20. 9. 2024
Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií NEPŘÍTEL NA TELEFONU
NEPŘÍTEL NA TELEFONU
19. 7. 2012
MIROSLAVU KALOUSKOVI HROZÍ POLITICKÁ SMRT
NEPŘÍTEL NA TELEFONU
„TY ČURÁKU, TY DEBILE!“ Ministr financí se před rokem odvázal v telefonickém rozhovoru s poslancem Petrem Skokanem. A teď si zařval i na pár policajtů. Kvůli jeho vulgárním telefonátům však Miroslavu Kalouskovi konec kariéry zřejmě nehrozí. Ty jsou jen projevem úzkosti z hrozícího rozpadu TOP 09 a z policejního vyšetřování korupčních kauz. KE SVÝM jedenapadesátým narozeninám dostal vizitky na ručně vyráběném papíru s jednoduchým tiskem: Miroslav Kalousek, Arcikokot. Dárek mu zjevně udělal velikou radost, protože navštívenky s pobaveným úsměvem rozdával ve sněmovně. Nápis odkazoval k jeho titulu v Klubu kokotů, vycházejícímu nejen z Kalouskovy známé videonahrávky pořízené Českou pirátskou stranou před volbami do sněmovny, kde se to v jeho řeči kokoty jen hemžilo. Ale také k hnutí kokotismu, jehož základní teze popsal ve svých knihách Američan s pseudonymem Xavier Crement. Kalousek s oblibou cituje zejména tezi, že se z kokotismu může úspěšně léčit jenom ten, kdo si přizná, že je kokotem, a začne s tím něco dělat. Události posledních dnů však nasvědčují myšlence, že Kalousek na podstatnou část tohoto postulátu zapomněl. Dělá totiž pro něj dříve nemyslitelné chyby.
Současný šéf státní kasy a zakladatel TOP 09 je sice pod tlakem prakticky od počátku své politické kariéry, až na několik úletů to však zatím vždy zvládal. Teď se zdá, že se toho na něj hrne moc a že už nestačí bojovat na několika otevřených frontách.
KALDA SE ZAS VYŘVAL
Permanentním problémům čelí Kalousek při už tradičním soupeření s předsedou vlády Petrem Nečasem souběžně se snahou udržet pohromadě vládní kabinet. Zároveň je hlavním hromosvodem společenského vzteku nad dalším a dalším zvyšováním daní, přičemž popírá ekonomický princip Lafferovy křivky (více na straně 16), z čehož ministra nedávno usvědčil jeho vlastní náměstek Ladislav Minčič. Do toho mu strmě padají preference TOP 09, stejně jako padá obliba Karla Schwarzenberga, prezidentského kandidáta a maskota ministrovy strany. To vše za situace, kdy má uvnitř TOP 09 v zádech skupinu lidí, kteří sice uznávají Schwarzenberga, ale v Kalouskovi vidí zlo. Říkejme jim třeba „bakalovci“. Bouřit se však už Kalouskovi začínají i Starostové a nezávislí (STAN), kteří jsou vzhledem k ambicím v nadcházejících podzimních krajských volbách čím dál méně ochotni nést náklady Kalouskových politických chyb. Včetně prapodivně působící obrany exministryně spravedlnosti Vlasty Parkanové, jejíž vydání policii kvůli kauze letadel CASA ze všeho nejvíce působí jako pokus ji rozpovídat, aby se vyšetřovatelé dostali právě na Kalouska a na něj napojené ekonomické skupiny v čele s bývalým šéfem Omnipolu Richardem Hávou, ministrovým nejlepším přítelem.
Podtrženo a sečteno: Kalousek má dost dobrých důvodů pro to, aby vzal do ruky telefon, naťukal číslo a někoho sprostě pozurážel, případně mu vyhrožoval, a v dalším telefonátu to mírnil, nebo dokonce bral zpět. Ke Kalouskově smůle však zjevně skončila dosavadní praxe, kdy mu to lidé na druhé straně telefonu tolerovali s tím, že „zas se Kalda vyřval a je klid“.
Fakt, že ministr financí tuto proměnu atmosféry správně nevyhodnotil, jde plně na vrub markantnímu poklesu jeho někdejší formy.
