Ladislav Bátora slouží prezidentovi

Ještě před pár lety byl celkem neznámým starostou obce Suchá Loz, dnes je ale klíčovým mužem českého parlamentu. Právě se tu hlasuje o jedné reformě za druhou, takže rozhovor probíhá v tzv. kojicí místnosti, která je nejblíže jednacímu sálu, aby Petr Gazdík, poslanec a šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, mohl stíhat hlasování. 

 

* Nemáte pocit, že v poslední době narůstá napětí mezi ODS a TOP 09? 

 

Rozhodně ne. Vládě je vytýkáno všelicos, nicméně ve sněmovně koalice funguje velmi dobře. 

 

* Jak si potom vysvětlit vytvoření funkce tajemníka pro Evropskou unii, kterou ODS řídila bez konzultace s ministrem zahraničí Schwarzenbergem? Nebo písemné omluvenky, které zavedl premiér Petr Nečas poté, co jste na protest proti přijetí Ladislava Bátory na ministerstvo školství odmítli chodit na koaliční jednání? 

 

To napětí bylo vždycky způsobeno spíše tlaky uvnitř ODS než nějakým konfliktem mezi ní a TOP 09. Že spolu ministři nebo členové vlády občas mají věcný spor, to je běžné podobně jako v každé rodině. 

 

* Podle vás to tedy není počátek souboje o dominanci na pravici? 

 

Pane redaktore, já myslím, že máme mnohem důležitější úkol než přemýšlet o tom, kdo bude dominantní. 

 

* Tomu se těžko věří, že vás to nezajímá. 

 

Mě v současné době více zajímá, jestli projdou reformní zákony o rozpočtovém určení daní a jestli vláda bude schopná ještě alespoň částečně získat důvěru lidí, protože z pohledu člověka žijícího v malé obci je ten obraz skutečně šílený. 

 

* Věřím, ale ono to spolu souvisí. Proto by mě zajímalo, jestli vaše strana má šanci stát se hlavní silou pravicového spektra. 

 

V současné době je politická scéna natolik rozervaná, že TOP 09 se do ní snaží vnášet především stabilitu. Na to mi sice můžete opáčit, že neúčast našich ministrů na vládě nebyla zrovna stabilizujícím prvkem, ale na druhou stranu – pronikání extremismu do státní správy je mnohem horší. A našemu protestu předcházela nejprve vlídná žádost a později verbální nátlak. 

 

* A jak jste spokojený s tím, jak případ Ladislava Bátory vyústil? 

 

Samozřejmě že s tím nejsem spokojen a taky jsem nikdy netvrdil, že to bylo vítězství 10:0. Spíš mě na celé kauze mrzí, že se na TOP 09 přehrál problém, který se naší přímé odpovědnosti v podstatě netýká. Za úředníky ministerstva školství je zodpovědný ministr školství. A pakliže chování jednoho z nich vykazuje prvky extremismu, chová se politicky aktivisticky a uráží členy vlády, tak je povinností ministra školství konat. A pokud nezasáhne on, tak by měl zasáhnout premiér. My jsme se snažili ministra Dobeše i Petra Nečase velmi mírumilovně upozornit, že by s tím problémem měli něco dělat, že je to nepřijatelné. Nestalo se. Nezbylo nám tedy než se zachovat principiálně a alespoň symbolicky vyjádřit náš protest. Pokud tato vláda bude tolerovat pronikání extremistů do státní správy, tak jsme na cestě do pekel. 

 

* Ale to teď de facto tolerujete. Ladislav Bátora na ministerstvu školství zůstal. 

 

Co víc ale můžeme za TOP 09 dělat? Druhou možností je opustit kvůli tomuto extremistovi vládu. Kdybychom to ale udělali, tak novináři budou jako první psát, že jsme nezodpovědní a že jsme kvůli takové hlouposti hodili všechny reformy za hlavu. Nakonec jsme ale kritizováni i za to, že jsme alespoň vyjádřili principiální postoj. Myslím, že veřejně pranýřováni by měli být spíše ti, kteří Ladislava Bátoru na ministerstvo školství dostali a kteří za ním stojí. 

 

* Co tedy budete dělat dál? Váš kolega Karel Schwarzenberg dokonce mluví o fašistických tendencích ve společnosti. 

 

Já myslím, že to skončí odchodem pana Bátory, protože on to nevydrží a bude ve svých aktivitách pokračovat. Ten problém se nakonec vyhrotí. 

