Hlavní stránka Info a média Komentáře Michael Kašpar: Zodpovědné hospodaření města

Michael Kašpar: Zodpovědné hospodaření města

16. 5. 2022

Poté co se Vít Rakušan stal v roce 2010 starostou, vítal ho na radnici dluh přes miliardu korun. Rozpočet města činil v té době zhruba miliardu a jen splátky dluhu a úroků z rozpočtu ukrajovaly 125 až 135 milionů ročně. Když se v roce 2014 stal místostarostou Michael Kašpar, činil dluh Kolína 699 milionů korun. O pět let později, kdy se stal starostou, klesl dluh na 422 milionů korun. Dnes činí 263 milionů.

Jak to v Kolíně dokázali? „Musíte chtít, opravdu chtít. Musíte nadchnout všechny ostatní, aby chtěli. Nesmíte se bát dělat nepopulární rozhodnutí. A o tom, jak na tom jste, musíte lidem říkat pravdu,“ vysvětluje předchůdce Michala Kašpara ve funkci starosty Vít Rakušan.

Rozpočet a jednání s bankami a státem

Kolín byl v roce 2010 nejzadluženějším městem v České republice. Kolínští věděli, že musejí drasticky šetřit. Procházeli rozpočet města položku po položce a škrtali a snižovali výdaje.

„Nové vedení města snížilo výrazným způsobem počet úředníků, náklady na právní a ekonomické poradenství, omezilo výdaje do kultury a sportu, snížilo investice a zcela zastavilo přípravu největší investice – výstavbu nové sportovní haly. Tehdy jsme si řekli, až město zase finančně postavíme na nohy, tak halu postavíme. Odhadli jsme to na deset let. Spletli jsem se o jediný rok,“ vzpomíná Vít Rakušan. 

Zásadním nástrojem ve snaze snižovat dluhovou zátěž města byla jednání s bankami o restrukturalizaci dluhů a změně úvěrových podmínek a jednání se státem o návratné finanční výpomoci, která by městu šetřila peníze za úroky. Tato opatření byla radnicí realizována opakovaně v letech 2012, 2013, 2014, 2016 a 2018. Nejpřínosnějšími opatřeními byly přechody od fixních úroků na úrokové swapy. Například v roce 2012 přechodem z pevného úroku ve výši 7,58 % na úrokový swap klesly roční splátky úroků (z půjčky ve výši 350 milionů korun od České spořitelny) z 25,78 na 13,85 milionů korun. Podobná operace v roce 2014 snížila celkovou splátku konsorciu bank o 43,61 milionů korun.

Malé investice a dotace

Vedení Kolína ale nezastavilo všechny investice do rozvoje města. Místo jedné velké investice přešlo k investicím do menších projektů, které zlepšovaly úroveň života ve městě, přinášely každodenní radost a byly po území města přiměřeny rozprostřeny. „Například, lapidárně řečeno, místo jedné superhaly se postavily tři venkovní workouty,“ říká Michael Kašpar.

Vzhledem k vysokému zadlužení města byly jedinou šancí, jak nadále a průběžně investovat do jeho rozvoje, dotace. Kolín se odstřihl od dotačních agentur a z místních odborníků vybudoval vlastní oddělení dotací. A dostavil se úspěch, Kolín se zařadil mezi města, která opravdu efektivně čerpají dotace z evropských, národních, ale i jiných zdrojů. „Byli a stále to jsou angažovaní lidé nadšení pro naši vizi, obyvatelé Kolína, kteří chtějí, aby se naše město rozvíjelo, aby se řešily problémy a dobře se tu žilo,“ říká starosta Kašpar na adresu kolegů, kteří dotace pro Kolín zajišťují.  

Zvýšit příjmy pomohla i ekonomická diplomacie 

Další cestou, jak snížit vliv zadlužení na život a rozvoj jakéhokoliv města, je zvýšení jeho příjmů. Kolín měl štěstí v neštěstí: vlastnil průmyslovou zónu Ovčáry. Její vybudování mělo největší podíl na rekordním zadlužení města, protože Zemanova vláda nedodržela slib zaplatit její výstavbu a město Kolín nakonec zaplatilo dvě třetiny této investice z vlastních zdrojů a půjček od bank. Na druhou stranu kromě automobilky TPCA (dnes již jen Toyota) byla tato průmyslová zóna málo využita a CzechInvest se její propagaci dostatečně nevěnoval. Kolín proto převzal ekonomickou diplomacii do vlastních rukou. 

Nejmarkantnějším úspěchem byla cesta Víta Rakušana a jeho kolegů v roce 2013 do Tokia na konferenci o možnostech investování v České republice. V návaznosti na prezentaci města Kolína přišly do průmyslové zóny Ovčáry další čtyři japonské firmy a do městské pokladny přitekly peníze za prodej pozemků. A co je podstatné, investoři nebyli budovatelé skladů, ale výrobní firmy, které zaměstnají více lidí a vytvářejí přidanou hodnotu.

Všechno je o lidech

Za dvanáct let se Vítu Rakušanovi, Michaelu Kašparovi a jejich týmu podařilo splatit 832 milionů korun úvěrů a celkově i s úroky 1,075 miliardy korun. Dnes má Kolín úvěry ve výši 263 milionů korun a díky významně navýšenému rozpočtu města může realizovat i velké investice. Včetně té původně zrušené: nová sportovní hala, jejíž příprava byla zastavena v roce 2010, byla úspěšně dokončena v roce 2021.

„Nestačí, že jste parta lidí, kteří chtějí z Kolína udělat prosperující město, a vyhrajete volby. Musíte o své vizi, záměrech a cílech přesvědčit i všechny úředníky a další kolegy. Musíte je nadchnout, musejí vidět, že sami pracujete, že se staráte. Musíte je motivovat a spravedlivě zaplatit. Pak uspějete,“ říká Michael Kašpar.

 

Michael Kašpar 

Od roku 2014 místostarosta města Kolína, starostování převzal v roce 2019 po Vítu Rakušanovi. Ve své funkci se kromě oddlužení Kolína zasazoval především o projekt Chytré město, Kolín uspěl opakovaně v mnoha soutěžích Smart City. Od roku 2020 je také krajským zastupitelem Středočeského kraje. 

Autor: Michael Kašpar

---