15. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Komentáře Ivo Trešl: Rozkaz zněl jasně - „tři dávky“
Ivo Trešl: Rozkaz zněl jasně - „tři dávky“
28. 12. 2021
Lehce upravenou parafrázi filmové hlášky z legendárních Pelíšků lze velmi dobře přirovnat k současné očkovací strategii nejen v České republice, ale téměř na celém světě. Přestože jsme si skoro všichni mysleli, že po druhé dávce uděláme za koronavirovou pandemií Tečku, bohužel se tak nestalo.
Senátor Ivo Trešl
Že bude potřeba přeočkování třetí, takzvanou posilující dávkou, bylo jasné již poté, co se třetí vlna pandemie prohnala Izraelem, který se pyšnil v té době vysokou, až 80% proočkovaností populace. Někteří odborníci sice trochu doufali, že by mohlo jít o specifikum etnika na Blízkém východě a že plně očkovaní Evropané budou vůči infekci odolnější. Další měsíce však ukázaly, že se jedná o pokles lidské imunity vůči koronaviru obecně, a proto je třeba absolvovat i posilující dávku očkování. Imunita po očkování totiž klesá v čase i s věkem. Proto například u starších lidí dochází k poklesu protilátek vytvořených očkováním rychleji. Je tak vhodné třetí dávku aplikovat i dříve než za 8 měsíců.
Tato současná situace tak ještě více nahrává spekulacím o účinnosti očkování a jeho odpůrcům, neboť případy nákazy u očkovaných jsou poměrně časté. Je ale nutno se na čísla, vycházející ze statistik, podívat optikou matematiky. Ono totiž očkovaných je výrazně více než neočkovaných, navíc se poměr liší dle věkových skupin. Tímto podrobnějším rozborem zjistíme, že počty očkovaných nakažených pacientů jsou procentuálně výrazně nižší než ze skupiny neočkovaných. Ze statistik nelze zatím úplně vyčíst mortalitu u plně očkovaných pacientů, tedy smrtnost infekce. Pokud ale mohu mluvit ze zkušeností nemocničního lékaře, který má možnost sledovat osudy pacientů hospitalizovaných s covidem, pak je zřejmé, že úmrtí pacientů plně naočkovaných jsou vzácná. Pohybují se spíše v nižších jednotkách procent. Naopak ze stejných zkušeností (o které se se mnou podělil i primář ARIM oddělení naší rakovnické nemocnice) osm pacientů z deseti, kteří nejsou očkovaní, jsou starší 65 let a zároveň skončí na umělé plicní ventilaci, bohužel zemře. Na základě těchto zkušeností si dovoluji tvrdit, že očkování má smysl.
Zajímavé je se na věc podívat i z ekonomického hlediska. Jeden den pobytu na intenzivním lůžku stojí zdravotní pojišťovnu mnohdy i více než 15 tisíc korun. A v těchto případech se jedná třeba i o třítýdenní hospitalizace. Jedna dávka monoklonálních protilátek, které se aplikují rizikovým polymorbidním pacientům, vyjde na téměř 25 tisíc korun. Oproti tomu cena vakcíny se pohybuje v řádech stokorun. Je potom smutné sledovat mnohdy doslova v přímém přenosu fatální průběhy onemocnění, kterým šlo předejít aplikací vakcíny. Většina z těchto pacientů navíc věděla, že mají některý z rizikových faktorů pro těžký průběh. Třeba výraznou nadváhu spojenou s vysokým krevním tlakem a cukrovkou.
Diskuze ve společnosti v posledních dnech vyvolává i vládou schválená vyhláška, která stanovuje povinnost očkování některým profesním a věkovým skupinám lidí. S takto taxativně stanovenou povinností ale já osobně příliš nesouhlasím. Jednak se domnívám, že povinnost k očkování může naopak některé nerozhodnuté spoluobčany spíše odradit, neboť historicky v naší zemi to, co je povinné, k tomu není příliš důvěra. Další otázka je i vymahatelnost nařízení. Spíše bych se klonil k současnému způsobu s pozitivní motivací pro očkované občany.
Co mne však v posledních týdnech také trápí, je krom zbytečných úmrtí i současná atmosféra ve společnosti. Zatímco na jaře zdravotníkům lidé nosili dobroty a tleskali z balkonů, teď jsou někteří lékaři a sestry na nemocničních příjmech i jiných ambulancích či odděleních hromosvodem naštvaných pacientů s covidem. Někteří zdravotníci a hygienici dokonce přemýšlí o tom, že svou práci opustí. Nadávky a hrubost směřují i na zdravotníky v odběrových centrech. Zdravotníci musí také čelit obvinění, že počty hospitalizovaných záměrně zveličují a jsou napojeni na farmaceutickou lobby. Množí se však i fyzické útoky na zdravotníky nebo na jejich majetek. Například před kladenskou nemocnicí nedávno vandalové poškodili několik zaparkovaným automobilů patřících lékařům a sestřičkám ve službě. Z toho pak pramení velká frustrace všech zdravotníků, kteří si ale nestěžují na to, že teď mají hodně práce. Že pracují na dvě stě procent, a pokud bude potřeba, budou pracovat i na tři sta. Vadím jim však, že včasným očkováním šlo předejít zaplnění nemocnic či odkládání jiných výkonů a operací, které také pacienti potřebují a na které čekají mnohdy několik měsíců.
Autor: Sára Beránková