 

* Myslíte, že by ho Petr Nečas odvolal, když za ním stojí prezident? Václav Klaus dokonce prohlásil, že „útok na Bátoru je útok na mě“. 

 

To je pro mě samozřejmě obrovským překvapením, protože tím Václav Klaus opravdu položil rovnítko mezi sebe a pana Bátoru. Přiznám se, že si nedokážu představit, že bych se Václava Klause postupně ptal na jednotlivé názory pana Bátory a on by řekl, že s nimi skutečně souhlasí. 

 

* Pokud si to nedokážete představit, jak si tedy vysvětlujete jeho zájem v této věci? 

 

Myslím, že pan Bátora prezidentovi slouží k vyvolávání mediální pozornosti podobně jako další lidé z té zvláštní suity, která ho obklopuje. Nic jiného v tom snad vidět nelze. 

 

* A co až Václavu Klausovi skončí prezidentský mandát? Nečekáte, že se TOP 09 stane hlavním konkurentem Klausova projektu, což naznačuje i jeho ostrá kritika Karla Schwarzenberga za jeho koncept zahraniční politiky? 

 

Já bych to bral pozitivně. Pokud budeme čelit takovým útokům, je to naprosto jasná známka toho, že TOP 09 je rozumnou stranou s principiálními postoji. Upřímně řečeno by mi jako předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů dokonce lichotilo, pokud bychom se postavili názorům pana Hájka nebo pana Bátory právě my. Byl by to jasný signál pro voliče, jaká TOP 09 je. 

 

* Překvapilo vás, že se ke Klausově kritice ministra zahraničí nevyjádřil premiér Nečas? 

 

Překvapilo. Nedovedu si představit, že bych se jako starosta nezastal svých úředníků. Na druhou stranu pan premiér není v jednoduché situaci. Elegantní inženýrství 

 

* Kolik má dnes vlastně koalice TOP O9 a Starostové a nezávislí dohromady členů? 

 

Kolik má TOP 09 členů, nevím. U Starostů je to trochu jinak – abyste se mohl stát členem, musíte být starostou, místostarostou nebo zastupitelem, což je u nezávislého člověka důkaz toho, že není úplný grázl, protože mu už někdo dal důvěru v komunální politice. A pak musíte být dva roky registrovaným příznivcem. V současné době je to asi 1500 lidí. 

 

* Ptám se proto, že počet členů TOP 09 a Starostů, který se veřejně prezentuje, se blíží maximálně právě té devítce v názvu strany. 

 

Já v našich řadách vidím spoustu výrazných osobností. Jsem hrdý na to, že můžu vést náš poslanecký klub, v němž je patnáct starostů, jedenáct lékařů a šest vysokoškolských učitelů. A jsem mile překvapen, jak je náš klub kompaktní a jak dobrá v něm panuje atmosféra. Někteří poslanci dokonce říkají, že se kvůli zasedání klubu těší do práce, což se o jiných klubech tady ve sněmovně říct nedá. 

 

* Proč se ale výrazněji neprojevují veřejně? Takhle se zdá, že se na těch několika politických osobnostech vezou. 

 

Oni se určitě nevezou, snaží se jen dělat dobře svoji práci. Jenže v české politice se mnohdy více hodnotí, kolik kdo vykřikne stanovisek do médií. Typickým příkladem je humbuk kolem loterního zákona, kdy se některým poslancům Věcí veřejných podařilo veřejnosti vštípit, že je špatný. Kdyby si přitom srovnali současný platný zákon s jeho přijatou novelou, tak by zjistili, o jak obrovský jde posun. Podle předběžných propočtů by se mělo vybrat o tři a půl miliardy víc než loni a pravomoci obcí regulovat hazard se výrazně posilují – třeba povolení na výherní automaty se zkrátilo z osmi na tři roky. 

 

* Věci veřejné tvrdí, že novela zákona o hazardu je mírnější, než bylo domluveno, a že jde o porušení koaliční smlouvy. Nakolik to může vládní koalici ohrozit? 

