Financování obcí

 

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Hezký večer vám i posluchačům.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech. Nejen všichni jsme čekatelé, jak se říká, na peníze. Stejně tak samozřejmě také obce. Obracejí se na vás různé obce? Řekněme třeba typologicky řada spolků, je spolek pro obnovu venkova, místních samospráv, sdružení měst a obcí. A zdá se, že leckdy mají velmi protichůdné představy a protichůdné cíle. Obracejí se na vás?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Určitě ano. Jsem krajským místopředsedou spolku pro obnovu venkova. Naše obec je členem sdružení místních samospráv. A já jsem byl vyjednavač v ministerské komisi pro nový zákon o rozpočtovém určení daní za sdružení místních samospráv.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

A je to tak, že různé obce, různá města také podle velikosti mají zájmy, které jsou proti sobě a záleží pak na jejich, dejme tomu, síle a také jejich vyjednávací taktice a také kontaktech?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Určitě ano. Tady je především střet mezi hlavním městem Prahou, případně některými statutárními městy a, řekněme, ostatními obcemi a menšími městy.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Když hovoříme o stávající situaci. Vy jste předsedou poslaneckého klubu vládní strany, z vaší strany je také ministr financí. A ten již několik let hovořil o tom, že dojde k novele, ke změnám v souvislosti se zákonem o financování obcí. Poslední jednání obnovené pracovní skupiny bylo před, řekněme, pár dny, bylo koncem listopadu. A mělo by dojít v jakém zhruba horizontu k jaké změně?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Zákon o rozpočtovém určení daní je jeden z reformních zákonů, které tato země nezbytně potřebuje. Protože momentálně není v rozpočtovém určení daní příliš velký systém. Například nikdo neumí vysvětlit rozdíl v tom, proč dostává Plzeň jedna celá osm násobek prostředků oproti Olomouci či Českým Budějovicím. Když plní naprosto stejné samosprávné funkce regionálního centra, ať už Západočeského, Jihočeského kraje nebo střední Moravy.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Jak se domníváte, že k této situaci došlo? Poněvadž tento zákon byl několikrát novelizován, probíhaly různé změny, ale jak vůbec k takové, řekněme tomu hezky politicky systémové řešení nesystémové, ale ono je to takové jaksi žít na úkor možná někoho jiného v tomto případě. Města na úkor nějakého jiného města.

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Předně. V tom nikdy příliš žádný velký systém nebyl. Jak postupovala jaksi v přechodu od socialismu k demokratické společnosti, jak ten vývoj postupoval, tak se měnilo také státní zřízení. Byli jsme federace, pak jsme se stali samostatným státem, měnilo se krajské uspořádání. Byly zrušeny okresní úřady. To všechno bylo navázáno na nějaký dotační finanční systém. Nikdy nedošlo k tomu, že by někdo zkoumal skutečné potřeby obcí. Nějaké životní minimum obce, co vlastně obec potřebuje, kolik finančních prostředků potřebuje obec různé velikosti na to, aby mohla vykonávat ty základní samosprávné funkce pro své občany dobře a kvalitně. To tady bohužel nikdo nezkoumal až do našeho boje za zlepšení rozpočtového určení daní, který začal v souvislosti s tím, že malé obce začaly strádat, velmi začaly strádat, ty nejmenší obce už neměly ani to životní minimum. Já znám celou řadu obcí, ve kterých starostové marodili proto, protože neměli na svou výplatu, nedej bože, na nějaký rozvoj nebo na nějaký dokonce koncepční rozvoj. Takže ten systém v tom nebyl. Ty peníze se nějak tak přehazovaly podle síly jednotlivých poslanců, jednotlivých skupin těch měst. Například Praze, Brnu, Ostravě a Plzni zůstaly po zrušení okresních úřadů vlastně peníze z dřívějších okresů. Plzeň-město, Brno-město nebo Ostrava-město a nikdo to nezkoumal. Parlament to takto schválil, ale jestli to bylo systémové nebo nebylo systémové opatření, bohužel nikdo neřeší.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Petr Gazdík, současný poslanec, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové a dlouholetý starosta, nyní místostarosta. Proč to uvádím? Poněvadž máte za sebou řadu let v komunální politice, stále jste v ní, řekněme, jednou nohou, ale ocitnul jste se v té nejvyšší politice. Jaká vůbec je atmosféra, dejme tomu, v politických kruzích, v parlamentu, v Poslanecké sněmovně, tak, jak jste mohl vy sám si ověřit za několik měsíců právě v souvislosti ve vztahu k obcím? Poněvadž jsou to samozřejmě i proti, řekněme, poslancům v dobrém slova smyslu logistické skupiny, jsou to spíše zájmová sdružení obcí, kterým jde o blaho jejich obcí. Nemůžeme je podezírat z toho, že by jen tak na zakázku něco někde vyjednávalo. Jaká je atmosféra, vnímají to naši poslanci dostatečně vážně? Vnímají i to, že i oni se někam vrací, kde potkávají svoje, řekněme, sousedy na radnicích?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Myslím, že finanční krize má spoustu negativních důsledků, ale měla také pozitivní důsledky v tom, že některé věci, některé dlouhodobě jaksi neřešené věci se odhalily v plné nahotě. Ať už to je strukturální deficit českého rozpočtu, který byl i v dobách největšího růstu. A to samé je například problém obcí nebo rozpočtového určení daní, to neřešení, ta nesystémovost, to, že ty finanční, to, že čtyři největší města České republiky získávají z rozpočtového určení daní víc jak 50% veškerých příjmů a mají pouze dva miliony obyvatel. A zbývajících osm milionů obyvatel na svoje samosprávné funkce získává méně než polovinu veškerého rozpočtového určení daní. To prostě nemůžeme považovat za systémové.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Která ty čtyři města? Je to samozřejmě hlavní město Praha, další tři jsou která?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Brno, Ostrava a Plzeň.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

