nyní evropské právo bylo opravdu v tuto chvíli zbytečné, protože plně dostačoval ústavní pořádek České republiky.

Zmiňoval jste i výroky některých zástupců exekutivy, kteří hovořili až o ročním uzavření hranic. Češi jsou přitom po desetiletích komunistického režimu na zákaz vycestování obzvláště citliví. Jak tomu rozumíte? Zkoušeli, co občané snesou?

Ano, takto bych to označil. Podle toho, jak vypadá premiér, takové jsou i výkony vládní moci v oblasti ústavních práv. Pan premiér nemá tyto hodnoty zažité, to je zcela zjevné. Vláda se tomu zkrátka přizpůsobila. Jsem si docela jistý, že by v zásadě jakákoliv předchozí vláda postupovala jednoznačně mnohem citlivěji v omezování ústavních práv.

Musíme si uvědomit, že je ta situace většinou jasná. Byli jsme ochotni zamhouřit i obě oči, ale vláda neposlouchá, co jim říkáme, pouze neustále opakuje totéž, aby následně řekla, že po bitvě je každý generál. Den po vyhlášení nouzového stavu jsem přitom na Twitteru napsal, že je zákaz podle mého názoru za hranou. Upozorňovali jsme je na to hned. Takže není to tak, že bychom byli ti, kteří s vládou nechtějí komunikovat. Naopak si myslím, že měla vláda slyšet názory opozice, protože pak by se takto zásadního porušení práv zkrátka nedopustila.

Myslíte, že by z toho měli zástupci vlády následně vyvodit nějakou osobní odpovědnost?

Už jsem vyzval pana ministra Vojtěcha k demisi, protože si myslím, že to opravdu dlouhodobě nezvládá. To jsou zmatky, kdy řekne, že kadeřníci nemohou přijít do bydliště, a pak zase naopak mohou. Zjišťuji, že to, co si pan ministr myslí, není zjevně napsáno v předpisech, které vydává jeho úřad. Z toho důvodu mnohdy vznikají tyto problémy. Ministerstvo průmyslu a obchodu se dívá na tu psanou verzi a interpretuje to jinak než ten, kdo předpisy vydal. To je naprostý paradox.

Takže jaká bude další odpovědnost, uvidíme. Teprve se ukáže, kolik žalob bude podáno, protože není zajištěna vláda práva. Vezměte si, že ve čtvrtek mohl pan kolega Dostál tu žalobu podle mě jednoduše prohrát, kdyby rozhodnutí učinila vláda. Základním důvodem pro zákrok soudu bylo to, že se jednalo o omezení ústavních práv rozhodnutím jednoho jediného ministra. To je skutečně nevídané. Vláda se snažila této povinnosti zbavit a udělala to vůbec tou nejhloupější formou, a během toho se ještě de facto střelila do vlastní nohy. Opravdu si myslím, že se za to bude ještě zodpovídat z hlediska odpovědnosti za škodu.

Zastavme se ještě u porušování vlády práva, zde se vracíme zpátky k EU. Pokud by zde docházelo k porušování těchto principů, jak tvrdíte, mohly by to začít řešit evropské orgány, a to i bez vámi zmiňovaného „žalování“?

Samozřejmě by to evropské orgány mohly začít řešit, ale jsou zdrženlivé a vyčkávají, jak si s tím nejdříve poradí ten členský stát. A to si myslím, že je správná strategie. Na druhou stranu musíme být obezřetní ve věci možného vstupu občanů EU do České republiky. Je to velmi důležité pro naše firmy, kterým dnes mnohdy chybějí nejenom odborníci, ale i pracovní síla. Vláda musí mít plán, jak bude postupovat při vstupu těchto osob na české území. Nepopírám, že je zde určité riziko, ale vláda musí skutečně postupovat výkonem všech úředníků, které má. Zatím to vypadá, že je to jedna amatérská akce za druhou.

Autor: Dominika Jeřábková, Forum24.cz

---