18. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Jana Krutáková: Musíme zvýšit konkurenceschopnost drobných českých zemědělců
Jana Krutáková: Musíme zvýšit konkurenceschopnost drobných českých zemědělců
10. 5. 2021
Krátký rozhovor s Janou Krutákovou, poslankyní STAN a členkou sněmovního zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí o tom, jakým způsobem by řešila prohlubující se sucho a neschopnost české krajiny zadržovat vodu.
%20(1).jpg "Jana Krutáková: Musíme zvýšit konkurenceschopnost drobných českých zemědělců")
Jana Krutáková: Musíme zvýšit konkurenceschopnost drobných českých zemědělců
Jakým způsobem chtějí Starostové a nezávislí řešit prohlubující se sucho?
Se suchem a jeho následky se dá bojovat různými způsoby, avšak zdravá krajina je pro boj se suchem i prevenci povodní naprosto zásadní. Musíme změnit náš přístup k jejímu obhospodařování, je třeba se zaměřit na zdraví půdy a její ochranou podmínit zemědělské dotace. Musíme vrátit krajině schopnost zadržovat vodu, vrátit do ní život a zastavit její nevratné ničení.
To, jak města a obce zvládají extrémní projevy změny klimatu, ovlivňuje také podoba okolní krajiny. Když je adaptována, pomáhá v přizpůsobení na změny také městům a obcím. Naopak rozpálené betonové plochy bez zeleně, které nejsou schopny zadržet vodu, sídla o to více ohřívají. Je tudíž třeba zavést účinná opatření v krajině jak proti horku a suchu, tak proti následkům přívalových dešťů a povodní.
Podpoříme tedy úspory vody a zavedení její recyklace, např. v průmyslu, zemědělství, ve veřejných budovách a domácnostech. Zároveň nasměrujeme silnější dotační podporu na budování nových zdrojů pitné vody, vodovodů a kanalizací, systémy vsakování dešťových vod a na technologie na úpravu pitné vody. Posílíme úřady poskytující podporu žadatelům o dotace.
Kontroverzním tématem jsou nové velké přehrady, které by mohly zadržovat vodu v krajině. Jste pro jejich budování nebo podporujete spíš menší projekty zadržování vody? (Tůně, odstranění meliorací atd.)
K zadržení vody v krajině je třeba přistupovat systematicky a komplexně. Je nutné brát v úvahu jak zásobování obyvatel pitnou vodou, tak protipovodňová opatření a zajištění dostatku vody v přírodě. Pokud budou přehrady plnit svůj hlavní účel, tedy vodárenský a retenční, jistě pak mají své místo v naší krajině. Zároveň v dnešní době už nejde jen o čistě betonovou lobby, existují i sypané vodní hráze.
Je potřeba přijmout opatření, jako je navýšení organické složky v půdě, zamezení eroze nebo zvýšení hladiny spodní vody v melioračních systémech. Podpořit schopnost lesa zadržet vodu a fungovat jako rezervoár v době sucha. Avšak přehrady fungují primárně jako pitný zdroj pro občany, je tedy nutná kombinace obojího.
Někteří odborníci dávají vinu za současný stav krajiny i intenzivnímu zemědělství. Je tady prostor pro nějaké změny a jaké byste vy provedli? (třeba další zmenšení ploch s jednou plodinou, větší podpora menších zemědělců, změny dotací atd.)
Zemědělství se u nás netěší velké společenské prestiži, přestože je i české zemědělství schopné vyprodukovat kvalitní, zdravé a klimaticky příznivé potraviny v dostatečném množství, aniž by si při tom vybíralo daň v krajině, kterou nakonec opět platíme my všichni. Vyžaduje to proto udržitelné nastavení dotačních podmínek zemědělské politiky.
Dotační podmínky by měly zajistit dlouhodobou jistotu v hospodaření farmářů – a to i menších do 200 ha, konkurenceschopnost naší produkce v evropském kontextu, výrazné snížení eroze půdy a naopak zvyšování její úrodnosti a retenční schopnosti. Měly by výrazně omezit kontaminaci vod povrchových a podzemních.
V dotačních podmínkách a metodikách podpoříme zpracování místní produkce přímo na farmách. Finančně a metodicky namotivujeme samosprávy k podpoře komunitních iniciativ, jako jsou potravinová fóra, komunitní pěstování nebo komunitou podporované zemědělství. Ve spolupráci se zemědělskými sdruženími podpoříme rozvoj výrobních, odbytových a spotřebních družstev, zároveň rozvineme funkční zemědělské poradenství na faremní plány šetrné k přírodě a na pestré osevní postupy. Zapojené farmáře také finančně podpoříme a ukážeme jejich farmy jako příklady dobré praxe.
Rádi bychom prosadili užší spolupráci mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí, a to zejména pro spolutvorbu podmínek zemědělské dotační politiky a plánu na revitalizaci krajiny a adaptačních opatření na změnu klimatu
Důležitým bodem našeho programu také je snížit byrokratickou zátěž zemědělců – náš přístup bude odklon od represe směrem k poradenství. Chceme spravedlivou podporu výzkumu v zemědělství, mj. s cílem snížit hnojení o 20 procent, používání pesticidů a ztráty živin o 50 procent, a to do r. 2030. První výsledky naší snahy by měly být do 2 let patrné.
Kvůli covidu se o něm úplně přestalo mluvit, ale české lesy dál likviduje kůrovec. Jaké „zbraně“ proti němu by Česko mělo v následujících letech použít? Co budete prosazovat? Jak by měly vypadat České lesy za 50, 100 let?
Dlouhodobé sucho a jeho následný důsledek - kůrovcová kalamita bohužel zřetelně poukázaly na špatnou strukturu našich lesů z pohledu druhové, věkové a prostorové skladby. Starostové a nezávislí společně s Piráty se proto zasadí o podporu úprav lesních hospodářských plánů zaměřenou na zadržení vody v lesích a revitalizaci vodních toků v lesích. Také chceme nastavit systém pozitivní a hospodárné motivace vlastníků pro potřebnou přeměnu lesů – změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity.
Zároveň máme v plánu zdigitalizovat a zjednodušit státní správu i v oblasti lesnictví a navazujících oborech. Zajistíme poradenství pro vlastníky lesů a provedeme forenzní analýzu ohnisek a rozšíření kůrovcové kalamity. Rovněž podpoříme vlastní výrobní kapacity pro realizaci běžných těžebních a pěstebních prací i včasnou asanaci vznikajících kůrovcových ohnisek.
Konkrétně chceme vytvořit strategii obnovy a přestavby lesních porostů s důrazem na posilování ekosystémových funkcí dle rizika ohrožení rozpadu porostů a biomonitoringu reakce lesů na sucho.
S kůrovcem se dá bojovat, a pokud s efektivními opatřeními začneme co nejdříve, v budoucnu mohou být naše lesy opět zdravé, plné vláhy a udržitelným zdrojem pro lesnicko-dřevařský sektor.
Autor: Filip Reinöhl
