Co nemusíme, neřekneme

V minulém čísle oslovil TÝDEN padesátku nejvýznamnějších tuzemských podnikatelů s otázkou, kolik zaplatili státu na daních. S odkazem na to, že jsou soukromé osoby, odmítli až na dvě výjimky odkrýt karty. Zato si hromadně stěžovali, jak s jejich penězi hospodaří stát, tedy politická garnitura. 

 

Tentokrát se TÝDEN obrátil na ty, kteří daňovou politiku diktují a vybrané peníze poté rozdělují. Který veřejný činitel by si nechal ujít možnost ukázat voličům, že nemá co skrývat? A že si už před vstupem do politiky byl schopen vydělat dost na to, aby ho nikdo nemohl podezírat, že si do parlamentu přišel jen „nahrabat“. Ale šedá je teorie a zelený strom života... 

 

Devět statečných 

 

Anketní otázka zněla jednoduše a pro všechny ministry, poslance i senátory stejně: „Kolik jste vy a vaše firma zaplatili na daních poslední rok před vstupem do politiky?“ A výsledek? Tristní. 

Dvě třetiny z téměř tří stovek pohlavárů dotaz úplně ignorovaly. Z těch, kteří se ozvali a před politickou dráhou podnikali, uvedlo konkrétní částku pouze devět (!) statečných. Například ministři Karel Schwarzenberg, Jaromír Drábek (oba TOP 09) a Martin Kuba (ODS), poslanec téže strany Boris Šťastný či senátor ČSSD Jaromír Strnad. Pět dalších své odvody státu alespoň odhadlo, dva přiznali ztrátu a jedenáct zákonodárců buď mlžilo, nebo se proti otázce ohradilo. 

Dalo by se dokonce říct, že oč skoupější byli politici na čísla, tím více hýřili výmluvami, proč TÝDNU konkrétní částku neřeknou. „Měl jsem tak malé příjmy, že to ani nestálo za řeč,“ odpověděl například poslanec ČSSD a někdejší hvězda dopravního zpravodajství TV Nova Stanislav Huml, který si v minulosti přivydělával jako poradce. Komunistický poslanec Miroslav Opálka se zase omluvil s tím, že částku z hlavy neví. Slíbil, že se doma podívá, ale pak prý zapomněl. Poslanec ODS Tomáš Úlehla rovnou napsal, že do toho, kolik zaplatil na daních, nikomu nic není. „Nejste přece bulvár, že ne?“ zlobil se poslanec, který je mezi kolegy ve sněmovně znám jako úspěšný podnikatel a majitel restaurací. 

Úlehla i někteří další se hájili tím, že veškeré údaje řádně uvedli do daňového formuláře a také do přiznání příjmů a darů, které ústavní činitelé povinně odevzdávají každý rok do parlamentu kvůli možnému střetu zájmů. 

Jenže - k daňovým formulářům má přístup pouze daňová správa. A do parlamentních majetkových přiznání, ke kterým se dostane veřejnost, zase mohou napsat prakticky cokoli. Za nepravdivé údaje jim totiž hrozí maximálně pokuta ve výši 50 tisíc korun. A jde jen o přestupek, který se za rok promlčí. 

 

Barák, auto a tučná knížka 

 

Znát majetkové poměry politiků z doby, než se dostali do veřejných funkcí, by přitom umožnilo lepší kontrolu nad tím, zda v politice zázračně nezbohatli. „Problém je v tom, že dnes v majetkových přiznáních politiků chybí vstupní hlášení: ,Mám barák, auto a dva miliony na knížce. A teď mě hlídejte, kolik mi toho v politice přibylo‘,“ vysvětluje David Ondráčka z protikorupční organizace Transparency International. Pro příklady, kdy si politici díky funkci významně přilepšili, přitom není potřeba chodit daleko. Podezření, že profitoval na miliardových zakázkách, o nichž rozhodoval, ze sebe nikdy nesetřásl třeba Aleš Řebíček. Někdejší ministr dopravy za ODS loni koupil za stamiliony fotbalovou Slavii. A také si najednou vzpomněl, že svůj podíl ve firmě Viamont, jež za jeho ministrování získávala zakázky za miliardy, prodal za částku o půl miliardy vyšší, než původně udával. 

