23. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Komentáře Karel Zitterbart: V Senátu jsme chtěli velkou ale smysluplnou změnu exekučního řádu
Karel Zitterbart: V Senátu jsme chtěli velkou ale smysluplnou změnu exekučního řádu
25. 6. 2021
Někdy se setkávám s názorem, že Senát je zbytečná instituce a že by stát hladce fungoval i bez něj. Pojďme se, na příkladu exekučního řádu, na věc podívat blíže.
Karel Zitterbart: V Senátu jsme chtěli velkou ale smysluplnou změnu exekučního řádu
V Senátu jsme na poslední schůzi projednávali vládní návrh zákona, kterým se mění osm zákonů, včetně exekučního řádu. V Poslanecké sněmovně se na tento návrh zákona nabalilo vícero pozměňovacích návrhů, z nichž některé byly povedené, některé méně, a v této nedokonalé podobě dorazil návrh do Senátu. A před námi vyvstala otázka, co teď s tím? Zamítnout návrh zákona? Přijmout komplexní pozměňovací návrh a snažit se napravit spoustu nepřesností, které k nám doputovaly ze sněmovny?
Jedná se však o společensky prospěšnou novelu, která se snaží „zlidštit“ exekuční řízení – sněmovna například schválila:
- zavedení povinných zvukových záznamů telefonátů exekutora s účastníky exekučního řízení,
- zpřísnění podmínek mobiliárních exekucí (tedy exekucí prodejem movitých věcí),
- úpravu zastavování dlouhodobých marných exekucí,
- jednorázové zastavení starých „bagatelních“ exekucí, tzn. vymáhání pohledávek do 1500 Kč,
- zavedení tzv. veřejnoprávního milostivého léta (zastavení starých exekucí, u nichž je oprávněný veřejnoprávní osobou).
Vzhledem k přínosnosti zákona jsme se rozhodli jít cestou komplexního pozměňovacího návrhu, který napravuje celou řadu legislativních nedostatků a nedotažených věcí. Dále v něm Senát navrhuje změnu principu započítávání výtěžku, který je exekucí dosažen – při uspokojování pohledávky se výtěžek nejprve započítá na jistinu, teprve poté na příslušenství. Nejdříve se tedy umoří jistina, což je ve prospěch dlužníků a z mého pohledu jde o zásadní zlepšení průběhu exekucí.
Pozměňovací návrh rovněž upravuje pravidla pro skládání záloh na náklady exekucí – navrhuje se povinná záloha při prodlužování exekučního řízení. Pokud exekuce trvá již 6 let, tak v okamžiku uplynutí šestileté lhůty marného vymáhání, vyzve exekutor oprávněného, tedy věřitele, aby složil zálohu (dle vyjádření paní ministryně spravedlnosti ve výši maximálně 500 Kč), čímž deklaruje, že chce pokračovat v exekuci. Pokud záloha zaplacena nebude, dojde k zastavení exekuce. Po dalších 3 letech, pokud nedojde k vymožení jakékoliv částky, bude věřitel znovu vyzván, aby složil další zálohu. Jde tak o princip časového omezení trvání exekuce – v případě, že věřitel dá složením zálohy aktivně najevo, že chce v exekuci pokračovat, může exekuce trvat maximálně 12 let (6 + 3 + 3).
Bohužel však nebyly v proceduře hlasování schváleny návrhy, které v sobě zahrnovaly princip teritoriality, pro který jsem hlasoval. Jde o princip, že věřitel s platným exekučním titulem si nebude moci zvolit, který exekutor bude vymáhat jeho pohledávku, ale bude se muset obrátit na exekutora v místě bydliště dlužníka. Jedná se však o otázku složitou a poměrně kontroverzní. Vícero senátorů proto nechtělo princip teritoriality nyní podpořit. Kdyby Poslanecká sněmovna teritorialitu odmítla, hrozilo by, že by z námi navrhovaných pozměňovacích návrhů neprošlo vůbec nic. Proto bude tato otázka součástí budoucích jednání napříč politickým spektrem.
Vrátím se nyní k mé prvotní myšlence – pokud by Senát byl opravdu tak zbytečný, jak někteří tvrdí, mohlo by dojít k uzákonění věcí a principů, které nejsou dotaženy do konce, nebo které si někdy mohou až protiřečit. Senát působí jako kontrola, jako brzda, pokud sněmovna nevychytá (například v důsledku velkého množství pozměňovacích návrhů) všechny chyby a nepřesnosti obsažené ve schvalovaných zákonech. Bohužel takové situace již v minulosti nastaly a, nebuďme naivní, určitě ještě nastanou.
Autor: Tomáš Pergl