Za normálních okolností by měl ministr skončit tak, jak o tom mluvil v podmiňovacím způsobu. Větou „má-li pan policejní prezident jakýkoli důkaz, že jsem ho zastrašoval a následně se omlouval, ať ho předloží. Já podám rezignaci a odejdu z veřejného života.“ Zároveň však Kalousek dodal: „Pokud jej nemá, ať okamžitě odejde on.“ Tentokrát ho však zřejmě zachrání jen shoda okolností. Dá se to nazvat i štěstím. Existuje totiž hned několik důvodů pro to, aby se věc nakonec vyvinula špatně spíš pro policejního prezidenta Petra Lessyho.
Pro premiéra Petra Nečase je před podzimními krajskými volbami a následným volebním kongresem ODS hlavní prioritou udržet vládu. Při zkoumání Nečasova postoje ve sporu mezi Kalouskem a Lessym je proto nutné přihlédnout k vazbám policejního prezidenta na Věci veřejné, jejich vládce Víta Bártu a jeho blízkého spolupracovníka Michala Moroze. Právě jejich aktivita v protikalouskovském tažení je totiž nepřehlédnutelná, viz třeba zveřejnění rok starého telefonátu poslance VV Petra Skokana, v němž ho Kalousek tituloval slovy „debile, čuráku“ a vyhrožoval mu „rozbitím držky“. K tomu je třeba přičíst fakt, že Karel Schwarzenberg a většina topkařů za svým prvním místopředsedou stojí s argumentem, že by jeho vyhazov shodil celou vládu.
Zástupci starostů sice opatrně zmiňují, že by Kalousek ve vládě být nemusel, ale zatím jsou jen jednou stranickou skupinou. Dobře však vědí, že by jeho odchod a pád kabinetu mohly ohrozit zákon o rozpočtovém určení daní (to znamená přerozdělení peněz tak, aby menší města a vesnice získávaly více peněz), což je jejich programová vlajková loď. Minulý pátek sice poslanci tuto novelu schválili, ale Senát ji pravděpodobně vrátí zpět, na což bude koalice potřebovat 101 hlas.
BOMBA VE SNĚMOVNÍM VÝBORU
Pokud si někdo myslel, že se s jarním rozštěpením Věcí veřejných a vyhazovem Bártovy party z Nečasova kabinetu situace uklidní, prokázal velikou míru naivity. Zvýšení kreditu Petra Nečase a jeho vlády bylo jen dočasné. Na dlouho mu nepomohlo ani zatčení Davida Ratha, po němž veřejnost upřela pozornost na sociální demokraty.
Svým odpůrcům vrátil dech nejprve sám Nečas tím, že odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, což si veřejnost díky části médií přečetla jako pohádkový příběh zlem poraženého dobra, které doplatilo na mocenské zájmy kmotrů. To už však na sebe začal strhávat pozornost (přinejmenším mediální) arcilotr Miroslav Kalousek tím, jak vášnivě obhajoval svou stranickou kolegyni Vlastu Parkanovou. Nevybíravé urážky a výhrůžky na adresu policistů a pak týdeníkem Respekt popsaný podivný telefonát vyšetřovateli Jiřímu Mazánkovi.
Stejný časopis následně přinesl informace o údajné schůzce nejmenovaného Kalouskova emisara s vysoce postavenými důstojníky protikorupční policie. V prvním případě existoval písemný záznam, ve druhém nikoli, informaci pak navíc popřel šéf protikorupční jednotky Tomáš Martinec.
O pár dní později poslanci vydali Vlastu Parkanovou k trestnímu stíhání. Většina z nich včetně socialistů přitom nevěřila, že by Parkanové mohl někdo něco dokázat, aby mohla být odsouzena. Přiznávali, že pro její vydání hlasovali, aby„Vlastička zazpívala“. Debatu před hlasováním však opět zpestřil Kalousek několika velmi expresívními výrazy. Premiér Nečas se radši držel stranou.
Zlom nastal minulý čtvrtek, když policejní prezident Lessy vystoupil na bezpečnostním výboru sněmovny a oznámil, že mu Kalousek kvůli kauze CASA třikrát telefonoval a hrozil mu, „že budeme všichni,odstíháni‘ ve velmi krátké době“. Lessy pak poslancům popsal, že se mu Kalousek za výroky omluvil. Den poté navíc poslanec VV Petr Skokan zveřejnil záznam telefonického rozhovoru, v němž slova jako „ty debile, rozbiju ti držku“ patřila k těm méně vulgárním.