Politika přinesla pohádkový majetek i expředsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi. Z premiérského křesla se sice musel poroučet kvůli tomu, že nedokázal věrohodně doložit zdroj peněz na koupi bytu. Pak ale ukázal geniální čich na obchod s akciemi a podezřelou transakcí vydělal na nákupu a prodeji cenných papírů společnosti Moravia Energo odhadem 90 milionů korun. 

 

Karel je transparentní 

 

Důvodů, proč na otázku TÝDNE zareagovalo tak málo zákonodárců, může být více. Možná se obávali závisti voličů, možná kontextu, v jakém se jejich údaje objeví. Vyloučit ale nelze ani to, že jejich mlčení či mlžení souvisí s praxí daňových úniků. Faktem totiž je, že zatajování či zkreslování příjmů je v Česku poměrně běžným jevem. Otevřenost a transparentnost přitom měly v programu snad všechny politické strany. 

Právě na nich založily celou svoji předvolební kampaň Věci veřejné. Vlajková loď jejich programu, protikorupční strategie, slibuje mimo jiné beztrestnost za šíření informací z registru majetkových přiznání politiků, jejich zpřístupnění na stránkách ministerstva vnitra či změnu zákona o svobodném přístupu k informacím tak, aby se občan dostal i k takzvaným obchodním tajemstvím týkajícím se hospodaření s veřejnými rozpočty. Ze třiadvaceti zástupců VV ve vysoké politice přitom na dotaz reagovali pouze tři véčkaři, z toho konkrétní částku uvedl jen poslanec Josef Novotný. Ostatní včetně faktického lídra strany Víta Bárty, který před ministrováním v resortu dopravy vlastnil bezpečnostní agenturu ABL s ročním obratem přes 736 milionů korun, nechali dotaz bez povšimnutí. 

Proklamovaných zásad vlastní strany se nijak dogmaticky nedrží ani sociální demokraté. Ti sice neustále mluví o nezbytnosti zákona o prokazování původu majetku, jim samým se ale do příjmového „striptýzu“ příliš nechce. Z 55 poslanců jich na dotaz zareagovalo pouhých devět, z toho ovšem osm s tím, že se jich dotaz coby zaměstnanců netýká. A jediný odvážný socialistický poslanec - podnikatel Josef Smýkal odpověděl vskutku šalamounsky: „Výše zaplacených daní vždy odpovídala aktuálnímu stavu mých podnikatelských aktivit.“ 

Jeho stranický kolega z horní komory parlamentu Miroslav Krejča si zase - v rozporu se stranickým programem - povzdychl nad výší daní a stranickým nepsaným heslem „čím víc vyděláš, tím víc zaplatíš“. „Trestat daňově za úsilí nad rámec běžného standardu není korektní a je hlavně dosti demotivující. Extrémně by to mohlo vést k tomu, že všichni budeme chtít být dobře placenými řadovými zaměstnanci nejlépe ve veřejném sektoru. A to by nebylo moc dobré,“ zoufá si kapitalistický socialista Krejča. 

Naopak asi nejvíce transparentně -v duchu svého partajního hesla a billboardů s rentgenově prozářeným předsedou - reagovali politici TOP 09. Na otázku TÝDNE zareagovala více než polovina oslovených zástupců strany včetně předsedy Karla Schwarzenberga, tedy nejvíce ze všech partají. Poslanec Jiří Oliva třeba v obsáhlém výčtu do koruny doložil všechny své odvody včetně daně z nemovitostí, DPH či silniční daně. A poslanec téže strany Jan Farský spolu s nezařazeným Michalem Doktorem dokonce dodali podrobný rozpis svých daňových odvodů, i když nepodnikali. 

