20. 9. 2024
Hlavní stránka Info a média Komentáře Michael Rataj: Pomoc státu obcím se sociálním bydlením by měla být komplexní
Michael Rataj: Pomoc státu obcím se sociálním bydlením by měla být komplexní
29. 6. 2021
Rekonstrukce Trňáku se nám zdárně přehoupla do druhé poloviny. V říjnu bychom měli dům zkolaudovat a následně byty pronajmout dle zásad programu
Michael Rataj: Pomoc státu obcím se sociálním bydlením by měla být komplexní
Ruku vruce se záměrem rekonstruovat nejstarší objekt vobci – vybydlený bytový dům č.p. 1 s 12 bytovými jednotkami, tzv. Trňák – jsme se v malé slezské obci Branka u Opavy s necelými 1100 obyvateli rozhodli postarat o občany postižené nebo ohrožené tržním selháním v oblasti bydlení. Podařilo se nám od SFPI získat dotaci ve výši 15,1 mil. Kč z programu MMR „Výstavba pro obce“ a v září loňského roku jsme zahájili stavební práce za vysoutěžených 17,1 mil. Kč.
Asi nemá smysl zaobírat se samotným programem „Výstavba pro obce“. Od svého spuštění v květnu 2019 prošel 1. 3. 2020 novelizací, kterou vláda změnila limit finančního příjmu na straně žadatelů a namísto 1,6násobku životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu odvozuje příjem způsobilé domácnosti od výše průměrné hrubé měsíční mzdy (konkrétně se například limit příjmu sólo žadatele touto novelou zvýšil z 13141 Kč na 20466,60 Kč). Toto zvýšení do jisté míry starosty uklidnilo, že si do obcí nenastěhují desítky sociálně slabých, na něž samosprávě nebudou stačit síly. Nicméně leccos by se dalo v podmínkách dotace ještě zlepšit, aby občané nepřiřazovali termínu „sociální bydlení“ pejorativní konotace. To však není předmětem tohoto příspěvku.
Rekonstrukce Trňáku se nám zdárně přehoupla do druhé poloviny. V říjnu bychom měli dům zkolaudovat a následně byty pronajmout dle zásad programu. Pravděpodobně nás jako obec I. typu s minimálním úřednickým aparátem (1,5 úvazku) čeká nejobtížnější část procesu pořízení sociálního bydlení. Vypořádat se s podmínkami tohoto dotačního titulu a splnit vše, co je poskytovatelem dotace vy- žadováno, není už na první pohled vůbec jednoduché. Proto považuji za koncepční nedostatek, že výběr nájemců sociálního bydlení a sociální práce s nimi jsou ponechány na bedrech malých obcí, aniž by existovala přímá provázanost příjemce dotace z programu „Výstavba pro obce“ na konkrétní program MPSV.
Protože na sebe jako obec dobrovolně přebíráme povinnost postarat se o občany postižené nebo ohrožené tržním selháním v oblasti bydlení, uvítali bychom, kdybychom mohli být součástí fungujícího systému stát‒samospráva‒neziskový sektor. Konkrétně mám za to, že by na program „Výstavba pro obce“ měl navazovat specifický program MPSV, který by příjemcům dotace z programu MMR (automatický předpoklad) umožnil zajistit sociální službu poskytovanou sociálními pracovníky splňujícími požadavky zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Ta by měla spočívat jednak v samotném zajištění výběru nájemníků splňujících stanovená kritéria (limitovaný příjem a potřebnost sociálního bydlení), jednak v sociální práci s nimi. Naše obec zatím řeší tyto procesní požadavky ve spolupráci s MAS Opavsko, která do 31. 3. 2022 zajišťuje pro členské obce sdíleného metodika široké škály sociálních služeb v rámci projektu „Síťujeme se“. Chtěli bychom, aby sdílený metodik posléze převzal zodpovědnost za sociální práci s nájemníky a spravoval tak celou agendu spojenou s přidělováním sociálních bytů a kontrolou způsobilosti domácnosti nájemce při uplynutí max. dvouleté lhůty nájmu. Vedle metodické podpory je zde ale i téma zajištění sociální práce. Tyto služby obcím MAS chce a snad také bude moci v dalších letech kontinuálně nabízet a financovat z dotačního programu OPZ+. MPSV sice avizuje vyhlášení nových dotačních titulů na sociální práci a sociální služby od 2. čtvrtletí roku 2022, nicméně z praxe lze očekávat, že dojde k menší či větší časové proluce, kdy se obce závislé na odborné pomoci sdíleného metodika ocitnou v jakémsi „vzduchoprázdnu“.
Z uvedeného vyplývá, že pomoc státu samosprávám v naplňování jejich zákonné odpovědnosti za „vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, především o uspokojování potřeby bydlení“ by byla efektivnější, kdyby obce, které nemají zřízeny sociální odbory nebo nezaměstnávají sociální pracovníky, a současně jsou příjemci dotace na sociální bydlení, byly automaticky zařazeny mezi příjemce pomoci poskytované MPSV prostřednictvím kraje, místní akční skupiny, ORP nebo registrované sociální služby. Obec budující sociální bydlení by mohla být rovnou „přidělena“ konkrétnímu sociálnímu pracovníkovi, který by zajišťoval profesionální podporu nejen obci, ale i nájemcům sociálních bytů. Stát by tak měl alespoň jistotu, že finanční prostředky jsou vynakládány v souladu se stanoveným účelem. V tomto směru je tedy na spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR co měnit a rozvíjet...
Autor: Tomáš Pergl
