Pan Morální kredit

Ta instituce sídlící v sedmnáctipatrovém proskleném domě na břehu Vltavy budila politické emoce už od svého vzniku v roce 1993, a není divu. Nejvyšší kontrolní úřad dává pozor, zda politici a úředníci neplýtvají penězi ze státní kasy či je snad netrousí někam, kam nepatří, a o svých nálezech informuje veřejnost, v závažném případě i policii. Po vynuceném odchodu posledního šéfa Františka Dohnala odsouzeného k podmínce za to, že odmítl nechat poslance zkontrolovat hospodaření, je křeslo prezidenta NKÚ už pár týdnů prázdné a sněmovna bude brzy volit, kdo do něj usedne. Zároveň se ve zdejším politickém zákulisí v těchto dnech rozhoduje i o tom, jak hluboko do útrob hospodaření se státními miliardami politici nového šéfa a jeho lidi vlastně vpustí.

 

Třeba Karel Gott

 

Ještě nemá jméno, a ve sněmovně se mu tedy zatím neurčitě říká „člověk vysokého morálního kreditu“. Přetavit představu o ideálním kandidátovi v prezidenta či prezidentku NKÚ chtějí poslanci na příští schůzi sněmovny, kdy by měli šéfa instituce volit. „Jde o sílu postavy. Nějaké nápady už máme, ale je předčasné je zveřejňovat,“ říká v kuloárech sněmovny poslanec Marek Benda. Tím „my“ myslí svůj klub ODS, který je v hledání vrchního kontrolora ve sněmovně nejaktivnější a sám Benda se v něm ujal role hlavního pátrače. Poslanci z koaličních stran TOP 09 a Věci veřejné k tomu dodávají, že ideálně by mělo jít o někoho z vnějšku politiky, aby se předešlo obavě, že by NKÚ pod jeho vedením mohl být slouhou jedné politické strany. Podle Marka Bendy je to však nesmyslný požadavek, musí to prý být člověk, který má za sebou ve veřejném životě nějaké výsledky, a o nikom takovém mimo politiku Benda neví. „Kdo by to tak měl být? Karel Gott?“ táže se ironicky.

Dosazování bývalých poslanců či členů stran do kolegia NKÚ, patnáctičlenného vedení, jež rozhoduje o tom, která ministerstva a instituce se dostanou do hledáčku úřadu, není žádnou novinkou. Od roku 2002 se tak děje takřka výhradně a dnes je v kolegiu bez partajní legitimace pouze šest lidí. „Přesto nemám pocit, že by se za poslední roky kontrolní činnost někam vychýlila,“ říká Martin Fadrný, právník a analytik nevládní organizace Ekologický právní servis, jež se tématem kontroly veřejných financí hloubkově zabývá.

Je to ovšem jenom Fadrného optimistický soud, žádná srovnávací analýza historických a novějších kontrol neexistuje. Proto i varování, že by stranicky zabarvený prezident mohl úřad snadno proměnit v manipulovatelnou instituci, nestojí na faktech, nýbrž na pocitech. Optimisté i pesimisté se přitom většinou shodnou na nostalgickém stesku po prvním prezidentovi NKÚ Lubomíru Voleníkovi, jenž úřad vedl od roku 1993 až do své smrti v roce 2002 a dodal mu všeobecný respekt. Pohled do dobových listin však připomíná, co se vlivem nezávislé osobnosti Voleníka už téměř vytratilo z paměti: že i za něj v kolegiu pracovali bývalí politici, většinou poslanci Federálního shromáždění, kteří po rozpadu Československa zůstali „volní“, a že i sám Voleník byl před příchodem do čela NKÚ poslancem ODS.

Byť Marek Benda nechce prozradit nic ze svých stranických nápadů na budoucího prezidenta kontrolního úřadu, z klubu TOP 09 už prosáklo jméno, které poslancům v individuálních rozhovorech nabízí k jednání a jež se k Voleníkově éře váže: občanského demokrata Václava Peřicha. Jeho příslušnost k politice může i u největších skeptiků přebít zajímavější kolonka v jeho životopise. Od počátku existence NKÚ byl po devět let jeho viceprezidentem, tedy pravou rukou vzývaného Lubomíra Voleníka, a pamětníci z řad neziskového sektoru i z akademického světa na něj vzpomínají jako na nezávislou a silnou osobnost. Jeho případná nominace samozřejmě zatím není jistá, hlavní expert na tematiku NKÚ z uskupení TOP 09 a Starostů Stanislav Polčák slibuje, že jeho poslanecký klub se ještě samostatně poohlídne po nějakém vhodném kandidátovi „třeba v evropských strukturách“.