 

Co na vás chystáme 

 

Na vlastní daně si většina zákonodárců posvítit nenechá, daně jako takové ale milují a čarují s nimi podle momentální nálady. A v době ekonomické krize, kdy vláda hledá každou korunu navíc, je pole působnosti opět otevřené. Koaliční kabinet ODS, TOP 09 a VV sice odmítá zvyšovat přímé daně, peníze pro státní kasu ale z našich kapes dostane jinak. Loni z nás třeba politici vytáhli čtyři miliardy navíc jen díky takzvané jednorázové povodňové stokoruně. 

Od Nového roku nyní také vzrostla nižší sazba DPH z 10 na 14 procent, za rok se má sjednotit na 17,5 procenta, ale je více než pravděpodobné, že to nakonec bude procent 19, ne-li dokonce ještě více. A zatímco v sazbách dalších daní by měl být letos už nejspíše klid, do budoucna ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) plánuje velké změny. „Pro roky 2013 a 2014 určitý mix daňových opatření navrhovat budu,“ přiznává. 

 

***

 

Jak platí daně čeští politici

 

Časopis TÝDEN oslovil téměř tři stovky současných českých ministrů, poslanců a senátorů, aby zjistil, kolik zaplatili poslední rok před vstupem do politiky na daních, pokud podnikali. Odpovídat se jim příliš nechtělo.

 

Na anketní otázku: „Kolik Jste vy a vaše firma zaplatili na daních poslední rok před vstupem do politiky?" odpověděli takto:

 

Podnikali a sdělili výši daně

 

Karel Schwanzerberg

ministr zahraničí (TOP 09) 

Po odečtení uplatnitelné daňové ztráty (ve výši 5 199 233 Kč) od základu daně podle paragrafu 16 zákona o dani z příjmu jsem za rok 2010 zaplatil 140 100 Kč.

 

Jaromír Strnad

senátor ČSSD 

Do politiky jsem vstoupil během roku 2003. Za rok 2002 firma odvedla daň z příjmu jeden milion Kč.

 

Jan Horník

senátor TOP 09 

Jsem v politice od roku 1990 dodnes. S drobným podnikáním jsem začal již před rokem 1989. Daně jsem samozřejmě platil a platím, zaměstnával jsem až pět zaměstnanců, za něž jsem pravidelně odváděl zdravotní a sociální pojištění. Platil jsem v řádech desetitisíců korun. Lišilo se to rok od roku, dokonce jsem se snad dostal i do minusu, protože jsem hodně investoval. Protože jsem ale mimo domov, nejsem bohužel schopen přesnou informaci o platbě daní poskytnout.

 

Jiří Oliva

poslanec TOP 09 

Před vstupem do politiky (rok 2009) jsem byl zaměstnancem České zemědělské univerzity jako pedagog a vedle toho jsem provozoval firmu na lesnické a ekonomické poradenství Oleaconsult, s. r. o., kde jsem jediným společníkem. Celkem moje maličkost vyprodukovala a odvedla státu 398 773 Kč na všech daních. Oleaconsult, s. r. o., zaplatila 299 653 Kč. Já osobně jsem zaplatil daň z příjmu 99 120 Kč.

 

Josef Novotný

poslanec VV

Po skončení mandátu v Senátu jsem v roce 2009 založil se společníkem SWC Energo 1 s. r. o., ve které jsme se věnovali expertní činnosti v energetice. Za necelý rok vytvořila společnost o dvou zaměstnancích zisk ve výši 420 tisíc Kč a krom odvodů za zaměstnance zaplatila 84 tisíc Kč na dani z příjmu. V roce 2010 jsem nástupem do politiky musel pro zaneprázdnění podíl od společníka odkoupit a činnost firmy utlumit.

