Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Farský má jasno: Zeman chystá na neděli soukromou párty za veřejné peníze. Nejdu tam

Farský má jasno: Zeman chystá na neděli soukromou párty za veřejné peníze. Nejdu tam

26. 10. 2018

Jdete v neděli na Pražský hrad?

Na soukromou párty pana prezidenta nepůjdu.

A obdržel jste pozvánku?

Ano, obdržel. Dostal jsem ji v pátek. Z našeho šestičlenného klubu jsme ji obdrželi všichni kromě Petra Gazdíka, předsedy našeho hnutí. Jestli jsem mohl být na pochybách, tak toto byla poslední kapka. Přece není možné, aby si Miloš Zeman z oficiální oslavy ke sto letům republiky dělal soukromou párty, kam si lidi vybírá podle toho, jak se mu kdo líbí nebo nelíbí.

Existuje přehled, kolik poslanců a senátorů pozvánku nedostalo?

O přehledu nevím, myslím ale, že předseda Poslanecké sněmovny pan Vondráček to dával dohromady, a pokud vím, tak třeba z klubu TOP 09 nedostali pozvánku například Miroslav Kalousek nebo Dominik Feri. Z ostatních klubů ale informace nemám.

A pokud jde o ostatní ústavní činitele, netušíte?

Pokud jde třeba o hejtmany, tak podle mých informací nedostali pozvánku ti, kteří před volbami podpořili Jiřího Drahoše. Takže pozvánku nedostal Jiří Čunek, Martin Netolický, Martin Půta a další. Určitě nedostal pozvánku také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, nejspíše kvůli tomu, že odmítl přijít na Hrad v momentě, kdy se začaly vyšetřovat problémy týkající se Lán, a pokud vím, tak prezident nepozval ani bývalé předsedy vlád. 

Koho třeba?

Údajně ani jednoho. Takže opakuji: Miloš Zeman si z oslav národního svátku udělal soukromou párty za veřejné peníze. Nejde ani tak o to, které lidi oceňuje. Je to jeho právo. Ve způsobu, jakým vybírá hosty pouze podle toho, jak mu jde kdo na ruku, ale myslím překročil své pravomoci. Je to akce Miloše Zemana jako soukromé osoby, nikoli akce prezidenta a nejvyššího ústavního činitele. Jako by on měl být reprezentantem určité instituce, tak tady máme ústavní a politické funkce, jejichž nositelé by měli být pozváni bez ohledu na jejich preference. 

Jde o jeden ze svátků, kdy bychom měli stát všichni v jednom šiku a neřešit, kdo má jakou barvu trikotu. Zeman tak pouze pokračuje ve svém dlouhodobém rozdělování země, a zneužívá k tomu i ten nejdůležitější státní svátek. Neděli, státní svátek, s rodinou oslavíme návštěvou výstavy Paměť národa na Letné, nejspíše také skautskou výstavou Pošli to dál v Poštovním muzeu, a pokud to stihneme, tak bychom se mohli zúčastnit vojenské přehlídky. Samozřejmě se také účastním několika akcí u nás v regionu.

Jak v tomto kontextu hodnotíte počínání Andreje Babiše, sociálních demokratů a komunistů?

Oproti opozici jsou přece jen v komplikovanější pozici. Byli jmenovaní prezidentem, ta vazba je tam silnější. Andrej Babiš prezidenta potřebuje a prezident potřebuje Andreje Babiše. Ilustrovat to lze na včerejším příklonu, který jsme zažili v Poslanecké sněmovně při debatě o návštěvě předsedy sněmovny v Rusku. Vtipně to glosoval jeden z kolegů, když pravil: „Poslanci KSČM opustili jednací sál, protože jejich pozici zdatně zaujali poslanci hnutí ANO.“

To všechno souvisí také s volebními výsledky. Uspěli jste nejen v komunálních volbách, ale možná překvapivě také v těch senátních. V horní komoře máte nyní jeden z nejsilnějších klubů. Jak se v této souvislosti vyvíjejí debaty o volbě nového předsedy Senátu?

Je to tak. Podařilo se nám úspěšně zakončit volební triptych. Loni na podzim jsme navzdory všem předpokladům uspěli ve sněmovních volbách, v komunálních začínáme úspěšně pronikat do vedení nejen okresních, ale také krajských měst. Získali jsme asi o čtyřicet procent víc mandátů než v roce 2014. Přirozeně a postupně rosteme a sílíme napříč republikou, už nejsme zdaleka úspěšní jen na vesnicích. Například v Liberci máme primátora a v tamních okresních městech jsme porazili koaliční strany až na jednu výjimku všude. 

A vést obec nás učí, abychom politiku dělali s výhledem ne čtyř, ale deseti nebo dvaceti let. Starostové nejsou dobyvatelé obcí, ale jejich správci. Také proto jsme možná nakonec uspěli také ve volbách senátních. Je to důkaz, že máme dostatek kvalitních a silných osobností, navíc se ukazuje, že navzdory našemu angažmá ve vysoké politice naši lidé neodrazují. A ještě něco mi dělá radost: zatímco komunální politika je o spojování lidí, tu vysokou si lidé pojí s rozdělováním. A naše výsledky ukazují, že étos, který si přinášíme z komunálu, lidé vnímají pozitivně.

