Ondřej Konrád: Co čeká ministryni kultury

Akceptovat návrh takříkajíc „z ulice“, to se od českých politických subjektů skutečně nevidí. A dlužno říci, že to také vůbec nebyl špatný nápad. Manažersky osvědčený a v kulturní sféře se trvale pohybující Mathé by mohl některé resty resortu napravit či rozumně usměrnit. A dalo by se také čekat, že bude mít porozumění vůči takřečenému „živému umění“, tedy současným tvůrcům. Se kterými Jiří Besser, jehož demisi dnes přijal prezident republiky, nenacházel společnou řeč. Především proto, že dával najevo, jak je pro něho kultura příslovečnou „španělskou vesnicí“.Nevíme, do jaké míry Starostové a nezávislí mysleli Mathého nominaci vážně, zda nešlo jen o gesto vůči kulturní veřejnosti a ve skutečnosti si chtěli podržet křeslo pro svého člověka. Na tom ostatně už nesejde, jak známo, Mathé po rozhovoru s Karlem Schwarzenbergem na nabízený úřad rezignoval. Předseda TOP mu asi těžko mohl přislíbit, že Mathé bude moci zasahovat třeba do postů náměstků či ředitelů různých odborů, jelikož jsou mezi nimi i zástupci koaličních partnerů. A signatáři petice za Mathého, vyvolané výtvarníkem Davidem Černým, zřejmě trochu přestřelili, když se Mathého nejprve – aspoň údajně – zeptali, zda vůbec souhlasí. I když zřejmě jakási komunikace přece jen probíhala. A Mathé si pak zase mohl odpustit poznámku, že by jej, coby někdejšího šéfa Havlovy kanceláře možná nechtěl jmenovat prezident Klaus.Pokud by o Mathého TOP 09 skutečně stála a nebyly by námitky koaličních partnerů, prezident by těžko vyvolal kvůli minstru kultury nějaký větší spor. Tak jako se počátkem roku 2007 sice ošíval před jmenováním jiného Havlova ex-kancléře do vládní funkce – tedy právě Schwarzenberga, ale akceptoval jej jak tehdy, tak i v pozdějším Nečasově kabinetu.Na ministerstvo tedy míří se skoro stoprocentní jistotou Alena Hanáková a před sebou má nesporně hlavní politický úkol, totiž dotáhnout do konce otázku církevních restitucí. I když ta je samozřejmě podmíněna dohodou uvnitř koalice a bylo by dobré, kdyby proti ní neměla dramatické námitky ani sociální demokracie, která si je asi také vědoma, že návrat ukradeného majetku se už konečně musí vyřešit.Jinak ale stojí před budoucí ministryní dost ošemetných záležitostí, včetně veřejností sledované kauzy Státní opery, respektive jejího slučování s Národním divadlem, do čehož si Besser nechtěl nechat mluvit, anebo asanace domu na Václavském náměstí, kterého se zastává řada odborníků a tak dále. Vzhledem k tomu, že resort disponuje nevalným rozpočtem, zázraky se činit nedají. Ale jistě lze neutrácet zbytečně, a naopak podporovat projekty, které mají hodnotu a mohou být také pro stát reprezentační, a tím pádem i finančně přínosné. Případně se snažit shánět na ně i prostředky ze soukromé sféry. To by se měl dobrý ministr také ovládat.Kupodivu se nebude Hanáková muset vracet k nešťastnému případu odvolání šéfa Národního filmového archivu Opěly, které – aspoň podle nedávného zjištění týdeníku Respekt – mohlo mít poněkud temnější pozadí. Jelikož ředitel nechtěl přistoupit na výběrové řízení ke stavbě nové budovy archivu formou losování, pokud k to nedostane od ministerstva černé na bílém. Do toho se ale nikomu asi nechtělo a tak byl Opěla pár měsíců před odchodem do penze odvolán s tím, že vyplácel nepřiměřené honoráře za studie k novému objektu. Což vyvolalo značné pobouření, neboť Opěla je známý jako úzkostlivě pečlivý a poctivý člověk.V poslední den svého úřadování totiž Besser jmenoval do čela archivu respektovaného filmového historika Michala Breganta, který by měl být dobrým Opělovým nástupcem a ostatně se svým předchůdcem hodlá úzce spolupracovat. O Bregantovi sice rozhodla nezávislá komise ve výběrovém řízení, ale že už byl ředitel jmenován, k tomu dost možná reportáž Respektu přispěla. A o okolnosti stavby nového archivu se bude veřejnost zaručeně zajímat i nadále. Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

 

 

http://www.rozhlas.cz/_zprava/991346