24. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Komentáře Rostislav Gromnica: Quo vadis, hygienická službo?
Rostislav Gromnica: Quo vadis, hygienická službo?
25. 8. 2020
Po roce 1990 přestala být hygienická služba atraktivní. Vládnoucí politici ji začali považovat za zbytečnou a nákladnou. Původní Okresní hygienické stanice (OHS) a Krajské hygienické stanice (KHS) úředníci nejprve rozdělili do dvou subjektů - správního úřadu a 14 zdravotních ústavů. Následně začali zdravotní ústavy nesystematicky slučovat a redukovat, až zbyly pouhé dva (Ústí nad Labem a Ostrava). Ze 77 OHS a několika KHS dnes existuje pouze 14 KHS.
MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D. kandidát STAN do Senátu
Mezi roky 2007 a 2009 se počet hygienických pracovníků redukoval o 50%., tj. na dnešní 2000 zaměstnanců (hlavní hygienička MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D., Tempus Medicorum 7 - 8/2020). V září 2014 vznikla z iniciativy tehdejšího hlavního hygienika Vladimíra Valenty varovná studie, v níž se naléhavě poukazuje na „ohrožení připravenosti systému ochrany veřejného zdraví na řešení výskytu vysoce nebezpečné nákazy. Hrozí, že bude v horizontu několika málo let nemožné tyto činnosti odborně a personálně zajistit.“ Lékaři pracující v nemocnicích měli v roce 2012 o 80 % vyšší plat než lékaři hygienici. Hygienikům odebírali i pravomoci - např. lukrativní skladování a distribuci očkovacích látek, podporu preventivních programů aj. V letech 2012 - 2018 absolvovalo hygienickou atestaci pouhých šest lékařů. Průměrný věk lékaře na krajské hygienické stanici je 55,6 roku.
Přišla pandemie. Demotivovaná, zastaralá a vyprázdněná instituce se stala ze dne na den centrem veřejného i politického zájmu. Politici v nouzi od hygieniků požadují ochranu zdraví veřejnosti. Ministr zdravotnictví narychlo odvolává bezradnou a nekomunikující hlavní hygieničku s nedostatečnou kvalifikací (Mgr.).
Celé období degradace hygieny jsem měl možnost pracovně sledovat z pohledu lékaře, který 30 let profesně spolupracoval se Zdravotním ústavem a KHS se sídlem v Ostravě, i z pohledu konzultanta dvou ministrů zdravotnictví. Považuji za maximum možného, co hygienici (ve spolupráci s armádou a Ústavem zdravotnických informací a statistiky) dosud dokázali. Že nefunguje chytrá karanténa a nejsou dotrasovány stovky kontaktů? Proč nebyl zaveden systém barevného semaforu již v průběhu březnové první vlny pandemie? Jak by to mohlo fungovat, když hygiena nemá k dispozici mladé motivované ajťáky, vybavené moderní výpočetní technikou?! Má nedostatek asistentů v terénu a práce řídí většinou kolegové v důchodovém věku s notýskem a tabulkami jako hlavním pracovním nástrojem! Naopak si myslím, že udělali při realizaci klasické karantény dobrou práci.
Klasická karanténa totiž funguje. Nejlépe to vyplývá srovnáním dat se Švédskem, které od počátku rezignovalo na jakákoliv karanténní opatření. Švédů je přibližně 10 miliónů jako Čechů. Švédsko vykazuje cca 87 000 nakažených (ČR k 22.8. 21 551) a v souvislosti s Covidem – 19 cca 4500 úmrtí (ČR 411, tj. 11x méně). Inflace v obou zemích se pohybuje mezi 8 – 9 %. Teprve po předčasném odvolání karanténních opatření v ČR se počet nově nakažených v obou srovnávaných zemích v posledních týdnech vyrovnal. Příliš rychlé ukončení karantény po zvládnuté první vlně bylo chybné, politicky motivované a zvrátilo příznivý průběh pandemie. Bude jednou z hlavních příčin druhé vlny s podzimní vlnou klasických chřipek a neochotou veřejnosti respektovat zmatečná opatření.
Ve snaze minimalizovat ekonomické škody způsobené karanténou se vláda pokusila nahradit klasickou karanténu tzv. karanténou chytrou, vč. nové pomůcky – semaforu. A tady už přetížená hygiena musela selhat. Chytrá karanténa je mimo její současné síly a možnosti. Bude zapotřebí realizovat vyvázání hygieniků ze služebního zákona, který výrazně snižuje možnosti jejich platového ohodnocení. Hygiena musí dostat zpět kompetence, které jí byly odebrány. To jí vrátí společenské postavení. Její rozhodnutí ohledně protiepidemiologických opatření nesmí být revidovatelné politiky. Hygienu bude zapotřebí personálně a technicky urychleně dovybavit. A všechno strašně spěchá, je 5 minut po dvanácté. Teprve pak nastane správný čas na hledání viníka a poučení do budoucna. Začít by se mělo u ministrů zdravotnictví zhruba od roku 2002. Vystřídalo se jich za tu dobu tucet ze čtyř politických stran.
Všichni poslušně „realizovali úspory“ tam, kde si to nesměli při patřičné znalosti rezortu dovolit. Pokud se nezmění arogance politiků a úředníků, příště nám zruší chirurgii nebo internu. I to svědčí o systémovém problému řízení ministerstva zdravotnictví. Pomoc při řešení hygienicko – epidemiologických výzev považuji za zásadní úkol v rámci mé senátorské kampaně. V případě zvolení hodlám reformu hygieny prosazovat a pracovat na ní jako člen zdravotnického výboru senátu.
MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.
kandidát STAN do Senátu
Autor: Tomáš Pergl
Mohlo by vás také zajímat
24. 4. 2024
STAN Olomouckého kraje na republikovém sněmu
24. 4. 2024