Vít Rakušan: 7 ponaučení z krize

1. Zdravotnictví nesmí dotovat neschopnost vlády

Dodržování pracovních standardů bylo ve zdravotnictví roky přehlíženo. Doktoři i sestřičky pracují déle, než by měli, bez kvalitních a moderních pomůcek, které potřebují. Vrátilo se nám to jako bumerang. Hrozí nám, že po koronakrizi zase odejdou stovky lekářů za lepším do Německa či Rakouska. Už teď je v některých krajích stav kritický. Už teď máme na mapě České republiky místa, ve kterých je kvalitní péče nedostupná. Stát se o tyto lidi musí starat, pečovat o ně. Tak, jako to umí někteří naši starostové, kteří je motivují zůstat v jejich městech.

2. Nikdo nesmí zůstat opuštěn

Můj kolega Jan Farský řeší pomoc lidem v exekucích dlouhodobě. Teď během krize se podařilo prosadit několik úlev. Pojďme jim pomoci systémověji, konečně se zbavit nezákonných exekucí a dát lidem příležitost a šanci začít znova. Nesmíme zapomenout ani na znevýhodněné regiony. Proto představíme náš Marshallův plán - my jsme ho museli odložit, ale problémy těchto částí země nepočkají. Lidé nemají dostupné nejen kvalitní zdravotnictví, ale hlavně kvalitní školy. Právě teď je příležitost být tady pro všechny tyto lidi a efektivně jim pomoci. Řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek. Proto musíme své nejslabší články posílit.

3. Chtějme od státu víc: servis 21. století

Stát má sloužit, ne překážet. Jestli nás něco krize naučila, je to vyřizování online. I starší lidé se museli naučit přes internet nakupovat jídlo, věci z lékárny. Tomu musí jít naproti i náš stát se svými úřady. Je čas vyrazit do 21. století.

Jak by to mohlo fungovat jsme už představili na www.jednoduchystat.cz a budeme v tom pokračovat. Už teď vidíme, že stát neví komu v případě zavřených škol posílat ošetřovné, a i takovou absurditu budeme zpětně napravovat. Abychom byli příště lépe připraveni. Stejně tak je nutné tlačit na podporu kvalitních škol. Podporovat učitele, práci s digitálními technologiemi, naučit děti spolupracovat, nesoutěžit o známky, ale získávat znalosti a dovednosti potřebné pro 21. století. Nemít strach ze změn. V budoucnosti nás ještě čekají.

4. Pracujme chytřeji, ne tvrději

Už teď spousta firem plánuje víc využívat home office, zkrácené úvazky nebo zaměstnávat matky samoživitelky, které pár hodin denně pracovat můžou a chtějí. Poteřbujeme k tomu větší podporu od státu, rychlejší internet v obcích, neházet klacky pod nohy zbytečnými regulacemi nebo školeními o bezpečnosti při práci z domova nebo hádkami o to, zda by měl internet platit zaměstnavatel nebo pracovník. Nedusme lidi, podporujme v jejich práci a kreativitě.

5. Neházejme malým podnikatelům a OSVČ klacky pod nohy

Pozastavení EET i zrušení Účtenkovky ukázalo, že nemusíme podnikatele šikanovat. Že všechny tyto projekty, které měly kontrolovat, ale v konečném důsledku jen ztěžovaly život, jsou vlastně zbytné, ba co víc - oni skutečně zatěžují. Podnikatele i státní rozpočet. Nevracejme se k nim. Nechme lidi, kteří tu chtějí něco vytvářet dýchat. Zjednodušme daňový systém, aby bylo jednodušší daně platit než neplatit. Bojovat se má proti viru a v krizi, nikoliv v běžném životě a v chodu.

6. Kraje mohou pomoci. Dejme jim více peněz a samostatnosti

Krizi nejlépe zvládli starostové a někteří hejtmani. Tak to je. Zatímco vláda tvrdila, že roušky nejsou potřeba, naši starostové už zařizovali jejich roznos na místa, kde to bylo třeba. Zatímco vláda nakupovala předražené respirátory z Číny, Martin Půta se spojil s českými vědci a firmami… Nechme víc peněz ze státního rozpočtu obcím a městům, starostové jsou vám blízko. Nechme víc krajům, vědí jak se postarat.

7. Předcházejme krizi dřív, než přijde

A nakonec, pojďme se o problémy skutečně zajímat a řešit je. Neodkládat. O tom, že naši krajinu bude i letos sužovat sucho, řada domácností bude bez vody, pole vyprahlá a lesy budou umírat čteme už několik týdnů. Pojďme takovým krizím předcházet dlouhodobě a koncepčně. Už loni jsme představili www.stanprotisuchu.cz. My budeme v našich obcích a městech pokračovat - vytvářet stromořadí, remízky, tůně. Potřebujeme ale změnu zákonů, potřebujeme jiný přístup státu, potřebujeme ochranu krajiny mít jako prioritu.