Obě události měly v něčem shodné rysy. Lessy – na rozdíl od vyšetřovatele Mazánka – neudělal z telefonátu žádný záznam, a navíc si na něj „vzpomněl“ až po týdnu. A jakkoli si lze při znalosti Kalouskových zvyků i jeho slovníku představit, že se hovor opět hemžil „zmrdy“ či „šlapáním chodníku“, zveřejnění informace o telefonátu v přímém přenosu České televize věc poněkud devalvuje. Zvlášť když někteří socialisté den předtím slibovali na výboru „bombu“ a obdobně mluvili i někteří lidé z Věcí veřejných.
U Skokana je zas přinejmenším pozoruhodný fakt, že si na svůj hovor s Kalouskem a jeho záznam vzpomněl až po roce. Navíc v něm vystupuje jako udavač (Skokan tehdy média informoval, že Kalousek u sněmovny zfackoval mladíka), který si nahrával rozhovor s ministrem, jenž byl v tu dobu jeho koaličním partnerem. Vezmeli se v úvahu, že někteří vysoce postavení politici měli avízo o „pecce“ na sněmovním výboru den předem, je na místě zbystřit.
Dokonce i Erik Tabery, šéfredaktor Respektu, který – slovy Ivánka Horníka – Kalouskovi nedaruje ani deko, na svém veřejném facebookovém profilu následně poznamenal: „Skoro bych řekl, že poté, co Skokan přečetl údajný záznam hovoru s Kalouskem, se začne lámat veřejné mínění. Podobně jako u Čunka si část veřejnosti řekne: To už je moc, to je určitě kampaň. Mohu se mýlit, ale je to moje zkušenost s vývojem zdejších nálad, které se často opakují. Takže možná Skokan Kalouska zachránil, ale uvidíme.“
TOPKA SE NÁM ODKOPÁVÁ
Pro další osud vládní koalice bylo mnohem podstatnější, že stejný pohled na věc začal sdílet premiér Nečas. Tedy muž, který by ministru financí s největší radostí „nedaroval ani gram“. Jakmile mu došlo, že Kalouskovu telefonickou kauzu mohou ze zákulisí přiživovat socialisté a véčkaři s cílem shodit jeho vládu, vzal dlouholetého soka pod ochranu. Kalouskovy telefonáty Lessymu proto nyní prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů. Vzhledem k tomu, že policejní prezident tvrdí, že žádnou nahrávku v ruce nemá, zůstane vše v rovině tvrzení proti tvrzení. V tom případě se bude Nečas rozhodovat, zda zachová svou vládu, nebo podrží Lessyho, kvůli jehož jmenování premiér prohrál svoji první velkou politickou přestřelku s Věcmi veřejnými, když ho na sklonku roku 2010 Vít Bárta s pomocí Václava Klause dostal do rohu. Na těžké rozhodování to zkrátka nevypadá.
Občanští demokraté blízcí Nečasovi se navíc do věci snaží vnést z pohledu své strany strategický rozměr. „Pokud to nepřesáhne určité meze, je každé další podobné Kalouskovo vystoupení pro ODS dobré. I tím, jak ho ve všem kryje Schwarzenberg, se topka pomalu odkopává a pravicoví voliči vidí, co je zač. Věříme, že řada z nich se pak ráda vrátí k ODS,“ poznamenal jeden z nejmenovaných Nečasových spojenců.
Může to být jen zbožné přání strany, která je stíhána kauzami svých vlastních kmotrů, Mazánků či Kolibříků. Jisté racio to však má. Kalouskovi se totiž jeho „dítě“ spojené se Starosty a nezávislými v TOP 09 vymyká z ruky.
Zatím tato mladá strana působila jako nejstabilnější člen vládní koalice, ve skutečnosti je to slepenec skupin se značně protichůdnými zájmy. Na jedné straně bývalí lidovci a jejich voliči léta zvyklí na „zásadový, nekompromisní a jasný“ styl politiky. Na straně druhé velkoměstští kavárenští intelektuálové, kteří hodili svůj hlas Karlu Schwarzenbergovi a nad Kalouskem zavřeli obě oči. Samostatným případem jsou i Starostové a nezávislí, pro něž jsou více než celostátní politika důležitější její dopady na obce a kraje.