 

Reakce Věcí veřejných vycházejí z problémů jednoho poslance, který ve své rodině zažil osobní tragédii související s hazardem, a naprosto proto chápu, proč se mu zdá současná novela neuspokojivá. Na druhou stranu zákony této země se nemohou řídit osobní averzí jednoho člověka, jehož cílem je hazard zlikvidovat. Je to sice příjemná představa, ale pokud bychom hazard zakázali úplně, stejně by se dělal pokoutně po garážích a sklepech, a navíc by se z něj neodváděly žádné daně. S Věcmi veřejnými se lišíme i v tom, že ony chtějí především z hazardu vybrat více peněz. Podle mě je ale důležitější hazard regulovat a omezit. Ať si obce a starostové rozhodnou, jestli jsou ochotni za ty peníze problémy spojené s hazardem snášet. Zatím ale tyto rozpory s VV žádné vážnější konflikty v koalici nevyvolávají. 

 

* Vy jste byl také jedním z prvních poslanců, kteří chtěli zamezit zvýšení DPH u knih. Jak se vyrovnáváte s tím, že jste neuspěl? 

 

Řeknu upřímně, že mně jde primárně o lepší určení daní pro města a obce. Když mi bylo partnery ve vládě řečeno, že si mám vybrat DPH nebo financování obcí, měl jsem jasno. Já ale nejsem člověk, který – když je přesvědčen o své pravdě – by se vzdával po první bitvě. Nevěřím totiž, že DPH zůstane na úrovni, na jaké je navržena, protože nás čeká velká dluhová krize, která se začíná šířit Evropou. Ministerstvo financí už navrhlo dvojí sazbu DPH na 19 a 10 procent, což by v konečném součtu mělo přinést do státní kasy více peněz než dnes. Do nižší sazby by podle mě měly být zařazeny právě knihy, tištěná média a léky. Bohužel Věci veřejné takový návrh nechtějí přijmout. 

 

* A ODS by na to přistoupila? 

 

Ano, ODS by byla ochotná toto udělat. 

 

* Když se na takovém návrhu shodnou dvě koaliční strany, proč je takový problém přesvědčit i tu třetí? 

 

To jsou prostě problémy této koalice – dvě silnější strany se na mnoha věcech shodnou, ale ta třetí v tom vždycky udělá galimatyáš. Na veřejnost to pak působí dojmem, že koalice se není schopna na ničem dohodnout a neustále mění názory. Ty ale většinou mění pouze Věci veřejné, které nejsou standardní politickou a předvídatelnou stranou. Ale chtěl bych se vrátit k tomu DPH na knihy. Už několik dní pilně jednám s knihkupci a nakladateli, s ministerstvem financí a ministrem kultury a snažím se najít způsob, jak toto podle mě chybné rozhodnutí napravit. Mluvili jsme spolu o tom, že objektivně platí, že polovina knižních titulů je brak. Naším cílem by proto měla být podpora hodnotnější literatury a učebních textů. Nabízí se tedy velmi elegantní řešení a tím je výrazné zvýšení podpory knihoven, které by tyto kvalitní tituly mohly odkupovat ve vyšších počtech – třeba 500 kusů. Ministr financí už mi přislíbil, že bude v rozpočtu hledat pro tento nápad další rezervy. 

 

* Kdo bude ale určovat, které knihy mají knihovny nakoupit? 

 

Rád bych, aby na ministerstvu kultury vznikla komise složená z významných osobností uměleckého a kulturního života, z akademické sféry, která by řekla: ano, toto je smysluplný projekt a ministerstvo kultury bude garantovat, že knihovny odeberou 500 kusů této publikace. Tím se výrazně zlevní i její vydání, protože nakladatel má garantováno, že se mu zaplatí minimálně tisk. 

 

* To zní jako bizarní inženýrství. Navíc – myslíte si, že by se ta komise ministerstva kultury shodla na tom, která kniha je kvalitní, a je proto třeba ji koupit? Stačí se podívat na spory výtvarné obce o tom, jaká díla by měla sbírat a vystavovat Národní galerie. 

 

Ta výtka určitě platí. V uměleckém nebo kulturním světě vždycky panovaly různé názory a je to tak v pořádku. Vždycky to taky může selhat na konkrétních lidech, kteří se pod nějakým tlakem nebudou rozhodovat správně. Ale to platí o jakékoli lidské činnosti. Pokud jde o tištěná média, tady mi nezbývá, než se pokusit přemluvit kolegy, aby svůj názor přehodnotili. Teď se DPH tiskovin zvyšuje z 10 na 14 procent a v dalším roce na 17,5 procenta. Rozumím, že pro tisk je už těch 14 procent velmi limitní sazba. Všechno to záleží na tom, co se teď bude dít v Evropě. 

