20. 9. 2024
Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Hejtman, co chce osamostatnit Starosty
Hejtman, co chce osamostatnit Starosty
28. 7. 2014
Ve vysoké politice je prý vlastně souhrou náhod. Jenže na křeslo hejtmana Libereckého kraje si už Martin Půta (42) zvykl a nechce se ho vzdát. Kromě ambice jej udržet i po roce 2016 nyní připravuje hnutí Starostové a nezávislí k osamostatnění se od TOP 09.
Hejtman, co chce osamostatnit Starosty
S legitimací Starostů byl Půta první, komu se podařilo v roce 2012 vyšplhat do křesla hejtmana. Od počátku si buduje v kraji image poctivého a otevřeného politika, o čemž svědčí na internetu přístupný „rozklikávací“ rozpočet kraje i jeho pečlivě vedená veřejná facebooková stránka, na níž informuje o všech svých cestách po regionech.
Jako jeden z mála politiků se dokonce nebojí na internetových stránkách Libereckého kraje zveřejnit ani své číslo na mobil.
„Svou práci dělá velmi dobře, je oblíbený hejtman. Jsem rád, že máme takového předsedu,“ chválil pro Právo svého nástupce poslanec Petr Gazdík, který předsedal Starostům a nezávislým do roku 2014.
„Je to člověk, jehož podaná ruka platí, jehož slovo platí. Je neobyčejně pracovitý, schopný. Pro mě byl optimální prototyp starosty,“ dodal.
Stejně nadšený je z nového předsedy i europoslanec STAN/TOP 09 Stanislav Polčák. „Martin v tom běžném kontaktu prostě nemůže mít nepřátele. Martina si prostě nemůžete neoblíbit,“ řekl Právu.
I když Půta není z těch předsedů, kteří by na své spolustraníky působili přísně, dění ve svém hnutí chce mít pod kontrolou. „Skoro každý den mám příležitost si s Martinem zavolat. I když mě s ním nepojí stejné letité přátelství jako s Petrem Gazdíkem, tak ta komunikace je dost podobná,“ dodal Polčák.
Poněkud kritičtěji však vnímá hejtmana tamní opozice. „Hejtman Martin Půta za dva roky vládnutí Libereckému kraji v podstatě nic výrazného neudělal. Společně s koalicí řídí kraj zřejmě v duchu rčení, že kdo nic nedělá, nic nezkazí,“ komentuje snažení liberecký poslanec za ČSSD Pavel Ploc.
O otevření úřadu prý Půta spíš jen hovoří. „Ohání se transparentností úřadu, ale například rozklikávací rozpočet na webových stránkách kraje k ničemu není – veřejnost se z něj nic konkrétního nedozví. Další kapitolou jsou veřejné zakázky, které se jim také příliš nedaří realizovat a dokončovat,“ dodal poslanec.
Kariérní štěstí
Půtova politická kariéra začala v roce 2002 v Hrádku nad Nisou, kdy se stal starostou města. „Byla to vlastně taková náhoda. Já jsem nechtěl být starosta. Já a dalších pár lidí jsme nebyli spokojení s fungováním města, a tak jsme založili sdružení Hrádek potřebuje změny! Chtěli jsme získat tak čtyři křesla v opozici a být slyšet. Jenže volby jsme vyhráli se 40 procenty, měli jsme 11 zastupitelů a já se jako lídr stal starostou,“ vzpomínal pro Právo.
Tehdy bylo Půtovi třicet let a s vedením místní samosprávy neměl žádné zkušenosti. Dosud pracoval jako vedoucí výroby v jedné z místních firem. „Troufám si říct, že se postupem doby vypracoval na jednoho z nejlepších starostů v kraji, o čemž svědčí i jeho předsednictví ve Sdružení obcí Libereckého kraje nebo v české části Euroregionu Nisa,“ uvedl Právu Půtův tehdejší místostarosta a současný starosta Hrádku Josef Horinka.
Připomněl, že za těch deset let, co Půta město vedl, byla postavena hřiště pro děti, dokončila se revitalizace historického centra a postavilo multifunkční centrum. „Je potřeba říct, že Martin měl i štěstí na lidi, kteří s ním tu pomyslnou káru celou dobu táhli a umožnili mu jako starostovi města vyniknout. Pokud mám tedy shrnout jeho práci pro město známkou, která se dává na vysvědčení, dávám mu za jedna,“ dodal Horinka.
Začalo to v Suché Lozi
„Když už jsem starostou byl, tak jsem tu práci chtěl dělat co nejlépe. A rozhodl jsem se, že nikdy nebudu strkat nos do krajské ani jakékoliv jiné politiky,“ dodal Půta. Jenže toto přesvědčení mu nevydrželo dlouho.
Po nějaké době mu podle jeho slov došlo, že bez toho, aby se člověk aktivně zapojil, se žádná změna neudělá.
„V roce 2004 jsem poprvé kandidoval do krajského zastupitelstva, ale nedostal jsem se, a tak jsem na tom potom začal pracovat,“ podotkl.
Když vznikalo hnutí Nezávislí starostové ve Zlínském kraji, vydal se se současným poslancem Janem Farským, starosty Václavem Horáčkem a Markem Pietrem za Gazdíkem do Suché Lozi. „Líbilo se jim, co dělám, a chtěli to dělat také. Od té doby se kamarádíme,“ vysvětlil Právu Gazdík.
