25. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Komentáře Rozhovor s Vladimírem Balašem: Po 30 letech planých diskusí důstojné platy pro učitele
Rozhovor s Vladimírem Balašem: Po 30 letech planých diskusí důstojné platy pro učitele
30. 3. 2023
Peníze až na prvním místě, dalo by se říci k aktuálním debatám týkajícím se školství. I proto se náš rozhovor s ministrem školství Vladimírem Balašem tentokrát točil hlavně kolem nich.
Rozhovor s Vladimírem Balašem: Po 30 letech planých diskusí důstojné platy pro učitele
Naše vláda navrhla učitelům 130 procent průměrné mzdy. Proč nakonec na tuto garanci nedosáhnou i jiní pedagogičtí pracovníci?
Protože na to, abychom jim takovou mzdu garantovali zákonem, teď prostě nemáme. Přestože dobře vím, že kvalitní vzdělávání vyžaduje spoluúčast dalších pedagogických pracovníků, mezi které patří speciální pedagogové, školní psychologové, vychovatelé nebo asistenti pedagoga, jsou to právě učitelé, na nichž leží největší břímě odpovědnosti. Zákonnou garanci platů ve výši 130 % průměrné mzdy považuji za zcela zásadní krok, který by měl pomoci nastartovat potřebnou modernizaci našeho základního a středního školství. Zvýšení platů učitelů by mělo pomoci přesvědčit mladé a nadějné absolventy učitelských oborů a působit jako další významný motivační prvek. Jsem rád, že se po téměř třiceti letech planých diskusí podařilo dohodnout na politické úrovni důstojnou odměnu za práci učitelů. Věřím, že změna, která bude počátkem dubna projednávána ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně, projde a garance důstojné odměny učitelů přispěje i ke zvýšení prestiže učitelského povolání.
To ovšem neznamená, že na ostatní pracovníky ve školství zapomeneme, dobře si uvědomujeme význam jejich práce pro úspěšně fungující vzdělávací systém a budeme hledat možnosti, jak jejich práci lépe ocenit. Nezapomínáme ani na nepedagogické pracovníky, už minulý rok, kdy nám to státní rozpočet umožnil, jsme jim na platech přidali 10 %, a o další navyšování se jako ministr školství budu v příštích měsících a letech určitě zasazovat. Na druhou stranu je třeba si uvědomit ekonomickou realitu. Pokud se schodky státního rozpočtu něco v co nejkratším čase neuděláme, můžeme brzy narazit na dluhovou brzdu. To by představovalo obrovské problémy i pro další rozvoj vzdělávacího systému. Proto musíme v současné době dělat těžká rozhodnutí a jedním z nich je právě zákonná garance zvýšení platů zatím pouze pro učitele. Bez ohledu na nelehkou ekonomickou situaci považuji toto rozhodnutí naší vlády za úspěch a krok správným směrem.
I vysoké školy si stěžují na nedůstojné platy svých pedagogů, zejména na humanitních oborech, chystají dokonce protestní akci. Co s jejich odměnami dělá – a může dělat – ministerstvo?
Institucionálně podfinancované vysoké školství je bohužel další věc, kterou jsme zdědili po minulých vládách. Situaci navíc umocnila inflace a vysoké ceny energií. S reprezentacemi vysokých škol jsme na toto téma měli už několik společných jednání. Kromě toho, že budeme muset rychle peníze přidat, zřídili jsme zároveň společnou pracovní skupinu, ve které si nejdříve musíme ujasnit všechna výchozí data. Vysoké školy, které jsou ve svém odměňování zcela nezávislými institucemi, nám dodají podklady, které odborníci na ministerstvu školství musí důkladně zanalyzovat a najít takové řešení, které vyučujícím na vysokých školách zajistí důstojnou mzdu za jejich důležitou práci. Jsou to totiž lidé, kteří nejen že vzdělávají naše budoucí generace, ale především na nich stojí česká věda a tím i prestiž naší země v zahraničí.
Podíl financování vysokých škol na rozpočtu MŠMT stagnuje a relativně stále klesá, a to i přesto, že je v letošním rozpočtu vysokým školám přidáno bezmála 16 miliard korun oproti roku předchozímu. V současné době se pohybuje někde na úrovni 14 % rozpočtu, musíme proto tuto sestupnou trajektorii zastavit, aby se podíl financování škol dostal na zhruba 18 %. Proto, abychom se na toto číslo dostali, měl by být rozpočet vysokých škol navýšen pro příští rok zhruba o 10 miliard korun. Ministerstvo školství při přípravě rozpočtu počítá s požadavkem navýšení o 10,8 miliard korun.
V tisku se objevilo téma rušení devátého ročníku základních škol. Je to realistický návrh a případně za jakých okolností?
Diskuse o zrušení devátého ročníku jsou jistě legitimní, ale nelze to udělat bez diskuse s odbornou veřejností a bez důkladné analýzy toho, jaké by byly přínosy a náklady takové změny. Shodneme-li se na tom, že je taková změna prospěšná, bude nutné to vysvětlit i laické veřejnosti. Diskusi o tomto tématu se nebráním, dokonce jsem přišel s návrhem na zřízení pracovní skupinu, která porovná zahraniční vzdělávací systémy. V této chvíli se nedomnívám, že zkrácení druhého stupně základních škol je realistický úkol na toto volební období. V návrhu na zrušení devátého ročníku ale nejde primárně o zkrácení povinné školní docházky, ale právě naopak o její prodloužení o dva roky pro ty, kteří nebudou studovat na střední škole nebo v odborné přípravě. Proto je důležité zabývat se mimo jiné i tím, jak provázat prvních osm let s těmi dalšími, prodiskutovat řádně to, co by mělo být obsahem vzdělávání, zjistit, jaké kapacity a kde by takový krok vyžadoval a řadu dalších neméně důležitých detailů.
Mohlo by vás také zajímat
24. 4. 2024
STAN podporuje obnovu nábytkové banky
24. 4. 2024