24. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Komentáře Tři pohledy: Hodnocení ve školství
Tři pohledy: Hodnocení ve školství
1. 3. 2023
Tři pohledy: Hodnocení ve školství
Jiří Drahoš: Je slovní hodnocení správnou cestou?
Během distančního vzdělávání dalo MŠMT školám možnost některé předměty hodnotit pouze slovně, přičemž se jasně se ukázalo, že tím kvalita hodnocení v českých školách nijak neutrpěla. Domnívám se, že zejména na 1. stupni ZŠ je slovní či formativní hodnocení velmi potřebné.
Výhody slovního hodnocení vidím také v tom, že zahrnuje jak posouzení vzdělávacího vývoje žáka, tak ocenění jeho aktivního přístupu v hodině. Zároveň je rovněž velmi vhodné pro integraci cizinců, u nichž klasické hodnocení postrádá smysl zejména kvůli jazykové bariéře. V praxi to můžeme vidět u desetitisíců ukrajinských dětí. Slovní hodnocení jim a jejich rodičům dává jistě mnohem lepší představu než klasická známka.
Na druhé straně chápu obavy části učitelů, aby se ze slovního hodnocení nestal jen další byrokratický proces, v němž se čísla budou překlápět do stále stejných, nic neříkajících vět. Než tedy začneme uvažovat o plošném zavedení slovního hodnocení, je potřeba nastavit jasnou metodiku, která dá učitelům jednoduchý nástroj a návod, jak slovní hodnocení smysluplně používat.
Jan Berki: Kdo potřebuje známky?
Přestože se mezi fandy známkování neřadím, položil jsem několika svým kamarádům a kamarádkám a nasledne i sobě otázku z nadpisu. Odpověď byla poměrně rychlá a bez velkého váhání. Všichni odpověděli z pozice rodiče, že oni je potřebují. Divil jsem se a oponoval, že jim přeci známka nic moc neříká. To nerozporovali.
Hlavním argumentem v zásadě bylo, že podle toho rychle poznají, zda mohou být v klidu, či je potřeba vyvinout aktivitu. V podstatě dobře rozumí principu klasifikace. Ta rozdělí žáky do výkonnostních tříd. Pro každého rodiče je akceptovatelná u jejich dětí jiná. Známka jim tedy slouží jako první signální, zda existuje problém k řešení. Dokonce i pro učitele mohou mít známky podobný význam. Z jednoduché statistiky vidí, jak se daná situace blíží tzv. normálnímu rozdělení. Vede to ale k pohodě žákyň a žáků? Umíme s tím pracovat tak, aby se rozvíjeli a posouvali každý a každá optimálně? Je to důležitý střípek ve skládačce zpětné vazby? Řekl bych, že spíše ne.
Martina Běťáková: Výhody formativního hodnocení jsou zřejmé
Proces učení si nelze představit bez nějaké formy ověřování, jestli jsem si osvojil základní informace, rozumím jim, umím je aplikovat, použít.
Hodnocení ve škole je nedílnou součástí vzdělávacího procesu. Rozhodně jej nelze zjednodušit pouze na známkování. Známka může na dané stupnici sice určit míru dosažení stanovení cíle, ale to samo o sobě nestačí. Důležitá je konstruktivní zpětná vazba, která se zaměřuje na proces učení, nikoli pouze na výsledky. Často se v této souvislosti mluví o formativním hodnocení, nebo ještě lépe o formativní zpětné vazbě. Učitelé sledují, jak si žáci osvojují nové znalosti a dovednosti a průběžně hodnotí jejich pokrok. To jim umožňuje poskytnout okamžitou zpětnou vazbu a nabídnout pomoc, pokud je třeba. Žáci získávají informace o svém učení a mají možnost se zaměřit na potřebné oblasti či dovednosti. Výhody formativního hodnocení jsou zřejmé. Pomáhá učitelům lépe porozumět potřebám a schopnostem žáků a umožňuje jim lépe přizpůsobit výuku. Zároveň podporuje samostatnost a odpovědnost žáků za vlastní učení a pomáhá jim rozvíjet kritické myšlení.
Mohlo by vás také zajímat
24. 4. 2024
STAN Olomouckého kraje na republikovém sněmu
24. 4. 2024