Společně pak před krajskými volbami v roce 2008 založili hnutí Starostové pro Liberecký kraj. „Čtyři roky jsme byli v opozici. Vadilo nám, jak se rozdělovaly krajské dotace, jak kraj hospodaří,“ uvedl Půta.
Když se v roce 2012 konaly další krajské volby, rozhodl se jako šéf hnutí Starostové pro Liberecký kraj postavit samostatnou kandidátku bez TOP 09. Krok, za který sklidil od svých kolegů z celostátního hnutí Starostové a nezávislí kritiku, se mu vyplatil, hnutí vyhrálo, uzavřelo koalici se Změnou pro Liberecký kraj a získalo post hejtmana. Volbu však provázely potíže ze strany opozice. Neúčastí na hlasování se pokusila volbu zmařit. „Naše koalice má jen 23 hlasů ze 45, převahu jednoho hlasu. Sociální demokraté a komunisté nešli v tajné volbě hlasovat, chtěli dokázat, že většinu nemáme a nebyli si jistí, jestli jejich členové by v té tajné volbě nehlasovali pro některého člena rady nebo hejtmana. Bylo to taktické. U tajné volby nikdy nemáte jistotu, že politické dohody fungují,“ vzpomněl Půta.
Za svůj hlavní cíl v roli hejtmana považuje sehnat finance na výstavbu silnic druhé a třetí třídy. „Snažíme se všechny zbylé peníze z ROP Severovýchod dát na opravu těch nejvíc poškozených silnic. Bez systematické změny financování je to nerealizovatelná situace,“ uvedl. Protože se domnívá, že jedno volební období na potřebné změny stačit nebude, jeho ambicí je post hejtmana obhájit i v roce 2016.
Opoziční zastupitele však příliš o svém úsilí nepřesvědčil. „K některým věcem mám výhrady, to je pochopitelné. Třeba si myslím, že by měl větší pozornost věnovat Českolipské nemocnici, připadá mi, že ji odsouvá na druhou kolej,“ uvedl Právu komunistický zastupitel Jan Dvořák.
Na vrchol STAN
Když se v březnu 2014 rozhodl dosavadní šéf Starostů a nezávislých Gazdík kvůli rozrůstající rodině a povinnostem ve Sněmovně s předsedováním seknout, padla volba právě na Půtu. Jako hejtman byl v té době nepochybně nejmocnějším členem STAN.
„Úspěch Starostů v krajských volbách v Libereckém kraji vedl některé mé kolegy k tomu, abych se stal předsedou. Já jsem se chtěl přitom stát na sněmu jen místopředsedou, ale pak z nějakých diskusí vzešla má nominace,“ vysvětlil Půta.
Na sněmu jej zvolilo všech 160 hlasujících, protikandidáta neměl.
„Na rozdíl od Gazdíka si Martin Půta zakládá na tom, že patří do komunální politiky. Říká, že ještě není jisté, jestli bude naše hnutí v dalších sněmovních volbách kandidovat a v jaké formaci,“ objasnil Polčák, čím členy tak zaujal.
Půta hodlá hnutí také výrazně změnit. Proměna má přijít po komunálních volbách na podzim, kdy se delegáti hnutí sejdou na programové konferenci. „V každém případě nás čeká budování vlastní identity, vlastního programu. Ve hnutí jsou různorodé názory, ale jeden říká, že bychom měli být v budoucnosti od TOP 09 samostatní. Musíme udělat spoustu práce. Ta pro nás začíná v komunálních volbách. Jsme hnutí komunálních politiků,“ uvedl Půta.
Na rozdíl od TOP 09 je STAN podle řady členů směs pravicových i levicových politiků. Celostátní program hnutí vybudovaný nemá, jeho vývoj bude proto podle mnohých poměrně složitý. „Nejsem hrr do myšlenky se osamostatňovat. Politika je o hledání partnerů. Naše spojenectví s TOP 09 je velmi silné,“ vyjádřil své obavy Polčák.
Dvě dcery, přísná manželka
Půta vystudoval gymnázium F. X. Šaldy v Liberci, maturoval v roce 1989. Vzdělání si začal doplňovat až v roce 2007 na soukromé Metropolitní univerzitě v Praze, jak říká, především kvůli touze rozšířit praktické poznatky z veřejné správy o teoretické znalosti.
V roce 2010 získal titul bakalář, nyní si doplňuje magisterské studium.
„Domnívám se, že dosažené vzdělání a akademické tituly a funkce ve veřejné správě spolu nesouvisí. Proto nebudu ani dnes, ani v budoucnosti, napodobovat lidi, kteří svými tituly rádi zdobí zejména předvolební plakáty. Ani při výkonu veřejné funkce starosty a nyní hejtmana jsem žádný akademický titul nepoužíval, nepoužívám a nebudu používat,“ uvedl.
Půtova manželka Sylwia je s politickou dráhou svého muže srozuměná. „Objíždím s ním kraje, podporuji ho,“ řekla Právu.
Kdyby si však pro ni a dvě dcery Verunku a Viktorku (8 a 9 let) uloupil víc času, nezlobila by se. „Ve vysoké politice to jinak nejde. Je to jeho volba a já to musím respektovat. Ale jsem přísná manželka, já čas pro rodinu vždy ohlídám,“ dodala Sylwia, která pracuje jako ředitelka pečovatelské služby pro mentálně postižené v Polsku.
Médium: Právo, Autor: Karolina Brožová
Foto: Julius Filip
Autor: Právo, Karolina Brožová
