20. 9. 2024
Hlavní stránka Info a média Komentáře Máme nárok na evropské peníze, vzkazují obce vládě
Máme nárok na evropské peníze, vzkazují obce vládě
10. 4. 2013
Praha - Starostové řady obcí se zapojili do protestní akce a vyvěsili modré cedule s přeškrtnutými hráběmi.
.jpg "Máme nárok na evropské peníze, vzkazují obce vládě")
Máme nárok na evropské peníze, vzkazují obce vládě
Vládu chtějí upozornit, že dělení evropských dotací nemá být "hrabáním pod sebe". Akce navazuje na takzvanou Druhou zlínskou výzvu, ve které starostové požadovali, aby peníze mohly čerpat přímo obce. Česko má od Evropské unie v letech 2014 až 2020 slíbeno přes 500 miliard korun.
Cedule s nápisem, který hlásá, že obec má nárok na peníze z EU, připevnili starostové u značek vjezdu a výjezdu z obce. Podle plánu se má do akce zapojit kolem šesti set obcí.
Signatáři výzvy chtějí, aby aspoň 65 procent financí určených pro integrovaný rozvoj území čerpaly "prakticky nárokovým systémem" přímo obce, města a jejich sdružení. "Většina samospráv má pocit, že peníze, které se dosud rozdělovaly, tak se nerozdělovaly transparentním způsobem a nedostaly se k těm, kteří je potřebují," vysvětlila bývalá senátorka za Zlínsko a zároveň předsedkyně výzvy Jana Juřenčáková (STAN).
Podle ní je výhodnější, aby peníze putovaly obcím přímo, protože "se jich cestou hodně poztrácí" - například kvůli administrativě. Ve vysílání ČT připomněla, že v Česku je kolem pěti a půl tisíce malých obcí (s počtem obyvatel do 1 500), a tyto obce se k penězům často nedostanou.
Jana Juřenčáková k dotacím z EU 2014–2020:
"Bohužel pomyslný vlak jednání je již rozjetý a míří velmi silně vstříc velkým hráčům - silným firmám, velkoměstům i ministerstvům. Venkov se zdá být odsunut na boční kolej, nebo s nadsázkou na trasu lokálky, které navíc hrozí zrušení."
Vláda má letos vyjednat s Evropskou komisí podmínky, na jejichž základě budou od příštího roku čerpány evropské peníze. "Smyslem je upozornit na to, že se chceme poučit z chyb z minulého programovacího období a vyvarovat se jich v budoucnu," uvedla exsenátorka. "Chceme upozornit vládu na to, že se děje něco špatného, a pokusit se tyto kroky zastavit," doplnila. Výzvu podpořil i šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík. "Budu žádat ministry, aby se čerpáním prostředků vláda věnovala," řekl.
Evropské dotace na regionální úrovni rozděloval stát dříve prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. Z regionů ale přicházely stížnosti. V roce 2007 proto vznikly regionální operační programy řízené představiteli krajů, kteří měli mít do regionálních potřeb lepší vhled než ministerští úředníci. Nakonec jsou ale někteří místní politici nespokojeni i s tímto systémem, neboť malé obce v regionálních radách nemají zastoupení.
"Dotace jdou přes složitý státní aparát. EU má snahu posílat dotace přímo do regionů. Prostřednictvím místních akčních skupin, ve kterých si starostové sami přidělené dotace rozdělí, je to mnohem jednodušší a je tam odstraněna korupce."
Znění Druhé zlínské výzvy:
My, signatáři Druhé zlínské výzvy, vyzýváme předsedu vlády ČR Petra Nečase, aby při přípravě Dohody o partnerství s Evropskou komisí:
1. Respektoval potřeby regionů ČR a zaručil model nárokového čerpání minimálně 65 % prostředků alokovaných do Integrovaného operačního programu 2014–2020 za účelem vyvážené a efektivní distribuce prostředků EU do území.
2. Zaručil i v ostatních operačních programech a v Programu rozvoje venkova ČR 2014–2020 výrazné zohlednění potřeb venkovských regionů ČR v duchu politiky soudržnosti.
3. Zajistil v co největší míře využití metody komunitně vedeného místního rozvoje – tedy místních akčních skupin ve všech relevantních operačních programech tak, aby došlo k maximálnímu možnému využití potenciálu daného území.
Výzva vznikla letos v lednu v prostředí hnutí Starostové a nezávislí, které spolupracuje s vládní stranou TOP 09, kromě starostů se k ní připojují i místní podnikatelé. V minulosti hnutí sestavilo původní Zlínskou výzvu, kterou podpořilo na 1 500 starostů a nakonec prosadilo změnu rozpočtového určení daní.
Autor: CT 24