A projeví se nějak právě jejich počet obyvatel a jejich vliv tak, aby oni byli schopni jakoukoliv novelu zablokovat ve sněmovně?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Já věřím, že to je věcí politických dohod a také zdravého rozumu. Jak jsem měl možnost mluvit o tom s kolegy napříč politickým spektrem, od komunistů až po nás, po TOP 09, většina z nich se kloní k tomu, že musí nastat změna rozpočtového určení daní. Samozřejmě vždycky ten zakopaný pes je v těch detailech, v tom, jestli ta ...

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Jak dospět k té cílové rovině. To je tedy jedna hned ze zajímavých informací, že víc než 50% všech financí na obce tedy plyne do těchto čtyřech měst. Jak se zmínil pan poslanec Petr Gazdík, host dnešního pořadu. Vy jste zmínil menší obce a také leckdy mimořádně tíživou situaci. Česká republika patří ke státům s největší administrativně správní roztříštěností. Počet obcí do sto obyvatel je poměrně vysoký, neřku-li do tisíce, dejme tomu. V některých třeba západoevropských státech existuje zákonná možnost, aby obec, město bylo samostatné až třeba při několika tisíci obyvatelích. Ano, na straně jedné máme za sebou ne úplně příjemnou historii, spjatou právě se vznikem střediskových obcí a odtud pravděpodobně ten boom vzniku, respektive obnovy nových obcí. Na stranu druhou je to samozřejmě, co se týče financování velmi náročný model. Domníváte se, že je i řešení tímto směrem?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Předně, to, že Česká republika má takový počet obcí, 6244, myslím, je nějakým historickým vývojem. Ústava České republiky zaručuje každému z nás právo na samosprávu. A pokud se rozhodne určitý počet obyvatel, pokud existuje historicky nějaká obec a pokud ti občané chtějí mít samosprávu, tak z hlediska ústavy musí mít právo na samosprávu. Je flagrantní omyl v tom, jestli říkáme, že ty menší obce potřebují na svou samosprávu víc peněz. To není pravda. Vždyť na samosprávu dostávají všechny obce stejně. Dokonce oproti hlavnímu městu Praze dnes dostává nejmenší obec 4,7 krát méně na svoji samosprávu než hlavní město Praha.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Čímž vyvracíte ten argument, že právě velký počet malých obcí je těmi hlavními, řekněme, žrouty financí ze státního rozpočtu?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Přesně naopak. Kdyby, paní redaktorko, se dnes celá Česká republika rozhodla, že se přestěhuje do hlavního města Prahy, tak náš státní rozpočet zkrachuje. Státní rozpočet by neumožnil vydávat 32 tisíc na jednoho obyvatele České republiky, který by byl součástí hlavního města Prahy.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Jak například i zlepšit situaci právě malých obcí. Vy jste teď vysvětlil právo na samosprávu. Samozřejmě, kdybychom se zabývali jenom tímto tématem, tak bych mohla vést hovor, zda třeba osadní výbor také není jistý prvek samosprávy, ale to už bychom se dostali do jiných debat. Váš názor je, že není problémem velký počet obcí, abych to správně zhrnula?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Ne, není to velký, není to problémem. Pokud chceme ale ten systém přesto všechno nějakým způsobem zefektivnit, pokud chceme tu samosprávu co nejvíce přiblížit těm lidem a přitom být efektivní, tak existuje dobrovolné spolupráce, vznik mikroregionu a v tom bychom naopak ty nejmenší obce měli motivovat, aby se slučovaly do regionu, aby spolupracovaly, aby se o své pravomoci dělily v rámci regionu. To je velmi efektivní cesta, kterou bychom se měli vydat.