A pokud jde o volbu předsedy Senátu?

Ty nejnovější zprávy nemám. Ve Starostech jsme si navíc práci na jednotlivých volbách rozdělili, zatímco já měl na starosti sněmovní, Vít Rakušan komunální, tak těm senátním se věnoval Petr Gazdík. A je to také on, kdo je teď u všech vyjednávání. Pokud ale vím, tak zvažovanými kandidáty na předsedu jsou Jiří Růžička a Václav Hampl. 

Jak to dopadne v Praze?

Věřím, že se Spojené síly pro Prahu domluví s Prahou sobě a Piráty. Můj soukromý tip je, že primátorem bude Zdeněk Hřib z Pirátů, kteří obdrželi z těchto tří subjektů nejvíc hlasů. 

A budou STAN, TOP 09 a lidovci postupovat jednotně třeba řekněme za dva roky?

To je daleko. Rozbíhají se debaty k volbám do Evropského parlamentu. Minulý týden jsme vyzvali TOP 09 a KDU-ČSL ke společnému postupu. Lidovci nám už oznámili, že budou kandidovat samostatně, nyní budeme tedy jednat s TOP 09 o tom, v jakém formátu do těch voleb půjdeme. 

Když jsme spolu mluvili naposledy, říkal jste, že je tady 300 tisíc nezákonných exekucí a že se vám podaří jich několik stovek nebo i tisíc zrušit. Jaký je stav nyní?

Je to v chodu. Obeslal jsem soudy, avšak od většiny soudů jsem dostal odpověď bohužel v tom duchu, že je hrozně složité získat všechny informace. V součtu po mně chtěly asi sedmdesát nebo osmdesát milionů za poskytnutí informací. Tyto prostředky nemám k dispozici, abych mohl soudům zaplatit. Některé soudy nicméně ty informace poskytly zdarma. A v těchto případech jsem již podal návrh na zastavení exekucí. Půjde pro mě o vzorové případy, a pokud na nich prokážu, že je umíme identifikovat, zopakuji ještě jednou celé kolečko a předám to ministerstvu spravedlnosti. Osobně bych dokázal zvrátit možná tisíce případů, celkem jich je ale 300 tisíc, to už je nutné řešit systémově.

A ministerstvo se do věci zatím tedy nevložilo? 

Zatím se tomu brání s tím argumentem, že to není jejich povinnost, že to tak necítí a že po těch nezákonných exekucích pátrat nebudou. I z debat s některými soudy mi z toho vyznělo, že si říkají něco na ten způsob, že si za to ti lidé mohou sami. 

Opravdu?  

Tak byly tam rozdíly. Někde jsem cítil, že se tím chtějí zabývat a pomoct, jinde zase odpor a otázky, proč bychom měli těm „hajzlíkům“ pomáhat. Osobně si ale myslím, že žijeme v právním státě, tudíž tady nemůže být tolik nezákonných exekucí. U ministerstva jsem ale bohužel tu reakci v podobném duchu nepociťoval. 

Zítra má být třetí čtení zákona o insolvencích. O co přesně jde?

Jde o oddlužení. Původní návrh spočíval v tom, že pokud dlužník splatí za tři roky padesát procent, tak se zbytek dluhu odpustí. Pokud splatí za pět let třicet procent, tak se zbytek také odpustí. A po sedmi letech by se vůbec nehledělo na splacenou částku, a byl by zbytek odpuštěn. Je tam ale pozměňovací návrh, dle kterého by mělo zůstat tři roky a padesát procent, ale zároveň by se oddlužení mělo ukončit už po pěti letech. A pokud bude splaceno třicet a více procent, bude to automatické, avšak pokud by to bylo méně, posuzoval by to ještě soud. 

No a s tím my nesouhlasíme. Protože pokud bude člověk pět let pod permanentním dohledem insolvenčního správce, nepřijde mi správné, aby po těch pěti letech čelil hrozbě, že mu soud řekne, že se třeba druhý nebo třetí rok nechoval odpovídajícím způsobem. Jinak řečeno, pět let by dělal maximum, aby se zbavil dluhu, ale nakonec by mohl zjistit, že mu to nebylo nic platné a dluhy mu zůstaly. Navrhuji proto tuto pasáž změnit, zatím jsem ale nesehnal podporu. A asi ji ani už neseženu. Na rok se to tedy spustí, za rok se na to podíváme.

Co naopak projde, a já jsem za to rád, je, že dojde ke zrušení stropu výše dluhu pro povolení vstupu do oddlužení. Ministerstvo spravedlnosti původně navrhlo, že kdokoliv má dluh nad tisícinásobek životního minima, nemůže projít oddlužením. Ale – jsou případy, v nichž někdo dlužil třeba 50 tisíc a prostřednictvím pokut, lichvářských úroků, nákladů, ta částka vzrostla až na miliony. Zachování stropu by tak znemožnilo vstup do oddlužení pro mnoho lidí. Jeho zrušení jim dá šanci. Pokud tedy oddlužení povolí soud, který musí rozhodnout, že nejde o nepoctivý záměr, že dluh nevznikl lehkomyslností či nedbalostí.

Celý rozhovor vyšel na Info.cz.

Autor: Vratislav Dostál, Info.cz

---