 

ČEZ nedáme

 

Kdo se stane prezidentem NKÚ, se ukáže nejdřív koncem dubna, už teď se však ve sněmovně vede ostrá bitva o to, co všechno mu nakonec poslanci dovolí kontrolovat. I to má v rukou především ODS a její mluvčí ve věcech nejvyšší kontrolní instituce Marek Benda. Všechny ostatní strany parlamentu včetně opozičních přistoupily na léta promýšlenou vizi vyplývající i z mezinárodních doporučení takzvané Limské deklarace, že NKÚ by měl mít právo kontrolovat hospodaření a zadávání zakázek i v akciových společnostech, v nichž stát či obecní samosprávy drží podíl. A jde tu především o energetický kolos ČEZ, v němž stát vlastní sedmdesát procent akcií a obestírá jej nedoložitelné podezření, že z něj léta plynou korupční peníze do stranických pokladen.

„Nedovolíme, aby se ekoteroristé zmocnili čísel z ČEZ,“ říká na to poslanec Benda. „Chtěli by zastavit dostavbu Temelína, proto chtějí vidět do ČEZ. Kolik dopravních staveb už zbrzdili kvůli ochraně kdejakého křečka,“ stěžuje si na ekologická sdružení, která podle něj zlobbovala všechny ostatní strany v parlamentu. Podle Bendy také není jasné, zda by 460 kontrolorů NKÚ tak složité účetnictví firmy obchodovatelné na burze zvládlo. A proto občanští demokraté místo úřední kontroly prosazují, aby ČEZ a další podobné akciovky jenom povinně zveřejňovaly audit, který si samy zadají.

„To je samozřejmě málo a náš úřad by takové kontroly určitě mohl dělat bez potíží. Koneckonců je to tak obvyklé ve všech okolních státech a mezinárodní protikorupční organizace upozorňují, že akciové společnosti mohou být způsobem, jak před veřejnou kontrolou schovat velké množství peněz,“ říká k tomu viceprezident NKÚ Miroslav Kala. Minulý čtvrtek se ve své kanceláři sešel se zástupci stran vládní koalice a pokoušel se jim vysvětlit svůj pohled na kontrolu ČEZ. Neúspěšně – ODS v čele s Bendou neustoupila. Nezdolal ji ani příklad sousedních zemí, kde kontrola společností s účastí státu bez problémů probíhá: například v Německu a Rakousku kontroluje státní instituce společnosti, v nichž stát drží alespoň padesát procent akcií, na Slovensku od jednoho procenta a v Polsku už od jedné státní akcie ve společnosti. „Mě nezajímá, jak je to jinde. Já jsem tady,“ namítá Benda.

Přestože je poslanec Benda hlavní postavou jednání o budoucím prezidentovi NKÚ i jeho pravomocích, přece jen není na všechno rozhodování sám. Nicméně jak říká – na jeho argumentech se shodl celý poslanecký klub. To potvrzují i účastníci poslanecké schůze ODS, byť s dovětkem, že se tam vlastně nikdo nikoho na nic nezeptal. Zvrátit předem naplánovaný běh věcí a vystavit nezávislé kontrole také společnosti typu ČEZ teď mohou dvě ostatní strany vládní koalice, TOP 09 a VV. Musely by přitom porušit koaliční zvyklosti a hlasovat o návrhu s opozicí. „Vážně o tom debatujeme, je to důležitá agenda, kterou jsme slíbili voličům,“ říká poslanec TOP 09 a Starostů Stanislav Polčák. Jasno o výsledku by mohlo být už tento týden, kdy je ČEZ a spol. na programu hlasování sněmovny.

 

***

 

„Nedovolíme, aby se ekoteroristé zmocnili čísel z ČE Z. “

 

(Marek Benda)

 

Tabulka

 

KDO SE BOJÍ NKÚ

(firmy, do nichž nechce ODS vpustit kontrolu)

Jméno Celková aktiva (v mld. kč)

ČEZ, a. s. 445

České dráhy, a. s. 60

Letiště Praha, a. s. 39

ČEPS , a. s. 20

ČEPRO, a. s. 17

MERO ČR, a. s. 13

České aerolinie, a. s. 8

 

Zdroj: analýza EPS