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Domníváte se, že už řada obcí se právě touto cestou vydala? Jednak to jsou obvykle projekty, které třeba souvisejí s propagací, turistickým ruchem, také možností ucházet se o finance z evropských fondů, anebo se domníváte, že ještě jsme někde na nějakém začátku této cesty?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Já sám jsem zakládající člen regionu Východní Slovácko, který ve Zlínském kraji je brán jako jeden z nejlépe fungujících regionů Zlínského kraje. Kromě toho, že ten region výborným způsobem funguje, tak má mezilidsky, mezi starosty, mezi jednotlivými členy zastupitelstev, mezi lidmi vzájemně v těch obcích má výborné vztahy. Ten region funguje takto i sám vůči sobě. Nejenom vůči okolí. Je to velmi dobrý základ do budoucna. Na druhou stranu dnešní zákonná úprava a dnešní motivace těch obcí spolu spolupracovat je takřka minimální. Já se domnívám, že můžeme najít cestu k tomu, jak obcím pomáhat v tom, aby spolupracovaly, aby se o pravomoci dělily. Ale to můžeme až po tom, co vyřešíme problém rozpočtového určení daní, jakéhosi životního minima obce a toho, že obec bude moct poskytovat svým občanům samosprávu, jakou si zaslouží.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Petr Gazdík, host dnešního pořadu Člověk a obec a předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Kdy se můžeme dočkat nového zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby ta základní, řekněme, deska byla položená, mohli jsme hovořit o tom, jak dál se zabývat rozvojem našich obcí?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Našim cílem je, aby zákon o rozpočtovém určení daní byl schválen v průběhu 2011 a nabyl platnosti k prvnímu lednu 2012. Další věc je, kdy nabude účinnosti. Pravděpodobné, velmi pravděpodobné je, že může nabýt účinnosti až k prvnímu lednu 2013. Ale je to základní reformní zákon a snahou této vlády je, aby byl schválen v roce 2011.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Máte už předjednáno v rámci koalice právě podporu tomuto zákonu?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Ten zákon je součástí koaliční smlouvy, je součástí programového prohlášení vlády.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Jistě, ale je to téma, není to zákon v nějakých hrubých obrysech. Poněvadž až budou známy obrysy, až bude nějaký konkrétní návrh, půjde do připomínkového řízení, tak se teprve zřejmě objeví ti, kteří budou cítit, že oni zrovna by třeba na tom byli hůře než jsou nyní.

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Ne, ten základní obrys je dán tím číslem. My se, v koaliční smlouvě je jasným způsobem uvedeno, že se musíme dostat na běžnou evropskou úroveň ve financování samospráv, v rozdílu hlavního města a nejmenších obcí. Běžná evropská úroveň je zhruba dvou až dvou a půl násobek. Naše dohoda a pan premiér Nečas mi na to podal ruku, je, že tento zákon se dostane do toho rozdílu dvou a půl až třínásobku rozdílu mezi hlavním městem Prahou a nejmenší obcí České republiky.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže i my, kteří žijeme na malých obcích do sto obyvatel, tak budeme vědět, že pouze třikrát tolik je na obyvatele v hlavním městě Praze, která má logicky náklady spjaté s tím, že je prostě hlavním městem.

