Hlavní stránka Info a média Komentáře Mikuláš Bek: Nepromarněme šanci zlepšit vzdělávání našich dětí v cizím jazyce

Mikuláš Bek: Nepromarněme šanci zlepšit vzdělávání našich dětí v cizím jazyce

28. 11. 2024

S výukou cizích jazyků začínáme na českých školách později a naši žáci dosahují nižší úrovně znalostí než v řadě evropských zemí. Naše děti tak při mezinárodním srovnání jazykové vybavenosti zaostávají, což v dospělosti může vést k horším šancím na uplatnění.

Mikuláš Bek: Nepromarněme šanci zlepšit vzdělávání našich dětí v cizím jazyce

Mikuláš Bek: Nepromarněme šanci zlepšit vzdělávání našich dětí v cizím jazyce

Není sporu o tom, že jazykové kompetence jsou zásadním faktorem, který významně spoluurčuje profesní i společenskou úspěšnost ve světě, ve kterém budou naše děti žít a pracovat. Navíc úroveň jazykových kompetencí české populace bude stále více rozhodovat také o tom, zda k nám přijdou strategické investice, které přinesou atraktivní pracovní příležitosti a umožní rozvoj ekonomiky i společnosti. Proto je třeba věnovat mnohem větší pozornost tomu, jak jsme na tom ve výuce jazyků v kontextu mezinárodního srovnání.

Výsledek takového srovnání je však v současnosti alarmující – mladí Češi se dnes začínají učit cizím jazykům později než jejich vrstevníci v mnoha jiných evropských zemích a dosahují nižší úrovně znalostí, zejména ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy.

Znalost cizích jazyků je přitom také jedním z ukazatelů a zároveň faktorů sociálních rozdílů. S jistou dávkou zjednodušení lze říci, že dětem z motivovaných a finančně zajištěných rodin může být relativně jedno, zda školní výuka angličtiny začne v první nebo třetí třídě a zda je druhý jazyk povinný. Anglicky se začnou učit už ve vybraných mateřských školách, na školách s rozšířenou výukou jazyků nebo prostřednictvím mimoškolních kurzů a prázdninových jazykových škol v zahraničí, které jim rodiče zajistí.

Pozdější zahájení výuky prvního cizího jazyka a zrušení povinnosti druhého cizího jazyka však zásadně znevýhodňuje děti bez podporujícího domácího prostředí. Čím později se na základní škole dostanou k tomu, aby se učily angličtinu a druhý cizí jazyk, tím vyšší je pravděpodobnost, že jim zůstanou vzdálené vyšší stupně vzdělání, atraktivnější kariéry a úspěšné životy.

Na základě těchto východisek považuji za nutné začít s výukou anglického jazyka už v první třídě, což se ostatně již na mnoha základních školách děje, a postupně zvýšit požadovanou cílovou úroveň znalostí. Současně je důležité zachovat povinnou výuku druhého cizího jazyka, protože volitelnost by pravděpodobně vedla ke snížení zájmu a následně omezení. Na tom, že s výukou cizích jazyků je potřeba začít co nejdříve, se shodují i odborníci. Za klíčové přitom považují nejen čas, kdy výuka začíná, ale hlavně způsob, jakým je cizí jazyk vyučován.

Jednou z příležitostí, jak tento ujíždějící vlak zastavit, je probíhající revize rámcového vzdělávacího programu pro předškolní a základní vzdělávání. Ta musí stanovit dostatečně ambiciózní, ale dosažitelné cíle na základě mezinárodního srovnání. Pak je nezbytné připravit scénář postupného zavedení, harmonogram a zajistit potřebné personální a finanční zdroje.

Na vypracování plánu dalšího postupu máme necelý rok, ale jeho realizace bude úkolem na příštích deset let. Pokud však nezačneme teď, odsoudíme budoucí generace školáků k dalšímu zaostávání za jejich vrstevníky v úspěšnějších zemích.

Autor: Mikuláš Bek