Berte DNA vrahům, ne neplatičům

PRAHA Jeden odmítl platit výživné, druhý zpronevěřil desítky milionů, třetí jen pomluvil kolegu. Všechny tři případy spojuje jedno: policie zná totožnost obviněnýcha má proti nim i důkazy. Přesto jim na služebně nuceně odebrala DNA vzorek.šechny tři případy spojuje jedno: policie zná totožnost obviněnýcha má proti nim i důkazy. Přesto jim na služebně nuceně odebrala DNA vzorek.

 

A na ministerstvo vnitra se teď valí jedna stížnost za druhou. „Rozjíždíme kvůli tomu novou sérii kontrol počínání policie. Brát vzorky i lidem, kteří neplatili výživné či někoho pomluvili, to mi přijde legrační,“ tvrdí šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec.

 

Kvůli tomu, že strážci zákona od loňského října odebírají vzorek DNA každému obviněnému z úmyslného trestného činu, uložil Němcův úřad policii již několik pokut. Ministerstvo vnitra se proti nim vždy odvolalo a věc nyní řeší soudy. Rozuzlení sporu však může nastat ještě před jejich verdiktem.

 

Poté co LN upozornily na stávající praxi, se do hry vložil i premiér Petr Nečas (ODS). „Legislativa v této oblasti musí být jasně upravena. Jsem pro, aby se stanovilo, které trestné činy opravňují policii k odběru DNA vzorku,“ řekl LN premiér.

 

Vyzve proto ministra vnitra Jana Kubiceho (nestraník), aby jeho podřízení vypracovali analýzu o účelnosti plošného odběru. „Připravujeme už podklady, jak se vzorky využívají a jaký mají přínos,“ vzkázal včera ministr Kubice po mluvčímPavlu Novákovi s tím, že pro postoj resortu bude klíčové stanovisko soudů. Proti současné praxi se ozvali někteří zákonodárci či ústavní soudci. „Je to takový zásah do soukromí, že by se měl využívat jen u závažných trestných činů,“ tvrdí třeba justiční expert TOP 09 Stanislav Polčák. Za sporné má plošné odebírání i ústavní soudce Jan Musil.

 

Policejní prezident Petr Lessy naopak varuje před oklešťováním pravomocí při získávání DNA. „Je žádoucí, aby to zůstalo pro všechny úmyslné trestné činy. Nevím, kdo by jinak stanovil míru, od níž začínat,“ obává se. A přidává příklady, kdy policie odhalila díky DNA pachatele, který se dosud dopouštěl jen drobné kriminality. „Vzorový příklad je Otakar T., který před vraždou Aničky jen vykrádal domky,“ říká Lessy. 

 

Trojnásobného vraha z 90. let policie dopadla také jen díky tomu, že v roce 2007 plošně odebrala DNA v tuzemských věznicích.

Právě takový přístup ale ochránci lidských práv považují za nepřípustný. „Je sporné plošně sbírat DNA. A už vůbec k tomu policii neopravňuje tvrzení, že člověk může v budoucnu spáchat závažnější trestný čin. Tuto praxi je třeba změnit, jinak nás k tomu donutí Ústavní soud,“ dodává Stanislav Polčák.

 

Pro úpravu pravidel je i justice. „Postup policie nemá přímou oporu v zákoně. Zcela jistě je to objektivní prostředek k objasňování trestných činů, ale musí se zvažovat hledisko proporcionality,“ tvrdí náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.

 

Navrhuje, aby se vzorky braly plošně jen za násilnou trestnou činnost či recidivu. Tedy podobně jako v zahraničí. „Doporučoval bych začít třeba od hranice pěti let,“ říká náměstek Korbel. A pokud by se ke změně nemělo ministerstvo vnitra, justice „zváží, zda by ji nebylo možné včlenit například do trestního řádu“.

 

Vaněk: Je to riziko pro nevinné GenetikDaniel Vaněk by rozhodnutí o tom, kdo skončí v databázi DNA profilů, nechal rovnou jen na soudech. „Proč by o tom měl rozhodovat nějaký policista na okrsku? Ať je to věc soudu. Když vás odsoudí, přidají k tomu dovětek a na 10 let jde váš vzorek do databáze,“ navrhuje Vaněk.

 

Plošné odebírání považuje za rizikové. Během praxe už se setkal s řadou případů, kdy policie omylem obvinila člověka z trestného činu jen na základě částečné shody jeho vzorku DNA s tím, co se našlo na místě činu. „Jenže takových shodmůže být deset tisíc. Policie se toho přesto chytí a viní zcela nevinného člověka,“ popsal LN Vaněk.

 

Biologická stopa Vzorky DNA dávají i obvinění z podvodů či krádeží Genetici varují před zneužitím