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

V současné době ten nejmenší příjem na obyvatele nemají ty nejmenší obce do sto obyvatel. To se podařilo změnit tou novelou, která platí od prvního ledna 2008. V současné době nejmenší příjem na obyvatele mají obce mezi 1500 až 5000 obyvatel, nebo o něco málo menší příjem než ty nejmenší obce. A i tady tu jaksi drobné vychýlení té jinak parabolické křivky by se mělo v tom novém zákoně o rozpočtovém určení daní změnit.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

To je tedy, jak by měla do budoucna vypadat a řekněme základní konstrukce financování našich obcí. Já jsem také říkala úvodem dotační systém. Kdybychom měli počítat dotační tituly vypisované různými ministerstvy, nedostali bychom se pravděpodobně na několik stovek.

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Dostali bysme se podle minuloročního šetření na číslo 276.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak několik stovek, 276. Když si k tomu, milí posluchači, ještě připočítáme, že existují v každém kraji jiná grantová schémata, tedy jiné dotační tituly, krajské, připočtěme si také k tomu možnosti, byť to už je jenom otázka několika let, získávat finance z evropských fondů, tak na jednou stranu se zdá, že je to nepřeberný vějíř toho, na co obce mohou získat finance. Pokud bychom šli jedna skupina vedle druhé, tak bychom zjistili, že to tak úžasné není. Co s dotacemi? Kritikové říkají, že to je takový trošku podivný systém, kdy kdo může získat dotaci, že rozdělování je zvláštní, administrace na to, kdo získá finance, je také zvláštní. Že by možná lepší bylo veškeré dotační tituly zrušit a právě to nechat v tom, řekněme, celém balíku financí ze státního rozpočtu a přepočtu na obce. Jaký je váš názor?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Vy jste teď přesně, paní redaktorko, popsala jeden ze zdrojů financování toho nového zákona o rozpočtovém určení daní. Protože pokud nechceme nikomu příliš ubrat, pokud stát nemůže do systému rozpočtového určení nalít významné množství prostředků, což vzhledem k likvidaci deficitu a problémům s rozpočtem nemůže nalít do toho významné množství prostředků, nezbývá než jaksi to přerozdělit vnitřně a kromě toho najít zdroje někde jinde. Jednou z cest těch zdrojů je právě zrušení národních dotačních titulů. Ty jsou rozdělovány velmi netrasparentně, nikdo se v nich dnes nevyzná. Jsou rozdělovány velmi byrokraticky a řekněme si to otevřeně, také mnohdy velmi korupčně. Takže zrušení národních dotačních titulů nejenom uspoří značné množství úředníků na ministerstvech, uspoří značné množství administrativy a byrokracie, ale také významným způsobem omezí korupci.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Domníváte se, že skončí, teď vzpomínám na jednoho z vašich kolegů, také to byla tato část Moravy, odkud jste vy, dnes místostarosta, předseda poslaneckého klubu, který barvitě v našem pořadu opravdu líčil, kterak jezdí s lahvemi slivovice vyřizovat různé dotace pro svou obec. Skončí také, pane Gazdíku, i tyto spanilé jízdy, zvláště pak z teritorií, kde je víno, kde je slivovice a jiné pochutiny? Zdá se, že tam je to přece jen to pohostinství zakořeněno a patří k jisté tradici.

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Samozřejmě, že pohostinství je u nás zakořeněno a věřím, že i nadále bude patřit k dobrým tradicích Slovácka a Valašska. Na druhou stranu, kde nic není ani smrt nebere. Takže kde nebudou žádné dotační tituly, nebude pro co jezdit.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Nebudou starostové muset navštěvovat Prahu s těmito dárky.

