Peníze jsme si vyřvali, už se dá nadechnout

Stálý rozvoj venkova je podle něj nesmírně důležitý. Nyní už může říct: Peníze jsme si vyřvali, už se dá nadechnou

 

V křesle starosty sedí šestnáct let. Přesto má starosta Zbýšova Jaroslav Žalkovský plány i na další čtyřleté období. Kandidovat v komunálních volbách chce. Nyní bilancuje v dalším díle pravidelného seriálu Osobnost Vyškovska. 

 

* V jedenačtyřiceti letech jste studoval veřejně správní akademii. Předpokládám, že důvod byl spojený s vaším postem … 

 

Chtěl jsem mít přehled. Od roku 1991, kdy jsme se odtrhli od Šaratic a Hostěrádek­ Rešova, jsem seděl v zastupitelstvu, o sedm let později jsem se stal starostou. Chodí sice nabídky na různá školení, chtěl jsem to nicméně pojmout komplexně. 

 

* Mám to chápat tak, že trojice zmíněných vesnic tvořila takzvanou střediskovou obec? 

 

Přesně tak. Když se po revoluci všechno zlomilo, tak se lidé chtěli osamostatnit. Nedělalo to dobrotu. Zbýšov byl vyloženě na odpis. V obci byla stavební uzávěra kvůli letišti v Tuřanech, takže když chtěl někdo stavět, tak mu nabídli místo v Šaraticích nebo Křenovicích. První, co jsme si řekli, bylo to, že chceme hospodařit samostatně. Byl jsem mezi těmi, kteří o to řekněme bojovali. 

 

* Na úřadě letos sedíte v pozici starosty úctyhodných šestnáct let. Jak jste se do křesla dostal? 

 

Na počátku devadesátých let jsem se na volby kvůli mladému věku necítil. Starostka Gernešová měla velký přehled a dokázala chod obce slušně rozjet. Kandidoval jsem v roce 1998. 

 

* Komunální politika je i na malých obcích o polykání hořkých pilulek. Bylo v průběhu vašeho starostování něco, co vás hodně zvedlo ze židle? 

 

Mnoho kritických momentů nebylo. Musím lidi z obce pochválit. Těšili se na samostatnost, spolupráce se v dalších letech dařila. Ale jak se říká, že každý večírek má i svého protivu, tak se určitě našli tací, kteří se chod úřadu snažili znepříjemnit. Lidská zloba mi vadí. Je ale spousta dobrých lidí, kteří něco takového vynahradí. 

 

* Od začátku minulého roku funguje přerozdělování daní obcím podle nového klíče. Menší obce díky novému systému dostávají víc peněz. Jak se vám osvědčilo?

 

Na špatné rozpočtové určení daní jsem upozorňoval už od roku 2005. Zvýhodňovalo velká města. Dostali jsme se do systému, kdy pro Zbýšov to dělá milion korun navíc. Peníze jsme si vyřvali. Nezbývalo nám na investice, teď už se dá trochu nadechnout. Vždycky jsme byli proti tomu, aby se dávaly dotace. Chtěli jsme rozdělení podle jiného klíče. Třeba na hlavu. Dotace dostávali kamarádi politiků, což bylo špatně. 

 

* Stále se mluví o regionálním rozvoji obcí. Zhruba před rokem se hovořilo o výrazném propadu peněz v Programu rozvoje venkova. Schraňovaly se podpisy pod petici. Jak to vypadá s návrhem, který měl právě od letoška do roku 2020 vzít obcím nemalé peníze? 

 

Nechci házet čísly, ale bylo to očesané o miliardy korun. Nyní je ovšem zase náznak, že peněz by mělo být nakonec víc. 

 

* Podporu Druhé zlínské výzvy, která bojuje za spravedlivější rozdělení evropských peněz, jste ukázali zapíchnutými hráběmi u cedule při vjezdu do obce… 

 

Podporovali jsme Sdružení místních samospráv, aby peníze, které na venkov mají přijít, skutečně přitekly. Začaly se ozývat lobbistické tlaky, aby peníze zůstaly v Praze a na velkých městech. 

 

* Jak velké to jsou rány pod pás? 

