Obce doplácejí na krizi. Pomoci má i nucená správa

Krize ničí obce 

 

Jenže odpověď se znovu zpozdí: pracovní skupina totiž vycházela z dat před ekonomickou krizí. Právě ta však pořádně „zamávala“ s aktuální finanční situací v desítkách obcí po celé zemi. „Na konci roku 2008 hospodařily obce s dvaceti miliardami korun. Loni už byly celkově v deficitu a stav se nadále zhoršuje,“ varuje Gazdík. 

 

Jeho obec prý letos sotva vyjde s příjmy z daní. „Tak tak to stačí na mandatorní výdaje. Některé obce v blízkém okolí ale kvůli tomu i krachují,“ říká Gazdík. Na mysli má jihomoravský Terezín, který musel nedávno prodat obecní pozemky, aby měl na další fungování obce. 

 

Také proto se Nečasův kabinet zavázal, že „stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi „nejchudšími“ a „nejbohatšími“ obcemi. Dosáhnout toho chce tím, že zruší celostátní dotační programy. Prostředky z nich převede na jednotlivé samosprávy. „Jinak docházelo k pokřivování politiky na venkově, kde se často stavělo to, na co se zrovna vypsaly dotace,“ přibližuje Gazdík. 

 

Novinkou má být rovněž zavedení takzvaného institutu nuceného finančního správce, který by dohlížel na to, aby se obce zbytečně nevystavovaly riziku zadlužení. 

 

„Naše představa je, že když se obec ocitne v červených číslech, vyzve ji ministerstvo financí k přijetí ozdravného programu,“ naznačuje šéfka odboru dozoru a kontroly veřejné správy na ministerstvu vnitra Marie Kostruhová. Pokud by obec plán neakceptovala, resort financí by jmenoval nuceného správce. 

 

Něco podobného už funguje třeba v Pramenech na Karlovarsku, kde to však umožnila mimořádná situace – totiž že obec od dubna 2009 nemá řádného starostu. „Rádi bychom to upravili zákonně, abychom předcházeli těm nejhorším situacím,“ říká Kostruhová.