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Víte, já jsem měl možnost vidět mnoho kolegů starostů a velmi si jich vážím za to, že jako žebráci s čepicí a s flaškou, se sklenkou jsou schopni jít obcházet ministerské úředníky a žádat o nějaký dotační titul. Myslím, že kdyby je viděli jejich občané, tak by si museli těchto lidí obrovským způsobem vážit, jak moc jsou schopni se ponížit pro to, aby ve své obci vybudovali něco, na co z hlediska samosprávných funkcí ta obec rozhodně nárok má.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká poslanec Petr Gazdík. Říkáte něco, na co ta obec má samozřejmě nárok. Přesto to je takováto anabáze. Takže váš názor, jak už jsme probrali dotace, je vlastně zrušit. Přenesená státní správa, to je také jeden z výsledků reformy, která, podotýkám, připomeňme, proběhla za sociálnědemokratických vlád, byly zrušeny okresní úřady, tedy klasický výkon státní správy, a zůstaly nám obce a kraje. My narozdíl od některých jiných států máme takzvaný přenesený výkon státní správy, takže nemáme už tu dvojkolejnost, ale vše se vyřizuje, řekněme, v rámci samosprávy. Obce třetí, které mají právě jistou gesci, takzvané ty malé okresy, údajně neobdržely žádné finance na vyrovnání toho, co dělají za činnosti pro stát. Malé obce nějaké peníze dostaly. Celkově se říká,že na obce přechází stále více a více činností, za které nikdo neplatí. Je to seriózní vztah, obchodní vztah mezi státem a mezi obcemi, představiteli samosprávy?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Rozhodně to není seriózní vztah. Jednak to, o čem jste mluvila, ty reformy státní správy či samosprávy, které v České republice proběhly, neuvěřitelným způsobem nabobtnaly počet úředníků. Vznik krajských úřadů, rušení okresních úřadů, po kterých vlastně zůstali jejich pohrobci, úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, vznik obcí třetího stupně.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Domníváte se, že v každém kraji, když bychom udělali matematicky, teď nebudeme rozebírat věcně, matematicky, součet úředníků na krajském úřadě, součet úředníků na jednotlivých městech, obcích, kde je výkon třetího stupně státní správy, a srovnali bychom to s počtem pohrobků, jak říkáte, po okresních úřadech a tím, kolik měly tehdejší okresní úřady zaměstnanců, že bychom došli právě k těm rozevřeným nůžkám? Zkoušeli jste to takto spočítat kraj po kraji?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Uvedu vám jednotlivý příklad ze Zlínského kraje. Zlínský kraj má čtyři okresy. Za okresních úřadů existovali čtyři lidé na samosprávu v lesích nebo jeden člověk na každý okres. Kromě toho existovali dva lidé na tehdejším jihomoravském krajském národním výboru nebo později na kraji, Jihomoravském kraji, z nichž zhruba na ten Zlínský kraj připadal jeden, to máme pět lidí. Po zrušení okresních úřadů vznikl krajský úřad, ve kterém lesy mají na starosti čtyři lidé na krajském úřadě. Kromě toho existují obce třetího stupně, kterých je, myslím, že ve Zlínském kraji je jich čtrnáct, na každé obci třetího stupně jeden, minimálně jeden až dva lidi na státní správu v lesích, to máme dohromady nějakých cirka třicet, pětatřicet lidí proti tehdejším pěti. To je jedna oblast.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže vlastně stát podporuje zaměstnanost, pane poslanče.

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Ano, stát bohužel výrazným způsobem podporuje zaměstnanost, na druhou stranu kromě zaměstnanosti stát na to jde ještě z druhého konce, to znamená, že vymýšlí neustále nové a nové zákony, které jaksi prohlubují byrokracii...