Díky Schwarzenbergovi se to celé dlouho dařilo držet pohromadě. Bývalým lidovcům Kalousek s odkazem na autoritu „knížete“ a popularitu, které Schwarzenberg projektu přinesl, vysvětlil, že už nemohou mít jednou to a podruhé ono. Zvlášť pokud projdou církevní restituce. Kavárenským intelektuálům a lidem z okolí podnikatele Zdeňka Bakaly zase sám Schwarzenberg jasně vzkázal, že jimi opovrhovaný Kalousek je vlastně polepšený pytlák, bez něhož to nepůjde. A starostové byli rádi, že se dostali na celostátní úroveň a dokázali si vyvzdorovat zvýšení peněz z rozpočtu na úkor velkých měst.
Teď už si však bývalí lidovci pomalu začínají uvědomovat, že škrtání a zvyšování daní jim v jejich obcích, odkud vyrůstá jejich podpora, příliš nepomáhají. Schwarzenbergovi příznivci zase sledují, jak jejich ikona chátrá před očima a jejím jediným politickým programem je omlouvání Kalouskových přešlapů v jakémkoli případě a za jakoukoli cenu. Všichni dohromady už také tuší, že vyprovokovat předčasné volby spolu s přímou volbou prezidenta, aby mohl Schwarzenberg ještě jednou podniknout spanilou jízdu po republice, a pomoci tím své straně, už se zřejmě nepodaří. Respektive by to při jeho chabém zdraví i prezidentských preferencích nemělo žádný pozitivní vliv.
ŠLO BY TO I BEZ KALOUSKA
Starostové už svoji prioritu ve sněmovně, tedy zákon o rozpočtovém určení daní, minulý pátek naplnili. Dobře však vědí, že zákon, stejně jako církevní restituce, zřejmě vrátí Senát obsazený většinou socialistů. Kvůli 101 hlasu potřebnému pro přehlasování senátního veta proto nemohou případnou rebelií riskovat rozkol v TOP 09, ale s výhledem na krajské volby se musí začít od celostátní politiky a jejích skandálů pozvolna distancovat. Například ve Zlínském kraji si už vymínili, že sice budou kandidovat společně, ale na prvním místě bude zkratka STAN. Až poté TOP 09.
Tamním lídrem je mimochodem šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík, jenž je spolu s dalším členem dolní komory Parlamentu, Stanislavem Polčákem, psaným i nepsaným lídrem tohoto hnutí. Při hlasování o vydání Parkanové patřil do sedmičlenné skupiny poslanců TOP 09, hlasujících pro vydání, pouze ten první. Společně však na rozdíl od ostatních oslovených představitelů klubu v čele se Schwarzenbergem hovořili v Lidových novinách o variantě, podle níž by vláda mohla pokračovat i bez Kalouska, kdyby byl donucen z vlády odejít.
„Myslel jsem to tak, že nikdo není nenahraditelný. Ostatně Miroslava Kalouska může přejet auto, může onemocnět, rezignovat sám. Poslanecký klub také může fungovat bez Petra Gazdíka,“ vysvětluje Gazdík. „Nic víc v tom nehledejte, žádné rozpory opravdu nemáme. V řadě věcí mohu s Miroslavem Kalouskem lidsky nesouhlasit, třeba v úletech typu jeho telefonátů, ale každý děláme chyby,“ dodává.
Navzdory těmto proklamacím však z Gazdíkova dalšího vyprávění vyplývá, že zas až taková idyla mezi oběma subjekty nepanuje.
Na konci letošního roku totiž mezi TOP 09 a STAN končí smlouva o spolupráci a šéf Starostů dnes nedokáže říct, zda ji ještě před koncem řádného volebního období sněmovny prodlouží. „Na to teď neumím jednoznačně odpovědět. Co toto spojení přinese v krajích, to se ukáže až po podzimních krajských volbách,“ říká. „Buď se opět stáhneme do regionů, nebo s TOP 09 prodloužíme smlouvu, anebo se dohodneme s jinou stranou. Uvidíme až podle výsledků voleb,“ konstatuje Gazdík.
krajských volbách. Kalousek v minulosti dokázal, že umí ještě překvapit a vstát z mrtvých. V tuto chvíli se však poprvé po velmi dlouhé době zdá, že jeho kariéra směřuje k neodvratnému konci.
Alespoň mu zbude víc času na telefonování.
Autor: Reflex