 

Zbyněk Stanjura

poslanec ODS

Šlo o 623 tisíc daně z příjmu právnické osoby.

 

Petr Gazdík

poslanec TOP 09 

Spoluvlastním s kamarádem firmu, on zkoušel prodávat dřevo a já mu pomáhal. Vaše otázka se mě ale netýká. Nikdy jsem z té firmy neměl ani korunu, firma nikdy

nebyla v zisku a dnes je prakticky mrtvá.

 

Vladimír Koníček

poslanec KSČM

Před vstupem do sněmovny jsem byl zaměstnán jako učitel na střední škole. Měl jsem také živnostenské oprávnění na poskytování softwaru, které jsem měl

jako vedlejší činnost. Příjem byl ročně maximálně v desítkách tisíc, daň v tisících korun.

 

Jaroslav Škárka

poslanec (nestr.)

Daně jsem před vstupem sněmovny platil jako OSVČ zhruba pět let v řádech desítek tisíc korun. O tom, v jaké výši jsem platil daně před vstupem do sněmovny, stejně jako všichni ostatní podnikatele, nemám povinnost veřejně informovat. Nicméně jsem mimo daňovou povinnost také pravidelně dával sponzorské dary charitativním organizacím.

 

Miroslav Petráň

poslanec VV

Asi jsem byl jeden z mála architektů, kteří platili každý rok daně a nepředstírali, že jsou ve ztrátě. Myslím, že jsem zaplatil od roku 1991 i kolem dvou milionů na

daních, mozna i víc, ale je to přes palec.

 

Zuzka Bebarová - Rujbrová

poslankyně KSČM 

Do politiky jsem vstoupila již v roce 1996, do té doby jsem působila jako advokátka. Protože daně jsou něčím, s čím si nevím rady, svěřovala jsem jejich výpočet odborníkům. Už si opravdu nepamatuji, kolik jsem platila, ale s ohledem na výši mých tehdejších příjmů šlo o několik desítek tisíc korun.

 

Boris Šťastný

poslanec ODS 

V roce 2010 mnou spoluvlastněná společnost zabývající se obchodní a výrobní činností v oblasti sportovního průmyslu zaplatila na daních přibližně 21 milionů Kč. Já jakožto fyzická osoba jsem ve stejném období zaplatil na daních přibližně 850 tisíc Kč.

 

Miroslav Krejča

senátor ČSSD 

Bohužel (anebo bohudík - teď tedy nevím) jsem podnikal v životě jenom chvilku (kdysi dávno) a byla to investice, která začala být příjmová, až když jsem s tím definitivně skončil (byla to výstavba vodní elektrárny). Takže daně z podnikání šly zcela mimo mě.

 

Jiří Skalický

poslanec TOP 09 

Poslední rok před vstupem do sněmovny (2009) jsem byl v zaměstnaneckém poměru. Nicméně jsem využíval OSVČ jako vedlejší činnost. Základ daně z této činnosti byl 10 190 Kč a tato částka byla zdaněna jako součást daňového přiznání za příslušné období. Také jsem vlastnil minoritní podíl ve společnosti Prevedig, s. r. o., který jsem prodal v roce 2010. A společnost za dané období odvedla daň ve výši 403 tisíc Kč.

 

Martin Kuba

ministr průmyslu (ODS) 

Údaje jsou za rok 2010, kdy jsem vedle funkce prvního náměstka hejtmana Jihočeského kraje podnikal jako OSVČ i jako majitel společnosti Fruit Frog s. r. o. Fruit Frog: daň z příjmu 26 980 Kč, DPH 77 910 Kč, Forneti: daň z příjmu 82 260 Kč, DPH 124 204 Kč.

 

Jaromír Drábek

ministr práce (TOP 09) 

Za rok 2009 jsem zaplatil daň z příjmu fyzických osob ve výši 107 955 Kč.