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Kladou nároky na obce a neplatí za to. To je ten obchodní vztah, od toho jsme začínali. Co kdyby obce řekly, tak my nebudeme tu činnost vykonávat, milý státe, když prostě nám za to nezaplatíš peníze. Přemýšlel jste o to, co kdyby došlo k takové vyhrocené situaci?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Přiznám se, že jsem o této situaci nepřemýšlel. Na druhou stranu je objektivně úkolem této vlády a ta vláda si je toho úkolu vědoma, že musí dojít k zeštíhlení státní správy. Tady se minulý týden stávkovalo o snížení objemu mezd o 10%. Promiňte, není jiná cesta než snížit objem mezd, nikoliv jednotlivých měst, ale objem mezd pro jednotlivá ministerstva. A to je jediný způsob, aby hledaly úspory, aby se propustili ti úředníci, kteří jsou nadbyteční.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Jak ale chcete přesně tímto způsobem ovlivnit města, ovlivnit kraje, když jste zmiňoval příklady, které jsou ze Zlínského kraje a dotýkají se vlastně samosprávy. Samospráva, která je hlavním hybatelem právě proto, že úřady spadají částečně do její gesce, ale také tedy, jak víme, vykonávají to, co, řekněme, stát převede, běžnou agendu. Jak chcete ovlivnit tento, řekněme, segment, který jste jako příklad uváděl?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Já myslím, že to v pozitivním slova smyslu může ovlivnit právě finanční krize, která nás postihla a která postihla také výrazným způsobem postihla obce a města České republiky. A je samozřejmě na každé samosprávě, na každém vedení obce či města, jestli zváží, jestli ty peníze investuje do mateřských škol, do chodníků, do rozvoje nových zástavbových zón nebo je investuje do výplat úředníků. Znám mnoho obcí třetího stupně, které si dělaly audit pracovníků, které mění počty, které snižují počty. A ono se to v tom výkonu státní správy zas tak příliš neprojeví. Na druhou stranu je nutno říct, že tady ty změny je potřeba dělat velmi citlivě, velmi uvážlivě. A je potřeba, aby to vedení bylo skutečně osvíceno, protože to dělá jako špatně, tak může ten výkon státní správy ovlivnit negativně, není to černobílý, jednobarevný pohled, že každý propuštěný úředník je dobře, když je propuštěný, tak to rozhodně není.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Když hovoříme o možných změnách v souvislosti s financováním našich měst, našich obcí. Co vyjma právě zákona, o kterém jsme hovořili, o rozpočtovém určení daní, také jsme hovořili o zrušení dotačních titulů, považujete ještě za klíčové, aby zabezpečilo financování našich obcí. Je ještě něco dalšího, nějaké vlastní zdroje, poněvadž jedna věc je příjem od státu a druhá věc je případně vlastní zdroje či podnikatelská činnost města nebo obce a třetí, řekněme, je přemýšlet o tom, zda poplatky, případně daň z nemovitosti, které mohu bezprostředně ovlivnit, ovlivním.

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

To všechno, co jste uvedla, samozřejmě ovlivňuje finance v obcích. Na druhou stranu každá obec má trochu jinou situaci. Třeba majetek, jsou obce,které mají rozsáhlý majetek, který jim přináší zisk. Jsou obce, které mají majetek, který je především na údržbu, na investice a příliš velký zisk jim nepřináší. Jsou obce, které leží u dálnice a mají rozsáhlé podnikatelské příležitosti. Jsou obce, které leží v chráněných oblastech, v přírodních lokalitách, kde to podnikatelské prostředí je třeba omezenější.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže se domníváte, že to je případ místo od místa, tak, jak se zhodnotí možná rizika a také klady i také zápory.

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Určitě. A navíc vzpomněla jste také daň z nemovitosti. V současné době obce příliš nemají možnost ovlivňovat daň z nemovitosti.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

A domníváte se, že by byly pro, že by chtěly zvyšovat, tak, jak nechtějí poplatky, tak, jak jsou problém například ceny vodného, stočného, že by byly obce, kdyby měly kompetenci, ochotny zvyšovat daň z nemovitosti?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Určitě ano. Pokud by ta zastupitelstva viděla, že zvyšují smysluplně. V současné době mohou zvyšovat pouze koeficientem, to znamená celý katastr daň z nemovitosti vynásobit dvěma, třemi, čtyřmi, maximálně pěti. My se domníváme a také je to součást toho nového zákona o rozpočtovém určení daní, ministerstvo financí má vypracovat cenové mapy a podle toho by, podle těch cenových map by jaksi obec mohla ovlivňovat daň z nemovitostí ve své obci.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Otázka závěrečná. V devadesátých letech, a to byl také jeden z důvodů právě jedné z řady novel zákona o rozpočtovém určení daní, byla možnost, že podnikatel fyzická osoba odváděl obci jistý objem peněz. A přiznejme si, některé obce na tom postavily téměř svoje rozvojové projekty. Domníváte se, že alespoň v nějakém, řekněme, procentu nebo v nějaké variantě by i tento, řekněme, aspekt mohl být zohledněn?

 

Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec /TOP 09/

--------------------

Já se domnívám, že určitě ano. Obec by měla možnost motivovat podnikatelské prostředí ve svém katastru. Na druhou stranu musí mít reálné zákonné nástroje jak tak činit. Bez těch reálných zákonných nástrojů moc nemá a právě daň z nemovitosti může být jedním z takových nástrojů.

 

Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové a také, milí posluchači, host dnešního pořadu Člověk a obec. Technicky spolupracovala Iva Braunerová a od mikrofonu se s vámi loučí a na slyšenou těší Ivana Denčevová.