 

Hodně velké. Snaha Evropské unie byla, aby se obce slučovaly. To, co jsme zažili v osmdesátých letech, jsme zjistili, že nefunguje. Byl by to krok zpět. Velké celky nejsou řešením. 

 

* Takže je asi zbytečné se vás ptát na boj proti tomu, aby se život na venkově zastavil … 

 

V roce 1998 jsme měli nějakých tři sta devadesát obyvatel. Dnes jich tu žije šest stovek. Nastěhovali se k nám lidé z Brna i z jiných koutů republiky. Lidé, kteří pracují ve městě, se musejí jít někam vyspat. Chtějí se pobavit, zasportovat, vyžadují služby. A na to stát, co se týče malých dědin, trochu zapomíná. 

 

* Co jiného tak zásadního se kromě nárůstu počtu obyvatel podařilo? 

 

Nejvíc mě těší, že se v roce 1999 udělala studie, která konstatovala, že Zbýšov je nejstarší obcí nejen na Vyškovsku, ale i třeba mezi obcemi Brna­venkova. Měli jsme vysoký index stáří. V současné době mám k dispozici novou studii, která hovoří o tom, že Zbýšov je jednou z nejmladších obcí v Jihomoravském kraji. To je pro mě velký úspěch. Že jsou lidé v obci rádi a že i svým dětem ve vesnici staví. 

 

* Mě osobně, s ohledem na ne úplně atraktivní a originální letní akce na Vyškovsku, zaujalo splavování Litavy, které iniciují zbýšovští dobrovolní hasiči … 

 

I to patří k rozvoji obce. Jsem rád, že obyvatelé jsou aktivní. Mám signály od některých starostů jiných dědin, že lidé jsou otrávení, protože čekají, co pro ně obec udělá. My velmi rádi pomůžeme, ale nikoliv tak, že obec je bude bavit. Splavování Litavy je určené pro děti, měli jsme indiánské téma, téma vylodění v Normandii, naposledy se malí husité utkali s dospělými křižáky. Je to pěkná akce. 

 

* Když už jsme u bitevní tematiky, na Zbýšov ustupovaly koaliční jednotky při bitvě tří císařů. Co pro vás nejrůznější vzpomínkové akce znamenají? 

 

Byli jsme jako obec zapojení v nejrůznějších aktivitách. Vystoupili jsme z nich a třeba jako Křenovice si podobná setkání děláme sami. Loni přijelo asi osm desítek vojáků, kteří přespali v sále a předvedli nám bitevní ukázku. 

 

* Jste uvolněným starostou. Není to ale pravidlem. Umíte si představit, že byste dotazy svých sousedů a papírování zařizoval až odpoledne po své práci…? 

 

Dokážu, protože jsem to tak ze začátku dělal. Měl jsem možnost, aby to tak zůstalo, ale zjistil jsem, že by mi utekla spousta věcí, které teď řeším okamžitě a na místě. Nejsem příznivcem neuvolněných funkcí. Připouštím samozřejmě, že někteří kolegové jsou šikovnější než já, přesto si myslím, že dobře to není. 

 

* Neodsunulo starostování vaši muzikantskou vášeň, hru na tahací harmoniku? 

 

Bere mi devadesát procent času. Když je nicméně nějaká akce, hraji. Není to tak, jak bych si představoval, vytáhnu ji tak čtyřikrát do roka. Když jsou například ostatky, chodím v průvodu jako muzikant. 

 

* Blíží se komunální volby. Budete znovu kandidovat? 

 

Mám před sebou poslední výzvu, kterou bych chtěl dokončit. Jde o kanalizaci, kterou plánujeme dohromady se Šaraticemi a Hostěrádky­ Rešovem. Takže ano, kandidovat budu. 

 

***

 

Jaroslav Žalkovský 

 

• je mu 52 let • je ženatý, má dvě děti a tři vnoučata • pochází z Újezdu u Brna, od roku 1985 bydlí ve Zbýšově • starostou obce je nepřetržitě od roku 1998 • má strojní průmyslovku, vystudoval Veřejně správní akademii v Brně • hraje na akordeon, má rád fotbal a házenou, volný čas tráví s vnoučaty i na zahradě, rád čte • dostal se do celostátního výboru Starostů a nezávislých