 

Podnikali, odpověděli, ale výši daně nesdělili

 

Pavel Suchánek

poslanec ODS 

Pracoval jsem jako OSVČ, ale vzhledem k tomu, že po mně chcete údaj starý 15 let, asi nebudu schopen odpovědět. Ale byl jsem poslední rok v zisku, takže

jsem určitě nějakou daň zaplatil.

 

Lenka Kohoutová

poslankyně ODS 

Vždy jsem plnila své povinnosti a cítím se velmi nekomfortně, pokud mám odpovídat na vaše dotazy. Co musím hlásit a zveřejňovat, to dělám. Plat poslance a jeho

náhrady jsou veřejně známe. Pokud bych neplatila řádně daně za své podnikání, zajisté by se o toto začal zajímat finanční úřad a tomu jsem povinna se zpovídat.

 

Miroslava Němcová

předsedkyně sněmovny (ODS)

Před vstupem do politiky jsem provozovala malé knihkupectví. Podnikala jsem jako soukromá osoba samostatně výdělečně činná. Daně jsem platila. Informace

o odvedených daních jsou v archivu finančního úřadu.

 

Michal Babák

poslanec VV

Vzhledem k tomu, že daně mám řádně zaplacené a jsou předmětem daňového přiznání, nepovažuji za nutné je sdělovat, zvláště jedná-li se o období, kdy jsem v politice nepůsobil.

 

Tomáš Úlehla

poslanec ODS

Jako OSVČ působím nepřetržitě od roku 1995 a daně platím řádně po celou dobu mého podnikání, jelikož jako pravicový politik jednoznačně prosazuji názor, že platit da-

ně patří k nepsanému politickému bontonu každého podnikatele, který to s naší zemí myslí dobře! (Po žádosti o konkrétní sumu) Vše potřebné je dostupné v mém daňovém přiznání a formuláři odevzdaném ve smyslu případného střetu zájmů. Konkrétnější být nechci, vše, co považuji za důležité, jsem sdělil. Principy, které jsem uvedl, dodržuji. A ostatní dle mého názoru nemusí veřejnost zajímat. Nejste přece bulvár, že ne?

 

Josef Smýkal

poslanec ČSSD 

Pokud jsem podnikal, vždy jsem platil daně na základě řádně zpracovaného daňového přiznání. Výše zaplacených daní pak vždy odpovídala aktuálnímu stavu mých podnikatelských aktivit.

 

Miroslav Opálka

poslanec KSČM 

Omlouvám se, nevím bez podkladů, kolik jsem platil za rok 2002 na daních. Podnikal jsem necelý rok a živnostenský list jsem po zvolení poslancem přerušil. Ujišťuji vás,

že mé příjmy nebyly vysoké. Nevlastnil jsem žádnou firmu, byl jsem příjemcem částečného invalidního důchodu a k tomu si přivydělával jako fyzická osoba - OSVČ, zprostředkování obchodu a služeb. (Po dohodě, že se podívá: Je mi líto, ale v Opavě jsem se jen otočil. Nejde o úmysl, ale na hledání starého daňového přiznání jsem si nevzpomněl.)

 

Stanislav Huml

poslanec ČSSD 

Byl jsem zaměstnancem a z poradenství jsem měl tak malé příjmy, ze to ani nestálo za řeč. Vždycky jsem to všechno dal dohromady a platil daně najednou a drtivou část činily zaměstnanecké odvody.

 

Jitka Chalánková

poslankyně TOP 09 

Už několik let jsem podávala přiznání o střetu zájmu. Zde je vše vždy poctivě vyčísleno.

 

David Vodrážka

poslanec ODS 

Živnost jsem přerušil v roce 2002. Vzhledem k tomu že jsem mimo republiku a nemám před sebou daňové přiznání, nejsem schopen vám odpovědět. (Po návratu do ČR se už neozval.)

 

Pavel Drobil

poslanec ODS 

Nezlobte se, ale na to vám neodpovím. Když jsem minule rozkryl své majetkové poměry, novináři je překroutili.

