14. 10. 2024
Hlavní stránka Info a média Tiskové zprávy Chceme vrátit spotřební daň z nafty na původní úroveň či zajistit nástroj pro zajištění finanční stability státních podniků
Chceme vrátit spotřební daň z nafty na původní úroveň či zajistit nástroj pro zajištění finanční stability státních podniků
16. 5. 2023
Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana připravilo k projednání Sněmovny novelu zákona o státním podniku, která umožní státu v odůvodněných případech navýšit jmění strategických státních podniků z vlastních zdrojů. Tím zajistí jejich finanční stabilitu a další chod. Resort také přichází s návrhem zákona, který počítá se zrušením tisíců neaktuálních právních předpisů, zákonu a vyhlášek. Poslanci budou projednávat návrh zákona, který navrací spotřební daň z nafty na úroveň před jejím snížením v souvislosti s klesajícími cenami pohonných hmot. Na program schůze je zařazen i zákon o pobytu cizinců na území ČR, který koncepčně změní možnosti v pojištění těch dlouhodobě pobývajících v ČR. Mimořádnou schůzí v pátek pak bude Sněmovna řešit vládní novelu, která zefektivňuje práci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Jejíž součástí je i koaliční pozměňovací návrh, který má řešit střet zájmu.
Chceme vrátit spotřební daň z nafty na původní úroveň či zajistit nástroj pro zajištění finanční stability státních podniků
Cílem novely zákona o státních podnicích je umožnit státu, aby mohl v případě naléhavé potřeby navýšit kmenové jmění strategických státních podniků z vlastních zdrojů a zajistit tak jejich finanční stabilitu. „Změna zákona spočívá jen v drobném doplnění jeho stávající podoby, ovšem přínos této malé změny je zcela zásadní. Aktuální potřeba transformace České pošty nám v plné nahotě ukázala, jak nevýhodné postavení mají státní podniky oproti jiným typům společností, jejichž majitelé je mohou libovolně kapitálově posilovat. Stát musí mít v ruce obdobné nástroje, které umožní finančně posílit státní podniky v případech, kdy to vyžadují bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění veřejných služeb,” okomentoval návrh místopředseda poslaneckého klubu STAN Petr Letocha. Novela počítá i se zavedením kontrolních mechanismů: „Navýšení kmenového jmění státního podniku jeho zakladatelem bude možné jen se souhlasem vlády, která tento krok bude muset zdůvodnit naléhavými strategickými, hospodářskými, společenskými nebo bezpečnostními zájmy státu. Navíc bude podléhat notifikaci ze strany Evropské komise,” shrnul Letocha.
Ve druhém čtení poslanci projednají zákon odstraňující z českého právního řádu přes 10 000 tzv. obsoletních zákonů, vyhlášek a nařízení. „Jedná se o takové právní normy, které jsou sice formálně platné, avšak se již nevyužívají nebo mají nulové právní účinky. Mezi zrušenými zákony nalezneme i takové, které například upravují fungování na územích, která už dávno nejsou součástí našeho státu. Udržování takových zákonů v našem právním řádu je zcela absurdní,” vysvětlil důvody pro zrušení Petr Letocha.
Sněmovna v tomto týdnu projedná také několikrát odkládaný návrh novely zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Kvůli dosavadnímu blokování navrhované právní úpravy opozicí svolala koalice k projednání této novely mimořádnou schůzi. „Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran potřebuje nutně zlepšit své fungování. Je zapotřebí vyjasnit kompetence a povinnosti mezi předsedou úřadu a jeho členy, aby byla zvýšena nezávislost této instituce. V návaznosti na tuto potřebu zavádí novela kolektivní orgán, tzv. Kolegium Úřadu,” upřesnila nutnost změny zákona poslankyně Hana Naiclerová (STAN), která k návrhu novely ve spolupráci s dalšími koaličními poslanci připravila pozměňovací návrh rozšiřující pravomoci úřadu o kontrolu dodržování pravidel o střetu zájmů: „Chceme definitivně zabránit tomu, aby politici ovlivňovali politickou soutěž prostřednictvím médií, která ovládají. Média mají v demokratické společnosti plnit roli hlídacího psa. To znamená, že by měla kontrolovat politiky a nezávisle informovat o tom, co se v zemi děje. Neměla by být nástrojem politického boje, a politici by je neměli vlastnit. Tyto principy jsou už nyní součástí platného a účinného znění zákona o střetu zájmů. Problémem je, že tato pravidla neumíme účinně vymáhat. Pozměňovací návrh bude tento problém řešit,” shrnula svůj záměr Naiclerová.
Na pořadu schůze je i navýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň z roku 2022. Snížena sazba byla na podzim stejného roku kvůli energetické krizi a neúměrnému zvyšování cen pohonných hmot. „Od začátku tohoto roku ceny nafty i benzínu vytrvale klesají. V rámci zemí Evropské unie je máme jedny z nejnižších a nevidíme tedy důvod zachovávat nižší zdanění. Zpětným navýšením o 1,50 Kč na litr přispějeme ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Očekávaný výnos tohoto opatření do státního rozpočtu očekáváme kolem 4,5 mld. Kč ještě za tento rok,” vysvětlila důvody úpravy Naiclerová.
Ve druhém čtení poslance čeká také projednání senátní předlohy, zabývající pobytem cizinců na území ČR, včetně jejich pojištění. Nově by tak zdravotní pojištění mohl poskytovat cizincům větší počet pojišťoven. Vhodně nastavená regulace by pak měla zajistit, aby se v tomto segmentu neopakovaly nekalé praktiky, jež se objevovaly v minulosti. „Nejzásadnější změnou, kterou přináší senátní návrh novely zákona o pobytu cizinců, je zrušení pětiletého monopolu VZP. Tento krok byl schválen předchozím složením sněmovny, čímž došlo k diskriminaci dalších pojišťoven. V minulém roce se dostala právní úprava tohoto zákona do hledáčku Evropské komise, která požadovala vysvětlení, z jakého důvodu nastavený systém privileguje jen jednu konkrétní pojišťovnu. Téma je úzce provázáno s novelou zákona o azylu, ve kterém je dětem cizinců do 18 let garantováno zajištění zdravotní péče zahrnutím do systému VZP. Všechny děti na území ČR musí mít zajištěnou adekvátní zdravotní péči. Apelujeme proto na přijetí zákona v souladu a společně s novelou zákona o azylu,” upřesnila potřebu přijetí Michaela Šebelová, místopředsedkyně hnutí STAN a spolupředkladatelka koaličního pozměňovacího návrhu, který má řešit například navýšení limitu pojištění na 400 tis. EUR.
Autor: Sára Beránková