 

* A co se podle vás děje a bude dít v Evropě? A jak to souvisí s DPH na tisk? 

 

Souvisí to s výší našeho státního dluhu a ekonomickou krizí. Pokud bychom už ve chvíli, kdy padaly evropské trhy, zavedli dvojitou sazbu DPH na 19 a 10 procent, vybrali bychom více peněz do státní kasy. Nejen že by se tak daňová sazba na knihy snížila, ale ve výsledku bychom zmenšili státní dluh ze 105 na 95 miliard, čímž bychom vyslali jasný signál, že jsme na sebe přísnější, že chceme náš dluh zlikvidovat rychleji. 

 

* Ale třeba šéfka MMF Christine Lagardeová nebo ekonom Paul Krugman z The New York Times upozorňují, že pokud státy začnou škrtat příliš, zastaví to obchod. Nemáte obavu, že zvýšení horní sazby DPH povede k růstu cen a tím i k menší ochotě Čechů utrácet? Nebylo by lepší přistoupit k vyššímu plošnému zdanění platů? 

 

Mně se sice nezvýšily daně, ale snížil se mi plat o 18,5 procenta. A to poslanci mají platy včetně náhrad. Takže se mi to v podstatě už reálně stalo. 

 

* Mluvím obecně o lidech s vyšším platem. Mířím k tomu, že třeba zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici už může důchodce nebo lidi s nižšími platy citelně postihnout. V takovou chvíli už bych akceptoval svou větší finanční spoluúčast a souhlasil bych s plošným navýšením daní. 

 

Ono to v tom návrhu daně z příjmu je. Právě lidé z nižší třídy nás kritizují, že nemáme progresivní daň. Ale to vůbec není pravda – jako starosta jsem zaměstnával lidi z úřadu práce, kteří nemají velké mzdy, berou 13 až 15 tisíc hrubého. A pokud si někdo z nich ještě odečítal daňové položky za děti, dostával se v podstatě do daňového bonusu. Žádné daně neplatil a stát mu navíc de facto připlácel 1000 až 2000 jako daňový bonus. To si mnozí vůbec neuvědomují. 

 

* Šlo mi o to, že když neumíte jinak šetřit, mohli byste zvýšit daně lépe placeným lidem. Ve společnosti by to působilo ve výsledku citlivěji než navýšení poplatků v nemocnici na sto korun. Opakuji, že to může důchodce po pár týdnech výrazně finančně postihnout. 

 

Důchodci jsou pro mě citlivé téma. Když totiž dva důchodci bydlí ve svém domě na vesnici a mají zahradu, tak dohromady mají příjem kolem 20 tisíc. Část surovin si vypěstují, žijí si ve svém a je jim velmi dobře. Případ vdovy ve městě s neregulovaným nájemným je ale naopak citlivý sociální případ. Řešením této situace ale není, že všem důchodcům přidáme na důchodech dvě nebo tři stovky. Řešením je naopak zvýšit příplatky důchodcům na bydlení, na vdovské důchody. Navíc mladé rodiny jsou na tom objektivně mnohem hůř. Ze své obce a okolí znám případy, kdy těch 20 tisíc korun má dohromady rodina se třemi dětmi. 

 

* U té rodiny to ještě chápu, může se odstěhovat, hledat práci jinou a jinde. Pokud jsem ale člověk, který padesát let pracoval, odváděl daně, platil sociální pojištění, a teď nemám peníze na nájem a neexistuje pro mě alternativní bydlení v podobě sociálních bytů, tak co mám dělat? 

 

My jsme třeba pro takové lidi u nás v obci postavili chráněný dům, kde se ti důchodci mají velmi dobře. Mohou trávit stáří mezi svými a ve své obci, kde celý život žili. A co mají dělat jinde? Hlavní problém je v tom, že si zdejší společnost zvykla, že se stát o všechny postará. 

 

* Já to nečekám, ale jde mi o ty důchodce, kteří dělali vše, jak měli, a teď zaplatí stovku na den v nemocnici, zdraží se jim léky, bydlení, potraviny. Divíte se, že mezi staršími lidmi a důchodci narůstá úzkost z toho, jak stráví své stáří?