 

Podnikali, ale vůbec neodpověděli

 

Petr Tluchoř

poslanec ODS

V politice se začal výrazněji angažovat v roce 1999 jako zastupitel Brandýsa nad Labem. Předtím až do roku 2003 podle oficiálního životopisu podnikal v oblasti prodeje a distribuce hudebních nosičů a dramaturgie.

 

Pavel Svoboda

poslanec ODS 

V oficiálním životopisu uvádí jako profesní činnost vedení účetnictví, ekonomické daňové poradenství (OSVČ). Loni si podle majetkového přiznání vydělal milion korun

pronájmem nemovitosti a podnikáním.

 

Ivana Řápková

poslankyně ODS 

Bývalá chomutovská primátorka vstoupila do politiky v roce 1998. Předtím podle oficiálního životopisu podnikala v oblasti účetního a ekonomického poradenství

a vykonávala správce konkursní podstaty. Loni v majetkovém přiznání uvedla příjem z podnikatelské činnosti ve výši 0,7 milionu Kč._

 

Jiří Besser

poslanec TOP 09 

Jako podnikatel figuroval v živnostenském rejstříku až do srpna 2010, tedy přibližně do doby, kdy se stal ministrem kultury. Kromě toho vyšlo před Vánocemi najevo, že měl podíl

ve společnosti Comoros Group, jejímž prostřednictvím koupil byt na Floridě. Protože ho neuvedl v majetkovém přiznání, musel pryč z vlády.

 

Vít Bárta

poslanec VV

Bývalý šéf a majitel bezpečnostní agentury ABL, která v roce 2010 vykázala zisk 9,1 milionu Kč. Firmu krátce po volbách v roce 2010 prodal bratru Matějovi.

 

Igor Svoják

poslanec ODS 

Moravskoslezský poslanec figuruje jako podnikatel v živnostenském rejstříku. Loni si podle majetkového přiznání přivydělal jako jednatel 0,6 milionu Kč.

 

Tomáš Töpfer

senátor ODS 

Do Senátu vstoupil v roce 2006. Už od začátku 90. let podniká, jeho firma Töpfer a bratr provozuje pražský hostinec U Kalicha a senátor z ní přiznal za rok 2010 výnos ve výši 6 milionů Kč.

 

David Rath

poslanec ČSSD 

Provozuje soukromou ambulantní praxi a dále má čtvrtinový podíl ve firmě 4R, která patří dalším třem členům rodiny Rathovy.

 

David Šeich

poslanec ODS 

Před vstupem do sněmovny založil firmu Eurovision, která zajišťovala žádosti o dotace z EU. Kvůli členství ve výboru pro evropské záležitosti se ocitl v podezření ze střetu

zájmů. Když pak firmu opustil, začalo se jí nebývale dařit.

 

Jiří Paroubek

poslanec NS-LEV 21 

Od roku 1992 do roku 2008 měl živnostenský list na ekonomické poradenství, poskytování služeb realitní kanceláře a organizaci seminářů.

 

Petr Skokan

poslanec VV

Vlastní cestovku Jadran Tour, která si v druhé polovině 90. let najímala hotel v Chorvatsku. Je též jednatelem českolipské společnosti Dům služeb, která dnes pronajímá nebytové prostory.

 

Jiří Šlégr

poslanec NS-LEV 21 

Je stoprocentním vlastníkem Polária Teplice a firmy Šlégr Sprint 71, která prodává sportovní zboží a poskytuje instruktorské služby.

 

Otto Chaloupka

poslanec VV 

Spolumajitel hodonínské autoprodejny a autoservisu Famco v. o. s., kterou v 90. letech zakládal.

 

Jan Kubata

poslanec ODS

Bývalý primátor Ústí nad Labem podle oficiálního životopisu před vstupem do politiky soukromě podnikal v oboru dřevoobrábění a dřevozpracujícího průmyslu.