Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Barbora Urbanová: Boj s domácím násilím potřebuje systematickou změnu, jeden zákon ho nevyřeší

Barbora Urbanová: Boj s domácím násilím potřebuje systematickou změnu, jeden zákon ho nevyřeší

12. 9. 2022

Jsem si jistá, že vás to už obtěžuje. Před každými volbami jako kdyby se znásobily problémy, které naše země má. Dostupnost služeb a zdravotní péče, počty lidí v exekucích, nepřehlednost sociálního systému, kvalita vzdělávání, málo dálnic, stoupající počty obětí domácího násilí… Co všechno mají tyhle a mnohé další problémy společného? Nevyřeší se za jedno volební období. A kdokoliv vám říká, že ano, lže.

Barbora Urbanová: Boj s domácím násilím potřebuje systematickou změnu, jeden zákon ho nevyřeší

Barbora Urbanová: Boj s domácím násilím potřebuje systematickou změnu, jeden zákon ho nevyřeší

Možná už je čas, abychom si přiznali, že nic z našich problémů nemá jednoduché řešení. Nelhat, že těch kroků nebude víc a že po dostavbě dálnice směrem na Vídeň se objeví duha, začnou nám tu tančit leprikóni a z nebe pršet zlato. Nic takového se nikdy nestane. Navzdory tomu můžeme udělat pár kroků k normalizaci, k naplnění našich očekávání od života v roce 2022.

Já například ve svých 30 letech od života v Česku očekávám, že naše společnost bude citlivá, férová a spravedlivá. V Poslanecké sněmovně se zabývám agendou domácího násilí, spolu s pár kolegyněmi (ano, jsou to všechno ženy) jsme spustily iniciativu Pod svícnem. Denně nás přes sociální sítě kontaktují lidé, kteří takové násilí zažili. Za dveřmi svých domovů, tam, kde se cítili bezpečně.

Nejen český problém
Ženy, muži, senioři, lidé, kteří zažívali násilí v dětství, taková zkušenost je všechny poznamenala. A většinou mají společné, že spravedlnost k nim svou vlídnou tvář spíš neotočila. To čtení není hezké, ale těm lidem, a my jim říkáme hrdinové, protože sílu pro změnu svého života našli, pomáhá sdílení svých příběhů.

Nechaly jsme si vypracovat průzkum, kolika lidí se v České republice domácí násilí týká, chtěly jsme mít v ruce tvrdá data. A ta čísla jsou neuvěřitelně frustrující. Více než pětina Čechů jej na vlastní kůži zažila, ať už fyzické, psychické, sexuální či ekonomické. Každá třetí žena a každý devátý muž.

Pro mezinárodní srovnání poslouží studie organizace WAVE, která se týká „pouze“ násilí na ženách. Fyzické a/nebo sexuální násilí od 15 let věku zažilo v Rakousku 20 procent žen, v Belgii 36 procent, v Bulharsku 28 procent, v Chorvatsku 21 procent a v České republice podle výzkumníků 32 procent. Není to tedy ryze český problém.

Nebudu vám teď tvrdit, že všechno vyřeší jeden zákon, který bych chtěla prosadit. Je to jen jedna z potřebných změn. Je to jen jeden z kroků, který nás přiblíží k cíli. Další, o který se teď snažíme, je přesvědčit veřejnost, že tohle nemá přehlížet. Že je to problém vážný, který musíme řešit. Že každý člověk má právo hlídat si svoje hranice a ozvat se, říci si o pomoc, pokud je někdo další překročí. A že má právo na zastání. Když si to uvědomíme, změny půjdou nastavit, sice pomalu, ale půjdou.

A říkat to budu nejen před volbami, ale pořád. Protože to beru vážně. Protože pomoc druhým má smysl.

Autor: Barbora Urbanová, poslankyně za STAN
Zdroj: Lidovky.cz

Autor: Barbora Urbanová