 

Ano, jsme v těžkém přechodném období. Kdyby tady delší čas fungovalo zdravotní pojištění tak, jak má, kdybyste se mohl soukromě připojistit, neměli bychom teď takové problémy. V listině práv a svobod se sice píše, že každý člověk má dostat zdravotní péči zdarma. Nikde se ale nepíše, jestli to znamená dvojlůžkový pokoj s televizí, nebo patnáctilůžkový pokoj s koupelnou na chodbě. Znamená to, že dostanete nejlepší kloubní protézu, nebo dostanete tu průměrnou? Toto nikde není určeno, a proto je třeba především nastavit správně zdravotní systém. Sklízíme dluh minulých vlád, který teď dostává lidi, o kterých mluvíte, do těžké situace. 

 

Dráždivá diskriminace 

 

* Už jste naznačil, že vaším velkým tématem je daňové určení, kdy chcete Praze a velkým krajským městům snížit příjmy na obyvatele a rozdělit je mezi menší města a obce. Proč současný systém nefunguje? 

 

V současné době Praha dostává na jednoho Pražana zhruba 32 tisíc korun ročně. Nejchudší obce v České republice – což jsou dnes obce mezi jedním a pěti tisíci obyvateli – dostávají na jednoho občana asi sedm a půl tisíce ročně. Rozdíl je tedy zhruba čtyřapůlnásobný. Nikde v Evropě takový rozdíl není. Byl jsem členem ministerské komise, která společně s Vysokou školou ekonomickou dělá analýzu financování obcí v Česku a 40 procent veškerých výdajů obcí a měst jsou stejné ve všech kategoriích. V současné době ale pouze tři procenta veškerých příjmů obcí z rozpočtového určení daní jsou stejné. Problém je tedy v tom, že v České republice až donedávna čtyři největší města získávala více než polovinu veškerého rozpočtového určení daní. Toto je zásadní diskriminace, která mě dráždí o to více, když sleduji různé kauzy, jako je Opencard, Key Investments nebo tunel Blanka. Vedle toho jsou totiž obce, které roky nedostávaly ani dost peněz na to, aby mohly zaručit alespoň minimální úroveň veřejných služeb pro své obyvatele. 

 

* Protiargumentem Prahy je, že ona do státní kasy odvádí nejvíce peněz, a tak si také nejvíce zaslouží. 

 

To je trochu falešný argument, kvůli kterému jsme vedli věčný spor s primátorem Bémem. Přece každý podnikatel ví, že je dobré mít sídlo na Praze 1 nebo Praze 6, protože finanční úřad na Praze 1 přijde na kontrolu jednou za 120 let. Zatímco finanční úřad ve Zlíně chodí na kontrolu někdy i dvakrát za rok. Navíc všechny firmy, které mají sídlo v Praze, přece neprodukují zisk v hlavním městě. Třeba i takový ČEZ má sídlo v Praze v Duhové ulici, ale Temelín je jinde. Mnozí novináři to popisují jako problém mezi malými obcemi a Prahou. To tak ale vůbec není. Největší problém je mezi statutárními městy. Vysvětlete mi například, proč Plzeň na jednoho Plzeňana dostává 1,7násobek toho, co České Budějovice na jednoho Českobudějovičana? Stejný problém má Olomouc, Hradec Králové nebo Zlín. To jsou neodůvodněné rozdíly, které vznikly politickým rozhodnutím. 

 

* A ve vládě se na narovnání toho stavu shodnete? ODS se přece cuká, nebo ne? 

 

Já doufám, že se shodneme. Ministerstvo financí předložilo návrh začátkem července do vlády. Teď je v připomínkovém řízení a v nejbližších týdnech má jít na projednání na vládu. 

 

* Nebojíte se, že pražská lobby v O DS to zvrátí? 

 

Nevím, co udělá pražská lobby, ale vím, že v této věci musí být dodržena koaliční smlouva. Q 

 

***

S ODS se na mnoha věcech shodneme, ale VV v tom vždycky udělají galimatyáš. 

 

PETR GAZDÍK (37) 

 

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Vystudoval učitelství (matematiku a zeměpis) na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 1996 až 2002 působil jako učitel na Základní škole Josefa Bublíka v Bánově. V roce 2008 byl zvolen zastupitelem Zlínského kraje za Starosty a nezávislé a předsedou výboru pro zemědělství, životní prostředí a rozvoj venkova. V letech 2002 až 2006 se stal starostou obce Suchá Loz, která pod jeho vedením získala třetí místo v soutěži Vesnice roku České republiky. Je ženatý, má tři dcery. Řešením není zvyšovat důchody, ale příplatky důchodcům na bydlení, na vdovské důchody.