14. 2. 2025
Hlavní stránka Info a média Tiskové zprávy Zvyšujeme kybernetickou bezpečnost, ochranu obětí domácího násilí i nezávislost médií veřejné služby
Zvyšujeme kybernetickou bezpečnost, ochranu obětí domácího násilí i nezávislost médií veřejné služby
21. 1. 2025
Poslanecká sněmovna se tento týden zaměří na hned několik pro Starosty zásadních legislativních návrhů. Jedním z nich je zákon o kybernetické bezpečnosti ve druhém čtení, který výrazně posílí ochranu státu před kybernetickými hrozbami. Dále poslanci projednají novelu občanského zákoníku, která se zaměřuje na boj proti domácímu násilí, rozšiřuje jeho definici a zlepšuje právní ochranu obětí. Na programu je také zvýšení poplatků za veřejnoprávní média, která by měla stabilizovat rozpočty České televize i Českého rozhlasu tak, aby nemuselo dojít k omezení rozsahu služeb. Další změny přinese novela zákoníku práce, která si klade za cíl zlepšit flexibilitu pracovního trhu a podpořit prorodinnou politiku.
Zvyšujeme kybernetickou bezpečnost, ochranu obětí domácího násilí i nezávislost médií veřejné služby
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti vychází z evropské směrnice a přináší důležité změny, včetně rozšíření regulace na širší okruh firem a institucí, které hrají klíčovou roli ve fungování kritické infrastruktury. „Přijetím zákona vzroste počet dotčených subjektů až patnáctkrát. Předloha zavádí také mechanismus, jakým budou prověřováni dodavatelé informačních technologií u strategické infrastruktury. Pokud chceme minimalizovat riziko útoků přes zranitelné články v dodavatelském řetězci, musíme logicky omezit takové firmy, které představují bezpečnostní hrozbu,“ uvedl poslanec Starostů a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Petr Letocha.
Zákon u dotčených subjektů počítá také s větším zapojením vedoucích pracovníků, kteří budou mít nově větší odpovědnost za kybernetickou bezpečnost svých organizací. Dojde také ke zpřísní postihů za porušení pravidel. „Kybernetická bezpečnost je nezbytnou součástí ochrany státu a každodenního života občanů. Tento zákon nám pomůže lépe čelit novým hrozbám a zajistí bezpečnější fungování strategické infrastruktury,“ shrnul nutnost přijetí zákona Letocha.
Závěrečné čtení čeká novelu zákona, která má zásadně změnit přístup k obětem domácího násilí v civilních sporech (rozvody, péče o děti). Cílem návrhu je do Občanského zákoníku doplnit definici domácího násilí a tak sjednotit, jak se na tento fenomén systém dívá.
„V Česku máme alarmující statistiky, podle kterých má téměř 30 % žen a 12 % mužů zkušenost s domácím násilím. Problémem je také vysoká latence domácího násilí, kdy pouze pětina obětí vyhledá pomoc policie, mnoho z těchto lidí však končí v rozvodovém řízení. Proto jsem ráda, že jsme napříč politickým spektrem našli shodu na nutnosti definice domácího násilí. To bude nově zahrnovat fyzické, psychické, sexuální, ekonomické nebo kontrolující chování. Změna pomůže obětem lepe rozpoznávat násilí a motivovat je k vyhledání pomoci,“ zdůraznila nutnost novely poslankyně Starostů Barbora Urbanová, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje nejen na půdě Sněmovny.
Poslance čeká finální schválení novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu. „S velkou mediální novelou jsme v cílové rovince. Trvale udržitelné financování bylo jednou z programových priorit této vlády. Je to vlastně takové pojištění demokracie v téhle zemi. Proto se to opozici nelíbí, proto mluví o slučování České televize a Českého rozhlasu po Ficově slovenském vzoru, proto mluví o navázání na státní rozpočet, aby to nebyla média veřejnosti, ale média vládní. Navýšení poplatků je nezbytným krokem pro zachování kvalitního, nezávislého a rozmanitého veřejnoprávního vysílání, které slouží všem občanům této země, ať už si to připouští či nikoliv,” okomentoval podstatu úprav místopředseda hnutí STAN Jan Lacina a doplnil, že úprava poplatků o deset, respektive patnáct korun by neměla představovat drastický zásah do peněženek českých občanů.
Připravovaná tzv. „flexi novela” zákoníku práce má ambici více rozhýbat tuzemský pracovní trh a více ho přiblížit úspěšným modelům ze zahraničí. Navrhované změny by měly zajistit lepší flexibilitu pro zaměstnance i zaměstnavatele. „Garance stejného pracovního místa po návratu z mateřské dovolené, výpovědní doba počínající datem doručení, flexibilnější rozvržení pracovní doby, ale také prodloužení zkušební doby, letní brigády už od 14 let, nebo výplata mzdy v cizí měně. To jsou opatření, kterými chceme inovovat zákoník práce a více ho přiblížit legislativním normám, které známe ze zahraničí,” vysvětlila poslankyně a místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková.
„Změny přinesou zaměstnancům více flexibilnější pracovní podmínky a tím i více času například na rodinu. Za poslední tři roky tato sněmovna schválila několik úprav v oblasti prorodinné politiky. Mohu připomenout nejen transpozici evropské směrnice k work-life balance, ale také navýšení rodičovského příspěvku o padesát tisíc korun, zvýhodnění částečných úvazků, podporu dětských skupin a nový institut sousedského hlídání, navýšení přídavku na děti, nebo zavedení rodinného vyměřovacího základu,” shrnula dosavadní kroky Pivoňka Vaňková.
