Hlavní stránka Info a média Komentáře Miloslav Nič: Stojíme na prahu nové průmyslové revoluce 4.0

Miloslav Nič: Stojíme na prahu nové průmyslové revoluce 4.0

28. 5. 2021

Připomeňme si, že internet, který dnes zasahuje i do životů lidí, kteří neumí spustit počítač, byl před čtvrt stoletím záležitostí malého množství zasvěcených. Masivní nástup umělé inteligence, internetu věcí a robotizace, čili průmyslu 4.0, bude ještě mnohem rychlejší.

Miloslav Nič: Stojíme na prahu nové průmyslové revoluce 4.0

Miloslav Nič: Stojíme na prahu nové průmyslové revoluce 4.0

O robotech neboli automaticky řízených strojích má každý alespoň přibližnou představu. V internetu věcí je každý stroj - ventil, lednička, automobil nebo výtah - schopen o sobě předávat informace a přijímat instrukce. Pro průmysl to znamená, že je v reálném čase k dispozici ohromné množství dat a lze rychle reagovat na problémy nebo změny v přáních zákazníků. Zároveň to znamená, že neúmyslné chyby nebo nepřátelské akce lidí mohou způsobit havárii s velkými ztrátami na lidských životech, rozvrátit zásobování nebo ochromit výrobu.

Nejširší dopad bude mít umělá inteligence. Bývaly doby, kdy se za produkt umělé inteligence považoval textový editor. Dnes řídí auta, rozmlouvá s člověkem v libovolném jazyce, radí lékařům a porazí v počítačové hře každého teenagera. Budoucí svět bude zaplaven daty a pouze umělá inteligence je dokáže přetavit v informace a tyto informace propojit do užitečných podkladů.

Umělá inteligence zvyšuje produktivitu práce, nahrazuje člověka v rizikovém nebo ubíjejícím prostředí, dává příležitost handicapovaným spoluobčanům. To ale také znamená, že může člověka nahradit na trhu práce, a to velmi rychle. Zásadní změny už nejsou otázkou desetiletí, ale roků, někdy i měsíců. Jak poznáte, že je ohroženo právě vaše pracovní místo? Pokud cokoliv děláte pravidelně a relativně ustáleným způsobem (není důležité, jak komplexní vám práce připadá), jste dnes nebo v blízké budoucnosti nahraditelní. Pokud pracujete s lidmi nebo řešíte různorodé problémy bez jednoduchých řešení, stroj to má s vámi mnohem těžší a naopak vy ho můžete využít pro nezáživné repetitivní činnosti.

Jak se na budoucnost připravit? Vzděláním. Ovšem vzděláním flexibilním. Řada dovedností bude zastaralá dříve, než student opustí školu. A škola je pouze první krůček na cestě celoživotního vzdělávání, která více než výčet tisíce faktů musí klást důraz na samostatné ověřování kvality informací a schopnost ovládat moderní technologie. Vzdělání je hlavní prioritou STANu a není náhodou, že při přechodu od popisu situace k aktivním krokům jsem začal psát o něm. Pokud selžeme v oblasti vzdělávání, nic nás nemůže zachránit od propadu na periferii světa. Pokud se nám podaří nastartovat flexibilní vzdělávání, ve kterém je možné rychle reagovat na probíhající změny, potom si otevřeme cestu k řadě dalších opatření.

Potřebujeme internet, a to hodně rychlý internet. Je v zájmu nás všech, aby se co nejdříve každá domácnost mohla připojit téměř neomezenou rychlostí. Historicky se námořní státy vždy rozvíjely mnohem rychleji než státy vnitrozemské. Okolo rybníku dat vyspělý stát nevybudujete. Otevřená data jsou surovinou průmyslu 4.0. Stát musí poskytovat svá data ve strojově čitelné podobě, samozřejmě poté, co je anonymizuje a odstraní z nich informace s významným bezpečnostním rizikem. Rozvojem služeb založených na těchto datech získají všichni občané.

A nesmíme zapomínat, že první krůčky jsou vždy nejtěžší. Podnikatelé si potřebují vyzkoušet nové postupy a technologie, aby je mohli nasadit ve vlastních podnicích. Proto se v našem volebním programu hodně píše o kompetenčních centrech. S moderními technologiemi se ale musí seznámit všichni občané, bez ohledu na věk a dosažené vzdělání. Hustá síť špičkově vybavených vzdělávacích center, například využívajících existující síť veřejných knihoven, je naprostou nutností. Nesmíme se vyhýbat ani kontroverzním tématům. Pokud se naplní některé scénáře průmyslu 4.0, velká část spoluobčanů nebude schopna nalézt zaměstnání.

Je v takovém případě řešením garantovaný příjem? Nejde o nějakou levicovou úchylku, seriózně se přemýšlením o garantovaném příjmu např. zabýval i Friedrich Hayek. A jak to bude s volným časem, pokud lidé nebudou chodit do práce a nebudou se muset o sebe postarat? Budou se místo indexů chudoby počítat indexy nudy? A co změny ve společenském postavení? Některá vážená povolání vyžadující spoustu let vzdělávání a následné praxe mohou skončit. Jak se bude cítit 50-letý lékař - radiolog, může pokračovat v jiném lékařském oboru? Co když se o jedno právnické místo bude ucházet 25 uchazečů s titulem JUDr.? To není fantazie, kontrolu a uzavírání běžných smluv zvládá umělá inteligence lépe než člověk. A co když se za deset let stane v zaměstnání umělá inteligence šéfem? Manažerské pozice na nižších úrovních se často skládají z opakovaných rutinních činností. S naší historickou zkušeností nesmíme zapomenout i na širší rizika.

Co když technologie průmyslu 4.0 přinesou totalitu 4.0? Internet věcí propojuje i kamery, mikrofony a senzory, umělá inteligence rozeznává tváře, rozumí jazyku a odvozuje vzorce chování. A i kdyby na Totalitu 4.0 nedošlo - hranice mezi totalitním státem a demokracií může být velmi tenká. Již volby ve větším městě jsou hlavně prodejem specifického druhu zboží umožňujícího nasazení technik “Obchodu 4.0”. Stát bude vědět o člověku mnohem více faktů, než si lidská bytost může sama pamatovat nebo změřit. A kde je hranice, na které stát musí akceptovat, že mezi svobody člověka patří i svoboda škodit sám sobě? Zahrnuje tato hranice i působení škody blízkému okolí? Nedostaneme se na šikmý svah, na kterém po krátkodobě prospěšná opatření sklouzneme k nesvobodě? Během historicky krátké doby může vzniknout velmi početná vrstva inteligentních, vzdělaných a pro rozvoj hospodářství nepotřebných lidí, bez společenské prestiže a naděje na zlepšení. Může taková společnost dlouhodobě poskytnou důstojné podmínky k žití?

Na co se soustředit, aby dystopické varianty budoucnosti nenastaly? Především na vzdělání, vzdělání a vzdělání - od kolébky do 150 let. Formální školní vzdělání je jen jednou z jeho mnoha složek, ale velmi důležitou. Digitalizace přináší velkou výhodu. Lze vzdělávat praxí i v oblastech, kde to bývalo příliš riskantní nebo drahé. A klaďme důraz na posilování místních vazeb - na rodinu, na sousedství, na sdílení společného prostoru. Zásluhy o místní sportování, kulturu či udržení hospody mají mnohem větší důležitost, než mu přisuzuje bezduché účetnictví.

Miloslav Nič, předseda odborné komise STAN Průmysl, energetika, věda a výzkum