10. 10. 2024
Hlavní stránka Info a média Tiskové zprávy Zjednodušujeme a modernizujeme volební agendu. Pokračujeme v úsporách a snižování deficitu státního rozpočtu
Zjednodušujeme a modernizujeme volební agendu. Pokračujeme v úsporách a snižování deficitu státního rozpočtu
24. 10. 2023
Hlavním tématem tohoto týdne bude v prvním čtení projednávání návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Jeho hlavním cílem jsou kromě snížení státního dluhu také investice do našich priorit jako je vzdělání či bezpečnost. V závěrečném třetím čtení poslanci projednají dvě vládní předlohy, které zjednodušují a elektronizují volební procesy. Z dílny ministerstva vnitra přijde na pořad schůze i novela zákona o matrikách, jejíž je jednou z nejdůležitějších změn digitalizace. Pokud dojde ke schválení rodičovského příspěvku, pak získají od ledna rodiče nově narozených dětí o 50 tisíc korun více, tedy 350 tisíc korun.
Zjednodušujeme a modernizujeme volební agendu. Pokračujeme v úsporách a snižování deficitu státního rozpočtu
Vláda v návrhu počítá se snížením deficitu na 252 miliard korun. V rámci programového prohlášení se vláda zavázala, že zrealizuje odpovídající úpravy na příjmové a výdajové straně směrem k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. „Návrh rozpočtu, který byl poslancům předložen, počítá již se změnami, které jsou součástí konsolidačního balíčku. Ty mají v příštím roce snížit zadlužení Česka minimálně o 97,7 miliard korun. Připomeňme, že hlavním problémem veřejných financí není poměr celkového dluhu k procentu HDP, kde zaujímáme až 19. příčku, ale strmé tempo zadlužování. Fiskální pravidla Evropské unie vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Zatímco první požadavek plníme, tak druhý nikoli. Deficit veřejných financí byl loni 3,6 procenta HDP,“ řekl předseda rozpočtového výboru a poslanec hnutí STAN Josef Bernard.
„Návrh rozpočtu hodnotím jako přijatelný. Odráží aktuální ekonomickou situaci a snaží se o udržení zdravých veřejných financí. V některých oblastech však vidím rezervy, které je třeba v dalších letech diskutovat“, doplnil Bernard.
Poslankyně a členka ústavně-právního výboru Lucie Potůčková představila významné legislativní změny, které se vážou k volbám. Ty byly navrženy s cílem posílit právní stát a demokratické principy. Jedním z klíčových aspektů je plánovaná ústavní změna, která má zavést stálé volební obvody pro volby do Senátu a určit pevný termín pro konání voleb senátních, krajských i komunálních. Tato změna má přinést větší stabilitu a transparentnost volebního procesu.
„Další důležitou oblastí návrhů je modernizace správy voleb. Oproti vládnímu návrhu se i nadále počítá se zachováním dvoudenních voleb. Ministerstvo vnitra v čele s naším předsedou Vítem Rakušanem připravilo i další novinky, které počítají například s digitalizací volebního procesu pomocí nového Informačního systému správy voleb. Tento systém bude stát na jednotném seznamu voličů, registru kandidátních listin, registru okrskových volebních komisí, nebo nástroji ePetice. Za obrovský přínos považuji také to, že o voličský průkaz bude možné zažádat na kterémkoliv obecním úřadu a nikoliv pouze v místě trvalého bydliště. Vidím to jako velkou výhodu, která by se mohla projevit na zvýšení voličské účasti,“ uvedla Potůčkova (STAN) doplnila, že v rámci dalších změn počítá novela také s dalšími úpravami práv pro osoby se zdravotním postižením.
I přes napjatý rozpočet vládní koalice souhlasila s navýšením rodičovského příspěvku o 50 tis. korun. Zároveň se s tímto krokem zkrátí doba čerpání ze čtyř na tři roky. „Hnutí STAN dlouhodobě zastává jak podporu prorodinné politiky, tak rozpočtově odpovědné chování. Je logické, že jsou tyto dva zájmy téměř vždy v opozici. Navýšení příspěvku je ale nutné brát jako investici do dalších let, která se naší zemi ekonomicky vyplatí. V loňském roce se narodilo nejméně dětí za posledních 18 let a stát bude muset do dalších let hledat nová stimulační opatření, aby nepříznivý trend v porodnosti zvrátil. Koncepční avšak nepopulistickou podporu mladých rodin musíme začít brát jako regulérní čtvrtý pilíř důchodové reformy,“ řekla místopředsedkyně sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Do třetího čtení půjde i novela matričního zákona, kterou připravilo rovněž ministerstvo vnitra. Jedním z hlavních bodů je elektronizace matrik prostřednictvím matričního informačního systému eMatrika. „Systém bude propojen se všemi matričními úřady a dalšími systémy veřejné správy, což významně přispěje ke zefektivnění a urychlení práce matrikářů. Celý proces tak přispívá ke zjednodušení státní správy,“ představil změny již dříve ministr vnitra a předseda Vít Rakušan. Rovněž tato novela přinese přinese změny v oblasti rodinného práva. Jedna z nich je například rozšíření míst pro uzavření registrovaného partnerstv či tzv. trojdohoda, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela (který není otcem) a skutečného otce, bude možné určit otcovství nejen u soudu, jako je to dnes, ale i na matrikách. Posílena budou i práva dětí při rozhodování o změnách jejich jmen, a to snížením věkové hranice ze stávajících 15 na 12 let, od které je vyžadován jejich souhlas.
Součástí novely bude také umožnění konání občanských sňatků bez přítomnosti matrikáře. „Chceme, aby bylo možné pořádat občanské sňatky i bez přítomnosti matrikáře za podmínky, že bude mít oddávající odpovídající kvalifikaci. Tento návrh jsme intenzivně projednali s odborníky na matriční agendu, starosty a samozřejmě s resortem vnitra,“ popsala jedna z předkladatelek pozměňovacího návrhu Eliška Olšáková (STAN).
Podporu poslanců STAN má i opoziční pozměňovací návrh, který rozšiřuje okruh osob, které budou mít oprávnění oddávat. Jde o poslance a senátory.
Autor: Sára Beránková
Mohlo by vás také zajímat
